(Ne)chtěný upgrade cestou přes rybník

Odpovědět
MarcosFT
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 709
Registrován: 10. 06. 2014, 21:30
Oblíbené typy letadel: B747, E145, B753
Bydliště: Hong Kong
Stav: Offline

(Ne)chtěný upgrade cestou přes rybník

Příspěvek od MarcosFT »

Středeční ráno, valím vyřídit poslední věci do Kampusu, zpět domů, sbalit se a vyčkávat na kamaráda, který mi zajistí dnes shuttle na letiště. 10ti minutová cesta s mírným zdržením kvůli semaforu před letištěm. Na check inu pro Mnichov nikdo, vedle se odbavují koupáci letící někam na ranní jógu, cvičení v bazénu a nekonečné přežírání se v teple.

Nakonec přichází pracovník, kterého od vidění znám x let, od doby, co jsem pravidelněji lítal BRQ-STN. Ptám se, kolik lidí letí, prý je nás 28. To zní jako slušný load factor malého brazilského ptáčka.

Rychlý průlet přes security, kde se potkávám se spolužákem ze střední. Tak si to užívá, stěry samozřejmě nechybí. Všechno v uvolněné atmosféře, prostě Brno. Po schodech na horu do bufetu na jedno Starý bahno. Fronta je však velká, takže se mi nechce čekat, navíc vím, že v letadle za hodinku dostanu svojí 330ml dávku.

Boarding busem, kvůli letadlům Travelu parkuje Embraer až pod věží. Tak to je slušná exotika, jezdit v Brně k letadlu busem. Sedám na 5A, užívám si welcome announcment britského pilota. Bože, ten přízvuk je úžasný. Před náma ještě vídím Maxíka TVS do Ostravy a dále do Bulharska.

Rychlý vzlet, vidím ještě svoji vesničku a na měsíc se loučím s malebnou krajinou Jížní Moravy. Jo, je to krásná zem. Pivko, oříšky, které byly trošku zklamání. Pamatuju si ještě na malé bagetky, ale lepší než drátem do oka. Po předešlé probdělé noci pak usínám a budím se před finále v Mnichově. Parking mezi jety někde hodně daleko. Busem do terminálu, schody nahoru, pár kroků vpřed, ihned doleva a jsem v SEN lounge. Výborná mexická směs s americkými brambory, pivko a po chvíli se přesouvám na satelitní terminál.

muc.jpg


Tam to stejné, jedno pivko, druhé pivko, trochu mě mrzí, že už nikdo není za barem, jako tomu bylo po otevření satelitu a vše je již tak nějak self-service. Hodinku ještě spím ve sleepers a před půl sedmou odcházím k pár kroků vzdálenému gatu. Ospalá nálada je vidět všude kolem, a to je krátce před 19tou hodinou. Za skly se usmívá naše sharklety vytuněná 320, která do Osla poletí úplně plná.

Rychlý start, rychlý servis, na 6A přistává pivko a sendvič. Jsem hned za business class, kterou jsem měl možnost za 79e dokoupit. Díky, nechci, piju, jím, spím. Přistání v Oslu na čas, vylízám mezi prvními a přes rocketmiles dělám hotel na dnešní noc, mám toho moc. 100 euro pryč, 1000 aviosů na cestě, za shuttle se platí v přepočtu 200 korun. Tak to je docela výpalné, ale jedu. Ráno jdu pěšky, krásná 40ti minutová procházka.

SAS obsluhuje check in a drop off Lufthansy. Chci si vytisknout palubní vstupenky, ikdyž je mám v mobilu. Je to takový rituál. Palubky pak doma založím do šanonu a jakmile jsem více jak týden na zemi, smutně si je prohlížím. Přes fast track na security, která byla pohodová a rychlá, se dostávám k transfer desku, kde si palubní vstupenky nechám tisknout. Venku byla obrovská fronta i pro kartičkáře. Dostávám oba lety na jednu, tak jak je u SAS zvykem a mířím do salónku. Ten je celkem pohoda ráno, ikdyž dost plný, přesouvám se pak tedy do salónku jen pro business class cestující. Čas nástupu, mezi prvními na palubu, tentokrát 11A, exit row. Dokonale vyspalý si užívám ranní pivko, dole je bílo, není co sledovat, podřimuju, poslouchám hudbu, zkrátka všechno možné.

Descent do FRA zajímavý, pararelně s námi jde A320 nebo A319 Lufthansy. Před námi tripl United. Další za námi. Remote stand. To bych kvitoval, nemít na přestup pouze hodinu. I tak si ale užívám výhledy z plochy na heavies. Jednou dnes také poletím. Tunelem k Z gatům, dnes trochu štreka. První buzerační stanoviště už před pasovkou. Dvě otázky a jdu. Rychle mířím ještě do salónku. Ptám se na upgrade, cena raketová, takže nic. Sklenička šumivého, dva wrapy a vyrážím k Z58. Před tím druhé buzerační stanoviště, ovšem jen kontrola palubní vstupenky.

