Cesty na sever

Odpovědět
Brut
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 197
Registrován: 03. 06. 2011, 20:30
Pohlaví: muž
Bydliště: u BHX
Stav: Offline

Cesty na sever

Příspěvek od Brut »

Ahoj, toto je můj historicky první příspěvek v tomto fóru, na které jsem přišel náhodou (k tomu se ještě dostanu v průběhu reportu) a hned potom jsem přečetl několik trip reportů jedním dechem. To mě dostalo k tomu, proč se nepodělit o zážitky z mé cesty také. Doufám, že se report bude líbit. Přeji příjemné počtení.

Jelikož mám silné vazby na Finsko, nebylo pro mě problém sehnat si tam pomaturitní brigádu na léto. Do Finska lítám často a rád, takže při březnové cestě na sever jsem si domluvil detaily k práci a mohl jsem začít s hledáním vhodné letenky. Měl jsem několik omezení. Po maturitě, vrátit se na přijímačky na výšku a zase zpět. Když jsem věděl všechny datum, začínal se mi pomalu rýsovat itinerář. První jsem vybral let Helsinky – Kuopio, který díky zřejmě chybnému tarifu na Pelikánovi vyšel na polovinu, než udávají přímo stránky společnosti, a k němu se hodil buď Austrian nebo Lufthansa. Samozřejmě vyhrál ten, kdo šel s cenou tak nízko, že už jsem neodolal a to byla právě Deutsche Lufthansa. Finální itinerář byl tedy PRG-MUC-HEL-KUO/HEL-FRA-PRG a k tomu zakoupené ještě WRO-TRF/RYG-TMP (s klasikou Wizzem a Ryanem)

PRG-MUC
LH1697
Avro RJ85
7.19-8.01



Mám odmaturováno a může se jet. Jelikož byl let naplánován již na sedmou hodinu ranní, musel jsem vstávat v půl jedné ráno a za hodinu již sedět ve vlaku z hranic Čech a Moravy. Všeho všudy jsem naspal jednu hodinu, takže den bude dlouhý a únavný. V noci v Praze na letiště skoro nic nejede, takže jsem musel pěšky z hlavního nádraží na I.P.Pavlovu, kde jsem nasedl na příšerný autobus 510, se kterým jsem strávil hodinovou vyhlídkovou jízdu po pražských necentrálních oblastí.
Check in jsem měl z domu, i když mě zaráželo, že obě místa, kde sedím, jsou podle plánků business class. Ne, že by mi to vadilo. Příjemná slečna na Bag Drop off mi bez problémů odbavila krosnu až do Kuopia, což bylo perfektní poněvadž jsem měl v Helsinkách čtyři hodiny čas a tahat se tam s krosnou by nebylo nejpohodlnější.
Čekání v Praze mi uteklo celkem v pohodě. Bavil jsem se pozorování místního šrumce. Kolem šesté ráno přilétají snad všechny spoje ČSA z východu, tak jsem si připadal jako kdyby byla špička a ne nekřesťanská hodina ranní. Let Avrem bylo mé první setkání s tímto typem letadla. Na první pohled vypadá maličce, ale nakonec zblízka mě celkem překvapil svojí velikostí. I když musím říct, že nechápu Lufthansu, proč má v takovém letadle sedadla 3-3. Původně jsem měl sedět o řadu vpřed, kde jsme byli tři chlapi a byli jsme tam jak sardinky. Naštěstí let nebyl plný, tak jsem si zabral celou volnou trojku. Let probíhal v naprostém klidu a za necelou tři čtvrtě hodinku jsme již pojížděli na Mnichovském letišti. Flightmemory vyhodnotil let jako můj nejpomalejší. Ne nejkratší, tam totiž úřaduje GRO-PMI se svými 33 minutami.

MUC-HEL
LH2462
Airbus A321
9.07-12.20



Po výstupu do autobusu jsme objeli snad celé letiště než jsme se dostali k terminálu. Plánovaný odlet byl na 8.55 a tak každá minuta ztráty byla těžce snesitelná. Nakonec ale strachování bylo k ničemu, poněvadž jsme měli ten nejlepší gate. Od vchodu od autobusů byl asi deset metrů, takže mi tam zbylo ještě pár minut na obchůzku. Mnichov působil sympatickým dojmem moderního letiště. Docela jsem se těšil na velké stroje, které by tam mohli být a nakonec tam byl pouze jeden A340-600, což ale vykompenzoval ostatní. To je prostě nádhera. Ani Jumbo mi nepřijde tak hezký letadlo, jako tenhle dlouhán. Nastupovalo se opět přes autobusy, takže jsem ho měl jako na dlani. Asi týden před odletem Lufthansa vyměnila původní A320 za větší A321, ale přišlo mi to nesmyslné, protože tam bylo mraky volných míst. Jak jsem říkal, seděl jsem na 8F, což je normálně business, takže místa na nohy bylo jak pro dva. Po úvodním občerstvení (malá sladká buchta) jsem usnul a probudil jsem se až při kroužení nad Helsinkami, kdy to tam klasicky dost hází.

Helsinky
V Helsinkách jsem měl čtyři hodiny na přestup, tak jsem hledal co by se tam dalo dělat. Nedaleko letiště je menší letecké muzeum. Naskočíte na autobus zdarma AirPortbus, který sváží a rozváží řidiče po parkovištích. Autobusem jsem dojel co nejblíže a pak jen asi půl kilometru pěšky a byl jsem tam. Muzeum bylo příjemným zpestřením výletu. Není to nic světoborného, ale bylo to moje první letecké muzeum, takže jsem byl nadšený. Je to rozděleno na vojenskou a civilní část. Vojenská letadla mě moc neberou, takže pro mě byla prioritní civilní část. Pár letadel a šlus. Nejvíc mě zaujal Convair 340 v barvách Finnairu, kde se dalo jít dovnitř. Tam na mě padla atmosféra, kdy létání nebylo takové jako teď, ale bylo to jakousi společenskou událostí. A mimochodem tam bylo dvakrát více místa na nohy než v Lufthanse.

