Polski trip

[pachezz1]

Na začátku roku po mírně zpackaným a nerealizovalým výlětě do paříže, sem se rozhodl že někam vyrazit ale musím.

No nejprv něco o mne, neb jsem tu nováčkem. Nikdy mne vlastně letadla a lítání nijak víc nezajímaly, vždycky to byly počítače, postupem času se přidaly auta. To se změnilo když před pár lety kamarádka začala lítat jako CC u TVS. Od tý doby se to do mne, díky pravidelnýmu kontaktu s tímhle prostředím, postupně vrývalo. Kamarádka tuhle "pohromu" dokonala společným víkendem na krétě, kdy sem letěl poprvé. Nakonec to skončilo i několika pracovními pohovory v prostředí pražskýho letiště. Tolik ke mně.

Někdy začátkem února se mi podařilo chytit kombinaci akcí ryanairu a polskibusu. K tomu sem dostal tip na Sprint Air z radomi do prahy. no za ty peníze bylo rozhodnuto, co se ušetří na cestě do a po polsku, to se vrazí SprintAiru

PRG-WRO
Ve středu odpoledne sem se tedy vydal z jižních čech autem do prahy. Auto zůstalo na zahradě, já dal kafe a pomalu vyrazil na půlnoční spoj PolskiBusu na florenc. Za nehorázných( ) 9PLN z Prahy do Wroclavi.
Plán byl jasný, doufat v hezký počasí, posedět u řeky na "Panorama ostrowa Tumskiego," rynek, někde jídlo, koupit datovou simku od Play a v 10 vyrazit autobusem na letiště.
V plánu byl spánek, ten mi ale dovolily jen české silnice, po překročení hranic tipuju jízdu spíš po poli.
Autobus dorazil do WRO asi v půl páté ráno. Jediný kde se v tu dobu najíst jsou asi KFC a MC na vlakovým nádraží, budiž tedy KFC. To se ostatně stalo po celý výlet utilitární jistotou díky kombinaci záchod, jídlo, wifi
Počasí tenhle plán sabotovalo. Strávit 5h ve Wroclavi místo ve Varšavě by asi nebyl úplně blbý plán. Jen ne takhle brzy ráno za tohodle počasí. Na letiště sem brzy nechtěl, v plánu bylo koupit si sim kartu v Play stánku v obchoďáku Renoma kde jsou až od devíti a v 10 na autobus na letiště. V autobuse sem zjistil, že se v polsku musí simky registrovat, v obchodě no neva.

WRO-WAW
Na polední let WRO-WAW mi systém ryanairu přidělil 12F... bezva, internet hlasí absenci okýnka v řadě 12... To se ukázalo jako částečná lež, okýnko je prostě jen trochu víc vepředu, což mi možná i vyhovovalo více. Stejně sem ale celý let strávil povídáním s ukrajinskou studentkou na 12E, hodinka utekla jak nic. Letadlo skoro plný ale co, za 9PLN paráda.
Cestou ke stojánce potkáváme Embraer 195 ve slušivým livery AirDolomiti. v tu chvíli začíná stávkovat telefon, odmítá fotit, popřípadě fotí jen v náhledovém rozlišení. Paráda.
Měl sem trochu obavu, zda mi hodina na přestup ve WAW bude stačit, podle některých zdrojů se musí projít až za security a zase zpět. Slečna ale měla pravdu a nebylo to třeba. Takže rovnou na gate do GDN.

WAW-GDN
Tentokrát mám 10B, rozhodně nejásám, chlápík na áčku vypadá opravdu potěšen, chlapík na céčku se ještě před startem přesouvá někam do předu, já dotaz stevardovi nestíhám a přesun realizuju až po startu. Obsazenost možná 50%, opět za krásných 9PLN.
Počasí na příletu parádní a mne pomalu přechází pochybnosti zasazený ve Wroclavi.

