Lesk a špína v Baltimoru

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

Když se v druhé polovině ledna objevily letenky s německou společnosti Condor do Baltiomoru za 7 000 Kč, nevěnoval jsem tomu původně příliš mnoho pozornosti. Při jedné procházce se psem zasněženou krajinou jsem nad tím ale začal více přemýšlet a nakonec si řekl, že letět do USA za tuhle cenu se člověku přeci jen hned tak nepoštěstí. A tak, o dvě hodiny později, mi v mailu přistává potvrzení rezervace v celkové délce cesty pouhé 4 dny a to na červen. Routing byl prostý – PRG-FRA-BWI-FRA-PRG, kdy kratší segmenty má obstarat ČSA a ty dlouhé Condor se 767, což je jeden z hlavních důvodů, proč nakonec letenky bookuji. Doteď vlastně ani nevím, jestli se jednalo o chybnou cenu a nebo to prostě byla nějaká super akce. Nicméně tento tarif byl k dispozici několik dní.
Hlavním cílem cesty měl být Baltimore, den příletu i den odletu jsem chtěl strávit tam a prostřední den jsem měl v plánu vyrazit do Washingtonu, DC. Následující měsíce jsem sledoval stránky Megabusu, jestli se na můj termín neobjeví jejich slavné letenky za 1 USD a taky že jo. Takže zpáteční jízdenky z Baltimoru do Washingtonu mě stály asi 5 USD včetně všech možných tax a poplatků.

Dva měsíce před cestou ještě bookuji hotel (spíše motel s důrazem na cenu při zachování rozumné kvality) a také si po 3 letech vyplňuji ESTU pro povolení vycestovat do USA.
Měsíc před cestou se ještě na Cestujlevně dovídám o akci Booking.com, kdy při rezervací za minimálně 80 USD vrací zpět 40. Téhle akce s radostí využívám a bookuji Holiday Inn v Praze na letišti, což vzhledem k rannímu odletu 7:25 a faktu, že jsem z Vysočiny, učiní cestu tam výrazně pohodovější.

Den před cestou se odbavuji online. Byť spolu ČSA a Condor nějakým způsobem spolupracují, tak například odbavení bylo třeba dělat na každý segment zvlášť vždy na webu konkrétního přepravce. U ČSA jsem měl možnost volby sedadla a tak beru 16F, dle očekávání A319. U Condoru žádná možnost výběru nebyla, nicméně systém mi vybral sedadlo 38H. Nikde nebyl žádný plánek, tak kontroluju seatguru.com a tam je uvedeno, že se jedná sedadlo u okna (to je dobře, protože jsem „oknař“). Jen mě trochu zaráží uvedená konfigurace 2-4-2, což mi k B767 příliš nepasuje.

Potom jsem v zásadě už jen dolaďoval, co budu kde vlastně dělat. A byť jsem už plány pro Baltimore měl skoro hotové, tak mne napadlo se podívat, zda se náhodou nehraje nějaký baseball a kolik stojí případně vstupenky. Z amerických sportů mě zajímá snad jen NHL nebo NASCAR, ale vzhledem k tomu, že jsem letěl v červnu, tak první možnost automaticky padla. A vzhledem k tomu, že jsem měl být v USA ve dnech pondělí-středa, padla i ta druhá. A proto mne napadl baseball, o kterém sice nevím téměř nic (včetně pravidel), ale zkusit jsem to už jen kvůli atmosféře chtěl. A jelikož se hraje snad každý den, tak jsem den před odjezdem zakoupil vstupenku na utkání Baltimore Orioles proti Cleveland Indians. Vstupenka úplně nahoru pod střechu mě stála asi 500 Kč.

Vzhledem k tomu, že mi můj tarif umožňuje vzít bezplatně jen palubní zavazadlo, balím si toho pramálo. Zvažuju, zda vůbec brát bundu (předpověď na všechny dny je 30°+), ale vzhledem k tomu, že má první den poměrně vydatně pršet ji raději beru.
V neděli 18.6. se po obědě vydávám z Velké Bíteše do Brna, kde se stavuji na chvíli za rodinou a potom už mířím na hlavní nádraží (tedy vlastně dolní nádraží kvůli výluce) počkat na vlak EC 274 Jaroslav Hašek. Ten přijíždí o 5 minut a na nástupišti čeká několik stovek lidí, přičemž asi 2/3 z nich k sobě tak nějak patří, protože se patrně účastnili nějaké sportovní akce. Naštěstí mám jízdenku koupenou online i s místenkou, jinak bych stál až do Prahy. Cestu jsem si příliš neužil, jel jsem v kupé, která obvykle nemám moc rád, tím hůř že bylo úplně plné a klimatizaci se moc šlapat nechtělo. Do Prahy dorážíme něco po osmé večer, cesta na letiště je pak standardní, tedy metro C+A+119 až k terminálu, protože jsem chtěl ještě něco koupit v Bille a rovnou si vytisknout palubní lístek u kiosku ČSA.
Z terminálu jsem si potom dal ještě 10minutovou procházku k hotelu, do kterého jsem se moc těšil. Když jsme před 3 roky letěli do Kalifornie s přítelkyní, spali jsme v hotelu Courtyard by Mariott a byl to bez debat nejlepší hotel, v jaké jsme zatím byli. Počítal jsem, že Holiday Inn tak dobrý nebude, ale neřekl bych, že by byl výrazně horší. Za jednu noc jsem tedy po započítání akce zaplatil jen 1400 Kč, což je super cena.

Pohodlná noc přede mnou
Pohodlná noc přede mnou

Výhled z pokoje
Výhled z pokoje


Po pohodlné noci v na mé poměry luxusu se kolem 5:40 vydávám odpočatý směr T2. V Bille si hned po otevření kupuju něco málo na snídani a jdu se najíst na vyhlídku.

Hotel zvenku
Hotel zvenku
Při snídani na vyhlídce
Při snídani na vyhlídce


Hodinu před odletem jdu na security, ta je jako snad vždy prázdná a po chvíli už se poflakuju okolo gatů. Na let s ČSA jsem se těšil, naposledy jsem s nimi letěl před 4 lety a bylo to tenkrát moc fajn, tak jsem byl zvědav, jak se za tu dobu změnili.

Moje letadlo, OK-MEL
Moje letadlo, OK-MEL


Jakkoli bylo ještě týden před odletem plánované ATR-ko místo Airbusu, tak nakonec letěla A319 a zaplněná byla do posledního místa. Boarding probíhal v klidu až do doby, než přišla na řadu češka se dvěma dcerkami, kteří stáli hned přede mnou a letěli do Ameriky, kde nejspíš žijí. Začali se tam dohadovat o tom, že měli dohromady o jedno zavazadlo víc, než je povoleno. Vzali si je naštěstí bokem, ale chvíli to vypadalo na pěknou scénu. U dveří do letadla mě vítá letuška a já si razím cestu za křídlo na 16F. Před zavřením dveří nás vítá kapitán a oznamuje nám, že let potrvá něco okolo hodiny, protože ve Frankfurtu bude na příletu poměrně husto.



