Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Zima ve Vnitřním Mongolsku)

Odpovědět
persona
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2130
Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
Bydliště: BRQ
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od persona »

Velmi zajímavý a smutný pohled do čínské minulosti. Vzpomínám na školní návštěvu (na ZŠ) údajného rodného domku K. Gottwalda.


soundman73
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 53
Registrován: 12. 07. 2014, 11:04
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od soundman73 »

Myslíš v Zakolanech? Tam nás se školou taky táhli :crazy:

persona
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2130
Registrován: 24. 05. 2008, 12:26
Bydliště: BRQ
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od persona »

Ne, ne, já myslím Dědice na Vyškovsku. Předpokládám, že myslíš Tondu Zápotockého (Zákolany).

Hansie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 131
Registrován: 06. 03. 2013, 23:09
Pohlaví: muž
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od Hansie »

Zrovna jsem vám to chtěl napsat, vy aviatici. Chcete lítat po světě a nerozeznáte Vyškov od Kladna...

soundman73
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 53
Registrován: 12. 07. 2014, 11:04
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od soundman73 »

Njn, už je to dávno :D
Vyškov od Kladna bych ještě rozeznal, ale soudruzi parchanti se mi pletou.


Hansie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 131
Registrován: 06. 03. 2013, 23:09
Pohlaví: muž
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od Hansie »

Tak tomu rozumím... :)

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Všichni dobří rodáci)

Příspěvek od cocik »

Musim rict, ze na tyhle veci je ten videoformat celkem dobrej. Do textu by se to zoufalstvi jenom tezko prepisovalo...

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=KVjou9Zg_HQ[/youtube]


https://www.youtube.com/watch?v=KVjou9Zg_HQ

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - zpožděný let do Chengdu)

Příspěvek od Lkprak »

Tak tohle bych v reálu fakt zažít nechtěl...brr...bravo, že jsi to Čočíku vydržel a hlavně natočil :thumbup:

Airbus380
Nejlepší autor trip reportů 2015
Nejlepší autor trip reportů 2015
Příspěvky: 1649
Registrován: 13. 06. 2010, 12:33
Oblíbené typy letadel: Let 410, 346, 747
Pohlaví: muž
Bydliště: Provodín
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - zpožděný let do Chengdu)

Příspěvek od Airbus380 »

Tak musím říct, že po prvotních rozpacích z nového formátu trip-reportů, jsem tentokrát nadšen a svoje místo si tady určitě najde :thumbup:

Už už jsem měl rozepsanou hnidopišskou poznámku a času příjezdu na hotel :D

beardie
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1074
Registrován: 08. 10. 2011, 18:58
Bydliště: BRQ
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - zpožděný let do Chengdu)

Příspěvek od beardie »

to natacanie sa ti nejak zalubilo :)

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - zpožděný let do Chengdu)

Příspěvek od cocik »

Na tyhle kratky veci je to video fakt idealni, protoze se do ta udrzet v rozumnym rozsahu a mit tam porad relativne zajimavej obsah se vztahem k leteckymu cestovani. Delat hodinovej serial, kde objizdim pamatky, by me moc nebavilo.

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Pivo ze 107. schodu)

Příspěvek od cocik »

Pivo ze sto sedmého schodu

Následující trip report je sice staršího data, ale je stále aktuální, a tak upřímně doufám, že se stane inspirací pro další cestovatele. Na začátku byla poměrně jednoduchá situace – chtěl jsem si vzít pár dní volno a trochu si odpočinout od hektického pracovního života, ale zároveň se mi nechtělo táhnout se na druhý konec světa nebo někam, kde dávají lišky dobrou noc. Kombinace Hong Kongu a Macaa byla pro takovou „civilizovanou městskou dovolenou“ naprosto ideální…


