Kořeny decivilizace (článek)

Odpovědět
prodejce
Prodejce
Prodejce
Příspěvky: 4256
Registrován: 14. 12. 2004, 11:51
Bydliště: na vejminku
Stav: Offline

Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od prodejce »

Fakt, že lidská civilizace je v regresu, tedy že kola dějin se točí dozadu a nikoliv dopředu, je zřejmé již delší dobu. A letošní covidová epizoda na tento fakt jen upozornila i širší masy obyvatelstva.

A možná proto by stálo za to zamyslet se, od kdy se vývoj vlastně zvrhnul. Od kdy lidstvo přestalo jít dopředu a začalo na svém monocyklu šlapat dozadu. Vždyť to znáte sami – i ve vašem životě v minulosti nadešel okamžik, den, datum, kdy jste přejeli jakousi pomyslnou výhybku a dostali se na kolej, po které se ve svém životě vezete dodnes. A kdyby – teoreticky kdyby – jste tenkrát, v ten jeden den udělali něco jiného, nebo byste se rozhodli jinak, tak dnes byste byli úplně někde jinde, dělali něco jiného a byli někým jiným.

Ale právě v onen úhelný den člověk nikdy nepozná, že na nějaké výhybce stojí. To se pozná vždy až mnohem později, až když se vývoj po letech dobere do svých konců. Teprve pak přijdete na to, že tenkrát, kdysi, jste nějakou výhybku přejeli a co to pro vás znamenalo.

Obdobné je to i s dějinami. Druhá světová válka sice skončila 8. a 9. května 1945, nicméně výhybka, která k tomuto datu vedla, byla přejeta mnohem dříve. Pro hitlerčíky nastalo rozhodující datum zřejmě někdy v listopadu 1942 u Stalingradu. Zde byla hozena ona rozhodující výhybka, která byla přejeta a bylo dosaženo „tenké červené linie“, po jejímž překročení už se pro všechny Němce začala kola dějin točit dozadu a nikoliv dopředu. Datum 8. a 9. května bylo pak již pouze formálním vyvrcholením již dříve započatého vývoje.

Stejně tak naše civilizace již někdy v minulosti docela evidentně překročila podobnou rozhodující „červenou linii“ a od té doby se to s ní veze z kopce. A protože tato jízda na zpátečku trvá už hezky dlouho, snad by šlo vystopovat i ono úhelné datum, od kterého jsme začali couvat k dnes již desítky let trvajícímu útlumu, který – prozatím – vyvrcholil dnešní covidovou epizodou.

Nejlepší měřítkem, podle kterého bych ono úhelné datum určil, je vědeckotechnický pokrok. A tento pokrok vždy reprezentují takové vědeckotechnické objevy a achievementy, které skokově, ve velmi krátkém čase, mění globální vědecké poznání, anebo skokově zvyšují kvalitu života lidstva jako celku.

Za takovéto skokové události lze označit například objev ohně, vynález kola, vynález dalekohledu, bezdrátovou telegrafii, objev penicilinu, přistání člověka na Měsíci, vymýcení neštovic, Arpanet, Hubbleův teleskop, GSM, GPS, asi zhruba v tomto pořadí. Jeden objev či achievement vždy podmiňuje ten následující. Jeden nástroj je použit k výrobě nástroje dalšího.

A právě tento vývoj se nám jaksi zastavil. Už dávno. Všimli jste si? Pokud si vzpomínám, tak to poslední, co nějak výrazně změnilo můj život k lepšímu, byl GSM telefon Nokia 5110 a vytáčené připojení k internetu. To byl k***a pokrok. Jenže tomuto pokroku je již dvacet let a od té doby se nic jiného – zcela převratného – neobjevilo. Na nic nějak nemůžu přijít. Sice mám nyní telefon 4G a 100 mega internet s IPTV, ale to není skok, to je jenom logické rozvedení původní myšlenky. Na novou původní myšlenku, která by se urodila za posledních 20 let, jaksi nemohu přijít. Uber, Kiwi ani Košík.cz jako fakt neprezentují civilizační pokrok. Za dvacet let, od kdy jsou k dispozici superpočítače, internet a mobilní telefony bych opravdu čekal, že lidstvo disponující takovým arzenálem někam posune, něco skutečně nového – skokového – vymyslí.