19.6.2017
PRG - FRA
07:25 – 08:40
OK534
Czech Airlines A319
OK-MEL
LF: 100%


Boarding
Boarding

Kdo si všimne zajíce? :-)
Kdo si všimne zajíce? :-)

DSC_0013.JPG


Při pojíždění ještě mijíme 2 jumba Air Cargo Global. V duchu si říkám, že tím jsem už viděl víc widebody letadel, než uvidím za celou dobu v Baltimoru, kam téměř nelétají.
My se ale brzy vydáváme vzhůru k modrému nebi na hodinový let do FRA. Vzlet je jakožto tradičně z dráhy 24 a opět se naskýtá výhled na Kladno. V průběhu letu toho moc zajímavého z okna nevidím, spíše si čtu v palubním magazínu. Za zmínku snad stojí fakt, že placené občerstvení si z celého letu nezakoupil vůbec nikdo! To se nevidí ani u low costu. Jak jsem byl na produkt ČSA zvědav, tak za sebe musím říct, že mě neurazil. Sedělo se mi dobře, posádka příjemná, prostředí v letadle pěkné a cením si obrazovek s trasou letu. Nic víc nepotřebuji. Placené občerstvení mě neuráží. Jen mě záráží kurz, když už by si chtěl člověk něco koupit. Na palubě je určitě lepší platit v eurech, než v korunách.

Pohled na Kladno
Pohled na Kladno

DSC_0020.JPG

DSC_0022.JPG


Na přistání ve Frankfurtu jsme šli od západu. Najednou jsem si všiml, že se k nám začíná zezadu blížit leladlo a postupně se začalo zvětšovat, až jsem si najednou uvědomil, že jdeme na paralelní přistání s B747 Lufthansy. Tohle jsem zatím nezažil a byla to naprostá paráda. Jen škoda, že to fotky tak zkreslují, protože ve skutečnosti to jumbo bylo mnohem blíž a mnohem větší.
Přistáli jsme na nejsevernější dráhu 07L a pak ještě dobrých cca 7 minut pojížděli. Poprvé bezplatně zapínám v cizině internet na mobilu a jsem rád, že konečně nejsem nijak limitován. Od táty mi přichází zpráva, že to jumbo na přistání letělo ze Seattlu.

Přiblížení na FRA
Přiblížení na FRA

Lufthansa 747-4
Lufthansa 747-4

DSC_0034.JPG

Etihad A330
Etihad A330

Výstup do autobusu
Výstup do autobusu

DSC_0041.JPG


Poté co nás autobus vysadil u terminálu jsem se vydal dle značení směr Terminal 1 konkrétně ke gatům B. Ani nevím jak, ale najednou mě to vyplivlo do veřejné části letiště. Naštěstí žádný stres, na přestup jsem měl téměř celé 3 hodiny. Pokračoval jsem tedy podle šipek až k vláčku, který jezdí zdarma mezi oběma terminály. Po příjezdu na T1 procházím bezpečnostní kontrolou a pak jsem nucen zabít téměř hodinu v takové oblasti ničeho, protože jsem za security, ale na pasovku raději nejdu, protože nevím kam přesně se vydat (na obrazovce stále svítilo pouze gates B). Tak jsem relaxoval na webu a koupil něco na pití a k jídlu. V rámci těchto chvil na webu nacházím, že konfigurace našeho letadla je 2-3-2, to je dobrá zpráva. Zároveň zjišťuji, že mé sedadlo 38H není u okna, ale hned vedle, což už je zpráva o poznání horší. Pořád ale lepší než mít middle seat. Ze svého místa alespoň nebudu nijak omezován, když budu chtít vstát a z okna taky něco uvidím. Teda alespoň si to myslím..

Nedobrá bageta
Nedobrá bageta


Na obrozvkách se pak konečně objevuje konkrétní brána a hodinu a půl do odletu procházím pasovkou a pak už se objevuji u slušně zaplněného gatu. Tam se zdravím se svým přes 20 let starým letadlem a už se moc těším na palubu. Letadla, v nichž jsou vedle sebe u okna jen 2 sedadla mám moc rád a 767 se mi dlouhé roky vyhýbala. Tahle konkrétní byla ve variantě -300. Letenky sice byly koupeny jako Condor, ale měsíc po zakoupení mi přišla zpráva, že lety budou nakonec operovány Thomas Cook Airways se stejným železem.

Spoustu lidí u gatu vyvolávali, napadlo mne, že nejspíš kvůli nevyplnění APIS, jak je vyžadováno 72 hodin před odletem. U druhé přepážky pak nabízeli upgrade do Premium Economy za 99 EUR. Chvíli jsem nad tím přemýšlel, ale když pak říkali, že jsou k dispozici pouze sedadla uprostřed a získá tím člověk pouze o něco více místa na nohy, tak jsem to zavrhl. I tak se ale jdu na přepážku zeptat, zda je vše ok. Když se tam mladej chlápek dovídá, že letím do USA sám jen na 3 dny, tak se tomu trochu podivuje a chce abych mu o tom něco popovídal. Nakonec vše proběhlo v pohodě a asi o půl hodiny později už začíná nástup.
Do letadla se vydávám v drobných obavách. Condor je přeci jen charterová společnost, takže na palubě se nedá očekávat kdoví jaký luxus a co je horší, tahle 20 let stará kráska nejspíš nemá mít obrazovky v sedadlech, takže jsem si ještě rychle stáhl do mobilu nějaké hry a něco na čtení, ať těch 9 hodin letu přežiju bez psychické újmy.

Naše 767 před odletem
Naše 767 před odletem

DSC_0044.JPG

Soused vedle
Soused vedle
Naposledy upravil(a) mgescheidt dne 23. 07. 2017, 15:53, celkem upraveno 3 x.


mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »


19.6.2017
FRA - BWI
11:30 – 14:35 (časový posun -6 hodin)
DE2076
Thomas Cook B763
G-TCCB
LF: 100%

Kabina před startem
Kabina před startem


V letadle se rychle probíjím dozadu na svoje sedadlo, tam už sedí můj soused, cca 25letý američan. Překvapuje mě polštářek, ten jsem od Condora nečekal a musím říct, že byl mimořádně pohodlnej. Po usazení mě celkem potěšila pohodlná sedačka, ale hlavně skvělý prostor pro nohy, ten mě až zaskočil. Tím to pozitivní skončilo. Všímám si, že okýnko je pro mě umístěno dost nešikovně a přes svého souseda vidím dost zle. Ten aby mě toho trápení ušetřil, tak raději okýnko zatáhl ještě na zemi a bylo vymalováno, dnes z letadla neuvidím nic.
Letadlo bylo poměrně plné, ale když ohlásili „Boarding completed“, vidím, že jsou vzadu poslední dvě řady prázdné. Ptám se letušky, jestli se tam mohu přesunout, ale ta mě uzemňuje tím, že je to prostor vyhrazený pro posadku. Rezignovaně pak usedám zpět do svého sedadla a pak asi půl hodiny i při pojíždění koukám do sedadla před sebou.
Z toho mě potom probouzí start, kdy se v letadle třepalo snad úplně všechno. Tím, že v letadle nebyly instalovány žádné přepážky mezi kabinami, tak bylo vidět až dopředu a při startu to vytvářelo pocit, že se celý trup neskutečně prohýbá. Jakmile zhasnuly transparenty k připoutání (tou dobou už bylo naše okýnko samozřejmě zatažené) vstávám a jdu na průzkum, jestli někde v letadle skutečně není volné místo u okna. A taky že je, předposlední řada nalevo. Tentokrát již velmi nesměle, se jdu zeptat letušky, jestli náhodou tam by to nešlo, a řekla mi že šlo. Asi za 10 vteřin jsem tam byl přestěhován se vším, co jsem měl :) .

