Přípravy
Už nějakou dobu jsem se zabýval myšlenkou, že se znova vydám do Austrálie, vrátit se na některá místa, kde jsem byl před pěti lety, a taky poznat další místa, které jsem toužil vidět. A tak jsem se na začátku ledna pustil do vyhledávání letenek (zřejmě maje již trochu abstinenční příznaky).
Volba místa odletu byla jasná – Londýn kvůli výborným cenám ve srovnání s ostatními městy a zeměmi – s tím, že lístek z Mallorky a zpět nebude takový problém. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl dost létat i po Austrálii, tak to celkem jasně vycházelo na Qantas; u nich lze po internetu koupit při odletu z Velké Británie letenku Multi-City, kdy si člověk nakombinuje lety, jak potřebuje. Chtěl jsem vidět Západní Austrálii, znova Ayers Rock, potom Darwin a jeho okolí, a nakonec se taky znova podívat do Sydney, a tak mi po různém zkoušení a kombinování (ještě aby v tom byly lety s A380) nakonec vyšla letenka na říjen a listopad LHR-SIN-PER, PER-AYQ (Ayers Rock/Uluru), AYQ-ASP(přestup v Alice Springs)-DRW, DRW-SYD a SYD-LHR se zastávkou v SIN, to vše za 1072 liber. Při tehdejším kurzu to bylo asi 1200 euro, což se mi zdála na tolik letů a takovou dálku výborná cena. Za pár dní už byla cena vyšší a byla vyšší skoro pořád, s výjimkou nějaké akce v létě, kdy se cesta dala koupit za 1000, ale byla zase dražší libra, a tak to vycházelo skoro stejně.
Na cestu do Londýna jsem zvolil společnost bmi - British Midland Airways, která jako jediná létala z Palmy na Heathrow. Oba směry jsem koupil zvlášť, protože to vycházelo levněji (měli tehdy totiž snad kurs libry 1,5 eura), což se později ukázalo jako výhoda. Celkem zpáteční letenka vyšla asi na 130 euro. Časy letů mi velmi vyhovovaly – tam den dopředu v poledne, abych se odpoledne mohl trochu podívat po Londýně a vidět se s kamarády, a zpět to mělo letět 4 hodiny po příletu letadla ze Sydney. Chápu, že jsem letenky kupoval hodně dopředu a že se letové řády mohou měnit, ale množství změn mě fakt překvapilo. Bmi nejdřív změnily odlet z Palmy z 13:35 na 18:15, pak na 12:50 a nakonec na 12:55, to vše v únoru. Vůbec letos nějak dost velkou část mých letenek postihly změny. No ale co mě dostalo, bylo, že koncem května posunuli zpáteční odlet z Heathrow z 10:30 na 7:55. To by najednou byla hodina a půl (a to pokud by bylo vše načas) na vyzvednutí zavazadel, přesun z T4 (pak se měnily i terminály u Qantasu na LHR, takže nakonec by to bylo z T3, to je blíž) na T1 a odbavení – takže nereálné a letenku jsem zrušil. Pak jsem se rozmýšlel mezi easyJetem a British Airways, kteří létají/létali do Palmy z Gatwicku, a nakonec zakoupil za 45 liber u klasického dopravce. Jenže British Airways koncem června oznámily zrušení linek mj. do Palmy a tak jsem nakonec stejně skončil u easyJetu – za 40 liber včetně zavazadla. No a ve finále bmi oznámily začátkem září zrušení letů do Palmy od 3. listopadu, což by mne postihlo.
