j.ree píše:Ja trochu odbocim, chcu se zeptat, jak teda funguji ty letiste a letecke spol. napr. v pripade letiste Stockholm Skavsta / NYO . Letiste je v soukromych rukach, 90% patri britum, 10% Nykopingu. Velmi casto jsme se mohli setkat nebo se setkavame s promo cenami u w6 i fr a baze ryanu je v NYO uz 15 let. Jak to je treba tam dotovano? Nebo co se tam deje, ze NYO funguje?
Pokusím se odpovědět. Pokud jde konkrétně o NYO, v tomto případě vidím jako zásadní, že báze FR je tam už 15 let, takže si umím představit, že podmínky spolupráce jsou nastavené trošku jinak než na letištích, kde začal boom LC dopravy (zejména FR a W6) někdy po roce 2002 a později. Je to dáno tím, před rokem 2000 FR teprve budoval svoji síť a tehdy letiště více potřeboval, takže byl ochoten k jednání a více akceptoval požadvky ze strany letiště, zkrátka neměl ještě tak silnou vyjednávací pozici.
Ale existují dokonce příklady, že pokud se potřeboval na nějaký trh dostat i později (ještě v roce 2005), byl FR ochoten na letištích, odkud se taktový trh dal obsluhovat a kde zároveň existoval dostatečný provoz konkurenčních leteckých společností, platit cca 50% skutečných nákladů (v přepočtu řekněme 15 EUR místo 30 EUR na osobu včetně letištní taxy), což je dnes naprosto nereálné (průměrně platí FR v přepočtu cca 3,50 EUR za veškeré služby poskytované letištěm - poplatky vč. letištní taxy a handling, při průměrné ceně letenky cca 41 EUR).
Že situace v NYO bude odlišná, se ukázalo v roce 2010, kdy mezi NYO a FR vypukl velmi trvdý spor, kterým vyvrcholily dloudohodobé problémy o výši poplatků a rozsahu poskytovaných služeb, (letiště přestalo poskytovat nadstandardní požadované, ale nehrazené služby) a následkem toho FR přestal platit faktury a dokonce snad vyhrožoval uzavřením báze. Zřejmě pak k nějaké dohodě došlo, je otázka, za jakých podmínek, ale je třeba si uvědomit, že zrovna ve Švédsku, resp. kolem Stockholmu FR nemá moc velký manévrovací prostor.
A konečně je třeba mít na paměti, že NYO je relativně velké letiště (v kontextu regionálních letišť, o jejichž dotování zde byla řeč, tj. do cca 1 000 000 cestujících ročně), odbavují nějakých 2 500 000 cestujících ročně, což už je dostatečný počet na to, aby letiště, i když jen obsluhující low cost dopravu, bylo schopné generovat příjmy z objemu a zejména z dalších aktivit (obchody, parkoviště apod.). Letiště pak může poskytovat zajímavé a dlouhodobé slevy z poplatků nebo tyto poplatky dlouhodobě držet na minimální výši (výměnou za zajištění objemu provozu).