PVG-HKG, KA871, A320
Létat v létě že Šanghaje do Hong Kongu je pokaždé loterie. Pojem „léto“ totiž v podmínkách východní Číny znamená časté tropické bouřky a tu a tam nějaký tajfun, takže je v téhle době vhodné plánovat výlety až na poslední chvíli, kdy už existuje jakž takž spolehlivá předpověď počasí, aspoň co se tajfunů týče. No, což o to, tajfunům jsem se vyhnul, ale i když bylo v Šanghaji nádherně slunečné ráno, po nastoupení do letadla kapitán zahlásil, že sice odletíme včas, ale nad Hong Kongem je „some weather“, takže můžeme čekat malé zpoždění na příletu. Vzhledem k tomu, že to zahlásil nádhernou britskou angličtinou ze staré školy, protože šlo o postaršího britského gentlemana, kterému dělal druhého pilota britský gentleman pomladší, bral jsem celou situaci s nadhledem, protože jsem tak nějak očekával, že tahle dvojice bude mít mozek v hlavě a neprotáhne nás nějakým CB jenom proto, že jim to apatický čínský řídící přikáže.

Odstartovali jsme směrem na jih přesně podle letového plánu a víceméně ihned nasadili na trať. Stejně promptně začal také snídaňový servis, který tradičně patří v podání Dragonairu k těm hodně dobrým – ostatně není divu, že je to právě Dragonair, regionální odnož Cathay Pacific, který se se SilkAir, regionální odnoží Singapore Airlines, už několik let přetahuje o titul nejlepší regionální aerolinky na světě. Nadprůměrný byl ostatně i „hard product“ – i když jsme letěli v relativně malém Airbusu 320, i tak měly všechny sedačky individuální displeje, a místa na nohy bylo poměrně dost.

Spokojené trávení snídaně přerušilo klesání, které začalo o nějakých 10-15 minut dřív. Důvod, proč tomu tak bylo, se objevil záhy – ono „weather“ se totiž stihlo přesunout trochu na sever od Hong Kongu, a tak za oknem velmi brzo vyrostly šedivé sloupy zakončené typickými květáky, od kterých si všechna letadla udržovala uctivou vzdálenost (ostatně není divu, protože pohled na maličké letadlo s bouřkou plnou blesků v pozadí, dokáže nahnat hrůzu i otrlým jedincům). Kličkovali jsme sem a tam, že se nakonec oblačnost trochu protrhala, a mezi mraky vykoukla známá silueta Hong Kongu (většinou k letišti HKG přilétáme přes moře, ale tentokrát jsme to brali přes pevninu). Na plochu jsme dosedali za mírného deště, ale přiblížení i celé přistání bylo jako do peřin.

Vítejte na palubě Dragonairu
Vítejte na palubě Dragonairu


Velmi dobrá snídaně
Velmi dobrá snídaně


Obývací pokoj s gaučem
Obývací pokoj s gaučem


Z letadla jsem tentokrát nezamířil na pasovku, ale trochu vedle, kde byly přepážky pro cestující lodí do Macaa. Letiště HKG bylo totiž postavené někým, kdo má v hlavě mozek, takže není nutné při nalodění opouštět tranzitní zónu a člověk projde pasovou kontrolou až v Macau. Pravda, nástup na přívoz byl kvůli velkému procentu cestujících z čínského vnitrozemí poněkud divoký, ale samotná cesta lodí už proběhla bez větších excesů a bez problémů jsme zakotvili na terminálu v Macau. Po velmi rychlé imigrační kontrole jsem měl před sebou první stresující úkol – najít v mumraji lidského mraveniště hotelový autobus. Nakonec se mi to povedlo, ale vysvětlit řidiči, který neuměl anglicky ani mandarínsky a sveřepě trval na konverzaci v kantonštině, že mě nemá vysadit před hlavním vchodem, ale u vchodu postranního, bylo nad lidské možnosti. O nějakých dvacet minut později jsem tedy vystoupil mezi mramorovými sloupy hlavní recepce casina Wynn, a šel najít cestu na druhý konec komplexu do Encore Tower, kde jsem měl bydlet. Po dvaceti minutách motání mezi butiky, hracími automaty a restauracemi se mi to konečně povedlo, a na miniaturní recepci jsem briskně dostal kartu k apartmá v dvacátém devátém patře.

