Pro letenky jsem si byl osobně v kanceláři ČSA V Celnici. Poté co jsem přednesl svůj záměr nakoupit dvě bonusové letenky v C jsem byl příjemnou slečnou dotázán na cílovou destinaci a bylo mi sděleno, že by nákup mohl být komplikovanější, jelikož poptávka po bonusových letenkách se po změně pravidel výrazně zvýšila. Slečna poté, co jsem jí odhalil svůj plán, zcela nekorektně (ale velmi sympaticky) vyprskla smíchy s tím, že tohle tedy opravdu problém nebude. Poplatky za dvě letenky činily přibližně 4 tisíce Kč – když rozloučení s OK Plus, tak s grácií…
Čáru přes rozpočet mi ovšem udělal požár v hangáru na Ruzyni, ztráta OK-KFM a následné zrušení linky PRG-TAT. Trochu jsem byl rozmrzelý z toho, že jsem byl kontaktován o zrušení letu jen necelých šest dní před zamýšleným odletem, ale naštěstí už jsem o těchto komplikacích věděl a tak jsem byl před druhou návštěvou V Celnici připraven. Stejnou slečnou mi byla nabídnuta pouze jediná varianta - zrušení letenek. Směrování přes WAW jedinou zbývající linkou, která létá pravidelně do TAT, nepřipadalo v úvahu, jelikož druhý segment je pod patronátem EuroLotu. Naštěstí jsem měl jinou variantu a to změnu směrování na KSC, která proběhla dle předpokladu bez sebemenších komplikací – volného místa v C bylo dost. Výsledné spojení do Košic mělo navíc jednu velkou výhodu – oba lety jsou v lidských hodinách okolo poledne, zatímco předchozí spojení do TAT sestávalo z pozdního večerního odletu z Prahy a brzkého ranního odletu z Popradu.
PRG-KSC | OK972 | ATR42 (reg. OK-KFO)
Na Ruzyni dorážíme s přítelkyní pouze s relativně malým předstihem - rychlému odbavení by nemělo nic bránit. Moje představa o názorné demonstraci výhod business odbavení rychle mizí, jelikož na letišti je skoro liduprázdno. FastTrack na palubních lístcích nemá pro tentokrát žádnou hodnotu. Po nákupu láhve ginu v duty free obchodu se odebíráme do salónku na drobné občerstvení. Přítelkyni se v salónku vcelku líbí, ale mně přijde v porovnání s Crystal Lounge na Terminálu 1 vcelku neosobní, možná je to způsobeno absencí výhledu na plochu, resp. jakéhokoliv výhledu. Co se týče výběru občerstvení v salónku, žádné překvapení se nekoná – nabídka je klasická, takže se po kávě, ginu a několika chlebíčcích přesunujeme ke gatu, kde je zrovna vyhlášen nástup business cestujících na náš let. S vědomím toho jak bude nástup probíhat, této možnosti s úsměvem využíváme a máme tedy naprosto volný výběr místa v autobusu. Po chvíli se autobus překvapivě naplní a zdá se, že load factor bude vysoký – je ovšem nutné podotknout, že to má na svědomí zejména přibližně patnáctičlenný zájezd korejské mládeže. Ve výsledku je letadlo ekonomické třídě téměř zaplněno, jen sedadla v první řadě, která jsou zády ke směru letu, zůstávají volná.
Před startem dostaneme od palubního personálu pouze noviny, občerstvení nás čeká zanedlouho po startu. Catering v C mi přijde vcelku odpovídající této trase a možnostem ATR42 – k jídlu je dobrá roláda se sušenými rajčaty na bramborovém salátu, chutný dezert a standardní výběr nápojů. Roztíratelnost másla je dobrá, pouze samotný proces roztírání je trochu těžší - s plastovým příborem. Absence kovového příboru je tak jedinou vadou na kráse celého servisu. Palubní personál je velmi příjemný a úslužný, ale to je alespoň z mého pohledu standard i na jiných linkách ČSA, nehledě na třídu. Let trvá okolo hodiny a čtvrt a po hladkém přistání nás při výstupu na plochu šokuje odporné vedro. Dále nás čeká jen přesun na nádraží do Košic a poté vlakem do Popradu a dále do Smokovce.
