Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
-
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 335
- Registrován: 22. 08. 2011, 08:52
- Oblíbené typy letadel: ATR 42
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Praha & Ostrava, ČR
- Stav: Offline
Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
Už loni jsem chtěl dovolenou trávit někde mimo Evropu. Peníze byly, čas také, ale problém byl sehnat spolucestujícího. Letos se mi podařilo „ukecat“ staršího bráchu, který kývnul, že by se za nějakou „exotikou“ jel podívat taky. Následovalo hledání vhodné destinace. První na seznamu byla Asie, následovala Severní Amerika. Afrika mne upřímně neláká (možná safari v Keni, ale třeba cesty do JARu bych se bál). Jižní Amerika i Austrálie byla mimo rozpočet.
Hledání nejlepší destinace rychle utnul banner Emirates s akční nabídkou letenek do Asie. Chvilka váhání a už kupuju dvě letenky směr Peking. O pár dní později přibývají zpáteční letenky Peking – Šanghaj s China Eastern (pro tuto cestu je samostatný TR viewtopic.php?f=42&t=7383).
Předkrm SC 504 Ostrava – Praha
Pro nás co máme to štěstí žít v kraji, které má sice „mezinárodní“ letiště, ale jehož spojení se světem je však výrazně „nemezinárodní“, musíme každou cestu začít trmácením se několik hodin na letiště do Prahy, Vídně nebo na jiné skutečné letiště.
Pendolino je jediná alternativa auta pro slušné a rychlé cestování mezi Ostravou a Prahou. Velmi příjemně překvapil nový koncept „Nová gastronomie“, kterou ČD v Pendolinu zavedli. Vagon, ve kterém je bufet má přiděleno několik sedaček, do kterých se člověk může po cestě usadit jako v klasickém jídelním voze a v klidu si dát snídani/oběd. Ceny jsou v pohodě, člověk dostane kovový příbor a milá komunikativní stevardka za pultem si tak vysloužila patnáctiprocentní tuzér.
Jinak ČD nepřekvapily – robustní paní za pokladnou ostravského nádraží byla tak protivná, že jsem to vydýchával až ke Studénce. Navíc nebyla schopna pochopit můj nestandardní požadavek koupit si v Ostravě – Svinově dva lístky „Ostrava/Hl. nádraží – Praha letiště“ a tak jsem nejprve dostal „Ostrava/Svinov -> Praha Hl. nádraží“. To, že mi místo skupinového lístku pro dva + 2 místenek, vystavila dvě jednotlivé jízdenky a dvě místenky, čímž se cesta pro dva o tři stovky prodražila, jsem už neměl sílu řešit.
EK 140 PRG – DXB Airbus A330-200
Seat: 26K;
Load factor: laickým odhadem cca 70-75%, nejslabší na všech 4 segmentech
Víno faktor: 3 lahvičky bílého
registrace: A6-EAP
Na letiště jsem dorazil právě ve chvíli, kdy Emirates začínali odbavovat. Check-in přepážek byl dostatek a tak jsem už patnáct minut poté stál na pasové kontrole. Podat pas, bzučák, otevřít lítačky a už jsem v tranzitním prostoru.
Dvě hodiny do začátku boarding time je v Praze dlouhá doba. Procházka z konce jednoho prstu terminálu 1 na konec druhého ukrajuje z cesty dlouhé ručičky hodinek sotva tři čísla. V duty free shopech je nabídka lákavá asi jako předvolební program sociální demokracie. Půl litrovou neperlivou minerálku jsem měl v plánu koupit jen do chvíle, než jsem si všiml, že za ni chtějí čtyři pětky. To se raději projdu zpět na začátek, kde je automat s polovičními cenami.
Podaří se mi zprovoznit ruzyňské wifi a do iPhone si stáhnu plnou verzi FlightRadaru 24. Sledování letadel, focení a pročítání forum.airways mě naštěstí zabaví až do boardingu ekonomické třídy gatem B9 (business nastupují vedlejším gatem – docela mě překvapilo, že Ruzyňské letiště s něčím takovým počítá).
Airbus A330-200 registrace A6-EAP už toho pamatuje očividně hodně. Faktor ošoupanosti však není natolik vysoký, aby mi to zkazilo zážitek z prvního dálkového letu. IFE je centrální, ale ještě před startem rozkoukám dokument o budování superdálnic, které mi při taxování přeruší „achl echl achna - arabsky namluvené safety demo“. Co se týče výběru filmů, potěšil německý film Kokowääh o otci, který po sedmi letech zjistí, že má dceru a pár dalších mezer mezi koukáním z okna na vyplní ještě epizody Big Bang Theory nebo Simpsonů.