Po otevření dveří mě napadlo, že by k té vstupní kartě měli dávat ještě mapku, protože se uvnitř stosedmdesátimetrové suite dalo bez problémů zabloudit. Víceméně každé zákoutí skrývalo nějaké překvapení – ať už jednu z koupelen, šatnu, nebo třeba speciální místnost s masážním stolem. Poslal jsem pár fotek kamarádovi, který čas od času posílá do Macaa VIP klienty, s tím, že jsem v high roller suite, ale jeho odpověď mě vrátila zpátky na zem – prý mám normální apartmá, protože tohle má k high roller suite hodně daleko. Inu, tak zpátky na zem, přesněji řečeno zpátky do přízemí, a hurá do města…

Hong Kong v mracích
Hong Kong v mracích


Trochu přerostlá ložnice
Trochu přerostlá ložnice


Moc pěkný výhled z okna
Moc pěkný výhled z okna


Robotický drak v casinu
Robotický drak v casinu



Taxík mne odvezl na druhý konec Macaa do resortu Venetian, kde byla nejvíc vidět masivní proměna, kterou celé město za posledních pár let prošlo. Zatímco ještě před pěti lety, kdy jsem tu byl na Macau Grand Prix, šlo o Mekku harcore hráčů a místo, kde se ve velkém praly špinavé peníze z pevninské Číny, po přijetí drakonické protikorupční legislativy musela casina hledat nový zdroj příjmů a po vzoru Las Vegas změnit orientaci na „normální“ návštěvníky. Což v praxi znamená zajímavé obchody, restaurace a různé rodinné atrakce. Proto jsou ostatně resorty typu Venetian daleko populárnější než čistá casina v centru jako právě Wynn, MGM nebo třeba Grand Lisboa. Nakoupil jsem nějaké oblečení a suvenýry, chvilku se pobavil s evropskými gondoliéry, kteří vozí Číňany po umělém kanálu (sluší se poznamenat, že celé falešné Benátky jsou postavené v druhém nadzemním podlaží, takže onen kanál je hodně vysoko nad okolními ulicemi), dal si celkem slušné kafe, a začal přemítat, kam půjdu na večeři. Nakonec to vyhrálo bistro 88 Noodles ve Wynnu, které by se dalo nejlépe popsat jako michelinská verze tradičních čínských zaplivaných „čtyřek“ servírujících nudle s hovězím masem. Udělal jsem dobře, protože nudlová polívka byla vynikající, byť měl člověk při placení kocovinu, když si uvědomil, že by za tu cenu v originálních stáncích mohl jíst pár týdnů.

Venetian Macau
Venetian Macau


Michelinské nudle s masem
Michelinské nudle s masem


Falešní gondoliéři vozí pravé Číňany
Falešní gondoliéři vozí pravé Číňany


Zbytek dne jsem strávil hodně na pohodu, z největší části relaxem na pohodlném gauči a střídavým sledováním televize a výhledu z okna, kde se s postupující nocí rozsvěcelo čím dál více barevných světel. Šel jsem navíc spát poměrně brzo, abych si užil pohody, klidu a pohodlné postele – ostatně dobře se najíst a v klidu se vyspat bylo to hlavní, co jsem od tohohle výletu očekával. Druhý den dopoledne (po obligátních nudlích k snídani) jsem při check-outu využil nabídky z recepce, že mne k lodnímu terminálu hodí hotelový vůz, a za chvíli mi už olivrejovaný řidič otevíral dveře Rolls Royce Phantom ve stylové bronzové metalíze, firemní barvě casin Wynn. Ranní dopravní špičkou jsme proplouvali nesmírně důstojně (a víceméně neslyšně, protože se kabinou neslo jenom tiché šumění dokonale odizolovaného motoru), a zřízenci před terminálem nám okamžitě vyčistili cestu k hlavnímu vchodu. Rozloučil jsem se s řidičem a šel si koupit lodní lístek zpátky do Hong Kongu…

