Tři ostrovy Nového Zélandu

Odpovědět
vit.spinka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 63
Registrován: 04. 07. 2010, 12:30
Bydliště: Tauranga
Stav: Offline

Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od vit.spinka »

Rok se s rokem sešel, začalo léto a nastal tak čas zase na nějakou delší dovolenou v přírodě. Opustit North Island a podívat se nějaký ten track/tramp na jihu NZ.

Na Novém Zélandu je mnoho cest přírodou, ale ty rozměry jsou naprosto odlišné od Evropy. Takže track hodinu autem je blízko, a na druhou stranu se dá najít track na 10 dní s přespáváním v turistických chatách (hut), kdy za těch 10 dní třeba nikoho nepotkáte (mimo hlavní sezonu). A osm těhle vícedenních tracků je zařazeno do Great Walks, tedy té nejvyšší úrovně, kde jsou většinou splachovací záchody (luxus!) a každý den potkáte zaměstnance DoC (department of conservation), který se o track a huts starají. Je to takový hezký úvod do vícedenních tracků a navíc jsou v opravdu krásné přírodě.

A z těhle Great Walks mi zbývaly poslední dva, relativně blízko sebe, a tak logicky pro první letošní dovolenou padla volba právě na ně. A protože moc dobře vím, že Great Walks se musí bookovat hodně dopředu, nelenil jsem, a zamluvil si je (resp. ubytování v huts) hned jak, to šlo (což bylo tuším letos v květnu). Nesmí se to podcenit, pokaždé potkávám turisty z Evropy či USA, které to nenapadlo a na svém životním výletu na NZ se na Great Walk nepodívají. Nejhorší je v tom Milford Track, ten se vyprodá opravdu rychle; ale i ty ostatní jsou v létě zamluvené brzo.

Původní první den měl být TRG-WLG-CHC-SZS. Už ani nevím, proč tam vůbec byl ten layover ve Wellingtonu, asi to vyšlo levěji (ačkoli TRG-CHC se také létá). Ale Santa (a dobří lidé v práci) tomu chtěli a přesně na den před tím zorganizovali vánoční firemní party v AKL, a tu jsem si nemohl nechat ujít. Takže routing byl nakonec nudnější, ale o žádný typ letadla jsem nepřišel (ona to domestic flotila AirNZ je celkem fádní a tak jsem i tak vyzkoušel všechny 3 typy, které má :D ).

map.gif
map.gif (23.88 KiB) Zobrazeno 3757 x


Den první: TRG-AKL

První den byl letecky velmi fádní, jen jeden krátký let. Obvyklý typ je na téhle trase Dash-8, ale cca rok na prvním a posledním letu létá ATR-72, takže v 6:30 to bylo atrko i tentokrát.
Letiště v Tauranze je malé, příjemné
Letiště v Tauranze je malé, příjemné

a už skoro rok se pilně pracuje na jeho zvětšení.
a už skoro rok se pilně pracuje na jeho zvětšení.

Zatím tu tedy máme tři checkin přepážky AirNZ
Zatím tu tedy máme tři checkin přepážky AirNZ

a malý salonek
a malý salonek

(nyní bez WC a o třetinu zmenšený).
(nyní bez WC a o třetinu zmenšený).

Air NZ je členem Star Alliance, a tak do salonku stačí i SA Gold. Navíc ale je tu jedna zajímavá možnost: kdo létá především vnitrostátní lety a nedostane tak na status (tady ty body naskakují opravdu pomalu), může si koupit členství v Koru klubu. To odpovídá cca tomu Goldu, ale jen na letech Air NZ. Takže salonky, kufr navíc, lepší výběr sedadel apod.

Na NZ moc nevěří v terorismus a protože vrtulák není kam moc unést (Austrálie je daleko), tak na lety do 100 cestujících (což přesně odpovídá dělení A320 vs turboprop) není security kontrola. Z TRG jety nelétají, a tak tu prostě kontrola není vůbec.
Stačí cedule "Security area"
Stačí cedule "Security area"
A slib, že propan-butanovou bombu opravdu s sebou v kapse nemám. A mimochodem - i když kontrola je, není tak striktní, jako v Evropě (nevadí tekutiny) a fronty nebývají. Na letišti je tak dobré být 30 minut před odletem (a odevzdat kufr), resp. 20 (bez kufru).

