Pro připomínku. Jsem na cestě kolem světa jedenáctý den. Mám za sebou segmenty PRG-AMS-SXM-JFK-MEX-LAS-LAX-ICN.
Přeletěl jsem více jak dvanáct časových pásem.Tělo se dostalo do vlastního režimu kdy nevnímá časová pásma.Nevydrží spát déle jak do šesti hodin ráno a usíná ve 20hodin bez ohledu na to ve kterém pásmu se právě nachází . Veškeré asijké jídlo mi začíná být odporné. Těším se do Sydney kde snad bude k mání pořádný vývar z hovězího masa bez zázvoru , koriandru a dalších asijských příchutí.
Dnes je 11.10. 2015 a já si sedám na své místo 7B v A330 KE.
Tato kofigurace v C je zatím nejlepší jakou jsem kdy letěl,posunutím druhého sedadla o jedno okno odpadá překračování spolucestujícího. Navíc i ten co sedí směrem do uličky může sledovat dění ze svého ,sice vdálenějšího,ale volného okna.
Čeká mě dalších deset a půl hodiny v letadle. Jako první přivezli na sedadlo vedle mě asi sedmdesátiletou paní . Její angličtina zní jak z jazykového kurzu pro začátečníky. Její hlas mi připomíná paní Kantorkovou. Tato dáma se pomalu uhnízďuje na svém sedadle, zkoumá všechna ta tlačítka. Pak si všimne že všichni kolem máme na nohách pantofle,ale ona je nemůže najít. Zvoní na letušku. Ta je během chvíle u jejího místa. Dáma se jí táže :" Vér ár maj pantoflé?" Letuška očividně zaskočena dotazem se snaží pochopit co po ní paní chce a pohledem se dívá na mě. Já jen rukou ukážu na své pantofle. Letuška pochopí a přináší této dámě několikery pantofle. Já velmi rychle uklízím svůj český pas a čekám čím dáma od vedle ještě překvapí.
To už ale pomalu vyjíždí letadlo ze stojánky a chystá se ke startu. Odlétáme na čas v 18:45 . Snažím se vydržet neusnout do prvního servisu. Mám hlad a těším se že dostanu biftek . Kuřecí nechci,a jiné evropské jídlo na výběr není.
Dáma odvedle si všimla že na nápojovém lístku je v nabídce Campari ,tak si ho objednáná jako aperitív , mě stačí sodová voda.Zárověň si objednáváme snídani. Já kontinentální,dáma od vedle hovězí polévku , jsem zvědavý jak se bude ráno tvářit až ji dostane. Určitě si nevšimla že je to korejská hovězí polévka. Večerě probíhá v klidu.Dočkám se i polévky,sice to není vývar,ale má evropskou chuť.
- 381hlavní chod.jpg (125.09 KiB) Zobrazeno 4494 x
Já si rychle sním svoje menu ,už nečekám na sýr a další chody,protože se mi chce strašně spát. V polospánku vnímám paní odvedle jak při servírování sýrů nechce sýr,ale chtěla by pár hroznů. Pak už nevnímám nic. Jak jsem si objednal ,budí mě letuška před podáváním snídaně. Já dostávám svou kontinentální, mimochodem ta frittata lépe vypadá jak chutná.
- 382fritáta.jpg (135.6 KiB) Zobrazeno 4494 x
- 383snídaně.jpg (98.85 KiB) Zobrazeno 4494 x
Ostatně vaječná jídla v letadle nikdy moc dobře nechutnají a je jedno kterou třídou a se kterou aerolinkou letím. Dáma od vedle dostává svoji hovězí polévku a jak jsem předpokládal má s ní problém. Pomalu se blížíme k dalšímu cíli mé cesty.
Letuška rozdává imigrační karty. S její pomocí vyplňuji ve kterém australském státě budu pobývat. Nevzpoměl jsem si že je to Nový Jižní Wales. Za chvíli přistáváme. Za námi je A380 QANTASu a další letadla se řadí do fronty na ranním příletu.