Boční vchod pro Encore Tower
Boční vchod pro Encore Tower


Zajímavé číslo pokoje
Zajímavé číslo pokoje


Když jsem z lodního okna sledoval stavbu mostu mezi oběma „speciálními administrativními zónami“, který by měl zkrátit cestu mezi oběma městy na nějakých dvacet minut, mě popadla nostalgická nálada. Je mi dost líto, že jsem si nemohl užít ještě starý klasický britský Hong Kong s letištěm Kai Tak a s hodně svéráznou atmosférou, která se už před nějakými deseti, patnácti lety začala vytrácet a dnes se s ní člověk kvůli masivní „sinofikaci“ setká už jenom sporadicky. Hong Kong zkrátka ztrácí své jedinečné kouzlo a mám velké obavy, že za dalších deset let bude vypadat jenom jako jedno z dalších čínských nudných velkých měst. Samotný příjezd do přístavního terminálu skrze špalír mrakodrapů má ale pořád něco do sebe, akorát jsem musel z lodi vypadnout hodně svižně, abych utekl davu Číňanů se zavazadly a nemuset čekat moc dlouho na imigračním. Pak už jenom stačilo sjet několik pater dolů skrz nákupní centrum a nastoupit do metra. Cíl cesty byl jasný – stanice Kowloon.

Právě na Kowloonu, tedy v pevninské části Hong Kongu, jsem totiž měl bydlet. Jenže ze stanice metra jsem to měl k recepci ještě necelého půl kilometru. Ovšem nikoliv horizontálně, ale vertikálně. Šlo totiž o recepci hotelu Ritz-Carlton, který okupuje horní patra mrakodrapu ICC, nejvyšší budovy v Hong Kongu a desáté nevyšší budovy na světě. Cestu jsem znal poměrně dobře, protože přímo nad hotelem je můj oblíbený klub Ozone, do kterého se také jezdí přes patro s hotelovou recepcí. Dost úvah a hurá do rychlovýtahu, který cestující za 50 sekund dopraví do 103. patra. Samotný check-in byl otázkou pár minut a za chvíli už jsem byl před dveřmi pokoje 107-28. Přemýšlím, jak popsat první dojem po otevření dveří, ale jde to těžko – pokoj byl řekněme standardní velikosti (tj. žádná rozlehlá šílenost z Macaa), ale výhled skrz prosklenou stěnu připomínal spíš pohled z okýnka letadla, protože jsem byl cca 450 metrů nad okolním terénem…

