Všechno to začalo někdy na počátku dubna, kdy se začalo přemýšlet, kam že to letos pojedeme na dovolenou. Přesto že jsme z Krkonoš, všichni aktivně lyžujeme a máme rádi hory, a to nejen v zimě, tak já a táta nemáme problém proležet 14 dní na pěkné pláži někde v Kalábrii a tak jsme se to tak trochu snažili prosadit, ale máma sice taky pláž může ale ze všeho nejvíc miluje hory a jelikož její slovo má dost velkou váhu (znáte to

) tak jsme nakonec museli vzít za vděk alespoň kombinaci hory + trochu koupání. Nastala otázka kam, padali všelijaké návrhy tak aby splňovali naše požadavky jako byli Kanárském ostrovy nebo autem do Alp a poté k moři (což jsem okamžitě vyloučil protože to není letecky

) až po ty šílenější kombinace jako Island + nějaká "koupací" destinace, až jednoho dne padlo slovo na Gruzii, máma se koukla na fotky Kavkazu, já potvrdil že to vyjde finančně asi nejlíp a už nebylo cesty zpět, jenom najít letenky, což byla moje práce. Všeobecně se do Gruzie poslední dobou nejvíce létá s Wizzarem z Polska nebo Budapešti, ale pořád se mi zdálo že dávat 4000Kč za letenku + zavazadlo a ještě z Polska mi přijde moc, poté se naskytla akce Ukraine International z Vídně do Tbilisi za 4000Kč, to už se mi zdálo přijatelné protože v tom byla zaprvé prohlídka Kieva, zadruhé 4 lety se mi zamlouvali mnohem víc než jenom 2 noční lety s WZZ. Ale tak dlouho jsme dohadovali se strejdou, 4. členem výpravy, datum, až byly letenky vyprodané. Poté se dlouho nic neobjevovalo a už to vypadalo na ten WZZ, u kterého cena zase ještě poskočila blízko 5ti tisícům, ale nakonec jsem jedno odpoledne strávil asi 8h u PC a vymyslel jsem tuhle šílenou kombinaci, koupit zpátečku PRG-IST s Ukraine International za 3600 a poté dokoupit IST-TBS s AtlasGlobal a KUT-SAW s Pegasus, dohromady to vyšlo asi na 5500Kč, s tím že je to odlet z Prahy a v ceně je hned 6 letů neváhám a utvrzuji rodiče že je to opravdu nejvýhodnější a nejlepší možná cesta, povedlo se, na začátku května máme všechno dokoupeno

Itinerář nakonec vapadal takto:
30.6. PRG- KBP PS808 odlet 11:15
1.7. KBP -IST PS713 odlet 12:40
1.7. IST - TBS KK6794 odlet 23:30
11.7. Natakhtari - Mestia s L410 odlet 10:00
16.7. KUT-SAW PC451 odlet 4:25
17.7. IST-KBP PS716 odlet 6:05
17.7. KBP-PRG PS807 odlet 9:25
V červnu už panovali docela brutální přípravy protože jsme plánovali hlavně hodně hory, takže se muselo nakupovat spousty vybavení, oblečení a špekulovalo se co s sebou za jídlo, co si vzít a co už ne kvůi váze batohu a tak dále..
Plánoval jsem si, jak se zabalím už pár dní před odjezdem, ať to mám všechno v klidu a ať se v klidu vyspím, samozřejmě to dopadlo tak, že noc před odjezdem balím jako o život abych se aspoň 2,5 hodiny vyspal