Posádka se starala vzorně a tímto upřímně děkuji za skvělý servis a úsměvy. Víno faktor dosáhl na tomto šestihodinovém letu slušných tří lahviček bílého –Littore Family Chardonnay 2010 z australského Marlborough.
Večeře: Salát Waldorf, Jehnečí medailonky (alt. Chicken masala), Čokoládový brownie s višňovou náplní
Jediným mínusem byla subjektivně vysoká hlučnost A330-200. Seděl jsem na 26K a hluk byl tak vysoký, že jsem ve sluchátkách neslyšel film ani při plné hlasitosti. Po šesti hodinách a jednom kolotoči před letištěm v Dubaji jsme o půlnoci tamního času sedli jako do peřin na místní runway.
Přes tři hodiny čekání na přestup v Dubaji jsou oproti Ruzyni jako chvilka. Nejprve návštěva oficiálního Emirates shopu a prozkoumání nabízených modelů letadel. Ceny velmi přívětivé. Následuje cesta do Courtyard café, kde mají přestupující nad 4 hodiny jídlo a nealko zdarma. Kolem půlnoci se však podávaly jen těstoviny se sýrovou omáčkou a nějaké sendviče.
Co se týče nakupování na dunajském letišti. Vyplatí se přivézt si akorát karton Marlboro za 300,-, víc EU celní limity nedovolí. Parfémy i elektronika na velmi podobných cenách jako kdekoliv v Evropě.
EK306 DXB – PEK Airbus A380-800
Seat: 68A
Load factor: v economy rozhodně přes 95%
Víno faktor: 1 lahvička červeného – Littore Family Wines 2010 Shiraz
registrace: A6-EDI
Odlétá se ve 4:10 a hned na začátku musím napsat, že noční lety stojí za pytel. Za sedm hodin letu jenom jedna lahvička červeného k večeři. Sedadlo 68A sice nenabízí žádný výhled (je přímo nad gigantickým křídlem), ale za to před ním není sedačka, takže se dá i relativně pohodlně natáhnout a klimbat.
Po nastoupání se podává snídaně sestavájící z XS croissantu a trochy ovoce – ani fotit to smysl nemělo.
Velké letadlo - velké problémy. Výzvy typu - "nastupují zóny C a E neměly na Číňany absolutně žádný efekt...
Sedadlo 68A - v první řadě na modlitbu
Sotva jsem si však po jídle chtěl natáhnout pořádně nohy a zalomit, proměnil se prostor u nouzového východu v improvizovanou modlitebnu. Erární deka posloužila Arabovi jako kobereček a jelikož Mekka byla směrem k ocasu letadla, začal se mi přímo u nohou klanět. Ač jsem nábožensky neomezeně tolerantní k čemukoliv, tady už mi to trochu zasahoval do osobního prostoru a v tu chvíli jsem si přál, aby se mi k nohám nepřišlo pomodlit celé letadlo. Naštěstí zbytek muslimského obsazení letadla vydržel s modlitbou do přistání a tak jsem se nemusel ani zouvat (abych vyrovnal skóre nepohodlí). Chvíli po blízkém setkání s průběhem muslimské modlitby jsem usnul až do rozsvícení světel před snídaní a přistáním.
Co se Airbusu A380 týče, splnil očekávání. Inflight entertainment v A380 od Emirates je opravdu vynikající. Člověk má na výběr tolik filmů a hudby, že by s ním doletěl snad i na Měsíc. Airshow s kamerami kolem letadla dokáže zabavit na mnoho desítek minut – zde si nemohu stěžovat. Pocitově se mi zdálo, že je v economy class docela málo místa na nohy (i v porovnání s A330-200), nejsem ale žádný dlouhán, tudíž zde moje poznatky nemají pro lidi s vyšším vzrůstem žádný přínos.
Jako souseda jsme měli mladého Němce, tedy občana civilizovaného světa, což je polovina spokojenosti s průběhem letu.
Hotel Shatan Beijing. Kousek od Zakázaného města a double za 900 CZK za noc - doporučuji
První večeře v Pekingu, doteď nevím co to bylo.
