Z podzimního Brna na ostrov věčného jara – BRQ-MUC-LIS-FNC, bmi regional, Lufthansa, TAP Portugal

Odpovědět
pavelj
Nováček
Nováček
Příspěvky: 7
Registrován: 12. 08. 2017, 20:21
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Z podzimního Brna na ostrov věčného jara – BRQ-MUC-LIS-FNC, bmi regional, Lufthansa, TAP Portugal

Příspěvek od pavelj »

Po přečtení mnoha trip reportů jsem si řekl, že zkusím sám nějaký napsat. Omluvte chyby začátečníka a pojďte se podívat, jak probíhala cesta z Brna do Funchalu na ostrově Madeira a zpět. Můžete se těšit na ztracený kufr, málem nestihnutý přestup a spoustu cestování autobusem.

BRQ-MUC
Dvě hodiny před odletem se u odbavovacích přepážek nedělo prakticky nic. Koupáci do Řecka byli odbavení a Mnichov zatím nikoho nezajímal. To se změnilo v 11 hodin, kdy začalo odbavení u dvou přepážek. Dostal jsem palubní vstupenku na exit-row místo 11A. Další dvě na následné lety jsem měl dostat až v Mnichově. Kufr odbaven celou cestu do FNC, takže bez starosti. Nakonec to bez starosti nebylo, ale k tomu se dostaneme. Před bezpečností chtěla slečna vidět nejen palubní vstupenku, ale i občanku. Divná praktika, kterou jsem jinde nezažil a už si nevzpomínám, jestli to v roce 2010, kdy jsem naposled letěl z Brna, bylo stejné. Bezpečnost však jinak bez čekání a po chvíli už jsem byl u brány. Boarding probíhal s jakousi mezifází, kdy cestující nejprve přešli do vyhrazeného prostoru u brány a až poté byli puštění dveřmi ven na plochu. K letadlu pěšky s možností pozorovat vzlet 737. Při nástupu do poněkud klaustrofobického Embraeru nás uvítala jediná přítomná a trochu otrávená letuška. Lehce ošoupané sedačky už zjevně něco pamatovaly, ale na funkci to vliv nemělo. Po nahození motorů krátké pojíždění a vzlet z dráhy 09. Žádný velký vyhlídkový let to však z důvodu oblačnosti nebyl. Občerstvení následovalo někde nad Rakouskem a sestávalo z menšího sendviče a nápoje dle výběru. Nic většího se nečekalo a na nic většího ani není čas. Krátce po občerstvení jsme zahájili klesání. Po přistání následovalo poměrně intenzivní brždění a rychlé opuštění dráhy. Výstup z letadla na plochu do autobusu tradičního letištního typu Cobus 3000. Po poměrně dlouhé cestě autobusem jsme přijeli k terminálu a pokračovali dovnitř. U automatického kiosku jsem si opatřil palubní vstupenky na další dva lety a šel najít bránu pro odlet do Lisabonu.

Linka z Brna do Mnichova není zajímavá ani délkou letu, ani použitým typem letadla, ani servisem na palubě, ale buďme rádi za ni. Nabízí možnost pohodlně odletět z malého domácího letiště a případně pokračovat z Mnichova dál do světa.

BRQ-MUC (zdroj: flightradar24.com)
BRQ-MUC (zdroj: flightradar24.com)