Již na novém sedadle 43A
Již na novém sedadle 43A


A najednou všechno úžasné. Letím do Ameriky a sedím sám na dvojsedačce u okna. V každém sedadle byla 1 půllitrovka vody, tak jsem si je přivlastnil obě.

CDG a Le Bourget
CDG a Le Bourget

Prostor na nohy více než dostatečný
Prostor na nohy více než dostatečný


Někde za Paříži se začal podávat oběd. Condor dává na letech do USA standardně oběd a pak něco lehčího před přistáním. I to je možná víc, než bych od nich čekal. Na webu jdou ještě před odletem přikoupit premiová jídla od nějakých 15 EUR, ale zkusil jsem to risknout bez toho.
Musím říct, že oběd mě nejen zasytil, ale dokonce i chutnal, rozhodně to bylo jedno z těch lepších jídel v letadle.

Výborné těstoviny
Výborné těstoviny

DSC_0059.JPG

Za 4 dny ahoj, kontinentální Evropop
Za 4 dny ahoj, kontinentální Evropop


Nutno říct, že let nebyl příliš ničím zajímavý. Nad Atlantikem to bylo po většinu času bez oblačnosti, což ale není o moc větší zábava, než s oblačností. Zhruba v polovině letu se na obrazovkách nad uličkou přestaly přehrávat filmy, ale běžela mapa, která nad ukazovala naši polohu nad Atlantikem. No a když jsme se začali blížit k pobřeží Kanady, pustili další film, který běžel až do přistání. Takže člověk věděl, kde přesně se nad oceánem nachází, ale identifikovat město na americkém kontinentu potom už nešlo :-).

Cca hodinu před přistáním se ještě servírovalo jedno jídlo, to bylo však o poznání slabší, než to první.

Svačina před přistáním
Svačina před přistáním


Co mě na servisu Condoru překvapilo bylo, že s nápoji během letu projížděli snad 6x. Navíc, pokud si člověk zrovna vybral jen jeden nápoj, tvářili se poněkud překvapeně. Tvrdý alkohol byl placený, s pivkem naštěstí nebyl problém zdarma.
Vzhedem k tomu, že mělo celý den na východním pobřeží panovat špatné počasí, se bez překvapení nad USA objevily mraky.

DSC_0074.JPG

DSC_0071.JPG

DSC_0078.JPG

Letiště Dover
Letiště Dover

Dover International Speedway
Dover International Speedway


Podle okolní krajiny jsem měl pocit, že spíš přistáváme někde v New Orleans, než v Baltimoru. Těm co seděli napravo se naskytl pěkný výhled na celé město, já to měl sice horší, ale neřekl bych, že o moc.

Přiblížení na BWI
Přiblížení na BWI

DSC_0092.JPG


Dosednutí bylo jedno z těch nejtvrdších, co jsem kdy zažil. Na finále bylo znát, že poměrně hodně fouká, už jsem si skoro říkal, že by mohlo být Go-around. Nakonec však dosedáme, prudce brzdíme a pak ještě asi 10 minut pojíždíme na nejvzdálenější stojánku. Celkově jsou tu mezinárodní lety spíš rarita. Odhadem přes 80% veškerého provozu na BWI tvoří Southwest. A v Americe mě vždy víc, než kde jinde učarují destinace, kam vnitrostátní lety míří.

Území Southwestu
Území Southwestu

Jediná 747 na BWI
Jediná 747 na BWI

"Exotická" 777
"Exotická" 777


Přistáli jsme asi o 20 minut dříve, než bylo plánováno. Jenže 10 minut jsme pojížděli a pak, kvůli nějakému problému s nástupním mostem, jsme seděli dalších 5 minut v letadle. Já měl poměrně naspěch, protože přistání bylo plánováno na 14:30 a v 19:05 měl začít baseball. Ne, že by cesta do města měla trvat dlouho, ale potřeboval jsem to prvně vzít přes hotel, který je až na okraji města. A navíc, jak je dobře známo, měl jsem před sebou průchod imigračním.
Letadlo stejně opouštím snad jako poslední a jako jeden z posledních přicházím i na imigrační. To je z poloviny automatizované. Prvně člověk musí vložit pas do kiosku a potom odpovědět na nějaké dotazy. Následně vyjede lístek podobný palubnímu a s tím může jít za úředníkem. Až sem to šlo rychle, ale potom jsem se zařadit do fronty, kterou obsluhovali 4 úředníci a dobrou půl hodinku jsem si tady postál (to je asi pořád ještě dobrý čas na USA).
Když jsem přišel na řadu, poslali mě na poslední přepážku, kam posílali jen ty, kteří dorazili sami. Tam mi úředník položil pár standardních dotazů (proč jsem přijel, jaké je moje povolání,..) a pak i méně standardních (co jsem dělal v roce 2012 v Turecku). Nicméně asi po minutě dostávám razítko a s velkou radostí podruhé v životě vstupuji na území USA.

Příletová hala je malá, mířím hned směrem k Light rail, což je v zásadě taková rychlejší tramvaj, která spojuje letiště s městem. Po asi 2minutové bitvě s automatem na jízdenky uznávám porážku, když v tom si všímám nápisu, že jako poděkování zákazníkům je MHD v Baltimoru na následujících 10 dní zdarma. To je docela překvápko, ikdyž později v Baltimoru zjišťuji, že to není tak úplně poděkování jako spíš omluva. Já se pak vydal na peron a viděl, že směrem od města se sem žene opravdu velká bouřka.

Po nástupu do vlaku nastává tak trochu kulturní šok, který jsem asi měl čekat. Vlak se postupně plnil, ale já byl jediný běloch. O Baltimoru jsem věděl, že 75% obyvatel jsou černoši, což je dáno bílým útěkem, který město poměrně silně zasáhl. Nicméně z toho co jsem já ty 3 dny zažíval bych řekl, že těch % je tak 98.
Cestou do města se spustila opravdu obří bouřka, já vystoupil na zastávce Lexington Market v centru, odkud má jezdit autobus k mému motelu v západním Baltimoru. Jenže já jen vyběhl z vlaku a pak jsem se 20 minut krčil na kryté zastávce, protože jsem si nemohl dovolit zmoknout, když jsem u sebe měl všechno své oblečení. Když déšť trochu polevil, přesunul jsem se za roh ulice, kde zrovna jel můj autobus linky BLUE Citylink. V plném autobusu jsem opět jediný běloch. Ne, že bych se bál, nebo měl s černochy nějaký problém. Ale úplně komfortně se necítím, připadám si prostě trošku jinej. Cesta místo asi 20 minut trvá snad 40, město je dost zasekaný. Nicméně okolo 17:40 , už za slunečna, dorážím na motel, kde si na recepci rovnou kupuju wifi, která je nezvykle placená, ale pass na 48 hodin mě stojí asi 6 USD, tak s tím jsem schopen se sžít.