Změny se dály i v rezervaci Qantasu. Koncem června se dívám na checkmytrip a nestačím se divit, že místo poledního letu z Londýna s A380 a ranního letu ze Singapuru do Perthu mám najednou odlet o 10 hodin později s B747 a následný let do Perthu je večer s příletem o půl jedné v noci místo ve dvě odpoledne. Qantas totiž létá ze SIN do PER dvakrát denně, nicméně zrovna od 12. října, kdy jsme měli letět, zrušili pondělní ranní let, všechny ostatní jsou zachovány. A tak jsem volal do Qantasu do Londýna, ať mi vrátí let LHR-SIN na poledne, tak jak byl (A380), že mi vůbec nevadí, že budu mít na přestup v Singapuru 11 hodin (ve skutečnosti mi původně bylo dost líto, že jsem to tak koupil, že nebudu mít na Singapur čas, chtěl jsem si moc prohlédnout letiště a třeba i zajet do města). Rezervace upravili podle požadavků, jen na té mojí byly dva lety z Londýna do Singapuru. Tak jsem tam pro jistotu zavolal ještě jednou, aby mi tam zůstal ten správný.
Ale pojďme už konečně na ty lety.
PMI-LHR, bmi – British Midland (BD164)
Airbus A319, G-DBCG
1348 km, 1:58 hod
Online odbavení bmi mají, nicméně pro lety z Palmy k dispozici nebylo, takže odbavení na přepážce. O Palmě se moc rozepisovat nebudu, protože to už jsem trochu udělal v trip reportu z cesty domů přes Curych a do Mexika. Z terminálu, odkud jsme viděli přistát jedno letadlo bmi, jsme jeli autobusem na plochu, kde jsme viděli další dvě. Naše bylo to bližší - Airbus A319 registrace G-DBCG.
Odlet byl naplánován na 12:55, v 13:13 jsme vyrazili na dráhu 24R, odkud se většinou v Palmě startuje. No a při čekání na start na dráze jsem konečně vyfotil to, co v dálce můžou vidět při startu cestující z pravých sedadel a co není úplně zřetelné - kromě starého letadla i ohořelý trup!
Odstartovali jsme v 13:30 a zase měli vyhlídkový let nad Mallorkou, i když tentokrát trochu s mraky. Po cestě bylo oblačno, ale při přistání byl Londýn vidět hezky - například letiště City…
střed Londýna třeba s Tower Bridge…
anebo London Eye a the Houses of Parliament & Big Ben…
a taky Buckinghamský palác.
Přistáli jsme ve 14:58 na dráhu 27L jako předposlední letadlo, protože na Heathrow se ve tři odpoledne mění dráhy; pak už letadla přistávala na 27R a 27L se používala pro starty.
LHR-SIN, Qantas (QF32)
Airbus A380, VH-OQA
10888 km, 12:08 hod
Večer před odletem jsem zkoušel v internetové kavárně online odbavení, ale nějak jsem vytiskl jen polovinu stránek, navíc jsme neseděli vedle sebe a nešlo změnit sedadlo, tak jsme odbavení nechali na přepážku.
Na druhý den ráno jsme se vydali na letiště, těsně před odchodem jsme ale ještě z hotelu v Hounslow, který leží mezi osami drah letiště v Heathrow, viděli přistávat Airbus A380 Qantasu - to znamená, že měl tak dvě hodiny zpoždění.
Qantas létal na Heathrow z Terminálu 4, přijeli jsme tam něco víc než 3 hodiny před odletem. Na check-in už čekali lidé a zatím jela jedna přepážka. Za chvilku se otevřely další a čekající začala obcházet paní z Qantasu. Ukázalo se, že let byl překnihovaný (to je český termín pro overbooking
), respektive oba, které byly odbavovány - do Sydney a do Melbourne (přes Hongkong). Paní se nás ptala, kam letíme, a když jsme odpověděli, že do Perthu, odvětila, že pro nás žádnou nabídku bohužel nemá. Tak nevím, jestli si myslela, že nám to v Singapuru hned navazuje, nebo jestli už nabídka pro náš let byla vyčerpána (před námi nějaké holky paní na to kývly), každopádně pak jsem zjistil, že nabízeli poukaz na 600 euro na další let s Qantasem + samozřejmě jídlo a ubytování těm, kdo poletí dalším letem - tím o 10 hodin později, který jsme měli jednu dobu změněný. Tak nevím. 