Ráno vstáváme na bus 4:35 směr Černý Most, přestupujeme na metro, z metra na další metro a máma zjišťuje že nemá jakousi taštičku ve který měla léky a mobil, no super, rychle řešíme blokaci sim-karty, v letištní lékárně máma myslím dokoupila ještě nějaké léky a zdá se že se zase tak moc nestalo, po návratu zjišťujem že mobil nechala už v autobuse. Necháváme si balit batohy, protože představy, že přiletím do Gruzie a na batohu je třeba přetržený popruh, se dost bojíme. Na check-inu jsou otevřené 3 přepážky ale stejně je u nich největší fronta ze všech jiných odletů z terminálu 1. Když se asi po půl hodině dostáváme na řadu, paní u přepážky nám oznamuje, že nám nemůže zavazadla odbavit až do IST, neví proč, my to ale vyžadujeme, stop over je menší jak 24h tak by to jít mělo, zachvíli přijde další paní a říká naši agentce něco jako: "nezapomeň na ty Istanbuly", nacož nám paní oznamuje, že by nás rádi přhodili na let s Turkish přímo do IST a že by jsme za to ještě dostali nějakou kompenzaci, bereme si chvíli na rozmyšlenou, jindy by byl let s TK namísto PS jasná volba, my ale nevěděli kolik by nás stál hotel v Istanbulu takhle narychlo, ještě k tomu jsme měli zabookovaný ubytko v Kievu, takže zkouším zjistit, kolik by byla ta kompenzace, prý 200 EUR, na akcnichletenkach mi někdo rychle odpověděl že 125EUR, tak jako tak, to je celkem slušný, hm tak teda jo, bereme to, odpověď zní: "dobře, tak tady počkejte na šéfovou". Čekáme a čekáme, pořád prý ještě něco řeší, až do odbavení posledních pasažérů čekáme, jsme trochu nervózní protože kdyby to z nějakýho důvodu nevyšlo, tak je možnost že nám to uletí protože už bylo 11:15, čas plánovaného odletu. Po odbavení všech se zjistilo, že jim to sedačkově nedávalo o 4 osoby a to kvůli tomu, že jsem nám čtyřem udělal online check-in, ale jenom na let do KBP, a tím to pro ně u odbavení o 4 lidi pořád "nevycházelo" a až nakonci zjistili, že se tam teda vlastně vejdem, takže žadný Turkish, dejte nám zavazadla, tady máte palubky, bylo už asi 5 minut po plánovaném odletu, probíhal nástup a ještě jsme museli přes pasovku a security, takže jsme pospíchali jak jen to šlo, ještě se zdržujem na security protože strejda si nechal v příručáku nůž a slečna ho nemohla najít, ale nakonec to stíháme.
PS808 PRG-KBP
B737-300
UR-GBA
sedadlo: 15A
LF: 100%
Do letadla nastupujeme přes most, asi jako poslední, po usazení začíná téměř ihned safety a push-back, posléze následuje pojíždění na vzlet z dráhy 06. Video ze vzletu je zde:
https://www.youtube.com/watch?v=mfjoQizLQwY, přidal jsem do videa i komunikaci s ATC, od delivery až po radar, tak si myslím, že je to video více koukatelné jak moje předchozí/následující videa, jinak jsem všechny videa zkrátil na maximálně 6 nebo 7 minut, nějaká mají i míň. Naše letadlo poprvé vzlétlo měsíc po mém narození, takže je mu téměř 18 let, ale není to nějak znát, naopak jsem rád, že se ještě proletím "klasikem", bůh ví,jak dlouho budou ještě takhle běžně k zastižení. Jako "servis" se u AUI podává pouze voda v neomezeném množsví ( když si řeknete ) ale jsem na to připraven, letušky jsou přijemné. Při klesání na letiště Borispol mám na levé straně Kiev jako na dlani, potom ještě široce rozvětvený Dněpr a už letíme vizuálně, i já ze svého místa už vidím letiště ( na videu v pravém horním rohu:
https://www.youtube.com/watch?v=O-TMk6wYl4g ), přistáváme na dráhu 36R s asi 20-ti minutovým zpožděním. Po přistání pojíždíme na stání bez chobotu a pokračujeme autobusem do terminálu.

- někde nad Polskem

- přiblížení na Borispol

- výstup v KBP
Terminál je nový, pěkný, naprosto v pohodě, nemůžu říct nic proti. Pokračujeme autobusem za 30 hřiven na jakousi stanici metra, ze které pokračujeme na stanici která je podle paní v pokladně s žetony nejblíže Maidanu, docela bloudíme a Maidan i ubytování nacházíme až k večeru

posedíme v nějaké pivařské hospodě, kouknem na Maidan a jdeme spát.