Odbavovací přepážky v Brně
Odbavovací přepážky v Brně

Čekání u brány v Brně
Čekání u brány v Brně

Tímto ne
Tímto ne

Boarding v Brně
Boarding v Brně

K letadlu pěšky
K letadlu pěšky

Nástup do letadla
Nástup do letadla

Po vzletu z Brna
Po vzletu z Brna

Občerstvení na letu BRQ-MUC
Občerstvení na letu BRQ-MUC

Za letu BRQ-MUC
Za letu BRQ-MUC

Před přistáním v Mnichově
Před přistáním v Mnichově

Po schodech od autobusu
Po schodech od autobusu


MUC-LIS
Nástup do A321, nejdelšího z rodiny malých, probíhal poměrně pozvolna. Tradiční hledání místa v binech za současného blokování uličky a další obvyklé prvky byly k vidění. Kapitán ohlásil, že očekává přílet na čas a zahájili jsme push-back a nahazování motorů. Noční let pokračoval poměrně standardně. Číňani kašlali, chrchlali a smrkali, ostatní pospávali nebo četli. Pomyslnou cenu pro nejprotivnější spolucestující vyhrála uřvaná ježibaba z 34F, jejíž protivný ječivý hlas jistě nejednoho cestujícího přivedl na myšlenku, jaké by to bylo, kdybychom jí ucpali pusu bezpečnostními instrukcemi typu A321, ale k realizaci nedošlo. Při letu v délce bezmála tří hodin už je prostor i na něco většího k snědku; Lufthansa dnešních dnů taky není žádný hladolet. Podávalo se maso v omáčce, bramborová kaše a zelenina. Navíc sušenka a voda. Máslo jsem nejedl, takže faktor roztíratelnosti nemohu posoudit. K jídlu ještě tradiční letecká bulka. Špatné to vůbec nebylo, snědl jsem všechno.

Při klesání kapitán ohlásil, že z důvodu vytížení letiště musíme snížit rychlost přiblížení dřív než je obvyklé, ale že i tak lze očekávat včasný přílet. Tak se také stalo. Nástupní most se však nekonal, takže opět výstup na plochu do tradičního letištního autobusu typu Cobus 3000. Po příjezdu k terminálu jsem se z odletové tabule dozvěděl, že brána pro odlet do FNC bude zveřejněna ve 22.10. Slíbené bylo splněno a zbývalo dojít poměrně krátkou cestu k bráně a připravit se na poslední segment cesty.

MUC-BRQ (zdroj: flightradar24.com)
MUC-BRQ (zdroj: flightradar24.com)

Od brány K23 letíme do Lisabonu
Od brány K23 letíme do Lisabonu

A321 u brány
A321 u brány

Nástup v Mnichově
Nástup v Mnichově

Za letu MUC-LIS
Za letu MUC-LIS

Večeře s Lufthansou MUC-LIS
Večeře s Lufthansou MUC-LIS


LIS-FNC
Na rozdíl od předimenzovaného Mnichova bylo v prostoru u brány lisabonského letiště jen několik málo míst k sezení a zdaleka se nedostalo na všechny. Boarding probíhal podle přidělených skupin – prioritní, A, B a C. Cestující měli skupinu napsanou na palubní vstupence. Já však ne, takže jsem se šel zeptat a dostalo se mi odpovědi, že mám jít do skupiny A, která nastupuje hned po prioritních cestujících. To mi nevadilo – naopak jsem byl rád, že budu na místě brzy a v klidu si sednu k oknu, aniž by další cestující v řadě museli vstávat. Tentokrát žádný Cobus 3000, ale standardní nástupní most. Po dokončení nástupu zůstala obě vedlejší místa volná, což vždycky potěší. Po vzletu jsme zamířili nad moře, takže pro příští desítky minut opravdu nebylo z okna co pozorovat. Pozorovat bylo možné palubní servis. Ten nabízel občerstvení v podobě malého sendviče, podobného tomu z letu BRQ-MUC. K pití obvyklá nabídka. Díky příznivému větru jsme k Madeiře přiletěli v předstihu. Ze svého místa na pravé straně letadla jsem mohl dobře vidět letiště v poloze po větru i ve třetí a části čtvrté zatáčky. Na pobřeží je řada zábleskových světel, která může část přiblížení vidět i cestující. Po přistání jsme pojížděli k letištní budově, do které se následně přešlo pěšky. Letiště je malé a žádný Cobus 3000 (nebo ekvivalent) není nutný.

