PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Odpovědět
tupelo
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 16
Registrován: 08. 10. 2011, 14:02
Stav: Offline

PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od tupelo »

Jsem pravidelným čtenářem trip reportů na airways a po dlouhé době pasivní zábavy jsem se rozhodl zkusit přispět i osobně. Pro začátek jsem vybral docela zajímavé kolečko zahrnující bohatou Dubai s jednou z nejlépe hodnocených společností nakombinované s totálním opakem v podobě chudé Indie a jejím národním dopravcem. Výlet to byl dlouhý, čemuž odpovídá i samotný report, tak snad to někdo přečte až do konce.

Nápad na výlet se zrodil během léta 2010, kdy nás v Praze navštívil dlouholetý kamarád, který byl odeslán na tříletou služební cestu z domovské Osaky do Bombje a přišel s tím, že bude moc rád, pokud mu zpestříme dlouhé chvíle naší návštěvou. Shodli jsme se, že bychom se mohli potkat už na půl cesty v Dubaji, oslavit tam společně Nový rok a pak přeletět do Indie, kde trošku poznat místní kulturu. Jak už to v životě bývá, vše nakonec dopadlo trochu jinak, ale plán byl v tu chvíli daný, a tak jsme se dali do zařizování.

Prvně jsme se dohodli, že si s manželkou v Indii dáme krátký koupací oraz v dovolenkové oblasti Goa a pak společně s naším kamarádem prochodíme New Delhi, které si zpestříme vlakovým výletem do Agry a návštěvou Taj Mahalu. Jelikož i cesta je pro mě cíl, tak jsme si pro hlavní let vybrali Emirates. Zakusit tuhle společnost jsem chtěl už dlouho a konečně tu byla šance. Cíleně jsme obětovali nějaký peníz navíc a skloubili to s krátkým pobytem v Emirátech. Letenky koupené a hle, první novinka, místa v letadle zabookovaná 3 měsíce před startem. Rychlý mail našemu kamarádovi, kterým spojem letíme a po chvilce dostáváme odpověď, že DXB-BOM letí stejnou linkou a sedí s námi na trojce. Pro kratší poskoky po Indii padla volba na Air India. Místní lowcosty vyšly cenově téměř nastejno, ale Air India měla výhodnější časy a tak nějak i naší větší důvěru, navíc jsem někde našel, že na rozdíl od King Fischer airlines, které ještě připadaly v úvahu, podávají občerstvení (to jsem ještě netušil, že ho stejně nebudu většinou jíst). Zbývalo zajistit visa na stopover v Dubaji, visa do Indie, nějaký ty hotely a vlak do Agry.

Asi měsíc před odletem přichází od našeho kamaráda smutná zpráva, že z rodinných důvodů odjíždí z Indie domů do Japonska a celý výlet musí zrušit. Velmi nás to zamrzelo, přijít o základnu v Bombaji a hlavně o průvodce, který už má místní poměry v malíčku. Nicméně vše bylo zařízené, takže zrušení výletu nepřipadá v úvahu… o to větší zážitky se dají čekat.

28.12.2010 PRG-DXB
Na letiště dorážíme radši s větším předstihem, přeci jen se dá očekávat, že takhle velké letadlo budou doprovázet prostoje na odbavení. Opak byl naštěstí pravdou a u překážek je zcela vymeteno, co mě udivilo, že slečna u check-inu byla překvapená tím, že letíme jen do Dubaje. Co mě už neudivilo, že i přes můj neodolatelný úsměv nebyl možný free upgrade… nevadí, těch pár hodin nebude problém.

Procházíme pasovkou, kupujeme vodku proti indické hnačce a šupajdíme do prvního patra do Crystal lounge. Tam nás čeká velký šok, protože salónek je zcela prázdný. Už jsem o téhle anomálii slyšel, ale vlastní zkušenost je vlastní zkušenost. Užít si výhled na zasněžené okolí a především startující jumbo, kdy ještě minutu po jeho odletu lítal sníh nad celou runway, bylo super.

Asi po půl hodině nám náš private lounge narušuje další cestující, tak pomalu sbalíme kufry a jdeme k letadlu. Procházíme securitou a téměř bez čekání nastupujeme do letadla. To je téměř zcela vyprodané, v naší sekci (poslední) není jediné volné místo a podle bordelu pod sedačkami, který byl k vidění při vystupování bylo asi fakt plno. Odmražování se nekoná a několik vteřin po push backu jdeme nahoru z dráhy 24, točíme doleva a přes Rakousko míříme do neznáma.