Fast Bag
Fast Bag

Jednou z dalších výhod Koru je tzv. "Fast Bag" - menší zavazadlo není třeba odbavovat, stačí pověsit visačku Koru / AirNZ Gold a odevzdat u (turboprop) letadla. Po přistání opačným postupem zase vyzvednout. Cíl je jasný, ušetřit čas, nemusím na baggage claim.

Dneska je to tedy ATR-72.
Dneska je to tedy ATR-72.
Pro mne má dvě vlastnosti - dvakrát tolik stewardů, než Dash-8 (tj. dva); a dilema, kam si sednout (vepředu je tišeji, vzadu je zas člověk rychleji venku).
A to rychleji myslím vážně - regionální letiště jsou malá, obvykle jsem za 3 minuty u parkovacího automatu. A kdo vystoupí první, je u toho automatu taky první :D

A ani Aucklandský regional terminal není velký -
A ani Aucklandský regional terminal není velký -
tohle je fotka od bagáže až ke gatům vpravo, salonku vzadu, východu ven vlevo. (Terminologické okénko: větší letiště bývají rozdělená na regional terminal = turbopropy a domestic terminal = jety. (A international, ale tam se na tomhle výletě nepodíváme.) A security je na vstupu do domestic. Drobný zádrhel je, jak vyřešit salonky.)

A jako poslední tu mám fotku z oné vánoční besídky - plavba na plachetnici a Aucklandském přístavu.
A jako poslední tu mám fotku z oné vánoční besídky - plavba na plachetnici a Aucklandském přístavu.

Byla to cca 20 let stará závodní plachetnice z America's Cup.
Byla to cca 20 let stará závodní plachetnice z America's Cup.
20181203-DSC09927.jpg (67.59 KiB) Zobrazeno 3757 x
Naposledy upravil(a) vit.spinka dne 17. 12. 2018, 07:56, celkem upraveno 1 x.


vit.spinka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 63
Registrován: 04. 07. 2010, 12:30
Bydliště: Tauranga
Stav: Offline

Re: Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od vit.spinka »

Den druhý, AKL-CHC-IVC-SZS

Na cestu na jih vyrážím druhý den ráno. Letím s jednou kolegyní, což jak se ukáže, učiní cestu zajímavější. To jen abyste se nedivili, až budete prstem na mapě hledat lety.

Ráno je pod mrakem, ale nic, co by překvapilo. Hezky teplo, takže ranní mlha taky nehrozí (občas v zimě ráno zavře AKL regional). Takže když aplikace ukazuje zpoždění letadla do CHC o 20 minut, je to jen důvod přeložit snídaní ze salonku v CHC do salonku v AKL.
Můžu doporučit, domestic lounge má výborná vajíčka.
Můžu doporučit, domestic lounge má výborná vajíčka.
I když ve špičce je opravdu plno.
I když ve špičce je opravdu plno.

(A propos - i s regional letenkou, pokud má na to člověk čas, můžu jít do domestic salonku. Je výrazně větší než regionální - i když i ten zrovna zvětšují. Ale to jsem odbočil, dneska letíme z domestic.)

Letadlo opravdu přijíždí k nástupnímu mostu,
Letadlo opravdu přijíždí k nástupnímu mostu,
vystupují cestující z CHC, chystá se boarding... až do hlášení, že kvůli bouřce je letiště uzavřeno. Až do odvolání.
Na obzoru oblohu křižují blesky.
Další hlášení objasňují, že ti co právě přiletěli jen tak neuvidí své kufry - nikdo nesmí jít ven ty kufry vyložit.

Do poklidné atmosféry odevzdanosti se ozývá tupá rána úderu blesku do budovy a spouští se požární alarm. Všichni se tak na sebe dívají, jestli opravdu máme vylézt ven do té bouřky, kam se bojí i zaměstanci. Ale z vysílačky agenta na boardingu se ozývá, že "we are not evacuating at this moment" a tak se žádný přesun nekoná.