Na imigračním bude pořádný nával. To už zajíždíme ke stojánce. Dáma od vedle je nastartovaná k výstupu ještě dříve než vypnou mototy.Určitě jste to také zažili, tyhle dámy které do letadla nastupují za asistence a po přistání stojí první u dveří. Na imigračním je opravdu nával ,proto oceňuji poukaz na přednostní odbavení pro cestující prestige class KE.Imigrační mám zasebou,beru zavazadlo a přemýšlím co mě čeká na celní kontrole. Jen mi projedou zavazadlo scanerem a tím to končí. Letištěm jsem proběhl opravdu rychle. Přesouvám se k metru abych se dostal co nejdříve do centra města.Opal kartu na metro s dostatečným kreditem jsem dostal od známého před cestou v česku. Nečekaně se musel vrátit domů. Dal mi se slovy "vyjezdito".Tak to vyjíždím. Vystupuji ve stanici Circular Quay, pro nás turisty v centru Sydney naproti opeře.
Jak je vidět bezdomovci žijí i tady.
Já se jdu procházkovým tempem ubytovat do hotelu Shangi-La který je nedaleko, vlevo na kopci ve čtvrti zvané Rocks.
Kousek pod hotelem jsou asi nejstarší uličky v této části města. Tam se půjdu podívat později.
Procházím dokončovanou stavbou výškových budov.
Zaujala mě kantýna která funguje v přízemí nedokončené stavby. Chodí sem na jídlo za pár dolarů dělníci,ale prodávají i jídlo lidem z ulice. Mám před sebou prudší stoupání k hotelu. Ještě pár schodů a budu na repci.
Za asistence portýra jsem ubytován v rohovém pokoji 1407.
Do Austrálie se asi už v životě nevrátím,proto si chci pobyt v Sydney užít. Mám na to bohužel už jen 83 hodin. Nejdříve se ale naložím do vany a pak vyrazím na procházku do okolí hotelu.
Na večeře a snídaně chodím do hotelového salónku.Je jeden z nejlepších hotelových ve kterém jsem se během této cesty zastavil.
Je tady další ráno. Pohled z okna naznačuje, že pokud se nerozeženou mraky na obloze,tak bude pršet a z plánovaného výletu hydroplánem nebude nic. Taky to tak dopadá,behem snídaně se hustě rozprší a já zůstávám v hotelu.
Místo vyhlídkového letu se jdu vykoupat do hotelového bazénu.
Dost mě to mrzí. Budu se muset proletět hydroplánem někdy jindy a někde jinde. Kolem poledne vypadá že déšť ustává a tak se jdu podívat na druhou stranu "Mostu". Nademnou vidím účastníky vyhlídkové tůry po konstrukci mostu.
Se divím že se provádí i v tomto nepríznivém počasí.
Při cestě tam si plánuji že nazpět půjdu po druhé straně mostu,ale zjišťuji že je určená cyklistům.
Ještě mě párkrát zastihne přeháňka,ale vždy najdu místo kam se na chvíli schovám.
Dnešní den proflákávám procházením se kolem přístavu a opery.
Naštěstí jsem si dnes vybral špatné počasí a do konce cesty už bude jen příjemné počasí.
Je tu další den.Vypadá to na příjemné jarní počasí. Mám před sebou výlet do Modrých hor. Původně jsem chtěl vyrazit vlakem,ale nakonec jsem se rozhodl že si koupím celodenní výlet autobusem. Za 209,- AUD jsem dostal výlet který začíná v 7:20 nástupem do autobusu před hotelem a končí kolem 20h ve starém přístavu v Sydney. Naštěstí jsem byl poslední koho autobus nabírá. Řidič a zároveň průvodce nás všechny přivítá,rozdává obálky s poukázkami na objednané služby a už jedeme směrem k Modrým horám.
Během dvouhodinové cesty jsme informováni co nás dnes čeká.Nejprve se zastavujeme v posledním městečku před vstupem do Modrých hor na čůrací a občerstvovací přestávku.