O servisu na EK letech se tu už napsalo hodně. V porovnání s jinými společnostmi, které mám nalítané, to bylo bezva. Nejvíce jsem ocenil dostatek pití, které je pro mě důležitější než kvalita jídla a Emirates mě potěšili citrónovým džusíkem, který jsme dostali ještě na stojánce. Letadlo samotné už na mě takový dojem neudělalo, ale chápu, že na relativně novou trasu nedají to nejlepší ze své flotily. Velkým pozitivem pro mě bylo, že se spodní část sedačky při sklopení opěradla posune dopředu, takže člověk má subjektivní pocit, že tolik neutiskuje spolucestujícího za sebou. IFE s maličkatou obrazovkou a polorozbitým ovládáním u mé sedačky by chtělo oprášit nebo vyměnit za něco novějšího. Nakonec jsem většinu času zabil Cavemanem, kterého jsem úspěšně dohrál.

Samotný let proběhl bez problémů. Přistáváme na dráhu 12L, takže z naší strany v pravo vidíme poprvé krásně nasvětlenou Burj Khalifu. Dobržďujem a rolujeme k terminálu T3, který mají výhradně v užívání Emirates, takže se to zde všude hemží zeleno-černo-červenými vocasy. Asi největší zádrhel na tomto letu bylo letiště v Dubaji. Příletová procedura s eye-scan nám zabrala téměř hodinu a půl. Dvě separátní fronty pro muže (obsluhovaná 4 pracovníky) a ženy (obsluhovaná jedním pracovníkem) téměř nepostupovaly a vydýchaný vzduch spojený s únavou zapříčinil zdravotní kolaps staršího pána pár metrů přede mnou.Vzhledem k tomu, že to u zaměstnanců letiště nevyvolalo žádnou reakci, jsem usoudil, že je to tu asi na denním pořádku. Naštěstí mu jiní cestující vládnoucí arabštinou pomohli na nohy a odnesli ho někam pryč. Mužská fronta šla výrazně rychleji, takže jsem stihl vyměnit Eura za Dirhamy a když jsem přišel zpět k eye-scanu, tak manželka zrovna mrkala do kamery před sebou. Uff první fronta za námi, pasovka před námi. Tam už to šlo o mnoho rychleji a za nějakou půlhodinku jsme mířili k pásům pro kufry. Letmý pohled na hodinky v nás vzbudil lehké obavy, jestli tam po více než 3 hodinách od výstupu z letadla ještě kufry budou. Olé, první byl už vidět z dálky, jak stojí osamoceně uprostřed velké haly, druhý spokojeně kroužil celé 3 hoďky na pásu, až se mu z toho musela točit všechna kolečka. Teď jen rychle ven před terminál a šup do hotelu. Za nějakou půl hodinku jsme už kolem páté ráno spokojeně funěli do peřin a těšili se na další den.

V UAE jsme měli tranzitní visum na 96 hodin a nakonec jsme pasovkou procházeli po 90 hodinách. Za tu dobu strávenou mimo letiště jsem stihli klasické místní atrakce, které si prvonávštěvník Dubaje většinou nenechá ujít: Burj Khalifa, Dubai creek, Mall of the Emirates s umělou sjezdovkou Ski Dubai, stará tržiště, the Dubai Mall s akváriem, výlet do pouště, Marinu, lednové čvachtání v moři a v našem případě i Silvestr s výhledem na velkolepý ohňostroj na nejvyšší budově světa.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

1.1.2011 DXB-BOM
Na Nový rok, kdy většina lidí ještě dospávala oslavy z předchozího dne jsme si to už mašírovali zpátky na letiště. Odbavovací hala zela prázdnotou a ani další povinné procedury v nás nevyvolaly vzpomínku na zdlouhavý přílet. Konečně byl i čas vychutnat si místní terminál, který na mě působil velmi vzdušně a prostorně. Asi to bylo způsobeno tím, že 1. ledna dopoledne moc lidí nelétá, takže všude bylo dost místa.