Pekingská kachna v restauraci Quanjude
Velká čínská zeď
EK307 PEK – DXB Airbus A380-800
Seat: 54J
Load factor: opět cca 95%
Víno faktor: 2 lahvičky červeného – Littore Family Wines 2010 Shiraz
registrace: A6-EDJ
Noční let sucks podruhé. Tentokrát se odlétá o půlnoci a přistání do Dubaje je po čtvrté ráno tamního času (tj. 8 hodin letu). Ještě jsem nezmínil, že oba starty A380 byly nebývale klidné. Letadlo se ani nehne od osy dráhy, a když se konečně odlepí od země, je to pozvolné jako když domažete máslo na konec krajíce.
Začíná se lehkou večeří (light meal): Nudlový salát se sashimi, Kachna v jogurtové masale s rýží a Ovocný koláč. Oproti prvnímu letu jsem byl ostražitější a před večerkou se mi podařilo požádat ještě alespoň o druhou lahvičku červeného.
Report z tohoto segmentu bude velmi krátký. Po celodenní pochůzce po Pekingu poslední den před odletem jsem byl tak utahaný, že jsem usnul po druhé epizodě Vesmíru se Stephenem Hawkingem.
Následuje můj osobní blackout ze kterého mě probudí až snídaně: ovoce, cibulová omeleta se špenátem a tradiční mini croissant
EK 139 DXB – PRG Airbus A330-200
Seat: 30A
Load factor: cca 80%
Víno faktor: 5 lahviček červeného – Peter Lehmann 2009 Shiraz / Littore Family Wines 2010 Shiraz
registrace: ? předpokládám, že opět A6-EAP
Na letišti v Dubaji nás tentokrát čekal pětihodinový přestup. Vyrazili jsme směr Courtyard café s cílem zaparkovat tam alespoň na hodinku. Všude však bylo pustoprázdno. Po chvíli jsme objevili, že tentokrát se tranzitujícím cestujícím rozdávají poukázky na jídlo, které jsme v řetězci COSI směnili za kafe a solidní kuřecí bagetu.
Zbytek času zabraly nákupy – Pero Parker s motivem A380 (cca 250,- Kč), Plastový model A380 (cca 300,-) a karton Marlboro (300,- Kč).
Odlet v 10:10. Krátce po vzletu na mne dopadl smutek, že dovolená končí a žádný další let nějakou dobu nebude… Celý let jsme s bráchou hodnotili dovolenou a nad stránkami palubního magazínu Open skies jsme vybírali, kam poletíme příště.
Posádka byla opět vynikající, což dokládá i rekordní víno faktor, který se zastavil na 5 lahvičkách. Stihnout by se dalo i více, ale nejsem alkoholik, že. Kolem nás seděl zájezd japonských turistů, který se sice komplet zul, ale vítr snad vál na druhou stranu.
Salát Nicoise s tuňákem, Skopové kadhai s kořením a rýže Basmati a Citronový koláč s čokoládovým mousse
Suma sumárum mne lety s Emirates nadchly. Jídlo na všech segmentech bylo moc dobré (vzpomínám především na jehněčí medailonky na trase PRG – DXB). IFE perfektní a nebál bych se s Emirates letět i mnohem delší trasu, protože mám jistotu, že mne dokáží zabavit.
Cabin crew si zaslouží vlastní odstavec. I kdyby něco nebylo perfektní (ač bylo), alespoň mně by to dokázala vynahradit skvělá posádka. I v economy jsem se cítil jako „host“. Úsměvy mi přišly nehrané, dle mého to v těch lidech zkrátka „je“ a Emirates mají štěstí, že dokázali vybrat tak vynikající cabin crew. Díky za vše a díky Vám mi dovolená skončila až v Praze po výstupu z letadla.
Hledání nejlepší destinace rychle utnul banner Emirates s akční nabídkou letenek do Asie. Chvilka váhání a už kupuju dvě letenky směr Peking. O pár dní později přibývají zpáteční letenky Peking – Šanghaj s China Eastern (pro tuto cestu je samostatný TR viewtopic.php?f=42&t=7383).
Předkrm SC 504 Ostrava – Praha
Pro nás co máme to štěstí žít v kraji, které má sice „mezinárodní“ letiště, ale jehož spojení se světem je však výrazně „nemezinárodní“, musíme každou cestu začít trmácením se několik hodin na letiště do Prahy, Vídně nebo na jiné skutečné letiště.