O chvíli později sedám na ten samý autobus a mířím zpět do centra. Vystupuji opět na Lexington Market odkud je to asi 10 minut k Orioles Parku. A najednou mám pocit, že jsem v zemi třetího světa. Všude okolo neskutečný binec, bezdomovci, černoši, kteří řvou a dělají bordel na ulici. Bílej opět nikde nikdo. Raději jsem kopnul do vrtule a za chvíli, u baseballového stadionu mě zase čekala úplně jiná Amerika.

Najednu, z ničeho nic, všichni bílí. Kde se tady vzali nechápu. Všude je jídlo, hrozně moc jídla. Skvěla atmosféra, skvělá hudba.Vydávám se směrem nahoru, kupuju si nějaké kuřecí stripsy s hranolkami a hodně velkou colou. A pak už si sedám na místo a užívám si zápas a hlavně atmosféru.

Orioles Park at Camdey Yards
Orioles Park at Camdey Yards

Jídla bylo všude dost
Jídla bylo všude dost

DSC_0112.JPG

Panorama města za stadionem bylo impozantní
Panorama města za stadionem bylo impozantní

Plno nebylo ani zdaleka, ale atmosféra byla i tak skvělá
Plno nebylo ani zdaleka, ale atmosféra byla i tak skvělá

Baltimore při západu slunce
Baltimore při západu slunce


Někdy po deváté večer, asi v polovině zápasu, jsem si řekl, že je čas jít. Nechtěl jsem dorazit na motel až kolem půlnoci a navíc když jsem viděl, jakým okolím půjdu zpět na autobus, chtěl jsem raději dřív, než později.

Camdey Yards cestou zpět na motel
Camdey Yards cestou zpět na motel


Cesta byla nakonec celkem v pohodě, ikdyž se to prostředí od odpoledne příliš nezměnilo. Na motelu si pak na internetu čtu něco málo o Baltimoru. Byť jsem věděl, že zde byly poměrně divoké problémy v roce 2015, kdy se tady zapalovaly auta a podobně, měl jsem za to, že se městu jinak celkem vede. Ale ono to tak není. A největším problémem je právě západní část Baltimoru, kde jsem shodou okolností ubytován já. Ta část je v podstatě zcela černošská, je to chudoba a obrovská nezaměstnanost i kriminalita.
Naposledy upravil(a) mgescheidt dne 23. 07. 2017, 15:36, celkem upraveno 3 x.

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

Druhý den ráno se probouzím okolo šesté, cítím se celkem odpočatej a časový posun na západ, ten je vždycky v pohodě. Dnes mě čeká Washington DC, děsivá je ale představa autobusu, odjíždějícího z úplně opačné strany Baltimoru. Navíc dopravní situace v okolí slibuje hodně dlouhou jízdu. Koukám tedy na netu, kolik stojí vlak MARC do Washingtonu a zjišťuji příjemných 8 USD one-way. Není co řešit, lístky na Megabus nechám propadnout a pojedu na Pennsylvania Station, odkud se vydám do DC vlakem. Hned vedle motelu mám Dunkin Donuts, tak dávám rychlou snídani a jedu do města směr Penn Station.

Můj motelový pokoj
Můj motelový pokoj

Motel zvenku
Motel zvenku

Cestou na autobus
Cestou na autobus

Moje linka Citylink BLUE
Moje linka Citylink BLUE

DSC_0142.JPG



Penn station
Penn station

Ve druhém patře
Ve druhém patře

Příjezd do Washingtonu
Příjezd do Washingtonu

DSC_0167.JPG


Cesta do Washingtonu trvala asi hodinu, cestou jsme měli asi 7 zastávek. Ve dvoupatrovém vlaku jsem seděl nahoře, nicméně cestou nic moc zajímavého k vidění nebylo.
Union Station ve Washingtonu na mě působilo trochu jako letiště, všude okolo byly obchody. Po opuštění stanice se ihned objevuje nedaleký kapitol, kam také hned mířím. Ve Washingtonu nemám kdovíjaké plány, v zásadě se chci pohybovat jen po cca 4 km dlouhém parku, kde se nachází všechny turisticky profláklé atrakce.

Pohled po východu z Union Station
Pohled po východu z Union Station


Celkově se ve Washingtonu cítím skvěle. Oproti rušnému a špinavému Baltimoru je tady nekonečný klid. To je ale samozřejmě dáno hlavně tím, že se pohybuju po parcích, kde člověk potká buď jen turisty, nebo místní co si jdou zaběhat.
Cílem je vidět kapitol, Washington monument, Lincolnův památník a hlavně navštívit National Air and Space Museum, které sousedí s parkem. Na závěr jsem měl v plánu chvíli posedět v parku u řeky Potomac a kochat se letadly startujícími z nedalekého letiště Washington Ronald Regan.

Budova kapitolu
Budova kapitolu

National Air and Space museum
National Air and Space museum


Jelikož je poměrně vedro, tak celkem kvituji příjemně klimatizované muzeum, do kterého je vstup zdarma a je plné skutečně spousty zajímavých exponátů, ukázek a čtení. Rozhodně nejsem muzejní typ, ale tady by se dal klidně strávit celý den a nafotit tak odhadem 2000 fotek. Já tolik času nemám a tak se zastavuji pouze u těch výstavek, které mě nějakým způsobem víc zajímají. Dohromady trávím v muzeu asi hodinu a půl, než se vydávám dál směr Washington monument.

Pohled na park a jedno z letadel odlétajících z Ronald Regan
Pohled na park a jedno z letadel odlétajících z Ronald Regan

Lunární modul
Lunární modul

Výstava věnovaná programu Apolo
Výstava věnovaná programu Apolo

DSC_0233.JPG


Washington Monument. Jeho výška nejvíce vynikne, když se srovná s velikostí osob u něj
Washington Monument. Jeho výška nejvíce vynikne, když se srovná s velikostí osob u něj

DSC_0247.JPG

Pohled směrem Lincoln memorial, v pozadí město Arlington
Pohled směrem Lincoln memorial, v pozadí město Arlington

DSC_0260.JPG


Poté, co míjím Washington monument procházím okolo památníku vojáků padlých ve Vietnamu. Jedná se v zásadě o desky, na nichž jsou napsána jména všech padlých. Na začátku památníku je kniha, kde jsou jména seřazena abecedně a je tam uvedeno konkrétní místo, kde se jméno na památníku nachází.

Památník padlých ve Vietnamu
Památník padlých ve Vietnamu

DSC_0268.JPG


Abraham Lincoln
Abraham Lincoln

DSC_0279.JPG


Držím se plánu a po krátké návštěvě Lincolnova památníku si sedám u řeky Potomac abych trošku zrelaxoval. Celé dopoledne se z letiště startovalo okolo parku, kde jsem se pohyboval. Ten je mimochodem bezletová zóna, takže letadla po startu ihned točila doleva podél řeky. Když jsem k ní dorazil, tak se to celé ještě zlepšilo, protože z mého směru začala letadla přistávat. A musím říct, že ta zatáčka kousek ode mě a kousek nad řekou byla opravdu působivá.
Hned za řekou se nacházelo město Arlington a hlavně stát Virginia. Měl jsem sice chuť další americký stát, nicméně únava ve více než 30ti stupňovém horku rozhodla, že ne.