- Maidan

- památník obětí války na V země

- Maidan
Ráno se v klidu přesuneme metrem na hlavní železniční nádraží, odkud bereme bus na letiště ( tuším za 50 hřiven ). Na letišti si u přepážky vyzvedáváme palubky a pokračujeme přes pasovku a security, původně měl náš let letět E190 ale u gatu nám stojí B767, nooo tak to je hodně příjemné překvapení, poprvé v životě poletím wide-body a zrovna 767mou, kterou mám ze všech wide-body po 747 asi nejradši!

- naše kráska
PS713 KBP-IST
B767-300
UR-GEB
sedadlo: 24H
LF: 30-40%

- a ještě jednou
Nástup začal už hodinu před odletem, ještě chvíli čekáme před letadlem, tak 5minut, po usazení na moje původní místo ( vybráno pro E190 ) zjišťuju že je to nic moc, vidím jenom na křídlo, a jelikož je to opravdu náhrada za E190 tak očekávám malou obsazenost, takže si bez zeptání přesedám na sedadlo u exitů, kde je zaprvé neomezené místo na nohy, zadruhé vidím jak na křídlo, tak dolů na zem.

Ještě nikdy jsem v tak velkým letadle neseděl, takže jsem samozřejmě v ještě větší euforii jak jindy, konfigurace je 2-4-2, na těch sedačkách u okýnka si dovedu představit nějakou delší cestu bez problémů, místa na nohy dost ( ale nemám jiné srovnání ve wide-body, pouze B737 a A32S..). Safety je promítáno na plátnech uprostřed pro prostřední řady a na televizkách nad hlavami pro řady u oken. Motory nebyli nahozeny během vytlačení, ale hezky až po vytalčení, takže jsme na dobrých 5 minut zablokovali jednu pojezdovku

poté následovalo pojíždění a vzlet, opět z dráhy 36R, video je zde:
https://www.youtube.com/watch?v=gDJhF2ct5aQ.

- moje původní místo

- prostor na nohy na mém původním místě

- a prostor na nohy u emergency door :)

- Borispol

- interiér

- pobřeží Ukrainy

- a pobřeží Turecka
Let probíhal klidně, přiblížení do IST bez holdingu na dráhu 06 , před přistáním si pilot pro jemnější přistání přidal na výkonu motorů, do teď jsem myslel, že se to dělá jen u MD11ky

Po přistání následovalo neskutečně dlouhé pojíždění na stojánku, cestou míjíme několik desítek widebody Turkish i jiných, opět výstup přes schůdky a do terminálu autobusem. Přistání:
https://www.youtube.com/watch?v=6ll59OPuLjw

- nepřistáli jsme náhodou zase v Kievu ? :)

- tímhle poletíme večer
Teď máme asi 9 hodin čas, tátu bolí noha a bere antibiotika, navíc úschovna je drahá jako prase, takže nám táta hlídá bágly a my si berem taxi do nákupního centra Aqua Florya za 25 Lir/OW. U nákupního centra je možnost se procházet po pobřeží, pozorovat přistávájící letadla, posedět v parku nebo se vykoupat, na docela pěkné písečné pláži.
KK6794 IST-TBS
A320
TC-ABL
LF: 90%

- půlnoční nuda :)
Po příjezdu na letiště míříme rovnou k odbavení, už tady mě AtlasGlobal překvapili, bylo otevřených asi 8 přepážek ( pro více letů ) ale my byli jediný cestující, agentka příjemná, váhový limit 30Kg, je vidět že se chtějí vyrovnat Turkish. Do téhle chvíle jsem nevěděl co mám od Atlasu čekat, teď jsem už tak nějak tušil že je to spíš více normální společnost, než lowcost. Po pasovce a security mířím rovnou ke gatu, který je v přízemí, takže zase nástup přes autobus, všechno načas. Všiml jsme si že v IST agenti nikdy necvakají status "Boarding" ale vždycky rovnou "Last Call", asi aby cestující trochu "pohnuli".

