Zakoupil jsem tedy letenky s TAP Portugal z Barcelony do Funchalu s přestupem v Lisabonu s tím, že pak dokoupím cestu z Palmy do Barcelony; na zpáteční cestu jsem ale pak koupil hned v první den prodeje letenku od Nikiho přímo z Lisabonu do Palmy. A jako poslední (vlastně předposlední
Od zakoupení letenky s TAP do letu přišlo přesně devět (!) e-mailů informujících o nějaké změně v itineráři cesty – jediná příznivá byla změna společnosti a typu na lince z Barcelony do Lisabonu, místo A319 TAPu poletíme Embraerem 145 Portugálie; další změnou by se nám na zpáteční cestě do Barcelony přestup prodloužil z jedné hodiny na pět.
PMI-BCN, Vueling (VY3991)
Airbus A320, EC-JFH
202 km, 0:32 hod
Na letu do Barcelony nebylo nic zvláštního a výjimečného, až snad na to, že díky krachu Spanairu to byla moje nejdražší letenka z Palmy do Barcelony (i s 50% rezidentskou slevou byla dražší než letenka z Lisabonu do Palmy; peníze za všechny rezervace, které jsem měl se Spanairem mi vrátili na kartu) a na to, že jsme přistávali ve směru 07 – to se mi při pětatřiceti přistáních v Barceloně stalo tak potřetí, počtvrté.
V Barceloně bylo totiž škaredě a foukalo. Na přestup jsme měli něco přes hodinu, tak jsme se trochu posilnili a vydali se na další cestu.
BCN-LIS, Portugália (TP1041)
Embraer ERJ-145, CS-TPM
995 km, 1:44 hod
Naše letadlo regionální pobočky TAPu už stálo přistavené, byl jsem rád, že vyzkouším zase nový typ. V pozadí Vueling fénuje dráhu.
Vedle nás stálo stejné letadlo do Porta a další podobní „prcci“.
Sedačky v letadle byly v uspořádání 1 + 2, když jsem do letadla vlezl, musel jsem jít s ohnutou hlavou.
Po cestě jsme dostali bagetu a v lahvičce buď jednu hrušku, jednu broskev, kolečko ananasu anebo sedm jahod.
Skoro celou cestu bylo zataženo, před Lisabonem se nám na chvilku trochu zamrazila okýnka,
ale pak se udělalo hezky a byl krásný výhled na město.
Kdybych nechtěl sedět sám vlevo, mohl bych mít z pravého sedadla nádherný výhled na centrum Lisabonu. I tak jsem něco viděl, když jsem načuhoval na druhou stranu, ale na fotku to nebylo. Říkal jsem si, že při návratu to napravím.
Na lisabonském letišti nás vysadili na ploše, vydali nám z letadla větší příruční zavazadla, která v tomto případě nebyla kabinová, a do autobusu se pak na nás cestující usmíval a mával nám náš mladý sympatický černošský kapitán.
LIS-FNC, TAP Portugal (TP1627)
Airbus A319, CS-TTI
966 km, 1:27 hod
V Lisabonu jsme měli taky asi hodinu na přestup, dali jsme si rychle jen polívku, byl Zelený čtvrtek, tak měli špenátovou, s tím, že nám zase dají něco v letadle.
V naší části terminálu jsme měli trochu omezený výhled ven, toto je naše letadlo do Funchalu:
No, anebo takto:
Před startem jsem měl o zábavu postaráno, protože jsem seděl vedle dvou koček, které mě spolu se samotným videem pobavily tím, jak je pobavily animované bezpečnostní instrukce na palubě letadla TAP. Nakonec jsem slzel smíchy.
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=YfP-KJsX8y8[/youtube]
Těsně po startu se nám naskytl výhled na nejdelší most v Evropě, 17,2 km dlouhý Ponte Vasco da Gama, který byl otevřen po 18 měsících prací při příležitosti výstavy Expo 98, kde se připomínalo pětisté výročí objevení cesty po moři z Evropy do Indie zmíněným mořeplavcem.
Hned pak jsme se otáčeli nad Atlantik a viděli jsme přitom letiště Alverca a Sintra v blízkosti Lisabonu. Posádka pak ohlásila, že budou roznášet „lehké jídlo“. No, a to i za chvíli přišlo.
