Delta MD88 a CRJ v Business, Atlanta - Karibik; dopravní kolaps v ATL

Odpovědět
CheckFlyer
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 167
Registrován: 16. 10. 2016, 16:48
Stav: Offline

Delta MD88 a CRJ v Business, Atlanta - Karibik; dopravní kolaps v ATL

Příspěvek od CheckFlyer »

Vítám Vás u mého nového TripReportu. Tak trochu navazuje na můj příspěvek, kde jsem porovnával Deltu a KLM na letech přes Atlantik (http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=42&t=9953). Mezi lety z a do Evropy na jaře 2017 jsem v USA absolvoval ještě dva lety, a to na karibské ostrovy Turks & Caicos. To vše v business class. Potěšila mě úroveň produktu na středně dlouhých trasách v Severní Americe, zažili jsme také kolaps na nejrušnějším letišti světa.

Atlanta - Turks & Caicos, Delta Connection provozováno ExpressJet
CRJ900 (N138EV), večerní let 2,5 h, LF100%, Business Class
Na Turks & Caicos se letělo letadlem CRJ900. Všechno je obrandováno jako Delta (resp. Delta Connection), ale lety provozuje EpxressJet.
V Altantě mě překvapil nový terminál F, který je pro mezinárodní lety. Je velmi moderní a působí celkem kontrastně se zbytkem ATL.

Obrázek
Nový terminál F v Atlantě působí příjemným dojmem

Nechali jsme se zkontrolovat, šli jsme do salónku a potom už k našemu gatu. Před nastoupením do letadla tak 1/3 business cestujícím vzali zavazadla, protože v business class není dostatečný prostor v overhead binech. Takže jsem stihnul shrábnout mobil a sluchátka, zbytek šlo dolů do letadla. Přivítaly nás dvě rázné, starší černošky, letušky ExpressJetu. Nebyly zrovna v nejlepší náladě, což moc dojem nezlepšilo. Většina cestujících byli amíci, zaslechli jsme ale i francouzštinu.

Obrázek
Výhled na provoz na letišti ze salónku. Ne všude se můžete ATL dívat na provoz na ploše, často tam mají místo okna prostě zeď.

Nicméně, k letadlu. CRJ900 bylo celkem nově vybavené, 9 let staré letadlo. V Business sedí tři lidé v řadě, ulička tak není uprostřed a do uličky economy se musí „zabočit". Díky konfiguraci 1-2 v business není nad tím samotným sedadlem skoro žádný úložný prostor (proto mi příruční zavazadlo vzali). Každopádně, sedadla business v regionálním letadle Evropana nadchnou, tady se prostě nevedou (až na vyjímky). Každý má k dispozici odkládací plochu, zásuvku, USB port a stolek + dost prostoru na nohy. Jediné co se mi v letadle nelíbilo byla čistota, třeba ovládání klimatizace se nemylo od doby, co to letadlo poprvý vzlétlo.)

Obrázek
Při vzletu. Můžete zahlédnout terminál Southwest, jinak je to samá Delta. Sice jde o velmi frekventované letiště, ale provoz je celkem nudný, až na pár vyjímek.

U terminálu jsme čekali celkem dlouho, prý ještě museli nějak posunout kufry, kvůli vyvážení letadla. :-bd Pak už jsme jen pojížděli na RWY, kam jsme se dostali celkem rychle (tak za 20 minut). Zachvíli už jsme byli vysoko nad státy, mohla se začít podávat večeře. Skládala se z výborné bagety, salátu, chipsů, sušenky + majonéz, kečupů a hořčic do bagety. Cestující v economy dostali na vybranou z různých snacků, + dvakrát servis s pitím.

Obrázek
A už si to frčíme směr Karibik. V pozadí můžete zahlédnout centrum Atlanty, ti pestřejší A319 Delty, který vzlétal na ranveji vedle nás. Atlanta může působit jako malé město, většina lidí ale bydlí v sousedstvích kolem, která jsou zaplněná stromy, takže to vypadá skoro jak lesy.

Postupně jsme se dostali nad Atlantský oceán. Po pár hodinách letu už začínaly být vidět ostrovy karibiku. Letadlo začalo pomalu klesat a brzdit.

Obrázek
Večeře – obložená (již nakousnutá) bageta, salát, chipsy, sušenka.

Obrázek
Přibližování na letiště Turks & Caicos

Přistání bylo celkem tvrdé, pilot se to snažil co nejdřív zabrzdit. Jelikož na PLS nejsou pojížděčky, k terminálu jsme se museli vracet po ranveji. Překvapilo mě, že to letadlo otáčeli rovnou na runwayi a ne na žádné otáčecí ploše. Potom už jen vystoupení z letadla, kdy na vás foukne ten horký vzduch a hurá na imigrační. Zdejší terminál je miniaturní. Kurfy ani nevyjížděly na pás, rovnou je nosili z letadla a vyskládali je do jakési příletové haly. Večerní provoz v PLS nezahrnoval celkem nic, na ploše stály nějaké bizjety a malé letadla, co létají po ostrovech kolem.

