An-148

[Night fly]

Poslední slova pilota prý byla "Nu vsje! Pizděc!" (Něco jako: Tak jo! Je to v ...!)

To jsou zrejme u ruskych pilotu oblibena posledni slova Viz zde.

[Karel_x]

a CVR je někde k dispozici, alespon přepis?

Předběžné výsledky by měly být zveřejněny 26., nebo 27., ale nemyslím, že při tom zveřejní i přepis CVR. Tady tu perličku vypustila pro média jedna paní z ministerstva. Zaslechl jsem drb, že zatímco Barmský pilot propadl panice, Rus to jen rezignovaně okomentoval uvedenými slovy. Jinak až do konce prý probíhala konverzace předpisově v angličtině, ale pokud nebezpečí zjistili ve výšce, kdy už s tím nešlo nic dělat, řekl bych, že to bylo dost pod povolenými 5km.

Myslím, že vyšetřovatelé budou na lékárnických váhách odvažovat jednotlivé články řetězce příčin, je ve hře mj. technická závada, chyba pilotáže, nejspíš na straně žáka i instruktora, administrativní prohřešky, nedostatečně zajištěný výcvik, kdosi zasvěcený mluvil i o nepovolené akrobacii, jsou v tom nejvyšší zájmy VASO, OAK, Antonova, vlády Ruska, úspěch programu oživení leteckého průmyslu, kam už nalili desítky mld. i ohledy k zákazníkovi, 800 milionů rublů pojišťovny Ingosstrach... a nevyšetřuje to přitom nezávislá komise (MAK), ale komise řízená ministerstvem. Uvidíme, ale nezávidím jim to. Také to myslím může vysvětlovat, proč předběžnou zprávu nevydali už 15., jak slibovali.

[Ace2]

Každopádně zajímavé. Uvidíme zda bude více informací. Mě nejde po pilotní stránce do hlavy jak někdo může rozhulákat letadlo "z kopce" a nebýt si vědom toho jaký to má efekt. To že rychlost začně velmi rychle stoupat ví i žák prvních hodin PPL a též ví, že recorvery se musí dělat s citem a ne škubnout výškovkou a vytvořit si 6G s následným rozlámáním konstrukce. Zvláště pokud byla země ještě 5 km.

[Karel_x]

Вчера в Московском межрегиональном следственном управлении на транспорте нам сообщили, что результаты работы госкомиссии будут ближе к концу мая.

Zdá se, že si na výsledky vyšetřování nehody ještě chvíli počkáme, snad do druhé poloviny května...

[MEA]

Uz su vysledky na avheralde aj inde - rozfofrovala to posadka za limity a rozpadlo sa im to pod zadkami... Blbe, ale vzdy lepsie ako technicka chyba.

[Karel_x]

Uz su vysledky na avheralde aj inde - rozfofrovala to posadka za limity a rozpadlo sa im to pod zadkami... Blbe, ale vzdy lepsie ako technicka chyba.

Také mj. problémy v komunikaci mezi instruktorem a žákem (jazyková bariéra), výpadek jednoho rychloměru, instruktor v kritické chvíli zaměstnán cizí osobou v kokpitu. Překročení rychlosti o 110km/h, deformace letounu a jeho nestabilita ve všech tří osách (nízkofrekvenční rozkývání, zrychlení měnící znaménko). Takže ulamování částí mohlo mít i charakter únavových lomů, nevím. Informací je málo, vyšetřování ovlivňuje skutečnost, že se nejedná o civilní let (experimentální letoun, vojenský pilot, instruktor bez oprávnění), a proto není vyšetřován standardními neutrálními mechanismy (MAK). Řekl bych, že se hádali o každé slovo, Antonov, VASO, vláda i zákazník nechtěli, aby černý Petr zůstal u nich, takže nakonec se možná víc cizelovala slovíčka, než vyšetřovalo. Možná mi něco uniklo, ale nic jako závěrečná zpráva zatím zveřejněno nebylo.

[Karel_x]

Na konečné závěry vyšetřování nehody si zřejmě ještě chvíli počkáme, neboť mají být zadány ještě nezávislé expertní posudky. Nevím, do jaké míry je to jen zdržovací taktika a do jaké pokus o nalezení pravdy.