Arlington a Virginia hned za řekou
Arlington a Virginia hned za řekou

Přiblížení na DCA
Přiblížení na DCA


Někdy okolo čtvrté se vydávám pomalu na cestu zpět, chtěl jsem do Baltimoru přijet okolo sedmé. Cestou se ještě zastavuji u jednoho poměrně slavného, ale na pohled nevýrazného domu.

Pentagon
Pentagon

Jeffersonův památník
Jeffersonův památník

The White House
The White House

Kapitol cestou zpět na vlak
Kapitol cestou zpět na vlak


Mám štěstí, na Union Station přicházím pár minut před odjezdem vlaku do Baltimoru. Očekával jsem tedy v sedm příjezd do Baltimoru a nejpozději v osm být zpět na motelu. Chtěl jsem si odpočinout a vyspat se, protože následující den letím domů a v letadle to pak o nějakém příliš velkém spánku nebude.

Až do Baltimoru to šlo všechno skvěle. Vystupuji na Penn Station, sedám na Light rail a mířím na Lexington market na bus. Po půl hodině přijíždí má modrá linka, nicméně jede jinam, protože trasa linky se v polovině větví. No, svezu se alespoň pár zastávek, protože v okolí zastávky se fakt dobře necítím. Vystupuji na jedné z posledních zastávek, kde jezdí oba autobusy a že počkám na ten, který jede k motelu. Opět jsem uprostřed černošské čtvrti, společně se mnou na zastávce čeká mladší kluk kolem 16 let a pak jeden starší chlápek okolo 55. Oba černoši, ale ten starší mimořádně zvláštní. Pořád okolo mne pochoduje, stále něco vykládá, pak pořvává.
Po hodině čekání mi tak nějak dochází, že se asi autobusu nedočkám. To asi došlo i dalším dvěma chlápkům na zastávce. Ten starší poměrně živě telefonoval, když přišel za mnou, a dal mi telefon abych jeho manželce potvrdil, že autobus nepřijel. To jsem udělal, následující půl hodinu pak ještě dokonce dvakrát.
No nebudu to natahovat, po 2 hodinách jsem vyrazil úplně jiným spojem a se 2 přestupy se nakonec o půl jedenácté utahanej jako kotě dostávám do motelu.
Dopravní podnik v Baltimoru totiž snad týden před mou cestou zcela překopal trasování, číslování i jízdní řády linek. A právě proto, že zjevně ne vše fungovalo tak, jak by mělo, „odměnil“ všechny cestující přepravou zdarma po dobu dvou týdnů.

Před usnutím jsem potom zažil poměrně dost nepříjemnou chvíli, když mi někdo zuřivě klepal na okno pokoje. Přiznám se, že jsem ctil doporučení, která byla vylepena na dveřích toalet, a neotevřel jsem. Dokonce jsem ani nevstal z postele. Měl jsem poměrně dost nahnáno.
Nakonec schovávám do postele pas a všechno ostatní nechávám napospas pro případ vloupání. Asi hodinu to vydýchávám, pak se jdu podívat k oknu a venku nikde nikoho nevidím. Po chvíli si všímám takového podivína na protější straně motelu, ale jsem už tak unavený, že ji mi to asi jedno a jdu spát.
Naposledy upravil(a) mgescheidt dne 24. 07. 2017, 09:55, celkem upraveno 4 x.

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

Ráno se budím skvěle vyspaný až před osmou. Do desíti jen relaxuji a pak vracím klíč na recepci a vyrážím do města. Dnes je cílem pouze Baltimore, v deset večer potom odlet do Frankfurtu.

Po přestupu vystupuji ve stanici Camden Yards, což je hned u baseballového stadionu. Pak se vydávám směrem k zátoce, kde se nachází téměř vše, co mě na Baltimoru zajímá. Cestou se objevuje panorama downtownu. Pohled na americká města je to, co mi vždy vyrazí dech a pro co bych se do ameriky jel podívat ještě mnohokrát.

DSC_0314.JPG

Downtown Baltimore
Downtown Baltimore


Okolo zátoky je promenáda, kde jsou obchůdky, restaurace a vlastně jeden menší obchoďák. Po chvíli přicházím k USS Constellation, což je turisticky snad nejvyhlášenější atrakce. Jedná se o fregatu z 19.století, která se účastnila i druhé světové války. Nejsem úplně fanda do lodí a ve spojení se vstupným 10 USD mne nechává zcela chladným. Pokračuji dálým a procházím okolo World Trade Center Baltimore, v jehož 27.patře se nachází vyhlídka, kterou chci odpoledne navštívit.

Inner Harbor
Inner Harbor

DSC_0325.JPG

USS Constellation
USS Constellation


Jdu dál a stavuji se do Hard rock café, v němž kupuji odznáček pro kamaráda, který mě o to poprosil. Celkově je tady okolo poměrně klid, přeci jen Baltimore není až tak turisticky profláknutou destinací.

WTC Baltimore
WTC Baltimore

Knihkupectví a Hard Rock cafe
Knihkupectví a Hard Rock cafe

Památník 11.září
Památník 11.září


Potom se později vracím směr Camden Yards, protože cestou se nachází zastávka autobusu, který jezdí k pevnosti McHenry, kam se chci jet podívat. Fort McHenry je pevnost ve tvaru hvězdy, která se nachází při pobřeží, okolí ní je hezký park a tak nějak jsem očekával, že bych si tam mohl chvíli příjemně odpočinout. Autobus tam jede asi 15 minut a je zdarma i mimo tu akci, která zrovna v Baltimoru probíhala.
Po příjezdu procházím parkem, ale když zjišťuji, že za vstup chtějí 10 USD, otáčím to rovnou zpátky. Jednak už mi docházejí dolary a druhak mi za to ta částka nestojí.

Pevnost McHenry
Pevnost McHenry

DSC_0354.JPG


Po návratu do centra vystupuji o něco dřív a šlapu pár schodů k Federal Hill, což je vlastně takový kopeček u zátoky. Sem jsem se těšil opravdu hodně, protože je odtud skvělý výhled na celý downtown, takový ten pravý pohled na americké město.
V parku sedám na volnou lavičku a dobrých 15 minut se kochám pohledem na město, ze kterého stále zní houkačky, sirény a podobně. Střelba slyšet není :) .
Pohled na Baltimore z Federal Hillu
Pohled na Baltimore z Federal Hillu


Poté znovu procházím promenádu a nadešel čas vyjet nahoru na vyhlídku do World Trade Centra. Je až k nevíře, že 27.patro je to nejvyšší, kam se kdy v nějaké budově dostávám.
Každopádně je to tam naprosto úžasný. Výhled do všech světových stran je skvělý. Současně je celé patro vyvedeno jako vzpomínka na oběti 11.září. Jsou tam jména všech, kteří ten den zemřeli a spousta dalšího povýdání o tom, jak to probíhalo.
Jinak zajímavostí baltimorského WTC je, že se jedná o nejvyšší stavbu ve tvaru pravidelného pětiúhelníku na světě.