Boardujeme do letadla, které je opět plné. Z 90 procent letí Indové, pak několik Arabů, běloši jsme kromě pár členů posádky na palubě asi jen my. Ještě před startem nás z klimatizace kropí nějakým sajrajtem, teď po návratu jsem přesvědčen, že je to Savo a Emirates si radši letadlo i s Indama desinfikují, aby se za letu nestihlo rozložit a rozpadnout. Po startu z dráhy 30R se loučíme pohledem na dubajské umělé ostrůvky, vylétáme nad moře a točíme doprava směr Indie. Let do Bombaje operovali Emirates s B777 a letadlo bylo o poznání novější než A330 z Prahy. Individuální IFE bez nutnosti sledovat, kdy zrovna začne pořad, který chci vidět, výrazně větší obrazovka a fungující ovládání určitě dokáže let zpříjemnit, i když na našem 3hodinovém letu jsme stihli zhlédnout jen jeden film a zapařit pár oblíbených levelů Cavemana. Tahle B777 byla vybavena vnějšími kamerami, což může být na start či přistání docela pěkný, akorát nesmíte sedat v Indii, kde přes smog není nic vidět. Co však vidět je jsou slumy, které se rozprostírají až do těsné blízkosti letiště. Moc rád bych viděl, jak by se ostraha na PRG tvářila, kdyby kolem plotu bydlely milióny lidí v papírových krabicích.

Vylézáme z letadla a procházíme nekonečnými chodbami tohohle letiště za všechny prachy. Nevím, jestli Indové chtějí dělat dojem, že na to mají, ale všude jsou na podlahách koberce. Udržet koberec v čistotě při takovém provozu pěšců po místních chodbách je nemožné, takže je nám poprvé umožněno okusit ten pravý „Smell of India“, kterého se bohužel nezbavíme až do vybalení kufrů o necelé 3 týdny později. U pásu se poprvé projevuje i jiný mrav místních obyvatel. Všichni do jednoho berou vozíky na zavazadla a najíždí až k pásu tak, že se k němu nedá rozumně dostat. B777 pojme hodně lidí a hodně lidí znamená hodně vozíků, takže Indové nakonec stojí ve dvou řadách a netrpělivě čekají na svá zavazadla. Když se konečně pás rozjede, nastane totální zmatek, někteří lidé padají přes vozíky, někteří se snaží dostat k pásu přes padlé spoluobčany, jiní se zase snaží vyjet s již naloženým vozíkem ven. Sranda je, že na chlup stejný „Brownův pohyb“ Indů se děje ve velkém téměř na každé křižovatce, akorát, že místo vozíků mají tuk-tuky a auta. Čekáme radši, až úvodní nápor odpadne a kufry necháme s klidem povozit po pásu, než si je vezmeme a zamíříme ven.

Náš kamarád nakonec dokázal pozměnit své plány a podařilo se mu odsunout odjezd domů o pár dní, takže nás nakonec čekal na letišti s tím, že druhý den nám ukáže Mumbai a večer poletí s Thai airways přes Bangkok do Tokyo Narita. My mezitím absolvujeme zbytek tripu bez něj. Vycházíme před terminál a hned vidíme mávajícího Japonce, který i přes svůj nevelký vzrůst převyšoval ostatní postavy čekající na své milé i nemilé. Je to skvělý pocit spatřit známou tvář na druhém konci světa. Nasedáme do auta, jedeme se ubytovat do hotelu a společně vyrážíme na první večeři. Druhý den využíváme jeho služeb v roli průvodce a hlavně možnosti jezdit po městě ve služebním autě s řidičem. Tuhle výsadu doceníme až později, kdy už se musíme přemisťovat rikšákama, vlakama a místním taxi. Večer doprovodíme kamaráda na letiště a jeho řidič nás zaveze zpět do hotelu, kde pobalíme a jdeme spát. Od zítra jsme v tom už sami…

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Krásný klapky B777 se slumy na pozadí:
Obrázek

Obrázek

Brownův pohyb v indickém podání:
Obrázek

3.1.2011 BOM-GOA
Ráno po snídani nás hotelové taxi odváží k letišti na domestic terminal. Na indických letištích stojí u dveří voják se samopalem a dovnitř vás vpustí pouze s vytištěnou letenkou a až v době kdy začne odbavení na váš let. Byl jsem moc vděčný, že ze zvyku vozím vždy vytištěný e-ticket, ať už jde o dlouhý výlet nebo jen krátkou služebku po Evropě.
Terminál pro vnitrostátní lety je o dost menší, nicméně smradlavé koberce na chodbách nechybí ani zde, aspoň že hlavní hala terminálu má dlažbu. Dozvídáme se o cca hodinovém zpoždění, které vyplňujeme čtením a koukáním po letadlech. Security se tváří tvrdě, ale v pohodě pronáším láhev vody v batohu, radši se ani neohlížím, jestli jim ty rentgeny fungují.