LIS-MUC (zdroj: flightradar24.com)
LIS-MUC (zdroj: flightradar24.com)

U brány v Lisabonu
U brány v Lisabonu

Za letu LIS-FNC
Za letu LIS-FNC

Občerstvení na letu LIS-FNC
Občerstvení na letu LIS-FNC

Výdej zavazadel
Výdej zavazadel


Vzhledem k času kolem jedné hodiny v noci a po třech segmentech v letadlech jsem měl radost, že zbývá jen taxi do hotelu a začátek dovolené. Jenže chyba. Nepřijel kufr. Obrazovka hlásila, že bylo dodáno poslední zavazadlo, pás se zastavil a můj kufr nikde. V podobné situaci byl ještě jeden starší spolucestující, který cestoval s manželkou, a jedno zavazadlo jim také chybělo. Šel jsem k přepážce lost & found – jediné otevřené v tuto dobu. Tam jsme vyplnili hlášení ztraceného zavazadla a odcházel jsem s příslibem, že až ho najdou, bude doručeno do hotelu. Nic jiného se v tu chvíli dělat nedalo, takže jsem pospíchal za taxikářem, který byl domluvený a zaplacený dopředu, avšak už skoro odjel, protože si myslel, že jsem nepřiletěl. Se zdržením při vyplňování kufrového formuláře se nepočítalo. Téměř obratem přišlo potvrzení e-mailem, včetně odkazu na web, kde bylo možné sledovat stav „případu.“ Ten už ráno zobrazoval pozitivní hlášení „item located“ a informaci, že kufr bude naložen na let LIS-FNC v poledne. To se skutečně stalo a kolem čtvrté hodiny odpoledne byl kufr doručen do hotelu. Opravdu šťastné shledání.

Týden na Madeiře by bylo vyprávění na jiný report, tak jen stručné povzdechnutí na smůlu na počasí. U moře trvale hezky, ale v horách, na které jsem se těšil, trvale mraky. Typický pohled na okolní krajinu tedy vypadal asi takto:

Daleké výhledy
Daleké výhledy


FNC-LIS
Taxikář cestou na letiště povídal něco o silném větru v minulých dvou dnech a zrušených letech. V dobré víře, že dnes to bude lepší, jsem se s ním rozloučil a šel na check-in. V hale bylo plno lidí a velmi dlouhé fronty. Podle tabule mělo odbavení na let do Lisabonu probíhat u přepážek 8 a 9. Na displejích nad přepážkou 8 svítila loga prioritních programů TAP Portugal a nad přepážkou 9 nesvítilo pro jistotu nic. V rozmýšlení, jestli jít do fronty u čísla 8 nebo ještě chvíli počkat (zbývaly více než dvě hodiny do odletu) mě oslovil cestující řešící stejný problém s dotazem, zda nevím, ve které frontě bude nejlépe čekat. Shodli jsme se, že v tom zmatku bude přepážka 8 správná volba, i když nejsme prioritní cestující, což jsme si následně potvrdili dotazem u prázdné přepážky 9, kde nás však odbavit nechtěli, protože prý odbavují let British Airways. A tak jsme společně čekali a dali se do řeči. Ukázalo se, že dotyčný je francouzský dirigent na cestě z vystoupení s místním orchestrem a toto byl jeho třetí pokus odletět. Byla středa. Poprvé přišel na letiště v pondělí, ale let byl zrušen. Totéž v úterý. Takže taxikář měl se zrušenými lety pravdu. A proto tolik lidí na letišti.

Po čase jsme se dočkali a u přepážky 8 nás bez problémů odbavili. Kufr až do Brna, palubní vstupenka pouze na první dva segmenty. Hned jsme pokračovali k bezpečnosti, kde bylo překvapivě málo lidí a prakticky bez čekání a bez problémů jsme prošli. Usadili jsme se na vyhlídkové terase a čekali přílet letadla z Lisabonu, kterým jsme měli letět. Vítr se opravdu uklidnil. V 11.20 přistál náš A320. Říkali jsme si, že bude na odletu zpoždění tak 20 minut, protože plánovaný přílet byl v 11.10. Vypadalo to slibně – hlavně pan dirigent už se těšil, že se na třetí pokus dostane domů. Probrali jsme bezpečnostní specifika přepravy taktovek v příručním zavazadle a šli k bráně č. 7. Boarding proběhl pěšky s nástupem předními i zadními dveřmi. Tempo však nebylo moc rychlé, což znamenalo, že času na přestup v Lisabonu zbývá čím dál méně. Po nahození motorů byla oznámena délka letu 1 hodina 20 minut a s přibližně půlhodinovým zpožděním se podařilo odletět. Následovalo hlášení, že délka letu bude 1 hodina a 40 minut. Tak si vyberte… Přišlo občerstvení v podobě zmrzliny. V čase oběda nic moc, ale hlavní starost byla stihnout přestup.

