Před týdnem a půl se zcela nečekaně objevil v mém všedním životě fakt, že za týden (od té chvíle) se zas jednou proletím. Potřeboval jsem koupit jízdenku vlakem z Budapešti do Parmy a zpět, ale ejhle, cena v nebi. Tak jdeme s maminkou domů, koukám na ceny letenek z Budapešti do Bergama, a bingo, za týden odlet a ona kombinace Ryanairu a Wizzairu vychází asi na 1500 Kč. Celkem v kombinaci s transferem a vlakem do Parmy vychází cena skoro o 2000 Kč levněji než jen vlakem, o délce cesty nemluvě! To bylo překvapení! Během půl hodiny je objednáno, já jsem štěstím bez sebe, ráno se mi o něčem takovém ani nezdálo, a říkám si – mohl bych o tom potom napsat trip report! Tak tady je, doufám, že se dočtete konce
14.4.2012
Trasa : BUD-BGY
Let : FR5047
Letadlo : Boeing 737-800, EI-DHE
Doba letu : 1:15
Load Factor : 75%
Deštivá sobota, říkám si : po třech letech jedu do Itálie za tím stejným člověkem, a zase prší, jak tehdá! Opravdu, první den se špatným počasím po takové době tepla, a zrovna, když odlétám. Dopoledne ještě 4 hodinky cvičení na klavír, rychlý oběd a hajdy na letiště. Na letiště přijíždím 5 hodin před odletem, abych měl na všechno čas, koukat na éra, prozkoumat relativně nový terminál, potom se dostat jako první k boardingu. Mělo to cenu, všechny tři věci vyšly podle plánu! Neveřejná část terminálu 2 je děs a bída, na každé půlce jedna předražená kavárna a dost. Jak rád člověk vzpomíná v takových momentech na zlaté letiště v Praze, a bez nadsázky řeknu ano, i v Brně. Jak můžu, tak tedy procházím přez security, řada je vcelku dlouhá, ale velmi rychle ubývá, zaměstnanci tu pracují rychle, a jsou k člověku příjemní. Tak se dostávám do neveřejné části, do terminálu SkyCourt a prohlídka začíná. Byl jsem tu již minulý rok, to jsem ale před odletem neměl 3 hodiny. Duty Free vypadá fajnově, sedačky jsou velmi pohodlné, jedinou nevýhodou je, že před za sklem nejsou žádná letadla, jen prostor s letištní technikou, takže jediné, na co se odtud může člověk dívat (a baví ho to asi tak 15 vteřin) je zajímavě řešená řídící věž. Na patře je jídelní část, kde dvě nejlevnější restaurace jsou notoricky známé fast-foody KFC a Burger King, ostatní stejně předražené, jako na jiných letištích. Co je fajn oproti praze, a to musím zdůraznit, je normálně fungující wi-fi po celé ploše terminálu.
Nebyl jsem asi jediný, kdo chtěl být první na boardingu, kolem mě posedávalu na gejtu několik lidí s vražedným pohledem, střídajících po několika vteřínách (jako já
) pohled na mě a ostatní tohoto druhu a východem do chobotu. Ovšem já myslel i na strategicky výhhodnou pozici pro sezení (prostě jsem si sedl nejblíž) a tak mám první místo zajištěné. Ryanair má v terminálu 4 oddělené východy, obvedené skleněnou stěnou. Nástup do letadla je ale v Budapešti opravdu kuriózně vyřešen. Jelikož Ryanair odmítl letišti platit za autobusy k letadlům, vyřešila se tato situace tím, že na konci dvou chobotů jsou postavené schody, po kterých se sejde na apron, a tam jsou vystavěny z mobilního zábradlí koridory k 5-ti stojánkám, vyčleněným výhradně pro FR. Tento úkon způsobil uzavření jedné pojížděcí dráhy, přez kterou tyto koridory vedou. Tyto koridory jsou asi 400 metrů dlouhé, možná, že Ryanair si ty vcelku vzdálené stojánky vybral záměrně, aby chůzí k nim lidé ještě trochu shodili, a tak se i tímto ušetřilo na palivu U stojánky, ke které jdeme, je již přistaven náš krasavec, živáčka kolem něj není, schody nikde, palubní schody zatažené, dveře zavřené. Na apronu takto čekáme dalších asi 20 minut. Mě osobně to nevadilo, zatím jsem s radostí koukal na přílety přímo před námi, ale zajímalo by mě, jak to řeší, když prší... Pak přijíždí pouze jeden nezaplněný vozík s kufry, placené bagáže tedy moc nebylo, po nějaké té další chvíli docházi pěšky posádka. Za dalších asi 10 minut začínáme nastupovat, po priority boardovaných jsem na palubě první (priority boarding mělo 8 lidí). Usedám tedy přesně po roce a 12-ti dnech do letadla, nyní na místo 27F, tedy u okna napravo asi 4 řady za křídlem. Vše probíhá klidně, ale velmi rychle, odlétáme na minutu