[TR komplet] Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

[TR komplet] Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 25. 07. 2019, 01:37

Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě

SAM_7409.jpg
SAM_7409.jpg (425.71 KiB) Zobrazeno 3330 x

1. díl - Příliš dlouhá cesta do Afriky
2. díl - Nejmenší země kontinentální Afriky
3. díl - Divokým Casamance s neposlušným autem
4. díl - Po „turistických atrakcích“ Senegalu
5. díl - Domů do vymrzlé Evropy

Srpen 2018, Zubštejn

Na pohodovém letním festivalu Zubštejn času potkávám náhodou kámoše Silvestra. Studovali jsme před lety na stejném gymnáziu, od té doby se vídáme spíše sporadicky, ostatně tady jsme se viděli asi po roce. Na několik let se odstěhoval do Íránu, nějaký čas strávil v Guineji, teď přesídlil do Gambie, odkud občas lítá do iráckého Kurdistánu, kde koordinuje jistý humanitární projekt. A ostatně – totéž i v Gambii. Zde konkrétně pracuje pro projekt Kola pro Afriku, jehož cílem je pomáhat zvyšovat vzdělanost velmi mladé gambijské populace tím, že dovážejí darovaná vyřazená kola z Evropy, starají se o ně a půjčují je školám, čímž se žákům kvůli slabé infrastruktuře zásadně zkrátí cesta z domu do školy – což je mnohdy rozhodující faktor pro to, zda rodiče do školy (zvláště v období, kdy je více zemědělské práce) pošlou či ne.

„No a jak to jde v Africe?“
„Ale jo, jde to, no však se přijeď podívat.“
„To nezní špatně, ale letos už nemám žádné volno. Do kdy tam budeš?“
„Minimálně do února, pak nevím…“

Přemýšlím. Zhruba v půlce ledna musím být v ČR. Únor je daleko. Co takhle využít přelom roku? Gambie by nemusela by nemusela být zrovna destinací, kde se přes svátky zvednou ceny na dvojnásobek. Respektive spíše Senegal – z Dakaru to do Gambie není daleko a dá se sem doletět podstatně snáze a většinou levněji. No a ostatně – Gambie je maličká země, když už tam letět, tak to stejně chce nakouknout i do Senegalu.
Hledám tedy letenky na konec prosince cca na 10-15 dní, zatím nemám přesnou představu. Relativně rozumné ceny na některé dny má TP, ale tarify jsou jen s příručáky. Pak obligátně TK. SN drahé.

Po festivalu jedu do Brna, kde mám sezení s kamarády, rovnou zjišťuju, jestli by se někdo nepřidal. Po pár dnech se rozhoduje kamarád Kuba, že pojede se mnou, a za dalších pár týdnů dokupuje letenku ještě Ondra, čímž jsme poskládali stejnou trojici jako před pár lety v Panamě. A na poslední chvíli pak ještě Kamil, v té době už jsou naše letenky předražené, tak kupuje letenky od AT z MUC, přiletí asi 8 hodin před námi a odletí 12 hodin před námi.

A co naše letenky? Pár dní po festivalu jsem k tomu sedl z domova v klidu. Nejvíc nakloněn jsem byl TK – navzdory nelogicky vypadající trase, delšímu času a hlavně fakt dlouhému letu v 737. Ale jiné aspekty byly pro TK příznivé – zaprvé bezkonkurenční cena (v nejlepším případě 13.000 do DSS), zadruhé má zvědavost na nové letiště (ano, v té době jsem ještě hloupě věřil, že bude na přelomu roku už rozumně fungovat), zatřetí mám nevyužitý voucher na upgrade, který za pár měsíců propadne. Kromě naděje na zvýšený komfort je to pro mě zcela nový produkt – krátké lety v narrow-body businessu od TK už mám vyzkoušené několikrát, stejně tak dlouhé ve wide body. Ale jak vypadá business ve „dlouhém“ letu v 737?