Za několik minut už nastupujeme na 50minutový let do prosluněného letoviska Goa. Letíme v A321, která má první řady businessu v konfiguraci 2-2, docela mě to na tak krátkém letu překvapilo. Business je samosebou plný, jinak je letadlo obsazeno z 80 procent, takže sedíme na trojce sami. Každé sedadlo má svoji obrazovku, což platilo i v dalších letech s Air India. IFE mělo 6 kanálů, jeden z nich byl flight info, na ostatních běžely bollywoodksé filmy, což znamená: Žena stojí na louce a zpívá, přijíždí muž na mopedu a zpívá. Pak oba zpívají a tančí, pak nějaký ty slzy, nakonec zpívá celá vesnice a muž se ženou odjíždí na mopedu a zpívají.

Letušky v safety demu nosí krásná sárí, letušky v letadle ho mají také, ale není tak pěkné jak na videu. Padesátiminutový let utíká rychle, dostáváme lunch box obsahující pro mě nepoživatelné jídlo, bábovku a vodu v PET láhvi. To je velmi příjemná zkušenost, protože si většinou škudlím kelímek s vodou až do konce letu a při každé turbulenci čekám, kdy se mi vylije do klína a způsobí nemilé faux pas. Mít možnost si dát zavíratelnou PETku s vodou do kapsy před sebe bych nařídil jako standard všem společnostem.

Jakmile nastoupáme do letové hladiny, tak nám pilot podá krátké info o letu a v zápětí už klesáme na přiblížení. Moc se tu s tím kluci indický nemažou, protože dolů je to celkem sešup. Děláme ostrou levotočivou obrátku a sedáme na dráhu 26 letiště Dabolim. Jakmile se kola dotknou runwaye, už letušky hlásí, že můžeme používat mobilní telefony, čehož téměř všichni v letadle ihned využívají.

Goa slouží jako prázdninový resort pro celou Indii. Je to zároveň i jedno z míst, kam přímo létají zahraniční společnosti, např. Thomas Cook sem vypravuje pravidelně svoje letadla z Gatwicku, takže na okolních plážích je plno Britů a i poměrně dost Rusů. Samotné Dabolim airport je z části vojenské, terminál pro osobní dopravu bych přirovnal k letištím na řeckých ostrovech.

Několik dní si užíváme údajně nejčistší část Indie (což odpovídá asi tak pražskému Karlínu, když se jím prohnala povodeň), koupeme se v moři poblíž ztroskotaného tankeru a učíme se asertivitě při nekonečném odmítání místních prodejců čehokoliv, rikšáků, hospodských a žebrajících dětí.

Den před odletem si na internetu kontrolujeme další spoje a nedaří se nám najít náš let z New Delhi do Bombaje. Čicháme nějakou zradu, tak radši využíváme toho, že má Air India v Panaji kancelář a jdeme si to pro jistotu vyzjistit, než potom zběsile plašit na letišti a přesvědčovat pána v khaki uniformě a samopalem v ruce, že opravdu máme letět. Paní ve stejném sárí jako mají letušky nám suše oznámí, že náš let v 17:00 je zrušen a že jsme přehozeni na 19:30… no co, alespoň budeme mít víc času na New Delhi.

Domestic terminál v BOM:
Obrázek

Obrázek

Obrázek

Business v A321:
Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Jediná runway Dabolim airport (GOA)
Obrázek

Obrázek

Obrázek

Výpravčí u dráhy 08:
Obrázek

7.1.2011 GOA-DEL
Z Goa odlétá do Delhi jen jeden přímý spoj denně, a to velmi brzo ráno. Moc se nám nechtělo přestupovat v Mumbai a zabít celý den na cestě, takže s vědomím brzkého vstávání jsme se už v Praze rozhodli využít tenhle přímý spoj. Kolem čtvrté vstáváme a hotelové auto nás odváží na hodinu vzdálené letiště. Před terminálem se táhne asi 100metrová fronta, ze které se naštěstí vyklube odlet Thomas Cook na Gatwick. Ukazujeme samopalníkovi letenky a ten nás uznale se slovy „hmm, Air India“ posílá před nasuptěné Brity na rentgen všech zavazadel, který tu je ještě před check-inem… holt bílá tvář, co letí s Air India, se tu asi cení. Teprve pak mi docvakne, že neupřednostňují jen Air India, ale všechny domestic lety.

Sedáme si na gatu a čekáme na boarding. Už jsem si myslel, že jsem si na Indii zvykl, ale návštěva toalet mě přesvědčí o opaku. Slyším jak vedle nějaký chudák zvrací a jeho let mu moc nezávidím, u umyvadla mi místní zřízenec pouští vodu z kohoutku a hned nastavuje ruku pro odměnu za tuhle velkorysou službu. Před pár dny bych možná ještě váhal, ale teď už nemá šanci.

