S německým kolegou jsem si dohodl, že mne může vyzvednout v jedenáct na letišti ve Stuttgartu, protože jede okolo, a tak odpadl hlavní argument jak se do Schwarzwaldu bez auta dostanu. Jinak bych si jej musel půjčit na letišti anebo bych zvažoval jet z Brna autem.
Našel jsem zhruba měsíc a půl před odletem letenky z Vídně společnosti Germanwings za 90 EUR v pondělí ráno tam a 50 EUR v úterý večer zpět. Stačil mi nejlevnější tarif, příruční baťůžek mi bude stačit. Z Vídně taky létá Austrian, ale ten byl dražší a odlet byl dřív. Z Prahy do Stuttgartu chvíli létá-nelétá-létá-nelétá ČSA, a nechtělo se mi řešit zda zrovna nyní létají a zda bude D1 ucpaná díky sněhu a řidičům s letními gumami. Nakonec bylo příjemné počasí, 15 stupňů, sluníčko - díky Volkswagene !
Ale i tak jsem natočil budík na 4 hodiny ráno a vyjel směr Vídeň. Na cestě se konala se tradiční noční rallye polských gastarbeiterů, kteří jako slezané napůl němci, napůl poláci nemají problém domluvit se německy a prostě pracují v Rakousku a na víkend jezdí ve čtyřech a víc domů do Slezka. Nejčastěji měli Opolské značky. Schenghen zatím funguje. Zatím bez kontrol a jsem v Rakousku. Poláky jsem stejně dojel u Wilfersdorfu, kde se v půl šesté ráno tvořila z českých, polských, litevských a pravda i občas rakouských SPZ kolona před semafory. Představte si tu absurditu kolony uprostřed polí v půl šesté ráno. No nic, hlavně, že se v okolí už staví prodloužení dálnice A5. Tak snad se v roce 2017 dočkáme alespoň po dolním Rakousku pohodlnější cesty. V rádiu zrovna hlásili opět problémy na dunajském mostě, a tak jsem se rozhodl pro P&R a S-bahn na letiště. V místě u dálničního T-čka mezi S1 a A5 je odbočka na místní cesty odkud je už P&R Leopoldau přes Seyring a Gerasdorf pohodlně značeno. V šest ráno jsem byl na obřím parkovišti prakticky sám.
Přímý ranní vlak na letiště jel až v 6:36, tak jsem měl čas v místním pekařství na Melange a Mohnschnecke. I když powidlkolatsche vypadaly taky lákavě...
Přímý ranní s-bahn z Leopoldau na letiště je docela výjimka, jedná se o dvoupatrový regional expres, který nezastavuje na všech zastávkách, jinak se musí na Floridsdorfu přestupovat na S7, která jezdí v půlhodinovém taktu. Jízdenka přes dvě zóny vyjde na 4,40 EUR. 
Na letiště jsem dorazil s rezervou, na security fronta nebyla, takže jsem se mohl připojit na Internet a VPN a chvíli na dálku pracovat. Počasí bylo nádherné.
Koupil jsem si vodu za 1,90 EUR. (Občas na tuto situaci myslím předem, vezmu si prázdnou láhev a naplním ji na toaletě - přeci jen, jednou jsem zažil předlouhé čekání naboardovaný v letadle ve Frankfurtu, kde se pilotovi od Nikiho při checku se nelíbil motor a Lufthansa Technik se snažila jej před námi opravit - a až po 2 hodinách čekání nám letušky daly hlt vody - od té doby si raději beru láhev vody s sebou) Pak klasický boarding, zpestřený marketingovou akcí - dnes 9.11. se Germanwings mění na Eurowings - takže mám k vodě muffin. Mám totiž nejlevnější tarif bez občerstvení, takže později přišel vhod.
Boarduje se přes chobot do A319tky, kterou má Germanwings rozdělenou na pohodlné sedačky a dobytčák, podle tarifu. Přijde mi to transparentní. Chceš ušetřit, OK, ale vidíš kde by jsi seděl a že by jsi dostal občerstvení zdarma za pár Eur navíc. Ale na hodinové lety je pro mne dobytčák OK, ale za delší let bych si asi příště připlatil. Já teda byl připraven si koupit snídani, ale až podle hladu a chutě. Výběr nevypadal špatně.
LoadFactor je na 100%, tradiční scéna se zmatenými cestujícími, kteří hledají bin, kam by jsi mohli dát svůj kufr. Přece když už sedí v dobytčáku, tak si místo na nohy si nezmenší zavazadlem pod sedačkou !
V 10:15 přistáváme ve Stuttgartu, vychází se oběma východy, schůdky do 2 autobusů. Najednou fronta. Pasová kontrola. Cože, v rámci Schenghenu ??? Díky Mutti Merkel, bez Tebe bych si té fronty neužil, stejně jako bezradný policista zkoumající na mé občance odkud vlastně jsem...
Letiště ve Stuttgartu je opět parádně napojeno na místní dopravu - zdejší S-bahny odjíždějí z podzemí poměrně často. (lístky z letiště do města stojí 3,90 EUR - detaily na http://www.vvs.de/ )
No a dál ? Kolega mne vyzvedl, odpolední jednání, společenská večeře, ochutnávka vín, snídaně, ranní tai chi v parku, dopolední jednání, oběd a odpolední shrnutí. Pak odvoz zpět na letiště.
Letiště ve Stuttgartu ( http://www.flughafen-stuttgart.de/ ) má jen o něco méně pasažérů než Praha - jejich počet kolísá okolo 10 milionů ročně. Jakmile člověk projde security je to znát. Na poměrně malém prostoru je namačkáno docela hodně lidí. Nízkonákladovky jako Germanwings odlétají ze sekcí které jsou hodně zahuštěné.
Zajímavá byla reklama na Sixt - u nás jsme naštěstí rozdrtili jen ceny...
Na letišti je na hodinu WiFi od Telekomu zdarma, a tak mi čekání uběhlo prací a kontrolou co nového ve firmě.
Pak Boardning 2 autobusy a 2 schůdky do letadla. LoadFaktor cca 70-80 %.
Tentokrát si občerstvení kupuji - bageta s Eidamem a pivem za 6,50 EUR. Zkouším platit firemní kartou. Není problém. Letuška odběhne pro platební terminál, podepíšu jí na Samsungu elektronickou tužkou účet a ona mi vytiskne lístek. Překvapilo mne to. Dokonalé a rychlé.
Přílet do Vídně byl na čas, východ schůdky, ale nástup jen do jednoho busu . To bylo docela nepříjemné. Bez problémů projití vídeňským letištěm na nádraží v podzemí, podařilo se mi vyfotit CAT ten vlak co tahá z turistů peníze...
Ale sám jsem jel za 4,40 EUR S7 a S1 na P&R Leopoldau, za dva dny parkování jsem tu platil 6,80 EUR.
Tak ještě v Gerasdorfu natankovat naftu za 1,079 EUR/litr a hurá domů. Příjezd v 22:30... To že jsem v šest ráno odjížděl do brněnské pobočky a jak mne manželka prohlásila za blba tu radši komentovat nechci. Asi jí chybělo srdíčko od Lindta...
Toš tolik moje druhá "prvotina". Další report už bude o BMI regional. V neděli s nimi letím poprvé přímo z Brna...