přesně. Složení CC bylo velmi různorodé 1* stewardka, 1* steward, 1* nejistý steward a 1* 4% steward. Musím Ryanair pokárat za uniformy, protože jinak docela pěkná stewardka se mi v uniformě FR vyloženě nelíbila. Hlavně ta barva je hrozná, pokud by něco takového bylo, nazval bych to "vyblitá modrá". Místa pro nohy je překvapivě dost, i když třeba o 15cm vyšší člověk než já by to asi viděl jinak. Stolky jsou ovšem zklamáním, jsou neuvěřitelně vyviklané, a tak stolek již po první zkoušce raději nezkouším otevřít. Palubního prodeje bylo velmi málo, procházelo se celkem 3*, poprvé s občerstvením, podruhé a potřetí s jakýmisi kartami, jejichž význam jsem nebyl schopen pochopit, jelikož palubní průvodčí mluvila tak potichu, že jsem první kolo karet slyšel jako crotch-cards, druhé kolo jako bowling-cards nebo calling-cards. Poukázky na bowling nebo volání (i když to asi bylo úplně něco jiného) bych ještě pochopil, ale k čemu by mohla být "rozkroková karta", to opravdu nevím... "IFE" tvořili na tomto letu hlášení palubního personálu a reklamy na binech pro příruční zavazadla. Jinak byl let velmi rychlý a pohodlný, bez problémů, hladký touch-down. Po vyjetí z RWY na fast exit se ozvala pronikavá fanfára, a Ryanair nám pogratuloval, že jsme jeden z 90% letů FR, který přistál načas – reklamu si dělají opravdu ze všeho. Jak jsem potom litoval cestující, patřící do zbylích 10%, kteří letem z Palmy přiletěli s 6ti hodinovým zpožděním kolem půl páté!Letiště v Bergamu, tedy jeho veřejná část, není nic moc. Po příletu jsem si hned koupil jízdenku na transfer do Milána na ráno, a začal jsem procházet na druhou stranu terminálu. Je tam (ostatně jak jsem násladně zjistil v celém Milánu také) docela dost odpadků na zemi, koše přeplněné, záchody také nejsou to co jinde. Restaurace jsou na letiště za docela přijatelnou cenu. Všechno ostatní zavíralo nedlouho po mém příletu, ale naštěstí je zde jedna resturace, respektive kavárna, která "jede" non-stop, a je docela fajn. Hlad jsem zahnal výborným Pannini s velmi čerstvými ingrediencemi, opravdu lahůdka. Co mě překvapilo, bylo to, kolik lidí tady na letišti spí. Pro sebe jsem našel místo k sezení asi po 10-ti minutách hledání, protože opravdu všude někdo byl, a až do rána bylo velmi rušno. V takovém prostředí ten ledabylý nepořádek vyvolával vcelku "domácí" pocit, ne že bych byl až takový bordelář, ale přece jenom to mělo něco do sebe
Celkově bych tedy hodnotil :
Letiště v Budapešti – 8/10
Let s FR – 7/10 (samozřejmě přihlédnuto k faktu, že se jedná o Low-cost)
Letiště v Bergamu – 5/10 (příletová a veřejná část)
Pobyt v Itálii v pár větách
Z letiště v Bergamu jsem odjel autobusem společnosti Autostradale ve 4:30, abych stihl v Miláně
vlak v 6:15 do Parmy. V Parmě, tedy konkrétně v domě profesora, ke kterému jsem jel, asi dvacet minut od Parmy, jsem strávil asi 6 hodin, takže na prohlídku města jsem neměl ani minutu, ale stihl jsem zpáteční vlak v 15:03, a tak jsem měl v Miláně čas alespoň na prohlídku Piazza del Duomo a Galleria Vittorio Emanuele II. Místo je to pěkné, ovšem trochu mě zklamalo, že jsou všude obrovské plachty s reklamami, dokonce i na dómu jedna velká byla, a všude je příšerně moc turistů, člověk se skoro nepohne (a to pršelo...). Pozor na náměstí na lidi, kteří vám se slovy : "Foto, Foto!", vytrhnou z ruky foťák, dají vám do ní semínka pro holuby, kteří se na vás pak slétnou, při tom vás fotí, potom jejich bezchybně naučený monolog pokračuje slovy : "Duomo, Duomo!", tak vás vyfotí i s dómem, a bombastický závěr představění tvoří "kouzelná" slovíčka : "Money, Money!". Show s holuby byla moc fajn, ale peníze bych jim za to nedal, a to jednak z toho důvodu, že si mají říct o peníze předem, a když už "zadem", tak ne velmi s agresivním akcentem. Další věc, na kterou pozor, je metro, je podle mě hrozně nepřehleně postavené (i značení někdy zmate) dvakrát jsem šel na špatné místo, nebo jsem pouze zhýčkaný přehledně postaveným metrem v Budapešti. V Miláně jsem pobyl od výstupu z vlaku do nástupu do autobusu na letiště na minutu přesně 2 hodiny, a jinak to bylo moc fajn.