Vždyť k čemu je „umělá inteligence“, když stále neexistuje ani lék na AIDS, ani na rakovinu, a namísto jaderné fúze se dnes otravujeme s vědecky trapnými solárními panely. Takže si odpovím: „umělá inteligence“ je dobrá tak maximálně pro call-centra. A to nereprezentuje civilizační pokrok a umělá inteligence je tedy k ničemu.

Ono úhelné datum, kdy civilizace začala jít dozadu tedy musíme hledat již někde v 80. letech minulého století. Na počátku devadesátek se sice ještě něco dělo – GSM a GPS a internet, jenže to už byl jen pozvolný dojezd vývoje z předchozích let a potom už nepřišlo nic. Konec dějin.

Někteří lidé vidí konec všeho v 17. listopadu 1989. Jenže to je právě jen jakési symbolické, formální datum. I k onomu 17. listopadu bylo nakročeno již mnohem dříve. Ale přemýšlení o 17. listopadu o původci všeho současného úpadku mi přijde docela správně nasměrované. Bohužel. Vždyť to byla právě „studená válka“, která splodila Arpanet, GPS a donutila člověka přistát na Měsíci. I když to mělo i svoje obrovská negativa, studená válka byla zároveň i motorem vědeckotechnického pokroku. A pak jedna soupeřící strana studenou válku vyhrála, přestala mít důvod se snažit a tím se rozjel úpadek, který trvá dodnes.

Za úhelné datum zvrácení chodu dějin tedy já osobně považuji datum Černěnkova pohřbu, tedy středu 13. března 1985. Záznam této trudné události můžete shlédnout zde:



A jen na okraj - i tento program byl ve své době streamován tehdejší streamovací službou, která se jmenovala Intervize - tedy streamování taky není nic převratně civilizačně nového…

Od onoho březnového data bylo ji o osudu SSSR a o výsledku studené války rozhodnuto. Kola dějin se za zvuku smuteční hudby, sirén moskevských továren a dělových salv pootočila směrem dozadu. Sovětská hymna zazněla právě v okamžik, kdy bylo dosaženo „tenké červené linie¨ a s civilizací to začalo jít všechno zu grunt. Tenkrát v březnu to nikdo nemohl vědět, ale dnes už to víme.

To tedy bylo v Rusku. K nám se neblahý vývoj dostal – jako obvykle – až o něco později. Konkrétně lze za pro Československo zlomové datum, které bezprostředně vedlo k 17. listopadu 1989, považovat návštěvu U.S. senátora Larryho Presslera v ČSSR, která se uskutečnila na přelomu června a července 1986. Hňup z Dakoty ve spolupráci s tehdejším velvyslancem USA v Praze fakticky zvítězil nad čs. bezpečnostními orgány a odstaroval dál již téměř nerušenou činnost agentů NDI v Praze, kteří začali sestavovat budoucí vládu z řad disidentů, přičemž jako prostředek k navázání kontaktu a důvěry s budoucími exponenty polistopadového režimu sloužily krabičky amerických cigaret, předávané třeba pod stolem v kavárně. Napřed krabičky otevřené, posléze již krabičky zavřené. A kdo krabičky U.S. cigaret ochotně a vděčně přijímal, stal se i perspektivním „nomenklaturním kádrem“ nastupujícího režimu. Tím bylo zároveň fakticky i symbolicky nastaveno milieu porevoluční doby – republiku za cigára. A tak není divu, že ti, kteří se po revoluci stali ministry, bez uzardění přivítali na svých ministerstvech americké poradce a vůbec jim to nepřišlo blbé. Však od nich dostali ty cigára. A tato úroveň a princip vládnutí se nás drží dodnes.

A kdybyste se ptali, kde jsem přišel na to s těma cigárama, tak to mám od Madelein Albrightové, která cigaretová dobrodružství z 80. let sama popsala ve svých vlastních memoárech, neboť i ona sama cigarety tehdejším disidentům po Praze roznášela. A co se týká amerických poradců na čs. ministerstvech, tak na ně tuhle s láskou vzpomínal ministr Ježek v Otázkách Václava Moravce a ani Moravcovi to nepřišlo nepřístojné. Prostě normálka.

