persona píše:Před týdnem jsem se dotazoval na facebookové stránce redakce/šéfredaktora (dotaz a komentář k úrovni časopisu měl cca 2 normostrany) a nebylo mi odpovězeno. Nezbývá tedy než jít grilovat Taberyho osobně:
https://www.facebook.com/events/8881449 ... r&source=1
prodejce píše:Petře, už zase tu píšeš blbosti?
persona píše:Komu: istvan.leko@lidovky.cz (šéfredaktor)
Předmět: kritický podnět náročného čtenáře
Vážený pane šéfredaktore,
již několikrát jsem přešel vážné obsahové nedostatky článků v tištěných Lidovkách i na webu lidovky.cz. Tentokrát se však ozývám, protože rozhovor o přípravě espressa a z něj odvozených nápojů vykazuje tak zásadní nedostatky, že mi to - jako milovníkovi kávy - prostě nedá.
Zároveň zdůrazňuji, že mám i publikační zkušenost (mimo jiné v Orientaci LN, Hospodářských novinách, Rovnosti, Filmu a době, Literárních novinách atd.) a nejde tedy jen o stížnost rýpala, který neví "jak to v žurnalistice a médiích chodí".
Předmětný text
http://www.lidovky.cz/turecka-kava-neni ... a-chut_ape
Mé připomínky:
Proč byla jako expertka pro rozhovor vybrána training managerka firmy Costa Coffee, což sice není v článku explicitně uvedeno, ale náznaky, např. název použité kávové směsi (cituji: "Například směs Mocha Italia" či jméno šéfbaristky - Eva Jeřábková - umožňuje během několika vteřin dohledat v Google, že jde právě o firmu Costa. Možná lze ocenit skutečnost, že redaktorka neuvedla jméno firmy, ale pak zase strojeně korektně působí věta "Proto v našich kavárnách kávu namletou déle jak hodinu nikdy nepoužíváme." V jakých kavárnách, musí se nutně ptát čtenář? Proč nebyl jako expert vybrán někdo, kdo má nezpochybnitelný profesní kredit na kávové scéně, např. jeden z vítězů soutěže Barista roku či Mistr kávy (viz http://specialitycoffee.cz/barista-roku/)
Zjevné faktické chyby, které nebyly opraveny nebo je redaktorka (editor) nebyla schopna odhalit:
a) "Ať je to, jak je to, nejlepší je káva s mlékem polotučným. Je to právě kvůli tuku obsaženém v mléce." OMYL: nejlepší je plnotučné mléko (3.5 - 4% mléčného tuku) a tak dostanete bez výjimky v Itálii kávu (s výjimkou těch nejturističtějších míst), která obsahuje mléko (cafe latte, cappuccino atd.). Je tomu tak i proto, že se plnotučné mléko baristům lépe šlehá a vytváří se lepší a stabilnější mikropěna. Všechny polotučné a odtučněné varianty jsou typické pro Starbucks a podobné řetězce, které v rámci přehnaně úzkostlivého pojetí zdravé výživy dělají kávu i s těmito typy mléka - ovšem na úkor chuti.
b) "Každý by si měl mírně dochutit kávu podle svého. A je jedno, jestli trochou mléka, nebo cukrem" ---- Nemístná generalizace. Spousta lidí po celém světě i v Itálii pije kávu jakkoli nedochucenou. Včetně mé osoby.
c) "Jestliže je káva černá s krátkou extrakcí, můžeme vypít i 15 espresso šálků denně." Co je to krátká extrakce? Navíc jde o hrubé zkreslení. Oficiální medicína obvykle doporučuje cca 2 - 4 šálky espressa denně, dle individuální snášenlivosti to může být samozřejmě i o něco více (uvádí se i šest až osm), ale 15 šálků je opravdu extrém, který může způsobit zdravotní potíže většině lidí.
d) Otázka redaktorky: "Jak by mělo být zrno namleté? Je lepší spíše hrubá či jemná konzistence?"
Odpověď: "Spíš je rozhodující, jakou kvalitu si udrží namletá káva. Když jsou zrnka vsypána do zásobníku v mlýnku, mají jinou spotřební dobu než káva mletá".
Hrubost namletí zrnkové kávy je u přípravy espressa a z něj odvozených nápojů klíčová, neboť ovlivňuje dobu extrakce (jak dlouho protéká voda pod tlakem pákou s upěchovanou pomletou kávou). Pro další metody přípravy kávy jako french-press, moka konvička nebo káva v džezvě se používá úplně jiná hrubost namletí kávy.
e) "Arabica je v podstatě vyšlechtěná robusta." velmi zjednodušené tvrzení. "Robusta je typická výrazně zemitou a hořkou chutí a vysokým obsahem kofeinu (2x více než Arabica). Na povrchu nápoje vytváří cremu, neboli kávovou pěnu." Cremu vytváří i arabica, jen je obvykle (ne vždy) méně pevná a jiné konzistence.
f) faktická chyba je v boxu o přípravě cafe latte - nepřipravuje se z lunga, ale z espressa
Řekněte mi, prosím, pane šéfredaktore, jak mohu mít důvěru v list (a jeho web), jehož redaktorka dokáže pustit takový článek do světa? Tento rozhovor mě jen utvrdil v mém rozhodnutí nekupovat si Lidové noviny (čtu je jen v kavárně) a dávám přednost novinám The New York Times, The Daily Telegraph nebo týdeníku The New Yorker. Chápu, že ne všechno editoři zvládnou ohlídat, ale lepší fact-checking by Lidovkám opravdu slušel.