[pachezz1]

Gdaňsk
Terminál letiště je přímo propojen se zastávkou vlaku. V automatu kupuju jednosměrnou jízdenku. Zjišťuju, že následující vlak je s přestupem. Takhle zhurta ne mne. Přestup se zadařil a vystupuju na Gdaňsk Glowny. I přes mé tápání a trochu zmatek při hledání zabookovanýho hostelu asi vypadám dost polsky a několik turistů se mne ptá na cestu, bohužel, nápomocen nejsem.
Nakonec se zadařilo, na recepci dostávám pár tipů kam zajít na jídlo ale na pokoji mne zmáhá únava. Přecijen 5h chození po Wroclavi v nových botech si žádá své. Nakonec přemluvím telefon k normální funkci a dokopu se za soumraku k prohlídce centra.
Už po pár minutách na nábřeží vím, že tady se mi líbí. Rychlý kolečko po centru, nákup v žabce a hurá na kutě. čtvrtek mám nabitej, tak ať vstanu.

Na pokoji sem byl sám, ideálka. Sprcha, spánek, ráno snídaně v ceně. Chvilku koukám z okna, procházím doma vytištěný jízdní řády vlaků do Sopotu, cílem je molo a pláž. Ale nejprve centrum ve dne. Na protějším břehu mne zaujala vizualizace zrovna stavěnýho komplexu Granaria (http://www.granaria.pl) - asi se budu muset dojet podívat až bude hotovo. Nakonec se procházím poněkud déle a jedu až vlakem dalším.

Sopot
Jednoduchý cíl. Moře. Na koupačku to v Březnu v Baltu nebude, ale alespoň ten vzduch. Vystupuju z vlaku, startuju mapy na telefonu a zkoumám cestu. Opět asi vypadám místně, jsem tázán kudy kam. Nacházím molo strávím tam nějakej čas vysedáváním. Procházkou po pláži a fascinací labutěma v moři
Cestou zpět míjím Krziwy Domek, nicméně nějak mne naživot nezaujal.

Vracím se a mám pár hodin volna, cílem je Westerplatte, bohužel vodní tramvaj jezdí až od května, navštěvuju kfc, hledám autobusy a vyrážím. Automat na jízdenky nefunkční, trafika v podchodu zachraňuje situaci.
Autobusem vede cesta přes nový přístav. Přístav je možná nový, cesty jsou staré. Mění se můj pohled na druh cest kde je možné valit autobusem mhd plný knedlík a ještě předjíždět kamiony. Autobus se třese tak že madla u prostředních dvěří bouchaj do stěny pod oknem...
Nohy v botech pořád trpí, pomálá procházka k památníku a zpět, čtení tabulí. Mohlo by tu být hezky posedět déle, nebýt tu sám a nemít už pomalu naspěch.

[pachezz1]

GDN-WAW
O minutu mi z Gdansk Glowny ujel přímý vlak na letiště. Takže opět s přestupem. Na Gdansk Wrzeszcz mne fascinovala schopnost zorganizovat vlaky tak, že jedou z jedné koleje v rozmezí pár minut. No jako cizáka mne to trochu znervózňovalo
Vyhazuju zbytky pití z batohu, pasovka a hurá na gate. Opět mám 10B, doufám v poloprázdný letadlo. To se mi nesplňuje, bohužel na 10A sedí člověk mého vzrůstu což slibuje hodinovou válku o loketku. Nakonec ustupuju, to vydržim. na 10C naštěstí chlapík že by ho člověk lusknutím zlomil. Alespoň že tak. Do poslední chvíle kritizuju áčkaře na whatsapp, na hodinový let si rozbalovat tablet, až po usednutí se začít zase svlíkat apod. no co už.
Ve Varšavě mám hostel kousek od Varšava Centrálna, nikdy sem tu nebyl, hledám vlak. Za sedm minut od výstupu z autobusu na gate sedím ve vlaku. Vč koupě jízdenky v automatu. Mám pocit že v Praze nám něco chybí.