A jen pro dokreslení: i některé zákony byly napsány právě koncem 80. let v kancelářích NDI ve Washingtonu, byla to konkrétně například porevoluční organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky a volební zákon pro volby v roce 1990, které byly připraveny ve Washingtonu předem a byly předány Václavu Havlovi ke schválení již v den jeho zvolení prezidentem ČSSR. Konkrétně tyto dva dokumenty byly předloženy Václavu Havlovi 29. prosince 1989 večer v hospodě na Vikárce, kde VH slavil své zvolení prezidentem a kam mu je zanesla ke schválení právě sama Madelein Albrightová. VH u hospodského stolu oba dokumenty přijal bez výhrad. Jak jinak. Alespoň tak na to vzpomíná Madelein ve svých memoárech.

A tak co nevidět na pražském letišti začaly rovněž přistávat i Boeingy 737-500 narychlo „demokraticky“ dodané američany tehdejším Československým aeroliniím. Ale o tom už jsem zde na fóru psal několikrát, že tato porevoluční dodávka americké techniky pro ČSA byla dílem amerických poradců na čs. ministerstvech. A dodnes mi to vadí.

Ale proč o tom všem vlastně píšu? Protože nejenom Rusáci ale i my jsme od roku 1985 obětovali tolik – vlastně všechno, dali jsme celou zemi za cigára – pro to, aby se to s náma pohlo dopředu, abychom se dostali mezi „civilizované země“ - a teď po třiceti letech zjišťujeme, že se to nejenomže nepovedlo, ale že dokonce ani ony „civilizované země“, ke kterým jsme tolik vzhlíželi, už nejsou tak civilizované, že to s nima jde pěkně z kopce a že naše oběť vlastně byla k ničemu a nikam nevede.

A jako návdavek této celkové decivilizace společenské i vědeckotechnické - v roce 2020, ve 21. století - zažíváme v českých zemích morovou ránu, protože co jiného je Covid-19, než vlastně čínský plicní mor. Jen se to jmenuje jinak, ale fakticky je to stejné. Tak až sem jsme to s civilizací dopracovali, poslední morová rána u nás byla roku 1714, potom proběhl nějaký civilizační vývoj, který morové epidemie vymýtil a v roce 2020 máme tu máme mor z Číny opět. Jen namísto toho, abychom v supermarketech vhazovali peníze do džbánů s octem, jak se to dělalo při morových epidemiích ve středověku, tak dneska namísto toho máme platit platebníma kartama. Civilizační úspěch? Nemyslím si.

Vznáším tedy stížnost na vědce. Kde jsou všichni „američtí vědci“? Kdy už konečně zase uslyším, že „američtí vědci něco zjistili“? Proč nejste schopní – při všem vědeckém vybavení a pohodlí – za posledních dvacet let vyřešit nebo objevit něco opravdu podstatného?

Vznáším stížnost i na vás mladé, kteří jste nezažili „komunismus“ a žijete celý život v „demokratickém“ režimu. Máte vypláchnuté hlavy soudobou prorežimní propagandou, ze školy i z médií, ale na rozdíl od nás, vidím, že vy o té propagandě vůbec nepochybujete. I dnešní kapitalistický režim má v poslední době čím dál urputnější tendenci obhajovat se, vykládat dějiny a natáčet vysvětlující filmy k historickým událostem, tak, jak to dělal režim komunistický. Za příklad si můžeme vzít cyklus České století o „zabíjení soudruha“ a podobné, což je ale vlastně vše jen trapný remake historických komunistických filmů a seriálů ze 70. let minulého století – ovšem s opačným znaménkem. Co bylo v 70. letech vykresleno jako špatné, je dnes stejně exaltovanou formou popisováno jako dobré. Stejný formát, stejný obsah, stejná trapnost, jen opačné znaménko. Plus bylo zaměněno za mínus. Ale zatímco my jsme o těchto prorežimních sračkách, co šly v kinech, co vysílala čs. televize a co psalo Rudé právo pochybovali, tak vy o tom, co dnes vysílá Česká televize a píše iDnes vůbec nepochybujete. To jste fakt tak blbí?

Přitom civilizace jde – evidentně – dozadu a nikoliv dopředu. Takže ne, v současném společenském uspořádání NENÍ všechno v pořádku, jak se nás o tom kde kdo snaží přesvědčit.