Letiště v Goa je opravdu maličkaté, vede přes něj i nějaká místní komunikace, na které je závora a když zrovna nic neletí, tak dráhu křižují místní seladoni na svých mopedech. Tentokrát máme jen drobné zpoždění a autobusem nás hrnou do přistavené A319. Výpravčí nám zamává a už si to směřujeme na sever do New Delhi. Celý let prospím a budím se až když začneme klesat na přiblížení. Už v chobotu je cítit znatelné ochlazení, ze kterého se nakonec vyklubou největší mrazy za posledních 40 let, při kterých bohužel umrzne spousta místních obyvatel, kteří žijí v neskutečně bídných podmínkách na ulici. Ani my jsme na tuhle změnu nebyli nachystaní, takže navlékáme to nejteplejší, co s sebou máme a vyrážíme před terminál.

Po drobných zmatcích si bereme pre-paid taxi a řidiči sdělujeme adresu hotelu. Taxi v Indii nefunguje jako u nás, ono to ani při takhle velkých městech se špatnou infrastrukturou nejde, takže náš řidič sice neví, kde hotel je, ale směr údajně tuší. Kufry nám háže na střechu a s jejich uvázáním se neobtěžuje. Nám nezbývá než po každém retardéru kontrolovat, jestli naše kufry neútočí na auto jedoucí za námi. Nakonec je z toho asi dvouhodinová jízda plná vyptávání rikšáků, cyklo rikšákků a místních obyvatel, kde že ten náš hotel je. Resignuji a volám za drahý peníz do hotelu (taxikáři prý zrovna došel kredit), svěřuji svůj telefon do rukou řidiče a recepční nás bezpečně navádí na přiblížení a následné přistání před hotelem.

Hotelový pokoj je poměrně čistý, drobná nevýhoda je, že nemá topení, což při venkovních teplotách neznačí nic dobrého. Snažíme se zajistit nějaký přímotop, ale hotelový personál jen krčí rameny, že na takové venkovní podmínky tu prostě nejsou připraveni. Nevadí, český kořínek je tuhý, tak jen fasujeme extra přikrývky, dáváme si horkou sprchu a plně oblečeni uleháme do promrzlé postele, protože sedět v pokoji nepřikrytý nešlo. Druhý den beztak vyrážíme v 5:00 ráno na jednodenní výlet k Taj Mahalu.

Nebudu se tu radši víc rozepisovat, jak další dny probíhaly, v paměti mi zůstává jen děsná zima, na kterou jsem nebyli vůbec vybaveni, 16hodinové zpoždění vlaku (na 200 km trase), které nám prakticky zrušilo celý další pobyt v Delhi (někteří chudáci čekali v Agře na vlak přes 24 hodin), pak taky děsná zima, noc strávená na nádraží v hodně nuzných podmínkách (a to jsem už ledacos zažil) a abych nezapomněl, tak taky byla děsná zima. Na druhou stranu mám i hezké vzpomínky na Taj Mahal, bezzubého rikšáka, jihoafrickou rodinu a singapurský pár, se kterými jsme si byli při nekonečném čekání oporou.

Terminál v DEL:
Obrázek

10.1.2011 DEL-BOM
Po návratu z Agry nám bylo jasné, že Delhi si prohlídneme až někdy příště, takže jsme padli do promrzlé postele, druhý den se pobalili a vyrazili směr letiště. Ještě jsme stihli poslat email do hotelu, že přiletíme o 2,5 hodiny později, aby nás tam řidič počkal. Na letišti jsme byli poměrně brzy a po hodinovém běhání, kdy si nás pinkali od přepážky do kanceláře, se povedl husarský kousek s přebookováním na dřívější let a my tak mohli odletět za pár minut. Během pobytu v terminálu jsem potkal dva vytočené Američany, ze kterých vylezlo, že jeden z nich neměl vytištěnou letenku, takže ho samopalník nepustil dovnitř a letadlo jim uletělo.