Pendolino je jediná alternativa auta pro slušné a rychlé cestování mezi Ostravou a Prahou. Velmi příjemně překvapil nový koncept „Nová gastronomie“, kterou ČD v Pendolinu zavedli. Vagon, ve kterém je bufet má přiděleno několik sedaček, do kterých se člověk může po cestě usadit jako v klasickém jídelním voze a v klidu si dát snídani/oběd. Ceny jsou v pohodě, člověk dostane kovový příbor a milá komunikativní stevardka za pultem si tak vysloužila patnáctiprocentní tuzér.
Jinak ČD nepřekvapily – robustní paní za pokladnou ostravského nádraží byla tak protivná, že jsem to vydýchával až ke Studénce. Navíc nebyla schopna pochopit můj nestandardní požadavek koupit si v Ostravě – Svinově dva lístky „Ostrava/Hl. nádraží – Praha letiště“ a tak jsem nejprve dostal „Ostrava/Svinov -> Praha Hl. nádraží“. To, že mi místo skupinového lístku pro dva + 2 místenek, vystavila dvě jednotlivé jízdenky a dvě místenky, čímž se cesta pro dva o tři stovky prodražila, jsem už neměl sílu řešit.
EK 140 PRG – DXB Airbus A330-200
Seat: 26K;
Load factor: laickým odhadem cca 70-75%, nejslabší na všech 4 segmentech
Víno faktor: 3 lahvičky bílého
registrace: A6-EAP
Na letiště jsem dorazil právě ve chvíli, kdy Emirates začínali odbavovat. Check-in přepážek byl dostatek a tak jsem už patnáct minut poté stál na pasové kontrole. Podat pas, bzučák, otevřít lítačky a už jsem v tranzitním prostoru.
Dvě hodiny do začátku boarding time je v Praze dlouhá doba. Procházka z konce jednoho prstu terminálu 1 na konec druhého ukrajuje z cesty dlouhé ručičky hodinek sotva tři čísla. V duty free shopech je nabídka lákavá asi jako předvolební program sociální demokracie. Půl litrovou neperlivou minerálku jsem měl v plánu koupit jen do chvíle, než jsem si všiml, že za ni chtějí čtyři pětky. To se raději projdu zpět na začátek, kde je automat s polovičními cenami.
Podaří se mi zprovoznit ruzyňské wifi a do iPhone si stáhnu plnou verzi FlightRadaru 24. Sledování letadel, focení a pročítání forum.airways mě naštěstí zabaví až do boardingu ekonomické třídy gatem B9 (business nastupují vedlejším gatem – docela mě překvapilo, že Ruzyňské letiště s něčím takovým počítá).
Airbus A330-200 registrace A6-EAP už toho pamatuje očividně hodně. Faktor ošoupanosti však není natolik vysoký, aby mi to zkazilo zážitek z prvního dálkového letu. IFE je centrální, ale ještě před startem rozkoukám dokument o budování superdálnic, které mi při taxování přeruší „achl echl achna - arabsky namluvené safety demo“. Co se týče výběru filmů, potěšil německý film Kokowääh o otci, který po sedmi letech zjistí, že má dceru a pár dalších mezer mezi koukáním z okna na vyplní ještě epizody Big Bang Theory nebo Simpsonů.
Posádka se starala vzorně a tímto upřímně děkuji za skvělý servis a úsměvy. Víno faktor dosáhl na tomto šestihodinovém letu slušných tří lahviček bílého –Littore Family Chardonnay 2010 z australského Marlborough.
Večeře: Salát Waldorf, Jehnečí medailonky (alt. Chicken masala), Čokoládový brownie s višňovou náplní
Jediným mínusem byla subjektivně vysoká hlučnost A330-200. Seděl jsem na 26K a hluk byl tak vysoký, že jsem ve sluchátkách neslyšel film ani při plné hlasitosti. Po šesti hodinách a jednom kolotoči před letištěm v Dubaji jsme o půlnoci tamního času sedli jako do peřin na místní runway.
Přes tři hodiny čekání na přestup v Dubaji jsou oproti Ruzyni jako chvilka. Nejprve návštěva oficiálního Emirates shopu a prozkoumání nabízených modelů letadel. Ceny velmi přívětivé. Následuje cesta do Courtyard café, kde mají přestupující nad 4 hodiny jídlo a nealko zdarma. Kolem půlnoci se však podávaly jen těstoviny se sýrovou omáčkou a nějaké sendviče.
Co se týče nakupování na dunajském letišti. Vyplatí se přivézt si akorát karton Marlboro za 300,-, víc EU celní limity nedovolí. Parfémy i elektronika na velmi podobných cenách jako kdekoliv v Evropě.