Mezitím mám ne moc dobrou zprávu o snížení produkce 148 ve voroněžském VASO na polovinu, tedy pouze 5ks v 2011. Ukrajinci v tom vidí intriku za konkurenta SSJ-100 a ukrajinský výrobce motorů, Motor-Sič, který jich má jaksi najednou plný sklad, se pokouší dojednat výrobu An-148 v samarském Aviakoru. Moc tomu ale nevěřím, problémy jsou často na straně subdodavatelů, zejména prý ukrajinských. Při čtení této zprávy mě ale napadlo, jestli to nemá být spíš nátlak na ukrajinskou stranu pro uspíšení dohody o pohlcení Antonova ruským gigantem OAK, pod který mj. patří i VASO. Poté, co se to dohodlo na nejvyšších místech (jako součást balíčku dalších dohod), se o tom už měsíce, či roky stále neplodně jedná. Skoro to vypadá, že Ukrajinci poněkud kličkují.

Přestože při tomto tempu existují objednávky na několik desetiletí dopředu, pracují u Antonova na evropské certifikaci (podobně jako SSJ-100), která doufají, by jim mohla otevřít dveře na vyspělé západní trhy. A abych nezapomněl, mají konečně už v Rusku už i cerifikovaný trenažér.

[PavelD]

Akademický dotaz:

Antonov chce zvýšit produkci strojů An-148/158
Ukrajinský výrobce letadel, společnost Antonov, hodlá navýšit kapacitu výrobní linky letadel modelové řady An-148/158 až na 24 vyrobených strojů za rok. S tímto navýšením počítá během následujících třech let. Ke zvyšování výrobní kapacity je Antonov tlačen zákazníky, letos chce vyrobit nejméně 12 kusů těchto letounů, ideální stav by však byl ještě o tři stroje více.

Myslíte si, že tímto tempem by v zavedené zemi s tržní ekonomikou byla dosažena návratnost investic do vývoje produkovaného stoje? Předem bych se chtěl vyhnout odpovědím, že na území bývalého SSSR je vše možné. Tak otázka nestojí. Čím méně kusů se v určitém časovém úseku vyrábí, tím se návratnost prodlužuje a myslím si, že v současném světě je nejméně po 10. letech nutno zahájit nový vývoj (= další náklady) na upgrade stroje.

Pro srovnání se podívejte, kolik mašin/typ za měsíc vypouští do provozu A, B, EMB nebo Bombardier.

[flyingblue]

Akademický dotaz:

Antonov chce zvýšit produkci strojů An-148/158
Ukrajinský výrobce letadel, společnost Antonov, hodlá navýšit kapacitu výrobní linky letadel modelové řady An-148/158 až na 24 vyrobených strojů za rok. S tímto navýšením počítá během následujících třech let. Ke zvyšování výrobní kapacity je Antonov tlačen zákazníky, letos chce vyrobit nejméně 12 kusů těchto letounů, ideální stav by však byl ještě o tři stroje více.

Myslíte si, že tímto tempem by v zavedené zemi s tržní ekonomikou byla dosažena návratnost investic do vývoje produkovaného stoje? Předem bych se chtěl vyhnout odpovědím, že na území bývalého SSSR je vše možné. Tak otázka nestojí. Čím méně kusů se v určitém časovém úseku vyrábí, tím se návratnost prodlužuje a myslím si, že v současném světě je nejméně po 10. letech nutno zahájit nový vývoj (= další náklady) na upgrade stroje.

Pro srovnání se podívejte, kolik mašin/typ za měsíc vypouští do provozu A, B, EMB nebo Bombardier.

Neni to tak jednoduche.

Jednak to zavisi take na tom, kolik byly ty investovane naklady do vyvoje a zavedeni vyroby a do jake miry se na nich podilel stat (a nedelejte si iluze - jak A, tak B dostavaji ruznou formou statni podporu).

A jednak to zavisi take na tom, jak velky profit mate na jednom kusu.

[PavelD]

Myslím, že mám představu, na čem to závisí, jen nemám představu, jak velký rozdíl v nákladech může být mezi standardním výrobcem schopným nákladově vyčíslit každou položku podle účetních standardů a následně položit na projekt znaménko + nebo -, a společností, kde mzdové náklady i jiné položky jsou mimo standard, o účetnictví ani nemluvě, a kde se spoléhá na to, že to nějak dopadne ( tím nechci mířit přímo na AN ). O tom, že A i B také mají dotace není nutné pochybovat. Je otázka, zda by byli " podrženi " státem i v případě výše uvedené produktivity.
V 90. letech jsem na Ruzyni poprvé viděl TU204, a když vezmu v úvahu celkovou produkci, tak to není byznys ale modelářství.