Z letiště jezdí v neděli autobus jednou za dvě hodiny a proto usedáme do taxíku a vydáváme se na nádraží. Bezprostředně po rozjezdu nás řidič sebevědomě informuje, že to bude stát okolo 50 euro. Pro jistotu si informaci nechám zopakovat a navrhuji zapnutí taxametru. Po překonání podivného argumentu, že na tak krátkou vzdálenost to nemá ani cenu zapínat, na nás ve výsledku svítí na nádraží něco okolo 10 euro. No nevím, zda je člověk z Prahy vhodný cíl pro podobný pokus…
Pár žánrovek z Tater… KSC-PRG | OK973 | ATR42 (reg. OK-JFJ)
Po několika dnech vysokohorské turistiky a jednodenním pobytu v aquaparku v Popradu se přesunujeme zpátky do Košic. Dopravním prostředkem nám není vlak příjemný klimatizovaný vlak InterCity, jako při cestě opačným směrem, ale rychlík Excelsior Českých Drah na cestě z Chebu. Interiér vozu první třídy je stejný jako před patnácti lety - dávno jsou pryč časy, kdy mohl tento vlak působit alespoň trochu moderně (zachovale, čistě atd.). Mírné překvapení, co se dá za vagóny zapřáhnout do mezistátního rychlíku. Kdyby na ušmudlaném koberci nebylo logo ČD, tak bych řekl, že na nás ještě Husák cení zuby.
Cesta na letiště taxíkem probíhá o poznání lépe - máme bodrého řidiče, který po našem nástupu do auta ještě zahaleká někam mimo auto a vzápětí nastupuje na přední sedadlo žena, kterou nám představuje jako svou manželku a vysvětluje nám, že ji chce taky trochu provézt a nejlépe, když má české zákazníky – ty mají oba prý tuze rádi. Během jízdy nás instruuje kam v Košicích jít a kam nejít a zdůrazňuje, ať si dáváme pozor na letišti na věci – údajně tam řádí organizovaná skupina zlodějů v drahých autech…
Po odbavení se přesunujeme do prázdného salónku, který je na první pohled vcelku příjemně zařízen, ale má menší vadu – téměř nic v něm není. K jídlu jsou pouze sušenky a na pití také velký výběr není, ale uznávám, že to trochu odpovídá velikosti provozu na letišti. Na otázku, zda nemají alespoň nějaké oříšky nebo něco jiného slaného, obsluha smutně vrtí hlavou a tak se přítelkyně odebírá o patro níže koupit sáček chipsů, kde obsluha kiosku nechápe, proč si k tomu v takovém vedru nevezme něco k pití. Když odpoví, že si jde jen pro něco slaného ze salónku, tak je nepochopena ještě více.
Nástupu předchází krátká procházka po ploše, během které je patrné, že na letišti není momentálně téměř žádný provoz – kromě našeho ATR42 je vidět pouze Dash 8, který před chvílí přistál na letu OS z VIE. V ekonomické třídě je load factor tak 40%, v business jsme dle předpokladu sami. Cestou je nám bohužel dopřáno úplně stejného cateringu, jako cestou do KSC, což je trošku škoda. Po hodině a čtvrt příjemného letu přistáváme v Praze na dráhu 31, posléze vystupujeme do autobusu. Cestou autobusem od letadla ještě máme štěstí zahlédnout B772 Vietnam Airlines bezprostředně po push-backu – kéž by tu bylo podobných strojů k zahlédnutí více…
Odlet z KSC
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=6ewLFS9T2JY[/youtube]
Díky za pozornost.