HEL-KUO
???


To byla ta příjemnější část v Helsinkách. Na svůj jubilejní padesátý let jsem se velice těšil. Zaprvé by byl s novou společností Blue1 a zadruhé znovu s Avrem RJ85 ale v konfuguraci sedadel 3-2, takže jsem čekal více pohodlí.
Když už jsme ale všichni čekali u gatu (mimochodem Helsinky trpí kritickým nedostatkem sedaček u gatu, např. u našeho nebyla ani jedna) a odbavovacímu personálu pořád nepřicházela zpráva o možnosti nástupu se již začala u některých projevovat nervozita. Korunu tomu dal pozemní personál, který začal vytahovat z letadla zavazadla. To už zavánělo průšvihem. A v tom to přišlo. Hlášení, že do motoru vlétl pták a letadlo není schopno letu. Prý jsou dvě varianty, buďto seženou někde letadlo a poletí se se zpožděním, nebo bude let zrušen. Asi po půl hodině slečna zahlásila, že let je zrušený a máme se odebrat k přepážce Blue1. Hlášení se podávala zásadně jen ve finštině, protože finsky nemluvící jsme tam byli asi tři. Anglicky se dal půl minutový monolog shrnout do jedné věty. Finové se k přepážce hrnuli jak stádo a samozřejmě informace opět jen ve finštině. Když jsme je spolu s anglickým párem poprosili o vysvětlení v angličtině, dostalo se nám pozitivní odpovědi. Co naplat, že Finové byli u přepážky dříve. Nějak to přežiju. Fronta asi šedesáti lidí trvala na třech přepážkách asi hodinu. Neumím si představit, když tohle udělají nějakému pořádnému letadlu. Věděl jsem, že je to ten den poslední let Blue1 do Kuopia a nikdo ze Star Aliance tam nelétá. Už jsem byl smířený s tím, že poletím až ráno. Pak ale přišla nečekaná nabídka. Letět večerním letem Finnairu. Zajímavá kombinace, každý z jiné aliance a přímá konkurence, ale budiž. Dostal jsem letenku, poukázku na jídlo (další špatná vlastnost Helsinek: kloudnou restauraci jsem nenašel) a čekalo mě dalších šest hodin čekání na letišti v jižním Finsku.
A právě teď je ten čas, kdy jsem objevil stránku airways.cz, když jsem bezcílně brouzdal po internetu. Právě teď mám ještě dvě a půl hodiny do odletu Finnairu do Kuopia, odkud mne čeká ještě další hodina v autě. Dnešní den je opravdu dlouhý. Doufám, že se můj jubilejní let odehraje ještě dnes. Trochu symbolicky můj první byl let před dvěma lety PRG-HEL-KUO taky s Finnairem.

Brzo snad přidám informace i o tomto letu, později i o cestě zpět a nakonec i jak jsem zvládl přestup mezi TRF a RYG.

Doufám, že se můj tripreport alespoň trochu líbil.


firefly
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 601
Registrován: 17. 06. 2009, 20:15
Pohlaví: žena
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: Cesty na sever

Příspěvek od firefly »

Pěkně napsané, těším se na další TR. :clap: :clap: :clap: . Nějaké fotky by nebyly? Určitě by potěšily. :D

Brut
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 197
Registrován: 03. 06. 2011, 20:30
Pohlaví: muž
Bydliště: u BHX
Stav: Offline

Re: Cesty na sever

Příspěvek od Brut »

Takže ahoj z Joensuu. Doplním informace o vnitrostátním letu po Finsku
HEL-KUO
AY519
Embraer 170
23.40 - 00.18


Dlouhých osm hodin na letišti čekání na tento let uteklo (překvapivě ne jako voda) jako tři dny, ale ještě že byl někdo v Česku na internetu, že jsme mohli hrát hry, jinak bych se asi unudil. Paradoxní je, že už jsem několikrát čekal na letišti o spoustu hodin víc, ale tentokrát mi to přišlo moc. Asi jsem na to vždycky byl připravený a smířený s tím. Ale nejsem žádná bábovka a tak jsem to ve zdraví přežil a mohlo se jít letět. Na stránkách jsem si zkontroloval, co poletí. A alespoň letělo můj nejoblíbenější stroj: Embraer 170. Let proběhl naprosto standardně na půlhodinový let. Poslední džus ten den na palubě a hurá na sever. Celkem mně překvapilo, že u Finnairu se platí alkohol na mezikontinentálních letech (podle menu) a na Evropských vše krom kafe, vody a džusů. Když si vzpomenu na lety před dvěma lety, jak jsme dostali z Prahy jídlo s pivem úplně v pohodě, nebo když při stejném letu do Kuopia jsme dostali myslím nějakou bagetu, tak je to celkem rozdíl. Ale nelétám proto, abych se najedl, takže v pohodě. Jen cenu by taky mohli snížit. Půlnoční let z Helsinek do Kuopia byl perfektní v tom, že jsme vylétali při západu slunce a přiletěli jsme při východu, takže jsme měli po celou dobu krásnou světelnou show na horizontu.

Toto je konec první části reportu, druhá přijde co nevidět.
Fotky snad během dne dodám.


Odpovědět