747.jpg


Fotím si krásku, původně to měla být 748, proto jsem letenku za 7k také koupil, asi dva týdny před odletem změna na 744. Nastupuji mezi prvními, seat map ukazuje cattle class full, takže chci mít kufr nad sebou. Beeeeeeep. Kriste pane, to bude zase nějaká debilní vyptávačka. Tak ne, nová palubka, 24A. Chvilka radosti, zamyšlenosti, zda-li to není middle v business (ano, je tam 2-3-2 v jedné části), pak vystřízlivění, že je tam Premium economy. Kriste pane, no dobrá, jdu dál, jsem vítán, usazuji se, bulkhead, slušný.

24A.jpg


Spolusedící s americkým pasem, co anglicky neumí ani slovo (později dělala deklaraci spolu s překladačem). Měla puštěné filmy v arabštině, takže bůh ví, co to bylo zač. Welcome drink, úžasný OJ s mátou. Fakt dobrý. Na sedačce také malý amenity kit, příjemné překvapení. Samozřejmě deka a polštář, taková klasika.

Push back 45 minut po plánu, prý to hodně fouká a jedna runway byla zavřená, takže se všechno zdrží. Take off s hodinovým zpožděním a fakt, i majestátní 747 balancuje ze strany na stranu, nahoru se jí moc nechce, ale přece jdem. Nabíráme západní kurz, sklápím si sedadlo. Recline pohodlný, ale leg rest je totálně na prd. Je to opravdu něco mezi sezením a ležením. Je to všechno, jen ne pohodlné. Ale mám, co jsem chtěl, upgrade. Chci ho vždy a stejně se cítím dotčeně a ublíženě, když ho nedostanu (dříve dvě tři minuty po nástupu, teď už jen minutu, dospívám).

lh food.jpg


Super věc v IFE je live tv, takže objednávám pivko s oříšky a sleduju fotbal. Na jídlo volím skvělé kuře. Není to žádný gastronomický zážitek, ale stolování je i v Y+ na úrovni. Další pivka, další fotbal, dvě hodinky spánek, dobrá svačinka, descent, hello Washington. U terminálu KLM 789, Aer Lingus, BA s Královnou, AF s obří hnusatkou a někde v dáli Rakušan se 767 (jo Kryštofe, to letadlo, které už máš, ale ne s Pobedou...).

čutaná.jpg


Moover do hlavního terminálu, 30 minut čekání na kiosk, 30 minut čekání na úředníka, secondary passport control, 90 minut čekání, dvě otázky, kolik mám peněz a kdy letím zpět, děkujeme, vítejte ve Washingtonu. Podruhé secondary, podruhé úplně v pohodě. Ono mít po 23 měsících pas plný, že se tam razítka sotva vejdou, lítat na ESTU do Státu do LA či NYC na večeři asi není normální, ale všechno v pohodě. Při čekání na Silver line vidím odlítat můj Kiel. Ano, tak ošklivé jméno po tak nudném městě dali nádherné 747.

svačina.jpg


motory.jpg


Do města se to celkem táhne, na Gallery Place potkávám kamarádku, Češku, kterou jsem nikdy v Čechách neviděl. Buď se vidíme v Hong Kongu, potkali jsme se na Bali a nebo teď tady.

Druhý den chčije a chčije, jeden ze Starbucksů se na dopoledne stává mojí kanceláří, přes oběd jdu do leteckého muzea. Pár fotek níže, stojí to za to, vstup nula peněz.

747 museum.jpg


dc7.jpg


dc7 wash.jpg


wash museum.jpg


TIP PRO ALESESL: Jestli se odhodláš ještě někdy letěl long haul, v muzeu se v DC dostaneš na upper deck 747. Možná jediná šance pro tebe, určitě bych to zvážil při levných letenkách sem...

Závěrem? Nesnáším Premium economy. Na krátkých letech do Taipei jako výhody Elitek proč ne, to je super, sranda CDG-LHR také, to se mi líbí. V Y+ lítám jen OW z USA domů s Aeroflotem, protože je to levný a 200% včetně bonusu do FB. Záměrně se kvůli potencionálním upgradům u Sky Team vyhýbám letadlům, které v konfiguraci Y+ mají. Upgrade a do tohoto pseuda, to je výhra málokdy. Vzhledem k tomu, kolik ale Y+ stojí, ji považuji za holý nesmysl kupovat. Raději díky statusu exit, při prázdném letu se dá natáhnout na trojce, to kvůli unmovable armrest v Y+ samozřejmě nejde a jste odkázáni na pozici, která je vám komfortní až po náloži škopků. Dostat upgrade na A3 považuji za slušnou exotiku, ale all in all, jsem rád, že proběhl, měl jsem nádherný výhled na motory. A to je pohled, který je při cestování asi ten nejkrásnější. Čert vem nějaký výhled z Empire State...tohle je to, čemu se říká nádhera.
747 museum.jpg
747 museum.jpg
wash museum.jpg


zbozivulekral
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 414
Registrován: 14. 01. 2018, 11:42
Oblíbené typy letadel: 787
Pohlaví: muž
Bydliště: LKTB
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: (Ne)chtěný upgrade cestou přes rybník

Příspěvek od zbozivulekral »

Ad muzeum, za mě docela zklamání, ale byl jsem pouze v té části přímo v D.C., mají ještě expozici asi 30 mil od města a ta je prý lepší. Snad bude příště víc času. Za sebe jako absolutní top doporučuju muzeum v Seattle.

Odpovědět