Nakonec se ukázalo, že tenhle let byla náhrada za náš původní, akorát, že Air India všechny cestující přehodila na pozdější lety, takže toto letadlo bylo obsazeno jen lidmi, kteří si to vyřídili podobně jako my, a výsledkem byla poloprázdná A321. K jídlu nám bylo opět nabídnuto nějaký kuře nebo vegi verze čehosi. U mě zabodovala zase jen bábovka s vodou. Ani jsme se nenadáli a už jsme dosedali ve smogem zanesené Mumbai. Jakmile jsme ucítili místních 30 stupňů, tak jsme pookřáli. Protože jsme vlastně dosedli o nějaké 4-5 hodin dřív, než jsme psali na hotel, tak nás tentokrát žádné auto nečekalo. Po tradičním slovním souboji s taxikářem jsme kývli na cenu, o které jsme věděli, že je asi 5x větší než by měla být, ale po tolika dnech dohadování už nám prostě docházeli síly a požadovaná částka byla beztak na naše poměry nizoučká. Stále tvrdili, jak je náš hotel daleko a že cena je oprávněná. To, že jsme cestu na hotel znali a že to bylo sotva 2 km nijak nezabralo. Kufry nám zas dali na střechu a vyrazili jsme směr hotel, ve kterém jsme už byli při první bombajské štaci. Jakmile však auto opustilo letiště, tak zastavilo u krajnice a kolem nás se seběhlo asi osm Indů. Dva hned sebrali naše zavazadla ze střechy a naložili je do jiného přistaveného auto. Vyskočil jsem jako čertík, co to jako je, ale nevěděl jsem, jestli jít honit kufry a nechat tu manželku nebo kašlat na kufry a radši zůstat spolu. Bé bylo správně, takže jsme oba seděli v autě a splašeně řvali na Indy vepředu, co to jako má být. Začali něco remcat, že za takhle nízkou cenu nepojedeme tímto kvalitním autem a že nás jen přeloží. Hodně neradi (ale s vidinou, že kufry ještě uvidíme) jsme přelezli do druhého auta (na kterém naše kufry skutečně byly) a to nás odvezlo do hotelu. Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním autem byl v tom, že to první mělo alespoň boční skla. Za 10 minut jsme už parkovali u známého hotelu s nadějí spánku v teplotách nad 15 stupňů.

Jenže ouha, pánové na recepci byli viditelně překvapeni, co tam děláme. Že jsme měli přiletět až za 4 hodiny a že nás mělo nabrat hotelové auto a odvést do jiného hotelu, kde strávíme jednu noc a pak, že nás ubytují tady. To už na nás bylo opravdu dost, tak jsme spustili další povyk, jak si to představují, že se nebudeme jak vlaštovky stěhovat sem a tam, navíc přesouvat se dobrovolně v Indii do neznámého hotelu není nic moc. Dali jsme jim jasné ultimátum, buď zůstaneme všechny 3 noci v druhém hotelu, o kterém nás 100x ujistili, že je lepší než tento, nebo se ani nehneme. Po půlhodině nám recepční sdělil, že můžeme zůstat v druhém hotelu. Naložili nás tedy do auta a za chvíli jsme už parkovali u jiné pobočky stejného řetězce. Musím uznat, že tento hotel byl opravdu někde jinde, navíc byl opět hodně plný a jediné volné pokoje byly ty nejlepší suity v celém objektu. Přivítal nás krásný prostorný pokoj s velkým LCD, kompletní ovládání pokoje bylo přes iPod a wifinu (od světel, klimatizace, internetu, room servicu, poměrně solidní filmotéky v podobě stovky filmů, docking station na další iPhone), takže nakonec to dnešní cestovní utrpení mělo alespoň dobrý konec. Večer jsme se ještě připravili na ranní souboj s recepcí, protože bylo jasné, že nás tam nebudou chtít nechat 3 noci za sotva poloviční cenu. Manželka se zde naučila asertivitě mnohem více než já a jí patří velký dík za krásný 3denní pobyt v tomto hotelu za poměrně směšnou cenu (:-D). Všechny dny jsme strávili poznáváním bombajských krás a pomalu se už těšili do naší krásné čisté Prahy.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Náš iPhone a erární iPod s ovládáním pokoje:
Obrázek


14.1.2011 BOM-DXB-PRG
Poslední dvojpřelet nám startoval v 4:20 ráno. Hotel na poslední noc jsme už neměli, takže jsme se vycheckoutovali na poslední chvíli a nechali se zavést rovnou na letiště, kde jsme museli přečkat zhruba do 1:00, kdy nám začínal check-in. Pokus přebookovat segment do Dubaje na dřívější let a strávit ten čas v civilizaci nevyšel. Do letiště nás samopalník samozřejmě předčasně nepustil, a tak jsme se s knížkou povalovali venku, užívali posledního lednového sluníčka a sloužili jako atrakce pro místní naháněče a prodavače, kteří se s námi fotili. Asi v 22:00 najednou zazvonil telefon a na druhém konci se ozval náš kamarád, že právě dosedl v Mumbai s otázkou, kde jsme teď my. Když jsme mu řekli, že sedíme na stejném letišti, tak se zaradoval a po chvilce jsme už v jeho autě uháněli na krátkou večeři. Kolem jedné nás hodil zpátky na letiště, rozloučili jsme se a vydali se na cestu domů.

