romul píše:Tak např. 3. nejobdivovanější firma v ČR furt někoho hledá, nicméně záleží jaké máš očekávání. Nejhorší zklamání nastává pokud je nereálné očekávání konfrontováno s neradostnou realitou. Možná je dobré nejdříve vznést dotaz u strýčka Googla.
Nemyslím, že by se měly vznášet dotazy u nějakého perverzního strýčka. Opravdu kvalitní informace "na gůglu" nejsou. Kolegovi vačičákovi k tomu ještě pošlu soukromou zprávu.
K tomu očekávání a zklamávání: ano, realita není příliš radostná. Snad pár bodů, na které mohu upozornit z vlastní zkušenosti:
1) Máš věčně nepořádek na stole – dárečky od leteckých společností počínají kalendáři a končí chlastem. Za rok nasbíráš tolik propisek, až si začneš myslet, že nejrozumější je vyhazovat je ještě nerozbalené. Šuplíky věčně přetékají.
2) O práci letenkáře nemá cenu ani uvažovat, pokud jsi alergický na šampaňské. To tě čeká trpké zklamání, protože ti bude pořád blivno. Teče to na tebe odevšaď, i když je to třebas jen podělaná bohemka, ale teče, a vyhnout se tomu nedá, to mi věř:
- bohemka.jpg (35.89 KiB) Zobrazeno 7779 x
3) Máš pořád nějaké letenky zdarma ale nedají se využít, resp. nemáš důvod letět někam 10x jen proto, že to je zadarmo. Proč proboha. A hlavně kdyby ses snažil ty letenky fakt využít, tak zas nebudeš vůbec v práci
Takže to je takový
Paradox smolíkova kukavozu a je to strašně frustrující. Jen tak tak se snažíš využít alespoň to, co je v businessu, ale z toho máš pak stejně špatné svědomí, protože to je zase se žrádlem a viz bod 4:
4) Je těžké si udržet štíhlou linii! Dodavatelé tě věčně zvou na večeře, rauty, oslavy, cirkusová představení, koncerty komorní hudby a kdovíco ještě. V sezóně (zima) jsou někdy i dvě tři pozvánky na jeden den. Zoufalství! Letecké společnosti už to řeší tak, že nezvou na večeře, ale rovnou na snídaně. Ráno tedy letíš na vejce s vinnou majonézou (a ano – i ke snídani se dají vymyslet dezerty!) no a večer tě čekají dva teplé bufety - vyzobáš krevety v řecké hospodě a už letíš na jehněčí karé do té libanonské. Cestou domů se pak ještě musíš stavit na skleničku v interhotelu – abys někoho neurazil - a druhý den zas nanovo! A to ještě nezmiňuji problematiku čokoládových fontán. Opravdu, opravdu se to nedá všechno sníst, vypít a zvládnout – ani když se střídáte ve více lidech. Kdo nezažil, nedokáže si představit, jak je to vyčerpávající. O víkendu jsi pak jenom rád, že už do žádné hospody nemusíš:
5) Nejvíce frustrující jsou akce na letišti. Trvá to dlouho tam a trvá to dlouho zpátky. A když jedeš autem, tak zase nemůžeš pít. To je neřešitelný rébus. Buďto je to prohlídka/vítání něčeho, nebo je to žranice, nebo vítání se žranicí ale to pořád není všechno, protože jsou i jiné akce, které hlavou nevymyslíš. Stíhat se to ovšem nedá.
6) Hrozí ti neustále infekce, jak se pořád přehrabuješ v hromadách bankovek. Nejhorší je když ti někdo dá do ruky takovou tu teplou, vlhkou hromádku, co jí půl hodiny žmoulal v ruce. Fuj.
7) Je to kancelářská práce a jak známo – v kanclu je tendence mít v zimě teploučko a v létě zimoučko. Takže v prosinci se potíš a svlíknul by ses nejraději do plavek a v srpnu zase sedíš na prodejně ve svetru. No je to hnus. Pracovat třeba v lese je mnohem zdravější.
Asi by mě napadly i další nevýhody práce letenkáře, ale tak si vzpomenu třeba časem až na něco narazím. Ono je toho moc, už mi to splývá. Spoustu věcí už ani nevnímám.