Takže vy vědci a vy mladý lidi, jak říká Zdeněk Pohlreich – a já ho raději budu citovat doslova: „vyndejte si už konečně hlavu z p****e“ a začněte trochu myslet. Pokud možno hned od zítřka.

Dík
p.

angry.gif
angry.gif (538.4 KiB) Zobrazeno 2533 x


michal4
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 289
Registrován: 17. 03. 2017, 18:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od michal4 »

Za mě jsou převratné věci 3d tiskárny, roboti od Boston Dynamics a rakety od Space X, kterým se vrací i první stupně a přistávají samy. Plus drony a samořídící auta. Jen to v našich končinách není tak vidět.

r2d2
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 29
Registrován: 07. 10. 2013, 23:15
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od r2d2 »

Tohle bude asi kontroverznejsi tema, ale pro zamysleni je ten clanek dobrej.
Vicemene s tim i souhlasim, jenom ty kola dejin jsou v mych predstavach neco jako soustoji ruzne velkych ozubenych kol gigantickyho orloje, nektery kola se vraci dozadu, neco jeste jede pomalu dopredu setrvacnosti. (vylepsovani zavedenych technologii).

pravda ze letadla vypadaj i pres mnoha vylepseni 50 let stejne (viz 747 kde je to krasne videt), ten vyvoj je spis pomala evoluce nez revoluce. SpaceX a znovupouzitelne stupne je sice docela pokrok, ale principialne se nicmoc nemeni, porad rakety, z toho typu pohonu uz o moc vic asi nevymackneme, na cesty cloveka /a navrat/ do vzdalenejsich mist to nestaci. Na Mesic se mozna clovek behem 10 let zase vrati [jenze to bude taky repriza-remake mise po 50-60 letech].
Procesory jsou mnohem vykonejsi, miniaturizovanejsi, ale hlavni princip se nemeni
Kde je videt hodne velky zlepseni je system sledovani lidi - at uz pohyb venku nebo po internetu, + datamining. Tam mam ale velky pochyby, jestli to pomuze vyvoji civilizace k lepsimu. Spis mam obavy dystopickych vizi typu Orwell, Huxley a dalsich.

Ale pak tu je treba technologie blockchainu, ktera je docela prevratna, muze byt ovsem taky zneuzitelna - moznost kontroly nad kazdou financni transakci bude pro centralni banky asi lakava.
A v genetice se toho povedlo novyho taky docela dost. Dyt i ten coronavirus byl osekvenovan v radu nekolika tydnu, a behem dalsich 2-3 byly k dispozici metody zjistovani.

Koliktat jsem takhle premyslel, kolik by asi bylo potreba minimalne lidi na to, aby navrhli a vyrobili od nuly to, co se bezne pouziva.
A tam bych videl nejvetsi zranitelnost nasi civilizace.

Kolik lidi by asi dokazalo navrhnout a vyrobit mikroprocesor, vsechny soucastky a software aby mohl vzniknout pouzitelny pocitac, mobil, prumyslova elektronika.?
Co treba postavit jadernou elektrarnu, nebo vubec nejakou elektrarnu a infrastrukturu okolo, obrabeci stroje, atd
auto, letadlo, chemikalie, i ty obycejny plasty..

Z tech 7 a trictvrte miliardy by to dokazalo jen minimum lidi. Stacila by jedna vetsi katastrofa (supervulkan, asteroid, nebo mozna i jen 3. svetova, a nebo pandemie neceho mnohem ostrejsiho nez jen covid-19) a vezme to rychlej sesup. 99.9+% lidstva jsou jen uzivatele a konzumenti bez schopnosti navratu na puvodni technologickou uroven. To by byla teprve ta spravna decivilizace :eh:

Jenyk
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 52
Registrován: 04. 12. 2009, 21:28
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od Jenyk »

Ten článek není vůbec dobrej. Napsal ho sebestředný nevzdělaný egoista bez jakéhokoliv rozhledu, zamrzlý v osmdesátkách. Pokrok se naopak zrychluje a pokud ho někdo nevidí, vypovídá to více o něm, než o společnosti.

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4038
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od whiskey »

r2d2, moznost zachrany je tu!


HighFlyer
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3966
Registrován: 21. 01. 2004, 17:56
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od HighFlyer »

Článek zařazuji do cyklu "To je tak blbý, že se to bude líbit."