Výhled z World Trade Center
Výhled z World Trade Center

World Trade Center
World Trade Center

DSC_0384.JPG


Ve městě je potom ještě pár míst, která bych chtěl navštívit, ale únava mě ve spojení s vedrem zmáhá a já tak po páté hodině pomalu vyrážím směr Camden Yards, odkud jede Light Rail na letiště. Vůbec mi nevadí, že budu na letišti téměř 4 hodiny před odletem, je tam vyhlídka i free wifi – s tím dovedu vyžít i výrazně dýl.
Po příjezdu na letiště zjišťuji, že vyhlídka je až jeho druhém konci. Ne že by to bylo velké letiště, ale i tak jsem se prošel snad 10 minut. Tam pak zjišťuju, že je celá vyhlídka za sklem a v interieru. To mě sice zezačátku trochu naštvalo, ale vzhledem k tomu, jak pohodlná tam měli křesla a taky k tomu, že tam měli zajímavou výstavu, byl jsem nakonec nakonec spokojen. Hoďku jsem koukal z okna, pak jsem si prošel jednotlivé expozice (podvozek, motor, kokpit 737,...) a pak šel opět na druhou stranu terminálu k odbavení.
To jsem sice dělal online den předem, ale neměl jsem vytištěnou palubní vstupenku. Zajímavostí je, že mi systém přiřadil sedadlo 43A, což je úplně to stejné sedadlo, na které jsem letěl cestou sem.
Po odbavení jdu ještě na pár desítek minut zpět na vyhlídku a potom už procházím security a vydávám se k našemu gatu.

Mapa s počasím, to jsem na letišti ještě neviděl
Mapa s počasím, to jsem na letišti ještě neviděl

US domestic
US domestic

Naše 23 let stařičká 767
Naše 23 let stařičká 767

DSC_0403.JPG

Zařadila se hned vedle návštěvníka z Islandu
Zařadila se hned vedle návštěvníka z Islandu


Čekání na čas nástupu rychle uteklo, jenže v čase nástupu se nezačalo dít vůbec nic. Až když se pomalu začal blížit odlet, bylo nám řečeno, že se řeší nějaký problém a že bude nepatrné zpoždění.
Nepatrné zpoždění se pomalu stalo patrným a cca hodinu po našem plánovaném odletu koukám z okna na naše letadlo. A jaké je to překvapení, že na něm bliká maják (nebo jaký je ekvivalent pro Beacon light?) a o chvíli později se začíná startovat motor.
Nicméně se nejspíš jednalo o nějaký test, za 5 minut je již zahájen boarding a já se jako jeden z posledních sunu do letadla. Sedám si ke svému okýnku, vedle mě je starší afroameričan, který v průběhu letu několikrát háže do placu vtipný koment.

DSC_0411.JPG

DSC_0410.JPG

Soumrak nad BWI
Soumrak nad BWI



21.6.2017
BWI - FRA
21:10 – 08:40 (časový posun +6 hodin)
DE2075
Thomas Cook B763
G-DAJC
LF: 100%

Po ukončení nástupu a dalších asi 20 minutách se ozývá kapitán s tím, že se omlouvá za zpoždění, které se o asi 5-10 minut ještě natáhne, kvůli nějaké nesrovnalosti v papírech. Za další půl hodinu se ozývá znovu s tím, že správné papíry jsou již na cestě z druhé strany letiště, takže za 10 minut vyrážíme. A za další půlhodinu nám hlásí, že papíry dorazily a že nechá prošetřit to, proč to všechno trvalo tak dlouho. Mě to čekání nevadilo, měl jsem na přestup ve FRA obřích 8 hodin. Nálada v letadle každopádně už byla celkem mizerná, protože téměř všem kromě mě měly ve FRA přípoje uletět. Od gate nás vytlačují se zpožděním přes 2 a půl hodiny.


Po startu se snažím ještě vydržet hodinu vzhůru, protože je v plánu letět podél východního pobřeží a cílem bylo vidět New York. A samozřejmě vydržet do večeře. Oboje vyšlo na jedničku.
Prvně se objevuje Philadelphia, o které jsem si v prvních chvílích myslel, že by mohla být New York. Ale když mi to celé nějak nepasuje, tak se pod námi New York objevuje a já ho mám jako na dlani. Jen je škoda, že za tmy z letadla opravdu fotit neumím.

DSC_0416.JPG

NYC. Mohla z toho být pěkná fotka, kdybych uměl fotit za tmy.
NYC. Mohla z toho být pěkná fotka, kdybych uměl fotit za tmy.


Ani na tomto letu nebyla možnost výběru jídla, servírovaly se opět těstoviny, zalité něčím. A na rozdíl od cesty sem tohle byla taková ta pravá letadlová mizérie. Dal jsem si pár těstovin, housku s máslem a zapil to na usnutí pivem. A musím říct, že tak dobře jsem snad ještě v letadle nespal.

Jídlo na hranici poživatelnosti
Jídlo na hranici poživatelnosti


Usnul jsem v podstatě hned a probudil se až kousek do Británie. Tam jsme prolítali turbulencí, kterou můj soused vtipně komentuje slovy „This plane is fucking going crash!“. Já to tak ta černě neviděl a narozdíl od něho jsem si turbulence jako vždy užíval. Pro mě jsou turbulence vždy příjemným zpestřením letu.
Nad Anglií se potom podávala snídaně. Nebyla velká, jen nějaké ovoce a houska, nicméně mně to dokonale po ránu stačilo.
Na přistání jsme šli od východu, tentokrát na nejsevěrněji položenou runway 25R. Přistání opět paralelně, tentokrát s A320 Lufthansy, ale tak intenzivní zážitek jako před třemi dny to nebyl. Při přistání mě překvapilo, jak moc je runway posunutá za letiště, protože jsme přeletěli přes půl letiště a stále ještě nebyli na zemi.

DSC_0419.JPG

Paralelní přistání s LH A320
Paralelní přistání s LH A320

FRA
FRA

Výstup do autobusu
Výstup do autobusu
Naposledy upravil(a) mgescheidt dne 24. 07. 2017, 09:56, celkem upraveno 4 x.

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

Po příjezdu autobusem do terminálu rychle procházím pasovkou a pak na chvilku sedám kdesi v terminálu a následující půl hodinu trávím na netu.Díky zpoždění přes 2 hodiny se můj přestup sice zkrátil na cca 7 hodin, i to je ale mnohem víc, než bych si přál. Původně jsem měl v plánu jet do města, vzhledem k únavě však tuto možnost zavrhuji. Stejně tak odmítám opustit terminál a vydat se na spotting někam k ven, protože odpoledne měly přijít bouřky. A tak beru zavděk alespoň vyhlídkovou terasu, na kterou si kupuji vstup za 3 eura, který platí celý den. Jelikož už jsem hodně utahaný, venku vedro jako kráva a letadel jsem si už za ty 4 dny užil poměrně hodně, tak to spíš jen nějak přežívám.

