S výhodnou nabídkou společnosti Jet2 na lety Manchesteru přišla úvaha o návštěvě této údajné spotterské bašty, která může prý směle konkurovat Amsterdamu nebo Curychu, akorát u nás není tak známá. V okamžiku, kdy se RT letenka se všemi poplatky dala koupit za cca 2.500Kč, bylo rozhodnuto. Lety jsem naplánoval tak, že mne do Manchesteru poveze B737, zpět do Prahy B757. K přenocování jsem zvolil Bewley’s Hotel Manchester Airport, který se nachází asi 300m od terminálu a jedna noc ve dvoulůžkovém pokoji vyjde zhruba na 1.500Kč.
- MAN 1.jpg (87.44 KiB) Zobrazeno 5690 x
Mojí radost z cesty lehce kalí „Očekáváme“ na planes, kde je avizovaná změna typu na lince na A320 Strategic AL. Ještě před odjezdem na letiště zjišťuji, že změna stále platí. Čekám tedy, jaké letadlo se u T1 na Ruzyni zjeví. Hádanka je v 19:10 rozluštěna – na ploše se objevuje přece jen B737-300 G-CELE. Mám radost, že se opět svezu „klasikem“. Byť se jedná o starší kousek (rv. 1988), interiér je celkem zachovalý a bulík nás bez jakýchkoli problémů dopravuje do místa určení přesně na čas. Vždycky, když se ocitnu v Anglii, skoro by se daly uzavírat sázky, kdy mne něco přejede – auta se zde pro mě zjevují z naprosto neočekávaných míst a směrů, a přestože mám naježděno přes 400tis. km, auto bych si tu rozhodně nepůjčil. Do hotelu se dá ale naštěstí dojít pěšky, ev. si zavolat hotelový shuttle bus. Jelikož je hotel na dohled a vláčím jen palubní zavazadlo, volím pěší variantu. Ovšem ouha – k hotelu zřejmě vede oficiální cesta kolem terminálů a přes park, pokud člověk zvolí vizuální přiblížení, musí překonat šestiproudovou silnici, přes kterou není žádný přechod. Asi pět minut se rozhlížím, raději na všechny světové strany, a pak i s kufříkem přebíhám. No, příště raději jinudy. Ubytování probíhá rychle, pokoje jsou velmi prostorné a vzhledem k blízkosti letiště výborně odhlučněné.
- MAN 2.jpg (144.15 KiB) Zobrazeno 5690 x
Anglie nám ukazuje tu vlídnější tvář – neprší a teploměr ukazuje 14C. Dle doporučení na netu se vydávám dopoledne prozkoumat terasu parkovacího domu, která je často přirovnávána k oficiální terase v AMS. Není to tak docela pravda – rozhodně tu nenajdete žádné lavičky ani občerstvení, navíc je zde velmi větrno a udržet foťák bez stativu je velmi obtížné. Dá se odsud fotit část letištní plochy, pojíždění letadel a starty z dráhy 23R. Vydržím zde asi hodinu, alespoň do odletu A380 Emirates. Pak se přesouvám na autobusové nádraží před terminál, odkud odjíždí bus k hlavnímu cíli mého výletu, kterým je The Runway Visitor Park Manchester Airport. Nebo lépe řečeno, má odjíždět… Na bus čekám jen já a jakýsi Ital. Asi po půl hodině přijíždí, vystupují cestující, ovšem do vozu nás obtloustlá černoška již nepouští se slovy „dnes už bohužel nejedu“. Podotýkám, že je 14 hodin a autobus by podle jízdního řádu měl do večera vykonat ještě čtyři otočky. Ital to nehodlá vzdát, a s papírem v ruce a za divoké gestikulace volá dispečera. Ten mu cosi vysvětluje, mezitím řidička našeho busu rychle couvá ze stojánky a prchá – patrně do školky pro děti… Zatímco Ital se vydává na pěší túru, jdu si dát kafe a pak hledám taxi, které mě k Air parku doveze – cena je přijatelných 5GBP. V muzeu mám zabookovanou prohlídku na třetí hodinu odpoledne.