Když jsem to uviděl, prvních deset vteřin jsem nevěděl, zdali to TAP myslí vážně, ale ukázalo se, že zřejmě ano. A hned jsem si vzpomněl, jak se tu nadává na catering ČSA. Každopádně ten svůj protažený obličej bych v tu chvíli asi rád viděl.
Pak už se nic zajímavého nedělo, až přiblížení. Nad Madeirou bylo škaredě, na letišti pršelo a my jsme se přibližovali na práhu 05 - to je to slavné madeirské přiblížení ve stylu „Kai Tak“, které společně s větrem z letiště dělá jedno z nejobtížnějších.
© NAV Portugal, E.P.E.
Letadlo letí kolem letiště a kvůli vysokému terénu před letištěm musí krátce před přistáním udělat oblouk o 161 stupňů a do osy dráhy se dostává pouhou 1,1 míli před jejím prahem.
Tady to hezky vysvětluje FSX404:
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=rMinNqDcULc[/youtube]
Seděl jsem napravo, takže jsem v tom nečase matně viděl letiště,
pak jsem zahlédl naváděcí světla blikající postupně směrem k dráze, otočili jsme směrem k nim a pak už jsem viděl jen chvilku moře, tedy oceán. Na druhé straně letadla bylo ovšem přiblížení prožíváno se stojícími vlasy a přesvědčením, že to určitě napálíme do hory před námi.
Když jsem zahlédl světla PAPI, měli jsme čtyři bílé, vítr s námi nepěkně házel, a tak už jsem byl smířený se svým prvním go-around, ale i za nepříznivého počasí jsme přistáli. Ale hned za pět minut, to naštve, když jsme vystupovali z letadla, bylo už takto:
Aspoň nás přivítala krásná duha.
Letiště Madeira (FNC, LPMA)
Když už jsem byl na ostrově, chtěl jsem se samozřejmě podívat taky na letiště.
To je kromě nebezpečnosti přiblížení známo i unikátní konstrukcí své dráhy. Bylo otevřeno teprve v roce 1964; původní dráha měla 1600 metrů, po nehodě letu TP407 (letadlo přejelo a spadlo ze čtyřicetimetrového srázu) byla v osmdesátých letech prodloužena o 200 metrů, a v roce 2000 byla opět prodloužena na nynějších 2781 metrů. Prodloužení se nachází na 180 sloupech vysokých asi 70 metrů – to, které jsem chtěl vidět při příletu.
Doufal jsem, že uvidím řadu ohromujících příletů na dráhu 05, ale většinou se používal opačný směr, a protože jsem si dopředu nezjistil, jak to na Madeiru lítá, tak jsem zastihnul většinou takovýto provoz na letišti.
Ale pojďme se podívat na místa, která na svých stránkách doporučují madeirští spotteři:
Pico de Facho (32.723889,-16.758485) je prý místo, které by měl návštěvník Madeiry vidět.
Odtud lze pozorovat přistání na dráhu 23 a starty.
Od letiště je to ale celkem daleko.
Nadchod na silnicí ER101 (32.707244,-16.765105) je prakticky u dráhy.
Madeirští spotteři mají u prahu dráhy 05 dvě rampy.
Jižní (32.691503,-16.783971) je na úrovni prahu dráhy a na té severní (32.692681,-16.782877), která je na úrovni PAPI světel, se prý scházejí.
A to je výhled odtud:
Pak je tu bod Rosário (32.678856,-16.799126), kde se letadla točí do osy dráhy.
A výhled odtud:
Letiště je ale vidět z řady míst, protože jsou všude kolem kopce.
Takto to vypadá, když se tam člověk vydá za poledne a ne navečer, bylo tam celkem živo.
Na letiště je vidět i z okolních vesnic.
A dostal jsem si i na místo, kde jsou světla, která v oblouku navádějí letadla do osy dráhy (LDIN).
Celkem jich na Madeiře mají 17.
Byl jsem se podívat i pod mostní konstrukcí, na které je dráha.
Je ohromná, hodně široká, letadla na ní vypadají jako drobci.
A dole mají sportovní centrum.