Obrázek

A teď si užít dovolenou. :) Být u moře s Amíky má tu výhodu, že jich většina do moře nechodí. A když už chodí, jen se čvachtají pár metrů od břehu, takže mají Češi zbytek moře pro sebe.

Turks & Caicos – Atlanta, Delta Air Lines
MD-88 (N914DL), odpolední let 2 h (nakonec 4,5 h), LF100%, Business Class

Vracíme se zpět do Atlanty. Tentokrát už jde o odpolední let. Dostavili jsme se na letiště PLS, první co mě překvapilo, je, že check-in hala je napůl venkovní – nemá boční zdi, jen přístřešek. Na horší počasí to asi zatahují nějakýma roletama. No, odbavili jsme se, prošli jsme security a byli jsme v terminálu. Žádný salónek nás čekal, pouze místnost nazvaná „lounge", která byla pro všechny, akorát tam byl menší bar a nefungující wifi. Milé překvapení byla venkovní terasa na pozorování dění na ploše.

Obrázek
PLS z venkovní terasy. Provoz tvořila převážně Delta, JetBlue, WestJet a American.

Naše letadlo dostalo zpoždění asi 15 minut, bylo tak kvůli počasí panující u Altanty. Na náš den letu tam hlásili tornáda, deště a silný vítr.
Brzy jsme zahlédli náš MD-88 imatrikulace N914DL, jedná se o 30 let staré letadlo, při jeho googlování na vás vyjede záznam z jeho nehody v roce 1996, kdy se mu při přistání v New Yorku urval podvozek. :-bd Když jsme nastoupili, byl jsem velmi mile překvapen. Kabina úplně nová, možná lepší (a rozhodně čištší) než v CRJ900 ExpressJet. Uvítaly nás tentokrát již milé letušky Delta.

Obrázek
MD-88 Delta, 30 let starý letoun

Zanedlouho jsme vzlétli. Dostali jsme opět jídlo, tak na stejné úrovni jako cestou tam - takže vyjikající.

Obrázek

Při přiblížení k pobřeží jsme prolétali kolem čím dál víc větších mraků. Piloti změnili kurz a obletěli je. Nicméně to stejně celkem házelo a při přiblížení do ATL jsme se mrakům nevyhnuli. Po hladkém přistání nás čekalo překvapení. Neskutečná fronta letadel směrem k terminálům, tak jsme se do ní zařadili. Piloti nejdříve hlásili, že si postojíme 30 minut, nakonec se to protáhlo na 2 hodiny a něco - dostat se z ranveje k terminálu (bylo to stejně dlouho, jako trval let). Mě to až tolik nevadilo, nepřestupovali jsme. Měl jsem možnost si v klidu prohlédnout všechny možné typy letadel.

Obrázek
Pohled, který se naskytl chvíli po přistání

Po hodině pilot zahlásil že nikdo neví, kdy se k terminálu dostaneme a že něco takového za 30 let kariéry nezažil. Letuška nás poprosila, jestli si v sedadle nemůže nabít mobil, že s takovým čekáním nepočítala. Asi bylo dobře, že jsem byl zrovna v letadle s Američany, ti totiž zachovávají celkem chladnou hlavu. Dokážu si představit, že Češi by se začali hádat s letuškama, proč třeba nemůžou vystoupit na pojížděčce a dojít si tam pěšky. :)

Obrázek
Nekonečné fronty na crossing ranveje

Kolaps spočíval v tom, že Atlantou pár hodin před tím, než jsme přistáli, prošla velmi silná bouřka. Letadla tak buď kroužila, nebo byla odkloněna na jiná letiště. Po bouřce najednou všichni chtěli ve frekventované hodině přistát, tímpádem letadla nemohla odlétat, bylo těžší přeject ranveje kvůli neustálým přistáváním. Plocha letiště se neskutečně zahustila a asi to nešlo vyřešit jinak, než ty letadla poslat do front pomalu pojíždět. Každopádně to byl zážitek, nikdy jsem snad tolik letadel pohromadě a tak blízko sebe neviděl.

Obrázek
Několik MD řady 80 za sebou

Náš let se ze 2 h prodloužil na skoro 5 hodin. Jediné co mi pak při tom nekolikahodinovém pojíždění vadilo, byly záchody. Cestující z economy začali chodit i do business záchodků, které po chvilce seděly, my byli hned vedle nich.
S tímto kolapsem především Delta vyrovnávala zpoždění asi ještě týden (psali to na jejich fb).

Obrázek
Panorama pobouřkové, nacpané ATL

Nicméně, děkuji Vám za přečtení tohoto TR, doufám, že jste si ho užili. Moc ocením, když mi sem napíšete nějakou reakci a nebudou to věty jen z mé strany. Uvítám opravy, doporučení, všechny možné otázky, co chcete. Přeji krásný den!


Odpovědět