Tohle se ještě opakuje, prokládené omluvami, že "až bude opravdu hořet, tak řekneme" a hlášením "opravu hoří, opusťte budovu" a "ne, ani tohle nebyl opravdový požár".
A na internetu si čteme, že někde tam venku stojí letadlo i s cestujícími (zatímco jety asi všechny zajely k chobotům, k turbopropům nikdo nejde a ani cestující nesmí ven do bouřky.) A koukáme, jak nám prší do zavazadel.
Takže za veselé diskuse (a to ještě nevíme, že na letišti opravdu bude za 4 dny hořet a evakuace bude na ostro) čas ubíhá a s 70 minutami nakonec opravdu boardujeme. Smíření s tím, že let CHC-IVC samozřejmě nestíháme, tím ani let na SZS - ale to nějak dopadne.

Kapitán se omlouvá za zpoždění, bouřka musí být aspoň 8 mil daleko. Bez dalšího zdržení (mimo očekávaného, že teprve teď smí doplnit palivo a vyložit/naložit kufry) vzlétáme...
po nějaké bouřce ani stopy
po nějaké bouřce ani stopy
ani tady
ani tady


V CHC po přistání zapínáme mobily
V CHC po přistání zapínáme mobily
a už je to tu - mám let o dvě hodiny později, takže od teď cca za hodinu. Ale kolegyně (která není v Koru a nemá sttaus...) má let až za další dvě. Ok, tak ji vezmu do salonku, ať se jí aspoň dobře čeká.
A aplikace navíc říká, že prý musíme na check-in - no, to v salonku taky zvládnou, že.

A zvládli. Jen s tím, že za a) ten první let je opravu plný a vděčím za něj právě Koru a b) kufry končí v CHC a hybaj ze salonku, kufry vyzvednout, a znova odbavit.

Na baggage claim kufry nikde - že by si je už všichni vyzvedli? No nevadí, je tu přepážka pro ztracená zavazadla a další hloupé dotazy. Ptáme se tedy po kufrech. Čímže jsme přiletěli? Tím letadlem, co do něho uhodil blesk? Ne, tím z AKL. No, to je to, jak do něho uhodil blesk. To vám nikdo neřekl? No neřekl a nikdo si ani ničeho nevšiml.

Po pár minutách a dalších několika cestujících se rozjíždí pás a těch pár našich kufrů se na něm zhmotňuje. Teď rychle check in, odlet je za 20 minut. Stíháme, kufr to prý ještě stihne.

Já pospíchám ke gate (no to bych přeháněl, všechno je tu tak blízko, že jsem tam za dvě minuty) a kolegyni opouštím, zpátky do domestic salonku bychom to nestihli.
V CHC mají zajímavý experiment:
Koru regional express lounge.
Koru regional express lounge.
Je tu kavárna v terminálu, kde z jedné strany chodí normální zákazníci, a
z druhé strany
z druhé strany
je obestavěný prostor (trochu to vypadá jak klec :lol: ) pro kartičkáře. Ale není tu nikdo z AirNZ a nejde sem vzít hosta či děti.
Během tří minut zhltnu oběd
Během tří minut zhltnu oběd
a už se boarduje.
Zase ATR-72.
Zase ATR-72.

Sedím vedle infanta - ale co si mám co stěžovat. On si údajně změnil letenku ze sedačky na infanta, a tak tu zbylo místo právě pro mne.

Ještě v CHC se povedlo přebookovat let IVC-SZS. To není AirNZ, ale Stewart Island Flights, které operují právě jen mezi těmito dvěma letišti - tedy Stewart Island a nejbližší město "na pevnině", tedy Invercargill. Letecká společnost je to pohodová, malá, všechny letenky stojí stejně a tak jsou flexibilní.

Sedím tedy na letišti v IVC.
Sedím tedy na letišti v IVC.
Do salonku nemůžu, pro dnešek už mám s AirNZ odlétáno. Asi po hodině se ozývá požární poplach. Ale předem hlášený, tohle byl jen test. Bouřka nikde.

Cca po hodině se blíží let kolegyně a ozvývá se letištní rozhlas. Že let z CHC je už skoro tady, ale bouřka taky a kapitán se rozmýšlí, jak to tedy bude. No, ačkoli bouřka byla malá (ale to se mi to kecá, na zemi, jen podle meteo radaru),
tak letadlo otáčí zpět do CHC.
tak letadlo otáčí zpět do CHC.