[MEA]

V 90. letech jsem na Ruzyni poprvé viděl TU204, a když vezmu v úvahu celkovou produkci, tak to není byznys ale modelářství.

tak toto je zájeb dňa !!!

[PavelD]

Dobře, omlouvám se. Ne každý modelář dosáhne produkce zhruba 120 strojů za 20 let.

[Karel_x]

Dobře, omlouvám se. Ne každý modelář dosáhne produkce zhruba 120 strojů za 20 let.

Asi nemá valný smysl to posuzovat vytržené ze souvislosti totálního rozpadu ekonomiky po pádu SSSR. Jak říkají Rusové, jelcinovský rozpad ekonomiky byl o hodně horší, než rozbitá země po WW2. Rusko i Ukrajina se v posledních letech snaží Aviaprom oživit, ale stojí je to hodně peněz i námahy. Není to jen o An-148, ale i o Tu-204SM, Tu-334, SSJ-100, Il-476, MS-21, Frigate Ecojet, vojenských Jak-130, Su-35, T-50 atd. Taky je dobré si uvědomit, že v SSSR byla vždy jiná tradiční organizace výroby - nezávislé konstrukční kanceláře a řada leteckých závodů, kde navržená letadla vyráběli. Výrobní závody si éra samy nenavrhovali.

[PavelD]

Díky za racionální odpověď. Doufám, že jsi pochopil, že se ptám spíše z podstaty. Je možné, že produkce AN148/158 má EKONOMICKY šanci dosáhnout bodu návratnosti ?

Je mi jasné, že na území bývalého Sovětského svazu se vždycky najde někdo, kdo ztrátovou výrobu zaplatí. Nakonec i v ČR máme letecké projekty, které nikdy nevydělaly. Připadá mi smutné, že projekt AN148/158 má zákazníky i šanci a kazí to pomalá výroba. Jako kdyby firma byla překvapená, že vyvinula letadlo, které někdo chce.

[Karel_x]

Díky za racionální odpověď. Doufám, že jsi pochopil, že se ptám spíše z podstaty. Je možné, že produkce AN148/158 má EKONOMICKY šanci dosáhnout bodu návratnosti ?
... Připadá mi smutné, že projekt AN148/158 má zákazníky i šanci a kazí to pomalá výroba.

V tomto mohu posloužit pouze osobním názorem. Podle mého má "Lastočka" příliš velkou konkurenci.
V Ruskou ji vyrábí ve voroněžském VASO (tam dělali třeba Tu-144) ale těžce ji utiskuje domácí projekt gigantu UAC - SSJ-100 (samozřejmě také CRJ a EMB) takže zájemců není mnoho. Hlavní zákazník je petrohradská Rosija, která s nimi létá vcelku spokojeně, ale celkový počet strojů asi nepřesáhne 20. Dále máme Angaru, Vladivostok Avia a Polet vše jednociferné počty. O nikom dalším nevím, kromě armády a vládních letadel. Ti totiž kategoricky odmítají zahraniční stroje a asi také SSJ, na kterém je vysoký podíl importovaných komponent. Jenže u ruského státu může mít Lastočka šanci, ale také nečekanou konkurenci v oživovaném projektu Tu-334.
Na Ukrajině dělá 148/158 závod Aviant, jenže Ukrajinský trh je dost mrtvý a export do embargovaných zemí není také příliš optimistický. Kuba a Severní Korea nemají peníze, jeden čas se mluvilo o nějakém zájemci z Jižní Ameriky, už si nevzpomínám odkud. V Aviantu mají myslím rozdělaných asi 10 letadel, stejně jako Rusové ve VASO.
Jinak si myslím, že je to velmi dobrá mašinka pro těžké podmínky, hornoplošná koncepce je sice malinko neobvyklá (a o poznání těžší), ale motory ze Siče (ex Ivčenko) se určitě povedly a myslím, že i všechny dětské nemoci jsou už v zásadě prodělány. Také je mi sympatický větší průměr trupu oproti EMB a CRJ, i když se za to také zaplatí spotřebou. Já těm vlaštovkám hodně držím palce, ale zase příliš na ekonomický úspěch nevěřím. Velmi rád se však nechám usvědčit z omylu Mohou mít samozřejmě v rukávě nějaké další zájemce.