Nakonec platila první verze hlášení o délce letu, tj. hodina a dvacet minut. Po hodině jsme totiž zahájili klesání. Přistání už s lehkou nervozitou z důvodu nedostatku času. Teď to hlavně chtělo rychle se dostat k terminálu. Bohužel, žádný nástupní most, ale stojánka na ploše. Jak se tak blížíme na místo, říkám si, že nevidím schody. A opravdu. Za chvíli hlášení – „vážení cestující, čekáme, až přistaví schody.“ To je báječné, když máte pár minut na přestup… Portugalští zmatkaři nakonec schody přistavili a šlo se do autobusu, samozřejmě typu Cobus 3000. Cesta se zdála nekonečná, hlavně proto, že před námi jel pomalý vozík se zavazadly. Po vystoupení u terminálu jsem rychlým krokem vyrazil a za rohem potkal paní, která se ptá: „Letíte z Funchalu?“ Říkám: „Ano a pokračuju do Mnichova“. „Aha, tak to se podívejte na tabuli, kterou máte bránu.“ „Good idea“ – na to bych sám nepřišel… A tak běžím terminálem, na tabuli hledám let, vidím bránu 18 a stav „last call.“ Na palubním lístku vytištěná brána 21 tedy neplatila. Běžím dál, pár zatáček a brána. Naštěstí stále otevřená. No a za bránou, jak jinak, čeká Cobus 3000.

FNC-LIS (zdroj: flightradar24.com)
FNC-LIS (zdroj: flightradar24.com)

Po příletu z Lisabonu
Po příletu z Lisabonu

Na ploše ve Funchalu
Na ploše ve Funchalu

Před přistáním v Lisabonu
Před přistáním v Lisabonu


LIS-MUC
Po doběhnutí do autobusu se ještě chvíli čekalo na další cestující, zjevně také přestupující z jiných letů. Pár minut tedy zbývalo, ale rozhodně žádný pohodový přestup. U vstupu do letadla se letuška podívala na palubní vstupenku a říká: „Oh, you made it from Funchal!“ Asi to byl nečekaný úspěch. Přišel jsem ke svému místu 5D a na sedadle ležela nějaká papírová krabička. Myslel jsem si, že si ji tam odložila cestující z 5E, ale ta mi vysvětlila, že má taky svou krabičku a že tato je moje. Tak jsem si sedl a podíval se dovnitř. Bylo to občerstvení. To je mi tedy nový přístup. Žádný servis za letu, ale krabičky už na zemi. Uvnitř byl sendvič, sáček s nakrájeným jablkem, sáček s krekry a hustý švestkový džus. A to nebyl jen tak nějaký předkrm na 3hodinovém letu. To bylo veškeré občerstvení. Zavzpomínal jsem na Lufthansu a teplé vydatné jídlo cestou z Mnichova. Palubní personál působil zmateným a chaotickým dojmem. Bezpečnostní instrukce byly několikrát přerušeny a letušky se na sebe každou chvíli dívaly, jako by nevěděly, co vlastně přesně mají dělat. Přesto se podařilo s mírným zpožděním okolo 10 minut odletět. Ohlášená doba letu byla dvě hodiny a 40 minut. Jídelní servis se nekonal – každý si mohl v libovolnou dobu sníst obsah krabičky. Konal se pouze nápojový servis, ale ne normálně z vozíku a s výběrem, ale tak, že letuška z jedné ruky nabízela kelímky a druhou rukou nalévala jediný dostupný nápoj – neperlivou vodu. Nevím, jestli je to standard, ale na předchozích dvou letech TAP Portugal se pití nabízelo z vozíku. Vodu bych si objednal tak jako tak, takže z mého pohledu žádný problém. Krabičky ani kelímky nepřišel nikdo posbírat, takže je každý nechal na sedadle, pod sedadlem, jak se podařilo.

