Nehody "západních" aerolinek způsobených závadou na ledadlu

[fricoolinek2]

Pamatujete nehodou velkého letadla "západních" aerolinek (Evropa mimo Balkánu a ex-SSSR, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Korea), kde by vyloženě došlo k selhání stroje a ne selhání posádky letadla či vnějšímu faktoru (pták)? Osobně si z hlavy vzpomenu na MD-11 Swissairu v roce 1998, kde byl fajrák na palubě... Ale to je už 15 let..

[JackBrno]

Takových nehod najdeš naprosté minimum. Ve většině případů případů se na tom velkou měrou podílela posádka chybnou reakcí na závadu. Například ani ten SwissAir rozhodně není čistě technická nehoda. Vypukl sice bez zavinění posádky požár, ale posádka nešla okamžitě na přistání na nejbližším letišti, ale nejprve hledali místo pro vypouštění paliva, pak vypouštěli a pak už bylo pozdě.... Kdyby okamžitě šli na nejbližší letiště s přistáním přes váhu, pravděpodobně by to stihli. Není ani úplně vina posádky, údajně postupovali podle příruček společnosti, ale logičtější je s hořícím letadlem okamžitě přistát bez ohledu na předpisy. A podobné spoluzavinění posádky najdeš téměř u každé nehody způsobené technikou. Vyloženě technická příčina, kde posádka neměla šanci to zachránit, byl třeba 747 JAL, kterým upadl ocas i s hydraulikou nebo podobně turecká DC-10, které uletěli nákladové dveře i s hydraulikou. A ještě DC-9 (možná to byl MD-80) Alaska airlines, kdy se z důvodu špatné údržby rozpadlo ovládání výškového stabilizátoru a letadlo bez možnosti kontrolovat výšku šlo střemhlav do moře. Posádka k tomu však taky trochu přispěla, protože se s nefunkčním ovládáním stabilizátoru neustále pokoušela manipulovat, až se zadřený šroub rozpadl. Kdyby to nechali být, mohli s určitými obtížemi přistát. Všechno to ale je asi víc, než 15 let. Víc mě jich momentálně nenapadá, protože čistě technická příčina bez možnosti posádky letadlo zachránit, je vyjímečná. Ve většině ostatních nehod s prvotní technickou příčinou šance na záchranu byla, ale posádka ji nevyužila. Tím je samozřejmě neobviňuji, vždycky dělají do můžou, ale někdy prostě zvolí špatný postup a v operačních příručkách nelze podchytit úplně všechny možné poruchy. Naopak zase v jiných případech posádky konaly pilotní zázraky, když dostali letadlo nebo aspoň cestující z téměř neřešitelných problémů. Čistě technické havárie u dopravních letadel už dnes naštěstí nenastávají, výrobci se poučili z chyb.

[Ulafme]

Pravděpodobně do této kategorie patří (pokud budeme věřit variantě exploze palivové nádrže) TWA 800 z 17.7.1996 i American 587 z 12.11.2001 (utržené směrové kormidlo a kýlovka).

[JackBrno]

Jo, TWA800 určitě, tam piloti nemohli dělat nic. Naopak utrženou kýlovku airbusu zavinili piloti! Ve snaze dostat se z úplavu za předchozím letadlem několikrát vyšlápli směrovku na doraz střídavě na obě strany, což za letu nemohla vydržet.

[PavelD]

Víc mě jich momentálně nenapadá, protože čistě technická příčina bez možnosti posádky letadlo zachránit, je vyjímečná. Ve většině ostatních nehod s prvotní technickou příčinou šance na záchranu byla, ale posádka ji nevyužila. Tím je samozřejmě neobviňuji, vždycky dělají do můžou, ale někdy prostě zvolí špatný postup a v operačních příručkách nelze podchytit úplně všechny možné poruchy.

Bez jakéhokoli úmyslu rýpat bych chtěl opravit, z důvodu, že posádka nevěděla, o jakou poruchu se jedná, šanci nemohla využít. Takto formulované se mi to zdá lepší, samo, je to můj názor.

Izraelský kapitán Jumba v Amsťáku neměl šanci zjistit, že mu upadly !!! dva motory. Kdyby to věděl, asi by přistál...

[JackBrno]

Ok, souhlasím. A s tím Amstrem taky pravda. Ještě jsem si při té příležitosti vzpoměl na DC-10, které uletěl motor a taky to nezvládli a ještě sérii nehod a incidentů 737 se samovolným vychýlením směrovky na doraz, což piloti taky neměli šanci zvládnout.

[OR]

AirFrance Concorde v Paříži asi také bylo pro posádku rozumně neřesitelné. To byla myslím primárně lidská chyba mechaniků Continentalu a neprovedení kontroly dráhy před startem supersonicu. Čili lidská chyba, ale ne posádky.