Trochu mě to vystrašilo v momentě, kdy jsem šel na záchod a ještě se nic nedělo, a přišel jsem za 2 minuty zpět a už je tam poslední výzva. Na palubě nás vítá mladá, pěkná, neskutečně moc příjemná letuška (asi 5 minut jsem s ní mluvil protože jsem čekal ve dveřích na druhý bus ve kterém měli být rodiče), sedadla mají hodně velký prostor na nohy, každý dostal i polštářek. Po vzletu z dráhy 35L je celkem pěkně vidět osvětlený Istanbul, celkovou zkušenost s AtlasGlobal popisuje i toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=1im84BwHXyA. Servis mě překvapil, všechno bylo docela chutné, více řeknou fotky. Po přistání v Tbilisi zase výstup a autobusem, hledáme něco na přespání a nacházíme umělí trávník pod jezdícími schody

ale bylo to moje nejlepší spaní na letišti vůbec, usnul jsem a probudil jsme se až v 9 ráno.

- občerstvení v ceně letenky

- to co sem tam dole válí jsme já :D
Když vylezem z letiště okamžitě nás loví taxikáři, až nás jeden ukecá, takový postarší týpek, říkal jsem si, táhne nás někam podezřele dozadu, tam má zaparkovaného svého "žigula", bágly na střechu a jedem, ptá se nás co budem dělat, vypadává z nás že potřebujem simku, bomby, kompas a pak na hory, vůbec se nás neptal a automaticky nás odvezl k nějakému operátorovy, simku máme, teď bomby, zase nás zavezl, pak ještě kompas a bylo, odvezl nás ještě na stanici maršutek, z původních 25GEL, za to jezdění po městě a asi 4 strávené hodiny platíme 60 GEL, později zjišťujeme že je to asi jediný člověk co nás v Gruzii trochu nátáhl, ale zase to nebylo tak strašné, strávil s námi hodně času, rodičům pořád povídal něco o historii, byla s ním sranda takže mu to vlastně i přeju. Hned po vystoupení z auta se o nás perou taxikáři, jeden slibuje že když pojedem s ním tak ná zajistí i auto do Omala, tak ho berem, za asi 2 hodinovou cestu do Telavi si řekne 80 GEL + 200 GEL jeep za 4 hodinovou cestu do Omala, v brutálním terénu, překonáváme 3000m vysoké kopce do Omala, až jsme si říkali, že se mu to za těch 200GEL snad ani nemůže vyplatit, když pojede ještě 4 hodiny zpět domů.

- "shrek a osel"

- welcome to Omalo
V Omalu narychlo hledáme místo kde postavíme stany a jdeme hned spát, už je tma, celý den jsme strávili sháněním vybavení v Tbilisi a přesunem do hor, nakonec zjištujeme že nebýt Shreka ( takhle si říkal ten strejda co nás vozil po Tbilisi, on je prý Shrek a to šílený auto je "jeho osel" ) tak to asi ani nestihneme.

- první ráno na horách
Následující ráno a následující dny jsme šli trek z Omala do Shatili, detailně ho tady popisovat nebudu, to má v plánu máma na nějaký jiné fórum, takže až to bude mít, tak pro případné zajemce doplním odkaz tady: .
Přidávám akorát pár fotek s popiskem, pokud budete mít nějaký dotaz tak se kldině ptejte, musím říct že ty hory jsou opravdu nádherné, ta příroda a všechno okolo... k tomu jsme za těch 5 dní potkali asi 15 turistů.

- krok sem krok tam

- vesnice Dartlo

- brodili jsme řeku a já línej, že si nebudu sundávat batoh, že si ty boty přehodím na druhou stranu, no měl jsme z pekla štěstí, nevím jak bych to došel v sandálech

- strejdova metoda jak si zahřát nohy po brodění.... stejnak si je potom musel omejt v tom potoku, takže to nechápu :D

- jedno ráno nás navštívilo stádo krav a oslů a taky 4 turisti

- není to příjemné, ale ty psi vždycky jenom štěkaj, nevím o nikom komu by ublížili

- odpočíváme...

- dobré ráno

- brodíme řeku, porpvé jdu bez batohu abych nátáhl lano

- jedna vrcholová ( máma fotila )

- scházíme do hnusného počasí

- Shatili
Ze Shatili bereme maršutku do Tbilisi za 20 GEL, cesta trvá neskutečných 8 hodin a je to fakt zážitek, kord když polovinu cesty hraje přes celý mikrobus gruzínská hitparáda
