Vlakové vlákno
Napsal: 24. 05. 2015, 23:10
Možná se vám to kdysi stalo také. Kráčíte za kuropění lesem v modré spartakiádní teplákové soupravě, na nohou máte katastrofálně velké holinky, v ruce košíček a v košíčku nožíček s ulomenou špičkou. Na patro se pomalu vkrádá žízeň, ale s tím se nedá nic dělat, protože brát s sebou na houby skleněnou lahev sodovky je poněkud nepraktické a PET lahve zatím ještě nikdo nevymyslel.
Les podmanivě voní, ovšem hub pomálu. Samá holubinka. I když mám holiny až skoro do rozkroku, je mi to málo platné. Stejně jsem po prsa urousán od lesní trávy. A občas se stane, že obří holinka zůstane trčet v podmáčeném mechu, ale noha samotná kráčí dál. Hlasité nadávky spolehlivě odhánějí veškerou lesní zvěř, zejména tolik obávanou bachyni s mladýma.
Potom les zničehož nic končí a předemnou se objeví ... proboha .. koleje! Geometricky dokonalý oblouk z oceli natažený napříč divočinou. Kde se to tu vzalo? Zatáčka z obou stran končí i začíná v hlubokém lese a já si mohu jen domýšlet, odkud a kam tato trať vede. Lesklý povrch kolejnic přitom napovídá, že tudy nějaký vlak doopravdy jezdí. Vždyť přeci koleje, které se nepoužívají, by byly na povrchu zrezlé. Vůně lesa ustupuje do pozadí. Dřevěné pražce mořené v dehtovém oleji vydávají onen podmanivý železniční odér.
Košíček pohodím u náspu a jdu si na tu kolej sáhnout. Vždyť takovou příležitost zase budu mít až příští prázdniny! Sáhnout si na koleje to je extatické vytržení zprostřed českého lesa. Rukou na kolejnici se bezprostředně dotýkám nekonečných dálek. Vždyť koleje, to je jedna nepřetržitá ocelová stuha natažená kolem zeměkoule. Jsou tisíce nádraží, miliony výhybek, ale koleje odtamtud vždycky vedou ještě někam dál, za ještě další a další zatáčku.. až na konec světa. Kdyby mi zde, uprostřed lesů zastavil vlak, mohl bych se přímo odtud, v holinkách a v teplákové soupravě, dostat kamkoliv. Kamkoliv bych chtěl. Za tři hodiny třeba do Prahy, za tři dny do Moskvy a za tři týdny klidně až do Vladivostoku. Tam všude vedou koleje. Jen kdybych měl občanku a víc peněz. Pak by to šlo.
***
Říká se, že železniční doprava je záležitotí zejména starých, plešatých a tlustých dědků. A to jak na straně provozovatelů, tak i cestujících. Pokud je to pravda, jsem právě v tom nejlepším stavu a věku pro ježdění vlakem. Občanku už mám, peníze na lístky také a hlavně - chuť stále jako za mlada.
A jelikož na disku C:\ mi již delší dobu bobtná složka se železniční tématikou, ve které je k dnešnímu dni přesně 1765 souborů, nemohu se již déle přemáhat a na fóru airways.cz zakládám Vlakové vlákno. A pokud byste se ptali, proč tak neučiním na některém z českých kolejnatých webů, tak právě proto, že oni tam žádné vlákno o létání nemají. Rasisti!
Les podmanivě voní, ovšem hub pomálu. Samá holubinka. I když mám holiny až skoro do rozkroku, je mi to málo platné. Stejně jsem po prsa urousán od lesní trávy. A občas se stane, že obří holinka zůstane trčet v podmáčeném mechu, ale noha samotná kráčí dál. Hlasité nadávky spolehlivě odhánějí veškerou lesní zvěř, zejména tolik obávanou bachyni s mladýma.
Potom les zničehož nic končí a předemnou se objeví ... proboha .. koleje! Geometricky dokonalý oblouk z oceli natažený napříč divočinou. Kde se to tu vzalo? Zatáčka z obou stran končí i začíná v hlubokém lese a já si mohu jen domýšlet, odkud a kam tato trať vede. Lesklý povrch kolejnic přitom napovídá, že tudy nějaký vlak doopravdy jezdí. Vždyť přeci koleje, které se nepoužívají, by byly na povrchu zrezlé. Vůně lesa ustupuje do pozadí. Dřevěné pražce mořené v dehtovém oleji vydávají onen podmanivý železniční odér.
Košíček pohodím u náspu a jdu si na tu kolej sáhnout. Vždyť takovou příležitost zase budu mít až příští prázdniny! Sáhnout si na koleje to je extatické vytržení zprostřed českého lesa. Rukou na kolejnici se bezprostředně dotýkám nekonečných dálek. Vždyť koleje, to je jedna nepřetržitá ocelová stuha natažená kolem zeměkoule. Jsou tisíce nádraží, miliony výhybek, ale koleje odtamtud vždycky vedou ještě někam dál, za ještě další a další zatáčku.. až na konec světa. Kdyby mi zde, uprostřed lesů zastavil vlak, mohl bych se přímo odtud, v holinkách a v teplákové soupravě, dostat kamkoliv. Kamkoliv bych chtěl. Za tři hodiny třeba do Prahy, za tři dny do Moskvy a za tři týdny klidně až do Vladivostoku. Tam všude vedou koleje. Jen kdybych měl občanku a víc peněz. Pak by to šlo.
***
Říká se, že železniční doprava je záležitotí zejména starých, plešatých a tlustých dědků. A to jak na straně provozovatelů, tak i cestujících. Pokud je to pravda, jsem právě v tom nejlepším stavu a věku pro ježdění vlakem. Občanku už mám, peníze na lístky také a hlavně - chuť stále jako za mlada.
A jelikož na disku C:\ mi již delší dobu bobtná složka se železniční tématikou, ve které je k dnešnímu dni přesně 1765 souborů, nemohu se již déle přemáhat a na fóru airways.cz zakládám Vlakové vlákno. A pokud byste se ptali, proč tak neučiním na některém z českých kolejnatých webů, tak právě proto, že oni tam žádné vlákno o létání nemají. Rasisti!