EK306 DXB – PEK Airbus A380-800
Seat: 68A
Load factor: v economy rozhodně přes 95%
Víno faktor: 1 lahvička červeného – Littore Family Wines 2010 Shiraz
registrace: A6-EDI
Odlétá se ve 4:10 a hned na začátku musím napsat, že noční lety stojí za pytel. Za sedm hodin letu jenom jedna lahvička červeného k večeři. Sedadlo 68A sice nenabízí žádný výhled (je přímo nad gigantickým křídlem), ale za to před ním není sedačka, takže se dá i relativně pohodlně natáhnout a klimbat.
Po nastoupání se podává snídaně sestavájící z XS croissantu a trochy ovoce – ani fotit to smysl nemělo.
Velké letadlo - velké problémy. Výzvy typu - "nastupují zóny C a E neměly na Číňany absolutně žádný efekt...
Sedadlo 68A - v první řadě na modlitbu
Sotva jsem si však po jídle chtěl natáhnout pořádně nohy a zalomit, proměnil se prostor u nouzového východu v improvizovanou modlitebnu. Erární deka posloužila Arabovi jako kobereček a jelikož Mekka byla směrem k ocasu letadla, začal se mi přímo u nohou klanět. Ač jsem nábožensky neomezeně tolerantní k čemukoliv, tady už mi to trochu zasahoval do osobního prostoru a v tu chvíli jsem si přál, aby se mi k nohám nepřišlo pomodlit celé letadlo. Naštěstí zbytek muslimského obsazení letadla vydržel s modlitbou do přistání a tak jsem se nemusel ani zouvat (abych vyrovnal skóre nepohodlí). Chvíli po blízkém setkání s průběhem muslimské modlitby jsem usnul až do rozsvícení světel před snídaní a přistáním.
Co se Airbusu A380 týče, splnil očekávání. Inflight entertainment v A380 od Emirates je opravdu vynikající. Člověk má na výběr tolik filmů a hudby, že by s ním doletěl snad i na Měsíc. Airshow s kamerami kolem letadla dokáže zabavit na mnoho desítek minut – zde si nemohu stěžovat. Pocitově se mi zdálo, že je v economy class docela málo místa na nohy (i v porovnání s A330-200), nejsem ale žádný dlouhán, tudíž zde moje poznatky nemají pro lidi s vyšším vzrůstem žádný přínos.
Jako souseda jsme měli mladého Němce, tedy občana civilizovaného světa, což je polovina spokojenosti s průběhem letu.
Hotel Shatan Beijing. Kousek od Zakázaného města a double za 900 CZK za noc - doporučuji
První večeře v Pekingu, doteď nevím co to bylo.
Pekingská kachna v restauraci Quanjude
Velká čínská zeď
EK307 PEK – DXB Airbus A380-800
Seat: 54J
Load factor: opět cca 95%
Víno faktor: 2 lahvičky červeného – Littore Family Wines 2010 Shiraz
registrace: A6-EDJ
Noční let sucks podruhé. Tentokrát se odlétá o půlnoci a přistání do Dubaje je po čtvrté ráno tamního času (tj. 8 hodin letu). Ještě jsem nezmínil, že oba starty A380 byly nebývale klidné. Letadlo se ani nehne od osy dráhy, a když se konečně odlepí od země, je to pozvolné jako když domažete máslo na konec krajíce.
Začíná se lehkou večeří (light meal): Nudlový salát se sashimi, Kachna v jogurtové masale s rýží a Ovocný koláč. Oproti prvnímu letu jsem byl ostražitější a před večerkou se mi podařilo požádat ještě alespoň o druhou lahvičku červeného.
Report z tohoto segmentu bude velmi krátký. Po celodenní pochůzce po Pekingu poslední den před odletem jsem byl tak utahaný, že jsem usnul po druhé epizodě Vesmíru se Stephenem Hawkingem.
Následuje můj osobní blackout ze kterého mě probudí až snídaně: ovoce, cibulová omeleta se špenátem a tradiční mini croissant
EK 139 DXB – PRG Airbus A330-200
Seat: 30A
Load factor: cca 80%
Víno faktor: 5 lahviček červeného – Peter Lehmann 2009 Shiraz / Littore Family Wines 2010 Shiraz
registrace: ? předpokládám, že opět A6-EAP
Na letišti v Dubaji nás tentokrát čekal pětihodinový přestup. Vyrazili jsme směr Courtyard café s cílem zaparkovat tam alespoň na hodinku. Všude však bylo pustoprázdno. Po chvíli jsme objevili, že tentokrát se tranzitujícím cestujícím rozdávají poukázky na jídlo, které jsme v řetězci COSI směnili za kafe a solidní kuřecí bagetu.