- MAN 3.jpg (104.68 KiB) Zobrazeno 5690 x
Spíše než o opravdové letecké muzeum se jedná o spotterské místo, které slouží fotografům a leteckým nadšencům ke sledování provozu na letišti. Z dopravních letadel jsou zde k vidění na volné ploše prototyp Avro RJX a starší proudový třímotorák Hawker Siddeley Trident. Největší chloubou je ale samozřejmě Concorde registrační značky G-BOAC z flotily British Airways. Jelikož se jedná patrně o jediné místo v Evropě, kde se můžete osobně posadit do kabiny i kokpitu tohoto mystického stroje, je třeba se objednat přes webové stránky air parku s dostatečným předstihem – do letadla se každý den podívá jen deset desetičlenných skupin. Na letišti v Manchesteru Concordu postavili speciální pavilon, ve kterém nalezneme recepci, malý kinosál, restauraci a vlastní hangár. Exkurze začíná právě v kině krátkým filmem o letadle a následně pokračuje vlastní zevrubnou prohlídkou letadla. Přestože jsem stejný typ stroje viděl již několikrát v Paříži, vždy na mě zapůsobí naprosto ohromujícím způsobem. Toto letadlo se zkrátka vymyká všemu, co lze na současném nebi vidět. Po prohlídce exteriéru vstupujeme do letadla, kde nám bývalý šéf steward z tohoto typu podává podrobný výklad. Během něho sedíme v pohodlných kožených sedadlech podobně, jako v dobách jeho největší slávy nejbohatší a nejmocnější světové celebrity. Bonbonkem na závěr je pak návštěva kokpitu po dvojicích, kdy máme možnost posadit se za knipl tohoto slavného stroje a vzájemně se vyfotografovat. Spolu se mnou jsou ve skupině ještě dva spotteři z Německa, jejichž díky našemu průvodci neberou konce. Opravdu si je však zaslouží - na oněh 40 minut strávených v interiéru Concorde patrně žádný letecký nadšenec nikdy nezapomene a 13,5GBP vstupného bude jistě považovat za dobrou investici. Škoda, že tento úžasný stroj díky shodě několika nešťastných okolností můžeme vídat už jen na zemi. Snad nebude bráno jako reklama, když sem vložím odkazy na dvě organizace, které se vehementně snaží dostat Concorde zpět do vzduchu:
http://www.olympus593.com/
http://www.saveconcordegroup.co.uk/
- MAN 11.jpg (114.24 KiB) Zobrazeno 5690 x
- MAN 7.jpg (120.55 KiB) Zobrazeno 5690 x
- MAN 8.jpg (86.53 KiB) Zobrazeno 5690 x
- MAN 4.jpg (163.39 KiB) Zobrazeno 5690 x
- MAN 5.jpg (154.59 KiB) Zobrazeno 5690 x
Air Park ale hlavně slouží k setkávání místním spotterům, kteří hojně využívají několik umělých valů a sledují opravdu hodně zblízka provoz na ploše. Fotografovat se tu dá výborně a odpoledne uteče jako voda. Jelikož mě ještě čeká v Opera House Manchester večerní představení muzikálu Monty Python’s Spamalot (a autobus samozřejmě nejezdí, tentokrát na něj ve směru opačném marně čeká japonský turista), odebírám se k nedalekému přivaděči stopnout taxi. Daří se mi to asi po patnácti minutách, vracím se na letiště a vlakem pak dál do centra Manchesteru.
- MAN 12.jpg (116.46 KiB) Zobrazeno 5690 x
- MAN 9.jpg (111.15 KiB) Zobrazeno 5690 x
Po dopolední prohlídce města odjíždím zpět na letiště. Tady na mě hned čeká nepříjemné překvapení – let LS887 do Prahy bude asi o hodinu opožděn. V této chvíli ještě netuším, co nás pasažery čeká… O hodinu se totiž odlet posouvá ještě dalších třikrát! Po dvou hodinách čekání nás Jet2 „odměňují“ pětilibrovou poukázkou na občerstvení, které lze čerpat asi v pěti restauracích. Jelikož lze za tuto cenu pořídit s bídou kávu, nechávám si ji raději na památku. U přepážky nám vysvětlují, že letadlo mělo poruchu během rotace na Kanárských ostrovech, ale už letí. A skutečně, přesně v okamžiku, kdy jsme měli přistávat v Praze, se u gatu konečně objevuje B757 G-LSAC s příznačným jménem Lanzarote. Dav začíná tleskat a slečny check-innářky se chystají odbavovat. Ovšem chyba lávky. Nástupní most od letadla odjíždí a my dostáváme informaci o další závadě. Přítomný Rom českého původu ztrácí nervy:
- MAN 10.jpg (102.75 KiB) Zobrazeno 5690 x
„Já nikam neletim, já tomu letadlu nevěřim,“ hudruje, ale naštěstí mu nikdo nerozumí. Kolem letadla se množí mechanici, odkrytovávají levý motor a moudře do něj hledí. Najednou je dán pokyn k nástupu, ovšem pěšky a po schůdcích. Z motoru cosi kape a vytváří na ploše malé loužičky. Vybavení mechaniků tvoří šroubovák, tři plechovky čehosi a štěteček, kterým něco zamazávají /omlouvám se zde přítomným mechanikům za přitroublý pohled laika/. Mezitím se motor dvakrát zkouší. I stewardky vypadají nervózně a jejich úsměvy jsou jaksi strojenější než jindy. Loužičky se sice tvoří pořád, ale kryt je zavřen a mechanici přichází do pilotní kabiny s protokolem. „Takhle to probíhá před kdejakou leteckou katastrofou,“ bleskne člověku hlavou a utěšuje se, že pod nebezpečný stroj by se v Evropě snad nikdo nepodepsal. Se zpožděním 3h:55min jdeme konečně na start! Naštěstí letoun nevykazuje během letu žádné anomálie a i turbulence jsou minimální. Ihned po nastoupání do letové hladiny si dávám dvě dvojky vína najednou, můj anglický soused pro jistotu tři (bodře mi upozorňuje na slevu při koupi tří lahviček najednou). Koneckonců, konec světa se s alkoholem v krvi lépe snáší… Nic takového se kupodivu neděje a LSAC přistává namísto v 19:05 ve 23:45 na dráhu 24 pražského letiště, i se zmíněným Romem. Zde už je stroj netrpělivě očekáván početnou skupinou anglických víkendových turistů – jim alkohol rozhodně nechybí… Myslím že tolik potlesku dvacet let stará B757 dlouho nezažila a měl jsem pocit, jakoby mi při odjezdu z letiště trochu rozpustile zamávala winglety!