Délka letu podle letenky byla 3 hodiny. Ohlášená 2 hodiny a 40 minut. I se započtením zpoždění nebylo tak těžké spočítat, kdy budeme v Mnichově. Přesto kapitán ohlásil, zcela v duchu portugalských zmatků, že přistaneme skoro včas, 15 minut po 19 hod. To není ani skoro včas, ani ve shodě s původním hlášením. Ale moc jsem se tím nezabýval, protože jsem tušil, že přestup na poslední segment do Brna by měl být bez problémů a plus mínus pár minut nehrálo roli. Přiblížení a přistání proběhlo už za tmy, navíc jsem měl místo u uličky, takže žádná příležitost něco vyfotit. Čekal jsem opět oblíbený Cobus 3000, ale ten se tentokrát nekonal – vystupovali jsme nástupním mostem. Potom už jen z automatu dostat palubní vstupenku na let do Brna. Brána G23, resp. všechny brány G jsou v jiné části letiště, do které se přejíždí automatickým vlakem. Přestup byl časově bez problémů – sice se nestihla večeře, ale taky nebylo nutné utíkat, což potěší.

LIS-FNC (zdroj: flightradar24.com)
LIS-FNC (zdroj: flightradar24.com)

Občerstvení na letu LIS-MUC
Občerstvení na letu LIS-MUC


MUC-BRQ
Poslední segment má tu výhodu, že už nic dalšího není nutné stihnout, takže čas netlačí. U brány jsem přiložil palubní vstupenku a místo obvyklého otevření dvířek se zobrazilo hlášení „Contact us.“ Šel jsem tedy k pracovníkovi s dotazem, co se děje. Chtěl vidět lístek od odbaveného zavazadla. Začal jsem tušit opakování problému s kufrem, ale po chvíli mi doklady vrátil a tvářil se, že je všechno v pořádku. Tak jsem prošel bránou, sešel schody a dole čekal, jak jinak, oblíbený letištní autobus typu Cobus 3000. Napočítal jsem v něm 25 cestujících do Brna. Autobusem jsme přijeli k letadlu, ve kterém čekala stejná letuška jako o týden dříve na letu opačným směrem. Let samotný ničím zajímavý nebyl. Na výběr jsme dostali šunkový nebo sýrový sendvič a obvyklou nabídku pití. V Brně se přistávalo na dráhu 27 a následovalo pojíždění k terminálu a otočení letadla tak, aby mohlo vlastní silou pokračovat na další odlet. Stejně jako při příletu se do budovy terminálu šlo pěšky. Velmi rychle zvládli letištní pracovníci vyložit zavazadla. Čekání u pásu bylo tedy krátké a kufr se tentokrát naštěstí objevil. Cestou domů by to byl menší problém, ale i tak nechtěná starost navíc. Cesta tím byla zdárně ukončena…

MUC-LIS (zdroj: flightradar24.com)
MUC-LIS (zdroj: flightradar24.com)

Od brány G23 letíme do Brna
Od brány G23 letíme do Brna


Co se líbilo
- Německá část cesty, tj. letiště v Mnichově a let s Lufthansou.

Co se nelíbilo
- S portugalskými zmatkaři na zemi i ve vzduchu už raději ne, a pokud ano, tak za předpokladu delšího času na přestup. A svačinu s sebou.


velpa.66
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 280
Registrován: 26. 08. 2012, 17:49
Stav: Offline

Re: Z podzimního Brna na ostrov věčného jara – BRQ-MUC-LIS-FNC, bmi regional, Lufthansa, TAP Portugal

Příspěvek od velpa.66 »

Hezký! Připomělo mi to mou cestu. Naštěstí jsem měl s TAP jen segmenty LIS - FNC a vzpoměl si co znamená zkratka TAP- Try Another Plane.

Odpovědět