Když už skoro bookujeme letenky VIE-DSS-PRG, objevuju na jedinou kombinaci dní rozumnou možnost doletět až do BJL. TK totiž lítají do DSS ve třech variantách – buďto přímo, nebo v trojúhelníku s NKC, nebo nově od prosince v trojúhelníku s BJL. To jsem samozřejmě věděl, ale při kombinacích, co jsem zkoušel, byl nárůst ceny se zapojením BJL velmi zásadní. Ale na tenhle den, a pouze při kombinaci s odletem z PRG, to dává cca 15.000 Kč. Krátká porada a berem, 2.000 Kč navíc oproti jen DSS nám šetří den cesty (která by ještě cca 1.000 Kč stála). Já tedy PRG-IST-(DSS)-BJL/DSS-IST-PRG, Kuba akorát volí pro pohodlnější návrat do Brna variantu s krátkým přestupem po zpáteční cestě na let do VIE, Ondra se za pár týdnů přidává a kupuje stejnou variantu jako já.

Před koupí však ověřuju ještě jednu věc. Gambie má ne zcela ujasněnou otázku vízové povinnosti pro občany ČR. Většina občanů EU má vstup bez víza, to samé se v roce 2016 chystalo pro občany ČR. Jenže prezident tento zákon nestihl podepsat. Protože po dlouhé autoritativní vládě jednoho muže ustoupil nátlaku a po mnoha letech se konaly volby. K prezidentově překvapení však tyto volby neobhájil, výsledek neuznal, odmítl odstoupit a až poté, co do země vstoupila senegalská armáda, prezident naložil státní pokladnu, luxusní vozový park a utekl do Rovníkové Guineji, nejdelší kontinuální africké diktatury (která nevydává zločince), no a… otázka víz pro české občany je stále nejasná.

Praxe, kterou mi potvrdil Silvestr za svou řadu cest, je, že na pozemní hranici obvykle vízum vyžadovat zkouší, ale když je člověk neoblomný, projde vždycky bez víza. Na letišti je to prý bez problémů. Ale co když se víza budou dožadovat už při odletu z Prahy?

Píšu dotaz na českou pobočku TK. Ne že bych o pozemních službách TK (a nic konkrétně proti pražské pobočce) měl nějaké iluze, ale s tímhle by mi snad mohli pomoct, ne? Omyl. Dostávám rychlou, ale úsečnou odpověď ve znění zhruba „Dobry den, Turkish ale do Gambie neletaji, bohuzel… hezky den (podpis).“. Že člověk u TK nemá přehled o každé otevírající se lince, bych docela pochopil, ale že když mu napíšu konkrétní dotaz, ke kterému píšu, že mám rezervaci na let do Gambie s TK… tak bych naivně doufal, že aspoň ověří, zda ta linka třeba náhodou neexistuje, než vydá soud. Až na můj další mail, kde ukazuju screen rezervace, pracovník TK uzná, že linka TK599 opravdu existuje (hurá!), a dle jejich systému vízum vyžadováno není. Výborně. Mail s písemným potvrzením TK raději tisknu a beru na letiště, ale použít ho nemusím.

Teď ještě ten upgrade. Probíhá opět přes pobočku TK, bez komplikací, ale jako vždy jsou ochotni upgradovat pouze jeden segment, ne celý směr jako na všech ostatních pobočkách. Tohle asi časem budu holt řešit hovory na centrálu, ale ve chvíli, kdy letím s kamarády, se tím zabývat nechci a svezu se aspoň na prvním letu s nimi v Y.
Naposledy upravil(a) zennie dne 28. 08. 2019, 05:40, celkem upraveno 9 x.


zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 25. 07. 2019, 01:43

1. díl - Příliš dlouhá cesta do Afriky

30. prosinec 2018

Od koupě letenky uběhne pár měsíců, během kterých se ukáže, jak bylo naivní čekat let přes nové letiště (pokud by se dodrželo druhé udané datum přesunu, tedy noc z 30. na 31. prosince, bylo by to nepochybně zajímavé, protože přilétáme 30. večer a dál pokračujeme 31. v jednu ráno). Scházíme se v salónku Mastercard a krátce po přípitku na náš výlet nasedáme do letadla směr IST (ok, dnes už bych měl psát ISL…), který probíhá bez jakýchkoli zajímavostí, přes debaty s kamarády ho ani pořádně nevnímám. Chvíli nás mate, když ještě asi 5 hodin před odletem Flightradar hlásí, že pro nás z Istanbulu letí A330, ale zjevně se jedná o omyl, který je opraven, než letadlo vyletí.

flightradar.jpg
Podivnosti na Flightradaru
flightradar.jpg (96.55 KiB) Zobrazeno 3332 x

Na Atarürkově letišti dalších pár hodin v salónku a hurá nasednout do MAXe, který byl TK dodán před několika málo týdny.

SAM_5858.JPG
„Ah, flying to Bangkok, right?“, povídá personál istanbulského salónku při pohledu na boarding pass. „Yea, sure...“
SAM_5858.JPG (455.82 KiB) Zobrazeno 3332 x

31. prosinec 2018, TK599 IST (Atatürk)-DSS-BJL, 01.30-07.40, Boeing 737 MAX 8 (TC-LCB)

Boarding je busem, otevřené jsou přední i zadní dveře - ač sedím vepředu, volím cestu zadem, abych si letadlo prošel. Nastupuju kvůli tomu jako poslední a sedám provizorně na jednu ze zadních sedaček, abych v protisměru nepřekážel.

SAM_5876.JPG
Nástup do MAXe
SAM_5876.JPG (247.97 KiB) Zobrazeno 3332 x


SAM_5889.JPG
Economy class
SAM_5889.JPG (246.12 KiB) Zobrazeno 3332 x


SAM_5897.JPG
Business class
SAM_5897.JPG (248.93 KiB) Zobrazeno 3332 x

Zatímco economy byla plná, obsazenost businessu je mizivá - 4/16. Každý cestující má pro sebe nejen dvousedačku, ale vlastně celou řadu. Přichází klasický výběr welcome drinků, jako má TK i na jiných letech (limetka, malina, pomeranč, voda).

SAM_5901.JPG
Uvítání na palubě
SAM_5901.JPG (241.95 KiB) Zobrazeno 3332 x

Velmi krátce po odletu přichází menu.

SAM_5905.JPG
První pokus
SAM_5905.JPG (244.4 KiB) Zobrazeno 3332 x

Rozkoukávám se, mám trochu hlad, něco lehčího bych si dal, k tomu sklenici vína a spát... Alkohol ale nevidím a menu vypadá, že už je na větší snídani, co asi bude servírována před přistáním... zvláštní, že by nebyl po odletu vůbec žádný servis? O pár sekund později přichází letuška: „Sorry sir, we gave you wrong menu. Here you are.“

SAM_5910.JPG
Druhý pokus
SAM_5910.JPG (248.87 KiB) Zobrazeno 3332 x

Jsem rád, že došlo k omylu a teď už mám správné menu... asi první dvě sekundy, než si ho přečtu. Menu bylo na opačný směr, ale koncepčně je stejné. Za chvíli přichází letuška znovu, co si dám. Snědl bych něco lehčího („Sure, we will be serving the breakfast soon!“) a k tomu (zoufalý pokus), možná, eh, třeba nějakou sklenici vína...? Ano, dostávám přesně tu odpověď, které jsem se bál.

„Sorry sir, no alcohol is served on this flight.“

Ano, TK je aerolinka, na kterou se ani po desítkách letů stále nedokážu dostatečně připravit - vždycky mě spolehlivě něčím překvapí. Jasně, Gambie i Senegal jsou muslimské země, ale přesto mě vůbec nenapadlo, že by TK provozovali takto dlouhé lety, kde ani v businessu není ani kapka alkoholu. Že se velká snídaně servíruje o půl třetí ráno na počátku sedmi (DSS) až devítihodinového (BJL) letu, to už mě vlastně v tento okamžik ani nezaráží.