Marty-t
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1063
Registrován: 08. 01. 2010, 23:17
Pohlaví: muž
Bydliště: BRQ, FRA
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od Marty-t »

Já bych chtěl nejprve Prodejci poděkovat za jeho novoroční zamyšlení, které mne především inspirovalo k tomu, zamyslet se, kterým směrem nás dějiny v příštích desítkách let vrhnou. Omlouvám se všem, že i mé novoroční zamyšlení nebude přímo o letectví...

Sdílím s Prodejcem smutek a povzdech nad promarněnými šancemi, které naše civilizace má. Nad obrovským plýtváními potenciálu, které nám moderní vynálezy do rukou daly a naše společnost neumí prostředky, které má k dispozici, efektivně přetavit ve stále rychlejší sled převratných vynálezů, které lidem zlepší život na zemi. Jenže co jsou to převratné vynálezy a co je to lepší život ? Pro koho ? Pro mne, moji rodinu, moje přátele, nebo naši zemi nebo všechny lidi na planetě ? Kdo určí prospěšnost převratných vynálezů ? Prodejce uvádí příklad GSM, Arpanetu. Jejich kombinací a nadstavbou je třeba internet v chytrém telefonu. Což je skvělé, když jsem třeba na tůře v kopcích a chci vědět kdy mi jede příští vlak z blízké vesnice domů. Ale současně přináší ta samá technologie pocit neštěstí pro dříve šťastné lidi z chatrče u asijského velkoměsta - tamní mladí najednou najednou na Internetu vidí, že lze žít jinak a z jejich pohledu lépe. Létat letadlem na dovolenou, navštěvovat místa o nichž dřívější generace jen četly v knihách a dnes je vidí u jiných na fotkách Instagramu. Takže dělá chytrý telefon život lepším ? Asi jen tehdy, pokud se prospěšně používá.

Život v 80-tých letech byl pro mnohé jednodušší - svět byl rozdělen na ty hodné a zlé, člověk když předstíral že pracuje pro socialismus, tak socialismus předstíral, že jej platí. Ale socialismus spotřebovával ohromné množství energie na zbrojení a odstrašení vlastních lidí co by jen náznakem mohli mít jiný názor než vládnoucí strana. Pro ty co drželi hubu a krok byl život jednoduchý - v obchodě byly dva druhy jogurtu - bílý a s ovocnou příchutí. Průměrný člověk měl víc času na koníčky, sport, rodinu a přátele. Lidé se měli až na pár vyvolených +- všichni stejně. Za cenu nedocenění talentů. A navíc bez svobody názoru. Tedy za cenu emigrace části elity národa.

Dnes svobodu máme. Kdo chce mít lepší život, může si svobodně sbalit kufry a jít hledat štěstí až na konec světa. Ne všichni mají odvahu to udělat, ale když se člověk kolem sebe kouká, je jich překvapivě docala hodně. Dokonce nyní v rámci Evropy se můžeme bez velké byrokracie nechat kdekoli zaměstnat, studovat, začít podnikat, najmout nebo koupit si byt a usadit se. To byl podle mne vrchol naší svobody - 2004 + 7 leté přechodné období - tj. rok 2011. Což nerozdýchali britové, protože těch východoevropanů co přicházeli s lámanou angličtinou do jejich země bylo prostě asi až přespříliš. Oni ale jako jedni z mála nevyužili 7 leté přechodné období. Británie tak byla několik let jedinou alternativou pro východoevropany. Jistě, byly i další důvody pro brexit - ale brexit samotný osobně vnímám jako jeden ze současných symbolů světa, který se začal otáčet zpátky, jak píše Prodejce. Světa, který se začal rozdrobovat, světa, který kde je stále složitější začít od nuly, najít si bydlení, založit rodinu, mít děti. Bohatství se koncentruje do rukou několika mocných, ale současně je to taky složitější proto, protože stále více lidí má řádově větší potřeby ke spokojenému životu než měli třeba lidé před 100 lety. Mít se líp pro mnohé znamená mít lepší auto, mobil, exotičtější dovolenou. Ale dělá je to šťastnějšími ? Pokud ano, tak jen velmi krátkodobě. Vždycky se v okolí najde někdo kdo měl luxusnější dovolenou, rychlejší auto. Ale to je jen jedna skupina lidí. Vnímám i jiné skupiny, například tu, co si uvědomuje, že dnešnímu světu chybí spíš pospolitost, sounáležitost a směřování k vyšším ideám. Třeba jen tím, že budu žít slušně a poctivě. Bez ohledu na nespravedlivou mzdu odvedou dobře svoji práci. Pár takových výjimek jsem našel třeba mezi sestřičkami, lékaři, učiteli nebo pečovateli v domově pro handikapované. Až budou lidé z té první skupiny umírat, položí si otázku zda měl jejich život smysl ?