No, takže kolegyně už dneska nedorazí. Ono to nějak dopadne, tady na NZ všechno vždycky nějak dopadne.
Nasedám do Piper PA-32
Nasedám do Piper PA-32
spolu s pilotem a jednou další cestující a odlétáme.
spolu s pilotem a jednou další cestující a odlétáme.
Cestou se rozprší, ale jinak je let naprosto ok a za 10 minut přistáváme. Pilot přeloží těch pár kufrů a carga (a zmokne), a už nás dodávka z letiště odváží do města. "Terminál", tedy místo na check-in, pošta, čekárna a prodejna suvenýrů je totiž přímo ve městě (no... má to 400 obyvatel), vedle hospody, supermarketu a přístaviště přívozu.

Dodatek k IROPS a pojištění: kolegyně měla štěstí v neštěstí, CHC byl pro ní jen přestup, a tak dostala na noc hotel. Ale kdo letěl z CHC (a naopak kdo chtěl letěl z IVC, ale let byl kvůli tomu zrušený), tak měl smůlu. A cestovní pojištění na kartě taky nepomohlo.

Kolegyně tedy tráví noc v zapomenutelném hotelu a má rezervaci na 6:30.

Den třetí, IVC-SZS
Kolegyně nakonec neletí 6:30, ale až v osm. Zřejmě nějaký další kartičkář.
A zatímco já vyrážím na track, ona ještě sedí v letadle do IVC. Ale nakonec všechno dopadne dobře a přesně o 24 hodin později oproti plánu přistává na SZS, vyráží hned na track a večer už se znovu potkáváme.

Dny další
O https://www.doc.govt.nz/parks-and-recreation/places-to-go/southland/places/stewart-island-rakiura/rakiura-national-park/things-to-do/rakiura-track/ Rakiura Track si přečtětě sami, já mohu jen doporučit, pokud chcete vidět místní faunu,
třeba zrovna papouška kākā.
třeba zrovna papouška kākā.
A máte-li pár hodin navíc, zajeďtě na Ulva Island, kde uvidíte ptáků ještě víc. Z těch obyčejnějších třeba
oystercatcher
oystercatcher
nebo sealion (no, to zrovna moc pták není).
nebo sealion (no, to zrovna moc pták není).


A jako bonus - podle legendy je South Island maorská kanoe a Stewart Island (Rakiura) je její kotevní kámen.
Něco na tom bude, opravdu tam je kotevní řetěz  :roll:
Něco na tom bude, opravdu tam je kotevní řetěz :roll:
Naposledy upravil(a) vit.spinka dne 17. 12. 2018, 08:27, celkem upraveno 1 x.

vit.spinka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 63
Registrován: 04. 07. 2010, 12:30
Bydliště: Tauranga
Stav: Offline

Re: Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od vit.spinka »

Letecký den třetí (SZS-IVC) a pár pozemních
Ráno po tracku nohy bolejí, na check-in daleko... tedy asi 200 metrů. Jak už jsem říkal, ono jediné městečko Oban na Stewart Island je malinké. Většina ostrova je neobydlená a spravovaná jako conservation land (něco jako CHKO) a Oban je centrem pro veškerou turistiku a všechno ostatní.
I pro cestu zpět volíme letadlo. Přívoz by byl levnější a i od něj jezdí shuttle bus do Invercargillu na letiště a do města - ale letadlo je letadlo, že jo.

Po nějakých zmatcích s jedním noshow (noční pařba prý stála za to) jedeme na letiště,
překládají se kufry, cargo, pošta
překládají se kufry, cargo, pošta
a náš skoro plný Brittan-Norman Islander vzlétá.
Ještě jeden pohled na airstrip
Ještě jeden pohled na airstrip
a už letíme směr IVC. Tentokrát je počasí bez deště a pilot tak vybírá travnatou runway přímo od jihu a ušetří si tak jednu otočku na obvyklý approach od východu.