Odbavili jsme se, dostali jsme sedadla spolu, v řadě 51 vpravo u okna, která, jak se ukázalo, byla úplně výborná. Ale popořádku: šli jsme k bráně a tam jsme ho uviděli - Airbus A380, registrace VH-OQA, první třistaosmdesátka ve flotile Qantasu, pojmenovaná Nancy-Bird Walton na počest průkopnice australské aviatiky. Paní Nancy-Bird Walton se slavnostní ceremonie předání Airbusu A380 s jejím jménem a jeho prvních letů dožila, zemřela letos 13. ledna ve věku 93 let. Ale zpět, samozřejmě se dostavilo jisté vzrušení, když jsme viděli, čím poletíme.
Pak ještě přiletěl Airbus A380 Singapore Airlines,
i Emirates.
No a tady jsou všechny A380 na jedné fotce pohromadě, i když to asi není moc patrné – QF v popředí, EK úplně vpravo u terminálu a SQ právě startuje.
Odlet měl být v 12:15, ale nástup začal až v 12:19. Qantas má oproti jiným aerolinkám nižší kapacitu svých A380, má je pro 450 cestujících, nicméně i tak to byly mraky lidí, které nastupovaly. Ale překvapilo mě, jak rychle ti všichni do letadla nastoupili. V letadle jsme ještě čekali, vytlačili nás až v 13:13. Po cestě k dráze 27R jsme viděli kupříkladu Boeing 737-700 US Air Force s nápisem United States of America. Projeli jsme se po letišti a v 13:41 odstartovali. Start byl úplně hladký, pozvolný. Seděli jsme v řadě 51, což bylo hned za stěnou, takže tam bylo spousta místa na nohy, navíc u okna, kde byl výhled, ale kde byly taky vidět obrovské motory. Následující fotka je krátce po startu, kde bylo zajímavé pozorovat efekt obtékání motorů a křídel.
Brzy po startu přinesli teplé ubrousky a rozdali tištěné menu – na výběr byl ze dvou hlavních jídel na oběd a ze dvou snídaní. Oběd rozdávali vzápětí, ten salát je z quinoa, což je česky merlík, jak jsem se teď dozvěděl, s dresinkem z granátového jablka – byl vynikající. A jako druhé jsem zvolil kuře s rajčaty, brokolicí a rýží; mně totiž ovce, která byla jako druhá varianta, moc nevoní.
Letěli jsme přes Brusel, Frankfurt, Prahu, jižní část Polska a Ukrajinu …
a dál, ale to už jsem moc neregistroval.
Jednak jsem se díval na film a jednak jsem se snažil spát. K zábavnímu systému se vrátím při zpátečním letu, teď snad jenom to, že naše jinak vynikající sedadla měla tu nevýhodu, že ho měla v opěradle, a při startu a přistání musel být zasunutý, a tak jsme nemohli v těch nejzajímavějších momentech sledovat tohle:
Je tedy vidět, že většinou bylo oblačno, navíc byla brzy a dlouho tma. Palubní servis pak pokračoval pak ještě zmrzlinou a horkou čokoládou či mátovým čajem; navíc při letech nad 10 hodin Qantas rozdává „snack on Q“, což je balíček s lahví vody a kalorickými bombami typu oříšky a sušené ovoce, nebo tyčinka Mars.
Nad ránem se podávala snídaně, buď studená, anebo teplá, která byla vynikající: frittata – omeleta s párečkem, špenátem, houbami a rajčetem, ovocný salát, však to tady vidíte:
Pak jsme začali klesat, letěli jsme nad Kuala Lumpur a v 8:49 jsme přistáli na dráhu 20R singapurského letiště. Původní let do Perthu měl letět 9:05, tak by mě celkem zajímalo, jak bychom to asi byli stihli.
Letiště Singapur Changi
Singapurské letiště je považováno za jedno z nejlepších, ne-li nejlepší na světě, tak jsem se těšil. Měli jsme na něho 10 hodin. Protože jsme byli celkem unavení z cesty, nechtěli jsme vymýšlet nějaké individuální cestování do Singapuru a chození po městě a vzali zavděk Free Singapore Tour organizovanou singapurským letištěm. Nabízejí dvě varianty – koloniální a kulturní, my jsme zvolili koloniální, nakonec u toho trochu pršelo. Jinak na imigračním jsou velmi důležití a je to velká procedura, a do Singapuru se prý může jenom jednou za den (přemýšlel jsem totiž o obou variantách výletu).