Na palubě Rolls Royce
Na palubě Rolls Royce


Výhled z postele v noci
Výhled z postele v noci


Z téhle strany to vypadá hodně obyčejně
Z téhle strany to vypadá hodně obyčejně


A ještě jednou to samé ve dne
A ještě jednou to samé ve dne



Začal jsem mít hlad, takže přišlo na řadu rozhodování, kam na jídlo. Zavrhnul jsem hotelové michelinské restaurace, protože jsem chtěl něco normálního v prostředí, kam bych nemusel chodit slušně oblečený a kde by kolem mne nekmitalo pět číšníků. Sjel jsem proto zase na pevnou zem (safra, tohle jsem nedomyslel, ta cesta dolů a pak zase nahoru je opravdu vopruz) a měl jsem dojem, že jsem se ocitnul v Jiříkově vidění. Na jednom z reklamních panelů totiž byla šipka na „Pivo Czech bar“. Vydal jsem se v naznačeném směru, a taky jo – na malém prostranství před mrakodrapem byly otevřené dveře, přes které do dáli svítila pípa s nápisem Pilsner Urquell. Posadil jsem se, objednal škopek, smažený řízek a utopence, a užíval si naprosté pohody. O pár plzní později skončila finančníkům v mrakodrapu páteční šichta a hospoda se zaplnila hromadou bankéřů a obchodníků, kteří do sebe začali klopit Prazdroj, Budvar, Staropramen i Bernard (poslední dva bohužel lahvové, nikoliv na čepu) v míře nevídané. V atmosféře mezinárodní družby jsme dali dalších pár piv (chlapci měli obrovskou srandu z toho, že jsem autentický Čech v české hospodě v Asii), ale pak už jsem radši večer ukončil, abych byl použitelný i další den. Na pokoji jsem ještě další hodinu seděl na vypolstrovaném parapetu a sledoval noční nasvícený Hong Kong pod sebou, než jsem to definitivně zalomil a usnul spánkem spravedlivých.

Tím, že jsem objevil českou hospodu, a že jsem spal v RC, definitivně padnul důvod, proč chodit do Ozone, což mělo velmi pozitivní vliv na moje ranní vstávání i na mojí peněženku. A protože ve zdravém těle žije zdravý duch, rozhodl jsem se vyrazit na procházku na Victoria Peak. Nikoliv tramvají, ale pěšky (no dobře, uznávám, že jsem první část cesty fixloval a svezl se po stylových starých zastřešených eskalátorech, což je zážitek sám o sobě). Pravda, trochu jsem podcenil hongkongské počasí, protože jak se dělalo čím dál větší vedro a dusno, tak každý další výškový metr bolel víc a víc. Když jsem se konečně vyškrábal na vrchol kopce a koupil si v turistickém centru zasloužený Red Bull, projela mojí rukou ostrá bolest. Jauvajs! Co to sakra bylo? Rozmazaná silueta odlétávající tropické vosy odhalila původce nepříjemnosti, a já si šel radši koupit další studené pití, abych postižené místo aspoň trochu zchladil. No nic, ideální chvíle na to vrátit se zpět do bezpečí české hospody, takže vzhůru dolů!

Bez komentáře
Bez komentáře


Plzeň trochu přechlazená, ale holt je vedro
Plzeň trochu přechlazená, ale holt je vedro


Asijská variace na trdelník
Asijská variace na trdelník



HKG-PVG, KA874, A330-300
Nebudu vás unavovat podrobnostmi o dalších plzních, utopencích a trdelnících plněných jahodovým krémem, pojďme se raději přesunout v čase o další den později, kdy přišel čas na návrat zpět do Šanghaje. Hotelový concierge mi dal na výběr mezi obligátním Rolls Roycem nebo hipsterskou Teslou a já v návalu sociální zodpovědnosti zvolil druhou možnost. Že to byla chyba, mi došlo hned po vyjetí, protože při určitých rychlostech vydává tohle auto během záběru motoru rušivý pištivý zvuk. Každopádně šťáva nám nedošla, takže jsme na letiště dorazili včas, a já si mohl zajít pro palubní vstupenku. Ještě si pro jistotu na tabuli najdu svůj let… ale co to? Na tabuli moje číslo letu není a všechny systémy se tváří, jako by tenhle spoj nikdy neexistoval. Při pohledu na dlouhé fronty před všemi přepážkami Dragonairu jsem začal usilovně přemýšlet, jak z celé šlamastiky ven. Nakonec jsem zvolil cestu nejmenšího odporu a zašel k self-service kiosku. Zadal jsem jméno a číslo rezervace a ejhle – už jsem byl přebookovaný na jiný let, který odlétá o hodinu později. Zmačknul jsem pár čudlíků na displeji, nechal si vyjet boarding pass, a šel si dát do letištní restaurace pizzu, protože mi z prožitého leknutí vyhládlo.