Zbytek času zabraly nákupy – Pero Parker s motivem A380 (cca 250,- Kč), Plastový model A380 (cca 300,-) a karton Marlboro (300,- Kč).
Odlet v 10:10. Krátce po vzletu na mne dopadl smutek, že dovolená končí a žádný další let nějakou dobu nebude… Celý let jsme s bráchou hodnotili dovolenou a nad stránkami palubního magazínu Open skies jsme vybírali, kam poletíme příště.
Posádka byla opět vynikající, což dokládá i rekordní víno faktor, který se zastavil na 5 lahvičkách. Stihnout by se dalo i více, ale nejsem alkoholik, že. Kolem nás seděl zájezd japonských turistů, který se sice komplet zul, ale vítr snad vál na druhou stranu.
Salát Nicoise s tuňákem, Skopové kadhai s kořením a rýže Basmati a Citronový koláč s čokoládovým mousse
Suma sumárum mne lety s Emirates nadchly. Jídlo na všech segmentech bylo moc dobré (vzpomínám především na jehněčí medailonky na trase PRG – DXB). IFE perfektní a nebál bych se s Emirates letět i mnohem delší trasu, protože mám jistotu, že mne dokáží zabavit.
Cabin crew si zaslouží vlastní odstavec. I kdyby něco nebylo perfektní (ač bylo), alespoň mně by to dokázala vynahradit skvělá posádka. I v economy jsem se cítil jako „host“. Úsměvy mi přišly nehrané, dle mého to v těch lidech zkrátka „je“ a Emirates mají štěstí, že dokázali vybrat tak vynikající cabin crew. Díky za vše a díky Vám mi dovolená skončila až v Praze po výstupu z letadla.
Naposledy upravil(a) jonapet dne 15. 01. 2012, 13:17, celkem upraveno 2 x.
Re: Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
pekný report!
z letov s EK mam podobne skúsenosti.
len mimochodom stačilo letuške pochváliť Sauvignon Blanc (NZ) a hneď mi pristáli na stolíku ďalšie dve flašky... (v Y)
...a na jednom z letov ma presvedčili, že aj ja zarytý nespavec počas letov sa zobudí až pred pristátím (notná dávka whisky ma presvedčila )
servis v C bol samozrejme neporovnateľný...
z letov s EK mam podobne skúsenosti.
len mimochodom stačilo letuške pochváliť Sauvignon Blanc (NZ) a hneď mi pristáli na stolíku ďalšie dve flašky... (v Y)
...a na jednom z letov ma presvedčili, že aj ja zarytý nespavec počas letov sa zobudí až pred pristátím (notná dávka whisky ma presvedčila )
servis v C bol samozrejme neporovnateľný...
-
- Cestující Economy Class
- Příspěvky: 290
- Registrován: 12. 09. 2011, 11:01
- Pohlaví: muž
- Stav: Offline
Re: Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
Musím říct, že s Emirates už jsem něco nalítal a taky mě bavej . V srpnu jsem byl taky v PEK s Lufthansou A380 a Emirates mají mnohem lepší servis. Jinak k tý JAR, v červenci jsem byl na pár dní v CPT a JNB (s Emirates ) a pak hlavně na safari a celkem v pohodě, akorát se to chce vyhnout některým místům v JNB, jinak CPT je úplně v pohodě. Rozhodně jsem se nebál a ani to na mě nepůsobilo nějak nebezpečně a to jsem byl sám. Takže JAR doporučuji .
Re: Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
Hezký report!
A pobavil mě překlep ve formě "dunajského letiště"
A pobavil mě překlep ve formě "dunajského letiště"
Re: Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
nartym píše: Takže JAR doporučuji .
+1
akurat nie v juli-auguste, to je vhodne len pre otuzilcov (highveld je 1300m nad morom a byva tam fakt kosa cez ich zimu). Oktober-november alebo potom februar sa mi celkom osvedcil.
-
- Cestující Business Class
- Příspěvky: 335
- Registrován: 22. 08. 2011, 08:52
- Oblíbené typy letadel: ATR 42
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Praha & Ostrava, ČR
- Stav: Offline
Re: Do Číny na křídlech EK PRG - DXB - PEK - DXB - PRG
beedat píše:Hezký report!
A pobavil mě překlep ve formě "dunajského letiště"
ach ten word...