Odtah naší 767 G-DAJC
Odtah naší 767 G-DAJC

Vietnamský Dreamliner
Vietnamský Dreamliner

Provoz ve FRA je působivý
Provoz ve FRA je působivý


Čas ale poměrně rychle utíkal a já se 2 hodiny před odletem vydal zpět do terminálu a směrem ke gate. Security procházím poměrně rychle, jenže číslo brány se opět na obrazovkách neobjevovalo snad až do 40 minut před odletem. Věděl jsem, že bude asi půlhodinové zpoždění, protože nad většinou Evropy ten den panovalo špatné počasí a naše letadlo se pozdě vracelo z letu Bilbao – Praha.
Musím uznat, že na tomto letu jsem byl poprvé k ČSA kritický, protože ten produkt, kterého se mi zde dostalo byl snad horší lowcost. Na gate nás prvně všechny nahnali do malé místnosti, kde jsme si (ti méně šťastní z nás) pár desítek minut postáli, následně nás nechali stát na schodech vedoucích k autobusu a pak samozřejmě autobusem k letadlu (tohle u FRA chápu). Celá posádka mi připadla hodně nepříjemná a korunoval to kapitán, který se ve chvíli kdy vítal všechny cestující omluvil, že teď musí končit, že mu zvoní telefon. Pak se nám naštěstí ještě jednou ozval a to aby nás informoval, že budeme nejspíš prolétat mezi bouřkami.

22.6.2017
PRG - FRA
19:50 – 21:05
OK537
Czech Airlines A319
OK-MEK
LF: 100%

Nástup do A319
Nástup do A319

Moje oblíbená retro livery
Moje oblíbená retro livery


A měl pravdu. Vzlet byl z dráhy 18, což znamenalo dlouhé pojíždění přes celé letiště a potom ještě delší čekání na asi 7 odletů před námi. Po startu jsme točili směrem na východ a potom už začala kličkovaná mezi bouřkovými mraky a já se kochal pohledem na blesky okolo. K Praze jsme se po pár zatáčkách blížili z jihozápadu a přistání bylo na dráhu 06. Nutno říct, že to nebylo ani zdaleka tak zlé, jak to vypadalo při pohledu z okna a to napříč tomu, že na finále už to byl pěkný slejvák.
No a potom to, co mě v Praze a u ČSA vytočí vždy rozhodně nejvíc. Tedy příjezd k terminálu 1, výstup do autobusu a následný přejezd k terminálu 2. V tom počasí, co panovalo, mi to udělalo radost dvojnásob.

DSC_0457.JPG

Odlet z FRA
Odlet z FRA

DSC_0475.JPG

Bouřky cestou do Prahy
Bouřky cestou do Prahy


Po průchodu letištěm se na parkovišti setkávám s přítylkyní, vyrážíme na cestu domů a ta největší „sranda“ z výletu má teprve přijít. Tu noc totiž řádily v celé republice extrémní bouřky a mám pocit, že ta nejextrémnější šla celou cestu z Prahy s námi. Po dálnici se tedy jelo 60-80, ti nejodvážnější si místy troufli i 100. Nakonec jsme to ale ve zdraví přežili a já před svojí drahou smekám za to, že si kvůli mně takhle vytrpěla (jet v tomhle v noci místo spánku ani nic jiného nebylo).
Doma potom ulehám s příjemným pocitem, že se mé statistiky prozatím zastavily na pěkném čísle 75 letů a taky s vědomím, že tenhle výlet se do poslední koruny vyplatil. USA jsou má srdcová záležitost a já se nemohu dočkat, až tam zase někdy vyrazím.
Naposledy upravil(a) mgescheidt dne 23. 07. 2017, 21:28, celkem upraveno 2 x.


Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od Lkprak »

Máš to moc pěkný, skoro mně na chvíli napadlo, zda bych se na podzim neudělal taky svůj druhý výlet do Ameriky. (No, pak jsem si zeptal peněženky a ta řekla rezolutní "Ne").
Jen si nemůžu pomoct, mně to přišlo moc krátký. Letěl si, strávil jsi jeden den v cíli a zase letěl zpátky. Osobně bych tam alespoň den dva přidal a navštívil třeba tu Philadelphii. Ale předpokládám, že to za tu akční cenu asi nešlo, viď?
Jinak u toho posledního letu z FRA do PRG Ti nesedí letové časy, resp. jsou tam opsány z toho ranního letu v opačném směru. No a pokud jste se z Frankfutu ku Praze blížili od Budějovic, tak to bych se skoro bál, že spíš než v Praze skončíte třeba v Bratislavě. Jestli se nepletu, tak snad den před tím (dyžtak mně někdo opravte) řádila v Evropě největší bouře v Praze za posledních x let a v případě PRG to znamenalo 7 divertů.

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

Lkprak píše:Máš to moc pěkný, skoro mně na chvíli napadlo, zda bych se na podzim neudělal taky svůj druhý výlet do Ameriky. (No, pak jsem si zeptal peněženky a ta řekla rezolutní "Ne").
Jen si nemůžu pomoct, mně to přišlo moc krátký. Letěl si, strávil jsi jeden den v cíli a zase letěl zpátky. Osobně bych tam alespoň den dva přidal a navštívil třeba tu Philadelphii. Ale předpokládám, že to za tu akční cenu asi nešlo, viď?
Jinak u toho posledního letu z FRA do PRG Ti nesedí letové časy, resp. jsou tam opsány z toho ranního letu v opačném směru. No a pokud jste se z Frankfutu ku Praze blížili od Budějovic, tak to bych se skoro bál, že spíš než v Praze skončíte třeba v Bratislavě. Jestli se nepletu, tak snad den před tím (dyžtak mně někdo opravte) řádila v Evropě největší bouře v Praze za posledních x let a v případě PRG to znamenalo 7 divertů.


Díky za poznatky, čas jsem opravil a ty Budějovice snad ještě vymažu :) Asi jsem se nechal unést nějakými svými domněnkami. Teď když jsem se zpětně díval na trasu letu, tak to s Českými Budějovicemi nemělo nic společného (a to tak, že vůbec), jen mi to nějak tak z toho letadla připadalo. Nicméně ta trasa letu byla skutečně nestandardní.
A teď nechci kecat já, ale mám pocit, že ten bouřkový den, který zmiňuješ, byl právě tento.

Souhlasím, že ta délka cesty je skoro až nezdravá. Nicméně jak říkám, já toho ani trochu nelituju. Ba naopak jsem už ten třetí den cítil tak nějak osaměle. Něco jiného je, když letím s někým, ale takhle sám si ani popravdě příliš delší cestu představit nemohu.
Na jednu stranu jsem asi jinej, na stranu druhou mě v tom nemálo inspiruje zdejší fórum a cesty některých kolegů :D

qwertyx64
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 156
Registrován: 03. 08. 2016, 02:20
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od qwertyx64 »

Mas to pekne, ja som letel tento let zaciatkom juna a este som to rozsiril o prejazd do New York-u.