Check-in probíhal dost zajímavě, jedna dlouhá fronta vedla ke třem přepážkám, dvě byly označené jako Business, jedna jako First. Pro dobytek nebyla žádná. V praxi to fungovalo tak, že elita šla bokem a když zrovna bylo volno, tak vzali jednoho z nás. Šlo to jako po másle, takže po hodině a půl byly kufry zacheckovaný, v ruce jsme drželi boarding pasy na oba segmenty a mířili si to ke starým známým kobercům, které nám už ani nesmrděly. Dokonce jsem si říkal, že by se tu i příjemně přečkala noc.

Do letadla jsme šli mezi prvními, protože jsme opět seděli na samém konci, což mi tentokrát vyhovovalo. Po tradiční desinfekční spršce Sava mi hlava padla a vzbudil jsem se chviličku před přistáním v Dubaji. Rychle jsem zapnul IFE a přepnul na přední kameru, abych si vychutnal pohled pilotů. Ještě byla tma, takže runway hrála všemi barvami… myslím, že tenhle pohled se jim nikdy neokouká.

Do Dubaje se ráno slítá neskutečné množství letadel, tisíce lidí udělají z terminálu obrovské mraveniště a prostornost a vzdušnost z 1. ledna byla ta tam. Dlouhé fronty byly jak na transferu, tak na toaletách (ano, i na pánských). Na přestup jsme měli asi 4 hodiny a zhruba po polovině času se letiště téměř vyprázdnilo, jak začali odlétat další rotace. Najednou bylo všude dost místa, takže jsem si s chutí prošel celý terminál a konečně si v klidu prohlédl i A380 hodně z blízka.

Nástup do letadla se pro mě překvapivě konal autobusy, za což jsem byl vcelku rád. Alespoň byla šance vidět letiště z jiného úhlu pohledu a nástup do wide-body po schodech v blízkosti obrovských motorů má něco do sebe.

Letadlo bylo zaplněné sotva z půlky, takže jsme se tak různě povalovali, jedli a koukali na filmy. Moc krásný výhled byl na Iránské hory.

V Praze jsme sedli prakticky na čas na dráhu 24, čím jsme dokončili toto téměř 3týdenní kolečko.

Front kamera při přistání v DXB
Obrázek

Obrázek

Obrázek

Druhé dubajské letiště:
Obrázek

Obrázek

Co dodat závěrem, samotné přelety byly bez větších problémů. Servis na palubě Emirates mi subjektivně přišel vynikající. Dubajský terminál T3 je příjemný, pokud tam člověk nemusí být v rush hours, rozhodně je tam ale příjemnější čekání na přestup než na indických letištích, kde ve veřejné části neexistují žádné služby. To člověk s láskou vzpomíná i na jinak nepříjemné SVO a KBP. K Air India nemám jedinou výtku, s Emirates je samozřejmě srovnávat nelze, ale jako cestující jsem nepocítil žádný problém a pro přelety v rámci Indie je můžu doporučit.

Pokud se někdo dostal až sem, tak mu děkuji za jeho strávený čas a třeba ze mě zas někdy něco vypadne.


jonapet
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 335
Registrován: 22. 08. 2011, 08:52
Oblíbené typy letadel: ATR 42
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha & Ostrava, ČR
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od jonapet »

Ještě před startem nás z klimatizace kropí nějakým sajrajtem, teď po návratu jsem přesvědčen, že je to Savo a Emirates si radši letadlo i s Indama desinfikují, aby se za letu nestihlo rozložit a rozpadnout.
:lol:

Díky za čtivý trip report. Aspoň jsem si potvrdil, že Indie je právem na mém seznamu plánovaných destinací k navštívení zatím docela hluboko...

tygrlive
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 821
Registrován: 23. 12. 2009, 22:07
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od tygrlive »

Díky za pěkné čtení i s fotkama!

GlobeCZE
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 75
Registrován: 08. 10. 2011, 15:06
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od GlobeCZE »

Sice jsem chtel jit uz pred pul hodinou spat, ale tenhle ctivy report nedovolil, diky za nej :clap:

PS: nebylo by vic fotek?

pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2204
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od pavelpmi »

Taky už jsem chtěl jít spát...