O Invercargillu kolují pověsti jako o nejdnudnějším městě NZ, ale něco se tam přeci jen najde. Navíc lidé jsou tam opravdu srdeční, prostě to není destinace přeplněná turisty (na ty taky brzo dojde). Z Invercargillu je film "The World's Fastest Indian" a tak tu jsou hned dvě motocyklová muzea (jedno tedy není přímo muzeum, jen několik motorek apod. uprostřed železářství). A taky je tu velké automobilové muzeum a pro velké hračičky možnost si "na pískovišti" hrát se skutečným bagrem.
Nad Queen's Park vede approach na IVC, ale moc toho nelétá a všechno je tu jen Dash-8 či ATR-72.


Povinným výletem z Invercargillu je Bluff, tedy nejjižnější místo South Island (i když to po návštěvě Stewart Island už nemá to kouzlo :shh: ).
Je tu dle očekávání směrovník
Je tu dle očekávání směrovník
(1403 km na Cape Reigna, tedy nejsevernější bod North Island). A taky tu je -
no jasně, druhý konec toho kotevního řetězu  :))
no jasně, druhý konec toho kotevního řetězu :))


Další cesta vede autobusem
Další cesta vede autobusem
do Te Anau, odtud pak na Kepler Track https://www.doc.govt.nz/keplertrack.

Opět jen pár fotek - poslední civilazcí je hráz jezera
s možností zapsat se do Darwin Awards,
s možností zapsat se do Darwin Awards,
a pak už jsou to jen bush,
kopce, a výhledy.
kopce, a výhledy.


A největší papoušek světa, kea.
A největší papoušek světa, kea.
Velmi chytrý, velmi mazaný. Zrovna čeká, jestli někdo nenechá batoh bez dozoru. Aby si otevřel zip, tam určitě budou oříšky, či muesli tyčinka. Ale nekrmit!

Po Kepler Track je tu další bus, zpět do civilizace = někam, kde je pořádné letiště. Tedy do Queenstownu.

Queenstown je naopak město velmi turistické, Kiwiho (=obyvatele NZ) tady skoro nenajdete, ani jako zaměstnance obchodu/hotelu. Všude davy, všechno pro turisty, adrenalinové sporty v létě (tady vznikl bungy jumping), lyžování v zimě, nákupy po celý rok. (A pitky po večerech a spousta hostelů, proto se asi těm adrenalinovm sportům daří, střízlivý člověk na to nevleze :mrgreen: )

Ale i tak se do Queenstownu vracím - je to nejbližší letiště pro mnoho tracků. A i přímo z města je jeden výlez na kopec
Ben Lomond,
Ben Lomond,
dá se trochu podvádět a kousek si ušetřit lanovkou.
A pak/nebo si třeba u lanovky zajezdit na luge.
A pak/nebo si třeba u lanovky zajezdit na luge.
A nebo vzpomenout na cocika a jeho závislost na větrných tunelech.
A nebo vzpomenout na cocika a jeho závislost na větrných tunelech.
A nebo nejlepší hamburger dle CNN (2015)
A nebo nejlepší hamburger dle CNN (2015)
Naposledy upravil(a) vit.spinka dne 17. 12. 2018, 09:43, celkem upraveno 2 x.

vit.spinka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 63
Registrován: 04. 07. 2010, 12:30
Bydliště: Tauranga
Stav: Offline

Re: Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od vit.spinka »

Den poslední, ZQN-AKL-TRG
A je tu den poslední a návrat domů. Ráno autobusem na letiště za výpalné 10 NZD (nebo za dva, pokud člověk jezdí víc a pořídí si čipovku).
Šampaňské na rozloučenou s dovolenou.
Šampaňské na rozloučenou s dovolenou.
A ze salonku je hezký výhled přes gaty na plochu.
A ze salonku je hezký výhled přes gaty na plochu.


Letiště ZQN je dokonce mezinárodní - jsou tu lety domácí a do Austrálie. Dál zahraničí nesahá.
A boardování je pěšky od gate ke schodům, boarding je z obou konců.
A boardování je pěšky od gate ke schodům, boarding je z obou konců.