Velká spekulace:
Možná, kdyby provedli proti pravidlům a předpisům rejected takeoff při rychosti lehce nad V1, zničili by letadlo, ale byla by šance přežít.

[gr09]

Velká spekulace:
Možná, kdyby provedli proti pravidlům a předpisům rejected takeoff při rychosti lehce nad V1, zničili by letadlo, ale byla by šance přežít.

To je opravdu divoká spekulace a navíc kdyby to udělali a stejně se všichni zabili, bylo by to vyhodnoceno (po právu) jako jasná chyba pilotů a spekulovalo by se, že kdyby to zvedli, mohli to po okruhu bezpečně posadit.

[fricoolinek2]

http://goo.gl/maps/uwXsT

Pokud se tam od roku 2000 nic nestavělo / nebořilo, tak po konci dráhy 26R je asi 1250 m trávnaté plochy.

BTW: Nemělo by význam, aby po konci regulérní dráhy byl ještě nějaký zpevněný terén na kterém by letadlo bylo schopno zabrzdit bez zaboření podvozku?

[JackBrno]

No tam kde je dost místa, udělá se prostě tak dlouhá dráha, že to není potřeba. Pokud je dráha kratší, tak to je proto, že tam nebylo místo na delší dráhu, takže tam už logicky není ani místo na zpevněné předpolí Nicméně se testovalo (a snad to i na některých letištích existuje) v předpolí dráhy kus bezpečností plochy, která je tvořena speciálním křehkým betonem, do kterého se zaboří podvozky a rozpadající se beton má velký brzdící účinek. Jenže to je pak zase dilema. Rychlost V1 musí být počítána na pevnou část dráhy a po V1 už musí letadlo do vzduchu. Takže vlastně tu záchrannou oblast nevyužije. Ono je to ale stejně vytvořeno jako nouzovka když neubrzdí přistání, ne vzlet.

[fricoolinek2]

No a co tedy kluzáková A330? Kdyby ty Azory náhodou nebyly v dosahu klouzavýho doletu a muselo se jít na vodu, tak by to zřejmě byl obrovský průser. i z důvodu toho, že by to bylo na širym moři a ne uprostřed velkoměsta...

[fricoolinek2]

No tam kde je dost místa, udělá se prostě tak dlouhá dráha, že to není potřeba. Pokud je dráha kratší, tak to je proto, že tam nebylo místo na delší dráhu, takže tam už logicky není ani místo na zpevněné předpolí Nicméně se testovalo (a snad to i na některých letištích existuje) v předpolí dráhy kus bezpečností plochy, která je tvořena speciálním křehkým betonem, do kterého se zaboří podvozky a rozpadající se beton má velký brzdící účinek. Jenže to je pak zase dilema. Rychlost V1 musí být počítána na pevnou část dráhy a po V1 už musí letadlo do vzduchu. Takže vlastně tu záchrannou oblast nevyužije. Ono je to ale stejně vytvořeno jako nouzovka když neubrzdí přistání, ne vzlet.

Jinak koukám, že 24 na Ruzyni je na tom taky jakž takž slušně. Po konci ranveje asi 850m rovnýho pole....

[JackBrno]

No a co tedy kluzáková A330? Kdyby ty Azory náhodou nebyly v dosahu klouzavýho doletu a muselo se jít na vodu, tak by to zřejmě byl obrovský průser. i z důvodu toho, že by to bylo na širym moři a ne uprostřed velkoměsta...

Zase technická závada, ze které udělali průser piloti, protože nevěřili indikátorům stavu paliva a přes podezření na jeho únik z jedné nádrže otevřeli přepouštění, čímž vypustili i palivo z druhé nádrže. Jen shodou náhod byli v dosahu letiště. Takže to není čistě technická událost.

[micaello]

Neni to sazmorejme 100% jiste, protoze na to uz se nikdy nenajde zrejme odpoved, ale jako prvni me napadl let 447 AirFrance z Ria do Parize.

Pak tady mas lety Atlantic Southeast Airlines 529 (a zrejme i 2311), kdy byl pad letadla zapricinen spatnym postupem vyroby vrtuli (dochazelo k trhlinkam a unave materialu z duvodu koroze).

Pak je jeste otazka, zda do toho chces pocitat i technicke zavady, ktere vznikly zapricinenim technicke udrzby (zde treba zmineny MD-83 Alaska Airlines 261), kazdopadne v tomto pripade se zde najde tech nehod opravdu mraky

[JackBrno]

micaello?

AF447? Si děláš srandu, ne? to byl přece jasný průser posádky. Tam byla relativně malicherná technická závada a do háje letadlo poslala posádka svojí nekompetentností a nespoluprácí. Normální posádce by to nezpůsobilo vážnější problém.