Paráda, chlape, díky moc za super report! :clap: Dtto jako jonapet. Ale asi pěkná exotika a zážitky. :D

Ještě jednou díky, moc hezké. :thumbup:


flyingblue
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5478
Registrován: 16. 12. 2008, 14:31
Bydliště: up in the air
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od flyingblue »

pavelpmi píše:Taky už jsem chtěl jít spát...

Paráda, chlape, díky moc za super report! :clap: Dtto jako jonapet. Ale asi pěkná exotika a zážitky. :D

Ještě jednou díky, moc hezké. :thumbup:


sice uz jsem chtel jit pred pulhodinou spat ... ale nelituju :-)

beedat
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 142
Registrován: 10. 08. 2009, 23:26
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od beedat »

Super report, přečetl jsem ho jedním dechem a zítra si ho prolouskám ještě jednou.
A pobavilo mě, že někdo Prahu označuje jako čistou, taková špína přeci nemůže být ani v Indii :mrgreen:

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od cocik »

Dost dobry :D

Lopata
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 60
Registrován: 05. 11. 2010, 11:06
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od Lopata »

Skvelej report!!!

firefly
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 601
Registrován: 17. 06. 2009, 20:15
Pohlaví: žena
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od firefly »

Výborné, čtivé, krásné fotky! Těším se na další TR od tohoto autora! :clap: :clap: :clap: :clap:

nartym
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 290
Registrován: 12. 09. 2011, 11:01
Pohlaví: muž
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od nartym »

Super :clap: ...taky mám v plánu New Dehli a Agru, ale podle toho vlaku do Agry, snad radši zvolím cestu vzduchem. Tak nějak si tu Indii představuju - smrad, bordel, smog ve velkých městech. Při jednom letu SIN-SYD jsem seděl vedle jisté občanky Indie a ten zvláštní indický smrad jsem taky dlouho ze sebe nemohl dostat. :crazy:

tupelo
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 16
Registrován: 08. 10. 2011, 14:02
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od tupelo »

Všem díky za pozitivní ohlasy, je to dobá motivace na další report

GlobeCZE píše:PS: nebylo by vic fotek?

Vybral jsem všechny fotky, co mají něco společného s létáním, a bez ladu skladu je dal na http://tupelo.rajce.idnes.cz/Dubai_India_letadla
Ostatní by spíš patřily na forum.tuk-tukwyas.cz

persona
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2130
Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
Bydliště: BRQ
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od persona »

Velice pěkný trip-report, jen protestuji proti vylíčení schématu bollywoodských filmů, resp. hindského populárního filmu. :-) Taková Lakshya a mnohé další jsou velice fajn a hudebně je to taky pěkně šmrncovní (viz třeba http://www.youtube.com/watch?v=CkBNvs0QXPQ nebo http://www.youtube.com/watch?v=HMswPi3M ... re=related).
Popis puchu a indických poměrů je přesně tím důvodem proč do Indie nechci a úplně mi stačí přelet cestou na Dálný Východ.

tupelo
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 16
Registrován: 08. 10. 2011, 14:02
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od tupelo »

persona píše:Velice pěkný trip-report, jen protestuji proti vylíčení schématu bollywoodských filmů, resp. hindského populárního filmu. :-) Taková Lakshya a mnohé další jsou velice fajn a hudebně je to taky pěkně šmrncovní (viz třeba http://www.youtube.com/watch?v=CkBNvs0QXPQ nebo http://www.youtube.com/watch?v=HMswPi3M ... re=related).
Popis puchu a indických poměrů je přesně tím důvodem proč do Indie nechci a úplně mi stačí přelet cestou na Dálný Východ.


A já protestuji proti protestu vylíčení schématu bollywoodských filmů... to, že jsi našel videa, kde nejsou mopedy a slzy, je jen výjimka potvzující pravidlo ;-)
Smrad jsem radši moc v TR nerozepisoval, aby to nebylo moc jednotvárné... snažil jsem se držet jen zážitků v rámci létání a přesunů. Puch by patřil spíš mezi popis vlastního pobytu, ale to sem moc nepatří.

MarekT
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 98
Registrován: 13. 11. 2011, 09:45
Oblíbené typy letadel: B738, A380, A320, B744, A321
Pohlaví: muž
Bydliště: KLV
Stav: Offline

Re: PRG-DXB-BOM-GOA-DEL-BOM-DXB-PRG s Emirates a Air India

Příspěvek od MarekT »

Super počteníčko :thumbup: :clap:


Odpovědět