Cestou zpět tak přemýšlím, co jsem ještě zapomněl popsat. Tak třeba kafe v saloncích - objednat se dá přímo v aplikaci AirNZ, hned po scanu boarding passu u vchodu se aplikace ptá, jaké si dáte kafe (a pamatuje si poslední tři).
A nic nebrání si vzít jedno na cestu, projít s ním security (jak už jsem říkal, tekutiny nevadí) a nastoupit.
A nic nebrání si vzít jedno na cestu, projít s ním security (jak už jsem říkal, tekutiny nevadí) a nastoupit.
(Zrovna v ZQN je lounge jedna společná pro domestic i international, tedy před security.)

Tentokrát je to sedadlo 2F. Tedy bulkhead - a economy. Protože domestic fleet nic jiného než economy nemá.

A hned co vystoupáme a pokocháme se výhledy.
A hned co vystoupáme a pokocháme se výhledy.
2018-12-15 11.12.04.jpg


Tak se podává catering. Tohle je jet, tedy dlouhý let, a je tu tedy celé menu: čaj/káva a sušenka/čipsy.
Dneska mě měli rádi, dostal jsem sušenky dvě.
Dneska mě měli rádi, dostal jsem sušenky dvě.


A jako vždy, před přistáním, bonbon.
A jako vždy, před přistáním, bonbon.


V AKL mám jen trochu času, tak tedy tentokrát je to regionální lounge. Malá, nacpaná, malý výběr jídla, ale kafe dobré, jako vždy.
Je to prostě na 10-15 minut před odletem - rychle něco zakousnout a dát si jedno kafe.
Je to prostě na 10-15 minut před odletem - rychle něco zakousnout a dát si jedno kafe.


Boarding opět pěšky (taky jak jinak, do turbopropu, autobusy tu snad ani neznají).
Protože v AKL je gatů hodně, je tu nejdřív krytá "chodba",
Protože v AKL je gatů hodně, je tu nejdřív krytá "chodba",

než se dostaneme k našemu Dash-8.
než se dostaneme k našemu Dash-8.


A po cestě k našemu letadlu bonus - Air Chathams tu dnes na vedlejší stojánce mají Convair-580. A Land Rover, který bude dělat pushback.
A po cestě k našemu letadlu bonus - Air Chathams tu dnes na vedlejší stojánce mají Convair-580. A Land Rover, který bude dělat pushback.


A aby byl catering kompletní, tohle je úplná nabídka na letu AKL-TRG.
A aby byl catering kompletní, tohle je úplná nabídka na letu AKL-TRG.
Prostě za 25min letu se nestihne víc, než vodu (a povinný bonbon na konec).

A v TRG nás už čeká otevřený další kus terminálu a
A v TRG nás už čeká otevřený další kus terminálu a
dokonce i lounge (kam se tedy teď chodí venkem skrz kontejnery).
dokonce i lounge (kam se tedy teď chodí venkem skrz kontejnery).
Ale tam se dostanu až někdy příště.

A to je vše. Navštívili jsme tři největší ostrovy NZ a všechno nějak dopadlo. Tady je všechno tak nějak na pohodu a není důvod se stresovat.
Hlavním cílem výletu byly tracky, ne létání - a ty splnily očekávání a můžu jen doporučit.

alesesl
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2862
Registrován: 27. 02. 2004, 05:55
Oblíbené typy letadel: vrtulove letadla
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha Zapad
Stav: Offline

Re: Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od alesesl »

Vyborny TR, krasne fotky prirody, i mene znamych letist pro nas Evropany. Diky za zprijemneni pondelniho dopoledne v praci. :D

ANZ uz nema Beeche 1900?


vit.spinka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 63
Registrován: 04. 07. 2010, 12:30
Bydliště: Tauranga
Stav: Offline

Re: Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od vit.spinka »

Je to tak, Beeche už jsou přes dva roky minulostí. A s nimi i několik destinací (Kaitaia, Whakatane). Důvod byl jednoduchý - ekonomika.

Dominik
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 17
Registrován: 12. 11. 2018, 22:31
Stav: Offline

Re: Tři ostrovy Nového Zélandu

Příspěvek od Dominik »

Skvely TR, velmi rad citam a vidim fotky letectva z exotickych miest.

Vsetko dobre,
Dominik


Odpovědět