Jenže pokud se budou muset mladí strachovat o neustálé zdražování bydlení (například u nás) nebo o zdražování zdravotnictví (USA), svoji bezpečnost a ztrátu pracovního místa (USA, západní Evropa) nebo při založení podnikání narazí na přebujelou byrokracii a málo fungující právní stát (východní Evropa) - budou z nich jen vystrašené osůbky, které budou mít strach z jakéhokoli narušení statutu quo, budou mít strach mít vlastní názor a stát si za svým vlastním správným rozhodnutím. Podle mne svět potřebuje právě ty co půjdou bez ohledu na názor ostatních za svými ideami nebo za svým bádáním a vynálezy, jiní za svou podnikatelskou myšlenkou. Já osobně věřím tomu, že pokud nějaká společnost na světě poskytne vysokou míru svobody s minimální byrokracií, fungující právní systém a zajistí pro všechny +- dostupné zdravotnictví, bydlení, zajistí bezpečnost a vzdělání, a hlavně stabilitu v těchto oblastech - pak za několik desítek let se stane jedním ze světových center pokroku.

Problémem dneška, jak popisuje Prodejce, podle mne je, že takových center maximální svobody a klidu na práci/bádání prostě ubývá. Důvod je jednoduchý - mocní dnešního světa dávají přednost okamžitým a ne dlouhodobým efektům, které nebudou u příštích voleb viditelné. Takže buď se svět bude dále rozdrobovat do většího chaosu a materiálního požitkářství nebo se objeví nějaký důvod, který bude společnost nebo dokonce národy motivovat se spojit, aby společně dosáhly společného cíle. Třeba "jen", abychom dokázali naši planetu (nebo aspoň třeba mé nejbližší okolí) předat dalším generacím v lepším stavu než jsme ji sami převzali. Já vím, to je pro mnoho lidí stále utopická, neuchopitelná a hodně naivní představa, ale kdo ví třeba nejsem jediný kdo sní...

krakra
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 276
Registrován: 06. 01. 2013, 09:39
Pohlaví: muž
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od krakra »

Já tea nevím
Podle mě se jedná o komplikovaný článek.
O jaké výhybce je řeč?
Podle mě se vše vyvíjí pořád tak nějak dál a otázka zda dobře nebo špatně.

HighFlyer
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3966
Registrován: 21. 01. 2004, 17:56
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od HighFlyer »

Jenyk píše:
01. 01. 2021, 13:50
Ten článek není vůbec dobrej. Napsal ho sebestředný nevzdělaný egoista bez jakéhokoliv rozhledu, zamrzlý v osmdesátkách. Pokrok se naopak zrychluje a pokud ho někdo nevidí, vypovídá to více o něm, než o společnosti.
Spravne hodnoceni, jeste bych dodal pohlavní meliorace u autora ve stadiu stredni pokrocilosti. Nevydali mu to v Parlamentnich listech, na Sputniku ani Protiproudu, tak to placnul semka.

jencik
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 750
Registrován: 23. 03. 2014, 15:03
Bydliště: SIN
Stav: Offline

Re: Kořeny decivilizace (článek)

Příspěvek od jencik »

Súhlas, dnes ked umela inteligencia pomáha počítať tvar bielkovín a dosť vyznamne urýchlila vývoj vakcíny a celkovo výskum ohľadne Covid-19. Inak k tomu prečo nie je očkovanie proti AIDS. Výskum je drahy a návratnosť neistá. Covid-19 zadotovali vlády a sponzori, navyše išlo o pandemiu a tak bolo jasné, ze pre malé firmy to môže byť krok vpred, ale potrebujú silného partnera, preto Pfizer Biontech AstraZeneca Oxford GSK Sanofi atď.


Odpovědět