Fabo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3146
Registrován: 04. 01. 2007, 13:42
Bydliště: HAG
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od Fabo »

Hezky. Jinak jsem taky letel 767mou TCX/CFG z FRA, taky jsem byl lehce zmaten z toho co je teda ten servis, a musim rict, ze jejich jidlo mi moc chutnalo, snad bych to zaradil vedle QR k nejlepsimu co jsem v letadle jed.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od Lkprak »

mgescheidt píše:
Lkprak píše:Máš to moc pěkný, skoro mně na chvíli napadlo, zda bych se na podzim neudělal taky svůj druhý výlet do Ameriky. (No, pak jsem si zeptal peněženky a ta řekla rezolutní "Ne").
Jen si nemůžu pomoct, mně to přišlo moc krátký. Letěl si, strávil jsi jeden den v cíli a zase letěl zpátky. Osobně bych tam alespoň den dva přidal a navštívil třeba tu Philadelphii. Ale předpokládám, že to za tu akční cenu asi nešlo, viď?
Jinak u toho posledního letu z FRA do PRG Ti nesedí letové časy, resp. jsou tam opsány z toho ranního letu v opačném směru. No a pokud jste se z Frankfutu ku Praze blížili od Budějovic, tak to bych se skoro bál, že spíš než v Praze skončíte třeba v Bratislavě. Jestli se nepletu, tak snad den před tím (dyžtak mně někdo opravte) řádila v Evropě největší bouře v Praze za posledních x let a v případě PRG to znamenalo 7 divertů.


Díky za poznatky, čas jsem opravil a ty Budějovice snad ještě vymažu :) Asi jsem se nechal unést nějakými svými domněnkami. Teď když jsem se zpětně díval na trasu letu, tak to s Českými Budějovicemi nemělo nic společného (a to tak, že vůbec), jen mi to nějak tak z toho letadla připadalo. Nicméně ta trasa letu byla skutečně nestandardní.
A teď nechci kecat já, ale mám pocit, že ten bouřkový den, který zmiňuješ, byl právě tento.

Souhlasím, že ta délka cesty je skoro až nezdravá. Nicméně jak říkám, já toho ani trochu nelituju. Ba naopak jsem už ten třetí den cítil tak nějak osaměle. Něco jiného je, když letím s někým, ale takhle sám si ani popravdě příliš delší cestu představit nemohu.
Na jednu stranu jsem asi jinej, na stranu druhou mě v tom nemálo inspiruje zdejší fórum a cesty některých kolegů :D


Nemáš zač. Ono, pokud to bylo fakt ten den, tak to se (nejen) v českém vzdušném prostoru děly skutečné šílenosti a já jsem jen při sledování provozu na FR24 obdivoval všechny ty piloty a pilotky, kteří v tom počasí našly odvahu létat.
Ten pocit osamělosti na cestách je skutečně svinstvo a dokáže pokazit i sebelepší dovolenou, ale pokud máš dostatečně zajímavý program, lze ho dobře potlačit. Mně se navíc osvědčilo s sebou tahat na cesty notebook a průběžně dávat na sociální sítě fotky, což obvykle vyvolává nějakou reakci a člověk se při tom celkem slušně zabaví.
Jinak letět přes Atlantik a v podstatě o dva dny později se hned vracet zpět mi přijde, pokud se nejedná o nějaký ultra levný tarif, a možná trochu zbytečné, však taky říkáš, že to byla teprve druhá cesta do Ameriky, určitě bys našel program i na případné další dny.
Každopádně máš to pěkné a tvůj TR je velice inspirativní.

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5905
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Oblíbené typy letadel: B767, Cessna 208
Pohlaví: muž
Bydliště: Honolulu
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od Globik »

Byť na tak krátkou cestu možná až příliš obsáhlý TR, ale i tak pěkný.
Dovolil bych si opravit dvě nepřesnosti
- Pokud bys přešel most přes Potomac, navštívil bys třetí US stát v životě. DC totiž není stát.
- Barnes & Noble není knihovna, ale knihkupectví

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

Lkprak píše:Jinak letět přes Atlantik a v podstatě o dva dny později se hned vracet zpět mi přijde, pokud se nejedná o nějaký ultra levný tarif, a možná trochu zbytečné, však taky říkáš, že to byla teprve druhá cesta do Ameriky, určitě bys našel program i na případné další dny.


Cesta byla cíl :-)

qwertyx64 píše:Mas to pekne, ja som letel tento let zaciatkom juna a este som to rozsiril o prejazd do New York-u.


Díky. Musím uznat, že mi v jednu chvíli blýsklo hlavou, že bych poslední den vyrazil do NY nebo Phily, ale nakonec jsem si řekl, že tyhle destinace si zaslouží více časového prostoru, než je sám jen proběhnout.

Fabo píše:Hezky. Jinak jsem taky letel 767mou TCX/CFG z FRA, taky jsem byl lehce zmaten z toho co je teda ten servis, a musim rict, ze jejich jidlo mi moc chutnalo, snad bych to zaradil vedle QR k nejlepsimu co jsem v letadle jed.


Děkuji. Já z toho mám podobný pocit. Vlastně z celého toho jejich produktu. Už jen letět novějším letadlem, které má IFE v sedačkách a nemělo to chybu.

Globik píše:Byť na tak krátkou cestu možná až příliš obsáhlý TR, ale i tak pěkný.
Dovolil bych si opravit dvě nepřesnosti
- Pokud bys přešel most přes Potomac, navštívil bys třetí US stát v životě. DC totiž není stát.
- Barnes & Noble není knihovna, ale knihkupectví


V textu opraveno. Díky za upozornění a dovzdělání :oops:

alesesl
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2862
Registrován: 27. 02. 2004, 05:55
Oblíbené typy letadel: vrtulove letadla
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha Zapad
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od alesesl »

Ahoj, musim taky pochvalit hezky a ctivi TR. BWI se tady v TR moc neobjevuje, takze jsem i rad za tento TR. JInak za ty penize super vylet, a idealni delka i na me. We WAS jsem byl naposledy v 99', takze diky za pripomenuti. JInak ten baseball moc nemusim, asi jsem prilis duty na pochopeni pravidel :D :D.

Fabo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3146
Registrován: 04. 01. 2007, 13:42
Bydliště: HAG
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od Fabo »

mgescheidt píše:Děkuji. Já z toho mám podobný pocit. Vlastně z celého toho jejich produktu. Už jen letět novějším letadlem, které má IFE v sedačkách a nemělo to chybu.


No, to jsem pak taky letel (navrat A330 do MUC) a hele, no... to bylo takove... k nicemu. Ta 767 byl alespon retro zazitek, koukat jak steward uplne regulerne pousti kazetu na videu do IFE :D ale ten AVOD byl, no. Radeji kdyby tam nebyl, co do nabidky. Ostatni servis, slabsi prumer, ale celkove, na charterovku OK a z UK na vychodni pobrezi s TCX klidne zas, z DE do karibiku bych si asi priste priplatil Y+

mgescheidt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 18
Registrován: 11. 08. 2013, 23:28
Oblíbené typy letadel: A330, A346
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Bíteš
Stav: Offline

Re: Lesk a špína v Baltimoru

Příspěvek od mgescheidt »

alesesl píše:Ahoj, musim taky pochvalit hezky a ctivi TR. BWI se tady v TR moc neobjevuje, takze jsem i rad za tento TR. JInak za ty penize super vylet, a idealni delka i na me. We WAS jsem byl naposledy v 99', takze diky za pripomenuti. JInak ten baseball moc nemusim, asi jsem prilis duty na pochopeni pravidel :D :D.


Díky! Což o to, kdybych pravidla baseballu dobře znal, tak by se mi ten sport asi i dost líbil. Jenže takhle jsem tam seděl jen s nějakou pramalou znalostí, když jsem ho jednou hrál kdysi dávno na základní škole. A podle jednoho zápasu naživo jsem ho teda ne zcela pochopil :-)


Odpovědět