15.4.2012
Trasa : BGY-BUD
Let : W62336
Letadlo : Airbus A320-200, HA-LPI
Doba letu : 1:20
Load Factor : 70%
Jízdenku na transfer z Milána na letiště jsem měl objednanou s letenkou u WizzAiru, a podle popisu na webových stránkách společnosti jsem očekával autobus s "jasným označením společnosti WizzAir". Když jsem žádný takovýto autobus neviděl ještě 10 minut před pravidelným odjezdem, musel jsem se poptat u autobusáků, jestli náhodou moji jízdenku neberou (na letiště do Bergama jezdí od hlavního nádraží asi 4 společnosti). Ještě, že jsem tak učinil, u třetího autobusu mi veselý řidič sděluje, že cestující s jízdenkami od WizzAiru vozí oni. Takže upozonění pro ostatní – opravdu nečekejte žádný označený autobus, musíte se poptat (omlouvám se, jméno společnosti jsem se nezapamatoval...).
Na letiště přijíždíme včas předem, vypadá to tu skoro stejně jako ráno, ovšem s tím rozdílem, že je tu dav lidí, jedni u přepážek, a neuvěřitelně dlouhá fronta na security sahající až k check-in oddílu B, který je od vchodu do security části asi 30 metrů. Nechce se mi v tom hned stát, a tak si dávám jako tečku za rychlovýletem do Itálie pravou a velmi dobrou italskou pizzu, na kterou v Miláně bohužel nebyl čas. Potom se zařazuji do fronty na security. Jde to pomalu, ale přežiji to a už jsem na "té druhé straně" a jdu ke gejtu. Duty free je tu fajn, a musím pochválit i restaurační část, která obsahuje nejen Mc´Donalds, ale i další restaurace s celkem přiměřenými cenami. Celkově neveřejná část terminálu vypadá o mnoho lépe než veřejná. Ovšem gejty jsou dost rozházené, a značení mě při příchodu zmátlo tak, že jsem podle něj obešel celou část s obchody, abych se potom dostal na to stejné místo
Wi-fi bylo na tomto letišti sice bez hesla, ale co byl pech - placené!Boarding začal ve chvíli, kdy naše letadlo dojelo na stojánku, priority boarding má 7 lidí. Opět jsem mezi prvními, co prošli bránou a hajdy do autobusu (zajímavé, že v Bergamu s nimi FR problém nemá, vozili tam cesťáky od jiných gejtů i na 50 metrů...). Stojánka WizzAiru je zvlášť od těch Ryanairu, možná kvůli tomu, aby se nemuselo letadlo vytlačovat, letadlo se tam prostě otočilo. Boarding byl vcelku rychlý, kvůli výhledu na letiště při odletu a příletu volím levou stranu, sedadlo 22A. Jednalo se asi o trochu starší letoun flotily WizzAiru, jelikož interiér je trochu "otřískaný", sedadla až nezvykle prosezená. Místa pro nohy je méně, než u Ryanairu, ale za to může nejspíše síťka na sedadle před nohami, kde se nachází "IFE" pro tento let : palubní časopis WizzAiru, který je docela pěkně zpracovaný, články jsou také fajn, a co se mi líbilo, že jsou tam představeny i destinace společnosti (ne všechny, spíše střední/východní evropa) včetně Prahy a Brna. V aktuálním čísle je velký článek o Vilniusu, docela pěkné počtení. Zklamání z posádky Ryanairu mě WizzAir na 100% nahradil, obsluha stála z jednoho normálně orientovaného stewarda a tří velmi pěkných stewardek (zajímalo by mě, jestli jsou takové na všech letech, nebo jestli jsem měl zrovna takové štěstí). Spolucestující na mé trojce byli dva velmi veselí italové, takže o zábavu nebylo nouze. Let příjemný, jen trochu zklamání, že okno mám zvenku zamlžené tak, že skoro nic nevidím. Ano, je noc, takže ani tak bych toho moc neviděl, ale takhle toho moc nevidím ani z letiště, které je nasvícené. Palubního prodeje je dost, asi tak dva ze tří cestujících se něco koupí, možná, že je to kvůli tomu, že v palubním časopise jsou napsány ceny, o kterých nás na své palubě předem Ryanair nijak neinformoval. Touch-down trochu tvrdší, a okamžité "dupnutí" na brzdy, abychom stihli vyjet na co nejbližším exitu. Celkově ale, hlavně kvůli příjemné posádce, hodnotím tento let za pěkný.
Příletová část, a celkově i Terminál 1 v Budapešti je příjemný, čistý, východ rychlý, přehledný. Problém byl trochu s dopravou do centra. Z letiště jede jeden noční autobus, ale nikde není napsáno, kde přestoupit, takže mě zachránili spolucestující, kteří jeli stejným směrem. Zklamáním bylo i to, jaké autobusy nasazují na tyto linky.
Celkově bych tedy hodnotil :
Letiště v Bergamu – 7/10 (odletová část)
Let s W6 – 7,5/10
Letiště v Budapešti – 8/10 (Terminál 1)
Pokud jste se dočetli až sem, gratuluji, jakékoli připomínky a rady s radostí přijmu. Také se omlouvám za případné chyby v pravopise, co jsem v Maďarsku, moje spisovná Čeština se poněkud zhoršila
P.S.: Časem se pokusím sem vpravit i nějaké obrázky.