Vymotávám se z Var. Centralna. První dojem takhle za tmy, super, sem ve městě. Palác Kultury i nauki vypadá nasvícený opravdu impozantně. Někdy se budu muset podívat i dovnitř. Ranní autobus jede z plac defilad. Hodlám najít přímo zastávku ať ráno netápu. Nenacházím, odhaduju.
Ulice k hostelu je plná barů a i takhle ve čtvrtek večer to tam žije. Bohužel, ráno vstávám v šest. Slečna na recepci hostelu se tváří překvapeně že jedu z plac defilad a radu nemá. Nevadí. Sprcha, nabíjení a hurá směr žabka, koupit na ráno snídani. Nedaří se, proti všem žabkám co sem cestou potkal, tahle zavírá už v 10 a ne v 11.
Na pokoji mám poláka Kamila, architekt, toho času hledá nájem, žije střídavě v kanclu a na hostelu. A egypťana Ehmeta, studenta ze Zlína na výletu pobaltím. Kecáme. Zkouknu díl seriálu na telefonu a usínám.

RDO-PRG
Ráno znovu hledání zastávky. Na velkým parkovišti ji poznám jen podle relativně malý cedule o prodeji jízdenek v přilehlým stánku. Mám čas, přes ulici vidim žabku, tak hurá pro snídani. Netroufám si přebíhat x proudovou silnici tak se projdu k podchodu, buď sem nějaký přehlédl nebo jich tam mají žalostně málo.
Autobus do Radomi má plac defilad jako druhou zastávku, jsem mezi prvníma a doufám v místo za čelním sklem nahoře. Ulovil sem nakonec druhou řadu, dopředu vidím takže spokojenost. Po hodině jízdy dojíždíme do Radomi, času moc není, snídám v parku a předem si najdu odkud jede autobus na letiště.
Před nádražím, otravují dva žebráci, očividně organizovaní, raději hlídám věci. Jednoho z chlapíků poblíž odhaduju na let do Prahy a nakonec je to trefa.

Malinký Radomský letiště se pyšní ambiciozně velkým parkovištěm a přesto staví mhd na jeho druhý straně. Checkin, Pasovka a už sedím na gate-u. Nic moc tam není, dva zavřený obchody, automat na kafe. Mno s tím provozem, co taky čekat.
Poletíme zajímavá sestava, Několik náctiletých, energická důchodkyně, byznysmeni. Letadlo je nakonec tipuju plný.
Tenle let byl 50% cílem mýho výletu, První let něčím menším, první vrtule...

Dostal sem 8A, slečna asi přemýšlela a zdá se že sólo cestující jsou vlevo, zbytek vpravo.
Chvili po startu stevardka roznáší sušenky, o chvilku později vodu. Sleduju vrtuli, naprosto se nechytám jakýchkoliv orientačních bodů na zemi a užívám si velikost sedadla v porovnání s ryaními "dobytčáky"
Krátce po poledni sedáme v praze a mne čeká ještě cesta na jih.

[Lkprak]

Moc hezké čtení a povedli se i fotky.
Kvalitu polských silnic jsme už probrali pod mým poslední TR, mně ten polskej úsek přišel celkem v pohodě.
Gdaňsk je opravdu nádherný město, já měl možnost ho navštívit před pár lety uprostřed zimy a i v desetistupňových mrazech jsem si ho fakt užiů. Jen na Westerplate se nedalo být dýl než pár minut, neb člověk se tam velmi rychle měnil rampouch. Noapak, ve stejném počasí byla procházka po pláži celkem příjemnou záležitostí (přidávám svou fotku z té doby pro zajímavost).
No a linka z Radomi do Prahy je momentálně asi nejbizarnější linkou, co momentálně do Prahy létá. Jako fanoušek letectví doufám, že ještě nějakou dobu vydrží, být ale polským daňovým poplatníkem, tak asi řvu, ať ty dotace co nejdřív stopnou.