Na singapurském letišti mě fascinovaly všudypřítomné květiny a rostliny, ty jejich zahrady …
a ty orchideje! Mimochodem v jezírkách jsou fakt ryby.
Kromě vnitřních zahrad mají na střeše terminálu 1 kaktusovou zahradu,
ze které jde nahlédnout na dráhu 02L/20R.
V terminálu 2 je zase slunečnicová zahrada,
ze které se naskýtal následující uplakaný pohled.
V terminálu 3 je zase motýlí zahrada, kde jsou kromě motýlů i masožravé rostliny.
Odpoledne bylo k mému překvapení letiště vylidněné,
ale pak se celkem dost zaplnilo. Povšimněte si, všude koberce. O všudypřítomném internetu zdarma se na tomto fóru již psalo.
My jsme si mezitím dali sprchu a masáž a pomalu se vydali k dalšímu letu. No a ještě jedna fotka z letiště – mezi terminály jezdí vláček, ze kterého je focená i charakteristická věž.
SIN-PER, Qantas (QF72)
Airbus A330-300, VH-QPH
3895 km, 4:36 hod
Let do Perthu byl plánován na 19:25, takže už byla skoro tma. Původně jsem sem nechtěl dávat žádnou fotku, ale zase aby tu bylo každé letadlo – náš A333, pro mě nový typ na této rozmazané fotce. Třeba aspoň vystihne náladu.
Pushback v 19:33, start z dráhy 20C v 19:42. Nad Jávou začaly tak silné turbulence, že i kabinový personál musel na víc jak půl hodiny přestat s palubním servisem. Možná proto ty nudle. Tentokrát se nerozdávalo tištěné menu, na výběr byla ryba nebo skopové. Jak to dopadlo, je jasné.
Ryba byla výborná, nudle nic moc. Dal jsem si ještě víno a chvilku zdříml. Výhodou bylo, že se už neměnila časová pásma. Na dráhu 21 jsme přistáli v 0:18 a přijeli k mezinárodnímu terminálu.
PER-AYQ, QantasLink operated by National Jet (QF1922)
Boeing 717, VH-NXN
1646 km, 2:08 hod
Po necelém týdnu v Západní Austrálii jsme se vydali na přesun do Rudého středu, tentokrát ale už za dne, respektive po ránu.
Letiště Perth má tři terminály – mezinárodní T1 a dva domácí – T2 a T3. Ty jsou vedle sebe a jsou vzdáleny od centra asi 12 km, zatímco ten mezinárodní asi 17 km. Cestovní vzdálenost mezi domácími a mezinárodním terminálem je asi 11 km, protože se musí objíždět celé letiště.
My jsme měli odlet z terminálu 2, který je vyhrazen Qantasu, zatímco druhý domácí terminál (T3) užívají ostatní dopravci. U našeho terminálu se zrovna pracovalo.
Odbavili jsme se v samoobslužném kiosku a systém věděl, že cestujeme spolu, i když byly rezervace dělány zvlášť. Přemýšlel jsem, zdali si sednout nalevo nebo napravo, abych viděl před přistáním Uluru, a samozřejmě jsem si vybral špatně.
Kontrolovali nás i na stopy výbušnin. Po kontrole jsme čekali v terminálu, z jehož oken jsme viděli na práh dráhy 21, na kratší dráhu 06/24 a v dálce na věž a mezinárodní terminál.
Náš let QantasLinkem, což je regionální značka Qantasu, na letiště Ayers Rock/Uluru byl plánován na 10:05. Už ale v 9:05 přímo před námi, nejdříve na levé kolo, přistálo naše letadlo – Boeing 717-200, registrace VH-NXN.
On totiž člověk zvyklý ze Schengenu, když má něco vyplňovat a čekat na razítko, se z toho hned hroutí. 
