Po "čajové aféře" diskutované výše se ještě na chvíli vrátím k červeným railjetům ÖBB. Ukážeme si malou svačinku v podání Henry am Zug, kterou jsem zkonzumoval na trase Praha - Brno.
I při dnešní jízdě sedím na svém oblíbeném místě č. 45 v sekci Business. A musím konstatovat, že "mi to opět to vyšlo", v třímístné suite totiž sedím sám. V oddílu business mi dnes budou dělat společnost ještě další 4 cestující. Tři americké turistky na místech vyhrazených pro expresní rezervace a jeden S.D.Č.Č. na sólo sedadle č. 51. Graficky vyjádřeno situace ve voze vypadala takto:
Ovšem proč o tom vůbec mluvím. Za prvé místo 51 je nejhorší v celém business oddíle a dobrovolně rezervovat si ho může opravdu jenom č***k. Padesát jednička je hned vedle dveří a bez jakékoliv zástěny. Soukromí je tedy minimální a co víc, na cestě z Prahy do Brna je proti směru jízdy. No nic.
Na místech 12, 13 a 16 se usazují americké turistky, které lze i na dálku snadno identifikovat podle jejich prodlouženého, širokého "ééééé". Jelikož sedí na místech expresní rezervace, lze se domnívat, že jízdenky do Vídně zakoupily až na nádraží těsně před odjezdem.
"It looks grééééééjt" komentují vzhled kabiny.
Záhy po rozjezdu vlaku se ale ukáže, že všichni 4 moji spolucestující sice mají zakoupeny platné místenky do oddílu business za 15 EUR, nicméně jízdenky mají pouze v tarifu druhé třídy.
Že se to stane u jízdenek kupovaných na nádraží je ostudou ČD. V případě Strašně Důležitého Českého Čur..a, který nakupoval v mobilní aplikaci, se ale ničemu nedivím.
Průvodčí se sice nemůže pořádně anglicky vyžvejknout (
"tikyt seknt klás this is erste klase"), ale američanky bez řečí doplácejí kreditní kartou. Český panáček se ale nechce dát jen tak lehce
Tak to zkusíme klasicky po česku:
1) já to ale kupoval přes tu VAŠÍ aplikaci (neprošlo)
2) a když si teda přesednu do dvojky, tak mi tu stovku za místenku vrátíte jo (tón oznamovací + blbej českej úsměv místo tečky = neprošlo)
Nicméně když SDČČ nakonec přeci jen doplatil z úrovně Včasné jízdenky Česko do krvavé 1. třídy základní a byl mu nabídnut welcome drink - tedy cokoliv z nápojového lístku Henry am Zug - Čechovi se v makovici zablesklo...
"Fakt cokoliv jooooo?" a bystrá očka okamžitě začala těkat po nápojovém lístku a lovit tu nejvyšší cenovku. Blaufränkisch Classic za 344 Kč samozřejmě coby welcome drink neprošel. A to už jsem se musel smát nahlas a do velkoprostoru vypustit úsměšné
"No ty vole to snad ne." SDČ si nakonec dal pivo.
"Ale je to s alkoholem, jo? Tady ty rakouský piva?" Průvodčí klienta ujistil, že rakouský ležák "má stejný volty jako Plzeň", předal poukaz na další konzumaci v hodnotě 50,- Kč a jal se k odchodu do bistrovozu, aby naše objednávky předal rakouskému stevardovi.
"A to pivo nedostanu teda?" volá čur.k zklamaně do uličky za odcházejícím průvodčím.
A asi proto od jisté doby bere v ÖBB RJ objednávky welcome drinku rovnou český průvodčí a nikoliv stevard od Henryho. Proč přesně tomu tak je opravdu nevím, ale tipuji, že Češi se prostě nedokázali s rakouskými stevardy domluvit na tom, co je ještě zdarma a co už je placené.
Ale dost kecání a pojďme konzumovat.
Pro začátek Ottakringer, ve skle, teplota akorát. Rakouský stevard se tváří normálně a aktivě se ptá, zda-li jsem si vybral něco z jídelního lístku, cokoliv. Vybral jsem a narozdíl od JLV to vypadá, jako že má objednávka stevarda nijak zvlášť neobtěžuje, či dokonce, že mi rád něco prodal. Co si onen Rakušan ve skutečnosti myslel nevím, ale udržel profesionální ksicht a to je
na českých kolejích pořád raritní záležitost. Už jenom za to ty prachy stojí dát.
A co jiného asi ode mne můžete čekat, než gulášovovou polévku. V podání Henry am Zug pod názvem
Ungarische Gulaschsuppe.
K polévce je podávána horká houska. Je to samozřejmě rozpek a já netuším, zda-li si ta houska ještě pobyla v mikrovlnce či co, ale teplé pečivo je opravdu milý detail:
Pepř a sůl ano, ale povšimněte si absence párátka:
A nevím proč mám stále tendence fotit gulášové polévky s trčící lžící (viz níže), nicméně polévka samotná byla na můj vkus až příliš "politicky korektní" - málo slaná, málo pálivá, brambory více než al dente. Porce rozhodně větší než u JLV.
A pokud vám přinesou jídlo až na místo v českém vlaku, možná jste si všimli, že ho musíte hned zaplatit. Ještě dříve, než se doktnete příboru. Asi abyste se pak náhodou necukali, že vám to nechutnalo a tak to nebudete platit, anebo abyste po snědení řízku třeba nezatáhli za záchrannou brzdu, nerozbili okno a neutekli do polí bez placení. Prostě klasický český stres "aby mě někdo nevojebal".
Ne tak u Henryho. Zeptají se, kde člověk vystupuje a konečný účet potom sami přinesou před příjezdem do dané stanice.
Na vedlejším stolku už čeká druhý chod. Uzený losos, tedy
RäucherlachsDobrá rada zdarma: Na cesty si vždy s sebou berte hygienické ubrousky!
Ta vanička napravo není máslo, nýbrž
crème fraîcheDopijeme Ottakringer:
.. a dáme si další z piv na lístku, pšeničný Paulaner
Podávaný s typickou vysokou sklenicí. Pivo je třeba do sklenice nalít s jistým grifem, aby se z lahve podařilo dostat i zákal z kvasinek usazený na dně lahve. Vysoká sklenice, do které by se v rámci onoho grifu mělo celé pivo nalít naráz, se bohužel moc nehodí na české koleje, neb má příliš vysoké těžiště a hrozí zvrhnutí. Napřed si tedy trochu piva odcintnu do nízké sklenice:
.. a potom teprve vychutnám lahodné kvasinky.
Co víc si ve vlaku přát:
a to je pro dnešek všechno.
Jo, vlastně není, ještě jsem zapoměl zaplatit
. Dělá to 550 Kč, mínus 50 Kč voucher od Českých drah v ceně místenky, celkem tedy rovných 500 Kč. Kvalitě obsluhy a jídla zcela odpovídající cena.
P.S. Dojem z jízdy mi kazily jen ony američanky s velkými zadky, které na záchodě pořád dávaly prkýnko dolů. Nevíte někdo, jak se anglicky řekne "Zvedejte po sobě na záchodě prkýnko"
?
Naopak vítám prostor pro nohy, kterého tam je hodně. Mám skoro 190 cm, takže jsem rád za dostatek místa pro nohy. Ale souhlasím, že ta loketní opěrka je nic moc. I tak mi dvojka Railjetu přijde lepší než v Pendolinu.