S pozdravem a poděkováním za Váš čas a případnou reakci
Jméno Příjmení
som rad, ze si si tu namahu dal a napisal im, zenska jednak diletant a po druhe zaujatý diletant.persona píše:Komu: istvan.leko@lidovky.cz (šéfredaktor)
Předmět: kritický podnět náročného čtenáře
Vážený pane šéfredaktore,
již několikrát jsem přešel vážné obsahové nedostatky článků v tištěných Lidovkách i na webu lidovky.cz. Tentokrát se však ozývám, protože rozhovor o přípravě espressa a z něj odvozených nápojů vykazuje tak zásadní nedostatky, že mi to - jako milovníkovi kávy - prostě nedá.
Zároveň zdůrazňuji, že mám i publikační zkušenost (mimo jiné v Orientaci LN, Hospodářských novinách, Rovnosti, Filmu a době, Literárních novinách atd.) a nejde tedy jen o stížnost rýpala, který neví "jak to v žurnalistice a médiích chodí".
Předmětný text
http://www.lidovky.cz/turecka-kava-neni ... a-chut_ape
Mé připomínky:
Proč byla jako expertka pro rozhovor vybrána training managerka firmy Costa Coffee, což sice není v článku explicitně uvedeno, ale náznaky, např. název použité kávové směsi (cituji: "Například směs Mocha Italia" či jméno šéfbaristky - Eva Jeřábková - umožňuje během několika vteřin dohledat v Google, že jde právě o firmu Costa. Možná lze ocenit skutečnost, že redaktorka neuvedla jméno firmy, ale pak zase strojeně korektně působí věta "Proto v našich kavárnách kávu namletou déle jak hodinu nikdy nepoužíváme." V jakých kavárnách, musí se nutně ptát čtenář? Proč nebyl jako expert vybrán někdo, kdo má nezpochybnitelný profesní kredit na kávové scéně, např. jeden z vítězů soutěže Barista roku či Mistr kávy (viz http://specialitycoffee.cz/barista-roku/)
Zjevné faktické chyby, které nebyly opraveny nebo je redaktorka (editor) nebyla schopna odhalit:
a) "Ať je to, jak je to, nejlepší je káva s mlékem polotučným. Je to právě kvůli tuku obsaženém v mléce." OMYL: nejlepší je plnotučné mléko (3.5 - 4% mléčného tuku) a tak dostanete bez výjimky v Itálii kávu (s výjimkou těch nejturističtějších míst), která obsahuje mléko (cafe latte, cappuccino atd.). Je tomu tak i proto, že se plnotučné mléko baristům lépe šlehá a vytváří se lepší a stabilnější mikropěna. Všechny polotučné a odtučněné varianty jsou typické pro Starbucks a podobné řetězce, které v rámci přehnaně úzkostlivého pojetí zdravé výživy dělají kávu i s těmito typy mléka - ovšem na úkor chuti.
b) "Každý by si měl mírně dochutit kávu podle svého. A je jedno, jestli trochou mléka, nebo cukrem" ---- Nemístná generalizace. Spousta lidí po celém světě i v Itálii pije kávu jakkoli nedochucenou. Včetně mé osoby.
c) "Jestliže je káva černá s krátkou extrakcí, můžeme vypít i 15 espresso šálků denně." Co je to krátká extrakce? Navíc jde o hrubé zkreslení. Oficiální medicína obvykle doporučuje cca 2 - 4 šálky espressa denně, dle individuální snášenlivosti to může být samozřejmě i o něco více (uvádí se i šest až osm), ale 15 šálků je opravdu extrém, který může způsobit zdravotní potíže většině lidí.
d) Otázka redaktorky: "Jak by mělo být zrno namleté? Je lepší spíše hrubá či jemná konzistence?"
Odpověď: "Spíš je rozhodující, jakou kvalitu si udrží namletá káva. Když jsou zrnka vsypána do zásobníku v mlýnku, mají jinou spotřební dobu než káva mletá".
Hrubost namletí zrnkové kávy je u přípravy espressa a z něj odvozených nápojů klíčová, neboť ovlivňuje dobu extrakce (jak dlouho protéká voda pod tlakem pákou s upěchovanou pomletou kávou). Pro další metody přípravy kávy jako french-press, moka konvička nebo káva v džezvě se používá úplně jiná hrubost namletí kávy.
e) "Arabica je v podstatě vyšlechtěná robusta." velmi zjednodušené tvrzení. "Robusta je typická výrazně zemitou a hořkou chutí a vysokým obsahem kofeinu (2x více než Arabica). Na povrchu nápoje vytváří cremu, neboli kávovou pěnu." Cremu vytváří i arabica, jen je obvykle (ne vždy) méně pevná a jiné konzistence.
f) faktická chyba je v boxu o přípravě cafe latte - nepřipravuje se z lunga, ale z espressa
Řekněte mi, prosím, pane šéfredaktore, jak mohu mít důvěru v list (a jeho web), jehož redaktorka dokáže pustit takový článek do světa? Tento rozhovor mě jen utvrdil v mém rozhodnutí nekupovat si Lidové noviny (čtu je jen v kavárně) a dávám přednost novinám The New York Times, The Daily Telegraph nebo týdeníku The New Yorker. Chápu, že ne všechno editoři zvládnou ohlídat, ale lepší fact-checking by Lidovkám opravdu slušel.
S pozdravem a poděkováním za Váš čas a případnou reakci
Jméno Příjmení
třeba že budou muset do konce života denně pít 15 šálků.....nerad bych urazil příznivce jakéhokoliv druhu kafe, tak radši nenapíšu nic.... a zahájil flame..... 
Ke konci článku už jsem slzel od smíchu a těšil se, co za překvapivý přívlastek přikvačí v dalším rozkošatělém odstavci. 
Avathar píše:Autor prvního článku, evidentně placený od slova, text dofoukl ve stylu Básníků... nad honorářem se jistě pochechtava...
Je to začátek jejich úpadku?