Nástup do letadla naštěstí proběhnul v klidu, a my se přesně podle letového řádu odlepili od dráhy letiště HKG a nabrali severní kurz směrem do Šanghaje. Za oknem bylo nádherné počasí, což mi bylo dost k ničemu, protože jsem si (jako největší vokurka) vybral sedačku na „mořské“ straně letadla. Oběd jsem skrečoval, protože jsem byl pořád přecpaný pizzou, což bylo možná dobře, protože jakmile jsme začali klesat k Pudongu, objevilo se opět ono „weather“, které nás tak potrápilo cestou do Hong Kongu. Prakticky celé klesání jsme absolvovali v husté vrstvě mraků s občasnou nepříjemnou turbulencí a šedozelená země na nás vykoukla až na poslední chvíli (opravdu by mě zajímalo, jak to v Šanghaji chodí s výškou rozhodnutí, protože letiště není CAT III, ale už jsem tam mnohokrát přistával za „velmi zajímavých“ povětrnostních podmínek). No a pak už zbývala jenom cesta taxíkem zpět domů do všední každodenní reality.

Náš Airbus 330
Náš Airbus 330


Čekání na odlet
Čekání na odlet



Rád bych napsal ještě pár slov závěrem. Chápu, že tenhle výlet nebude sedět lidem, kteří se rádi toulají s baťůžkem, nebo kteří touží po prozkoumávání všech možných i nemožných zákoutí exotických destinací. Jenže mně pár dní podobné „městské dovolené“ dokáže úžasně dobít baterky. To kouzlo je totiž v možnostech, které člověk na místech jako Hong Kong má. Pokud chce jít nakupovat, může. Pokud chce jít někam do přírody nebo zábavního parku, může. Pokud chce jít do špičkového baru či klubu, případně do vynikající restaurace, bez problémů může. Ale pokud zrovna nic z toho nechce, může se stejně tak posadit v hotelu k oknu, otevřít si lahváče, pustit si Visáče, a relaxovat. I tak může vypadat pocit absolutní svobody a klidu…

No a úplně naposled ještě malá poznámka pro diváky Auto Moto Revue – pokud bych si měl vybrat mezi vozy Tesla a Rolls Royce, volil bych Rolls Royce. Je pohodlnější, tišší a má víc místa na nohy.

Brut
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 197
Registrován: 03. 06. 2011, 20:30
Pohlaví: muž
Bydliště: u BHX
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Pivo ze 107. schodu)

Příspěvek od Brut »

Haha, Pivo je super podnik. Chodim tam pokazde pred odjezdem Airport Expressu na letiste. Check in ve meste je tam idealni. K tomu par piv a dobre jidlo po deseti dnech s Cinanama pokazde potesi. Hned je ta sluzebka lepsi :D

Jinak super report! :ymapplause:

jencik
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 825
Registrován: 23. 03. 2014, 15:03
Bydliště: SIN
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Pivo ze 107. schodu)

Příspěvek od jencik »

A ja som mal za to, ze som sa o tom podniku dozvedel v jednom z tvojich starsich tripreportov :confused: Inak tam byvaju pravidelne stretnutia Cechov a Slovakov zijucich v HK. A kto bude chciet oslavit novy rok v HK, moze skontrolovat ich skupinu na FB, pravidelne sa varieva gulas na plazi

MarcosFT
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 709
Registrován: 10. 06. 2014, 21:30
Oblíbené typy letadel: B747, E145, B753
Bydliště: Hong Kong
Stav: Offline

Re: Asijské víkendové (ú)lety (novinka - Pivo ze 107. schodu)

Příspěvek od MarcosFT »

Paradni, diky. Hong Kong jsem si zamiloval, dodnes je to pro me zrejme nejlepsi misto na svete - presne kvuli tomu, jak rikas ty. Dokaze dobit baterky, poskytuje snad vse, co si clovek muze prat. Ceska hospoda je fajn, uz kolikrat jsem premyslel, ze bych ji v zahranici vyzkousel, ale zatim jsem se k tomu nedostal.


Odpovědět