Dávám si tedy snídani, což je za celý let asi jediná věc, ze které nejsem zklamaný. Klasická snídaně, jak by ji člověk od TK čekal, sýr, zelenina, pečivo, olivová pasta... chuťově není co vytknout, dal bych si ji znova klidně hned teď.

SAM_5923.JPG
Snídaně
SAM_5923.JPG (244.67 KiB) Zobrazeno 3332 x


SAM_5931.JPG
Hlavní chod
SAM_5931.JPG (248.76 KiB) Zobrazeno 3332 x

Zpět k tomu alkoholu. Nejsem člověk, co by bez něj pár hodin nevydržel. Ale dnes jsem se na skleničku těšil obzvláště, a to ze vznešenějšího důvodu. Zhruba dvě a půl hodiny po odletu, krátce před tuniským pobřežím, mě čeká můj miliontý kilometr ve vzduchu! A věřím, že by si tato příležitost zasloužila něco slavnostnějšího než mátovou limču. Smůla.

SAM_5949.JPG
Milion!
SAM_5949.JPG (248.06 KiB) Zobrazeno 3332 x

Po zbytek letu není moc co řešit. IFE jsem lehce proklikal před jídelním servisem - obvykle mě zajímá jen mapa a nic jiného, ale chtěl jsem kouknout, co se nabízí. IFE je bohužel zasekané, dálkový ovladač skoro nefunguje, předklánět se k dotykovému displeji je dost nepříjemné, takže to vzdávám. Mapa, kterou si nechávám obvykle puštěnou na pozadí, se jednou za čas vždy zasekne a je třeba aplikaci restartovat. Potřetí už mě to přestává bavit, vypínám a jdu spát.

A jak se spí? Blbě. Jelikož změnu 737-900 (který byl avizován dlouho) na MAX jsem postřehl až pár dní před odletem, vůbec jsem si nestihl zjistit, jaké sedačky tam jsou - ale u zcela nového letadla, které TK nasazuje právě na dlouhé africké lety... jsem si dovolil přece jen čekat něco pohodlnějšího. Ano, sedačka je široká, prostor na nohy docela ok... ale to je vše. Sedačka se totiž sklápí minimálně, důsledkem čehož se tady necítím téměř o nic pohodlněji než v economy. Bohužel.

Budím se rozlámaný krátce před přistáním v Dakaru. Většina letadla vystupuje, pak probíhá úklid (během kterého mi v nestřeženém okamžiku posádka vezme polštář, takže další spánek už zcela jistě nebude). Jdu se tedy projít za kamarády v economy, během čehož si uvědomuju... že mám hlad. Zjišťuju, že jsem prospal druhý „servis“, tedy sandwich, co byl napsaný v lístku. V economy něco podávali, v businessu pravděpodobně taky, ale zaspal jsem to. Nevá, řeknu si po odletu z DSS, určitě mi ten sandwich nebo něco dají.

Po hodince na zemi s cca 45min zpožděním odlétáme do Gambie. Let je kratičký (55 min), žádný super servis nečekám, ale určitě aspoň se sklenicí vody přijdou (na meziskoku trojúhelníkového letu do SGN/HAN podává TK plné jídlo...má ale skoro 2 h, takže tady aspoň ta voda...?), takže nezvoním a trpělivě čekám.

A zase jsem se v ospalosti stal obětí vlastní naivity. Po bezpečnostních instrukcích nikoho z posádky nevidím až do té doby, než zase klesáme. Po noční snídani přichází druhá pozitivní věc z letu - a to výhled na perfektně načasovaný východ slunce nad řekou Gambie.

SAM_5951.JPG
Nádhera, nemůžu se odlepit od okna.
SAM_5951.JPG (240.58 KiB) Zobrazeno 3332 x

Po přeletu řeky, podle které je země pojmenovaná, děláme otočku a klesáme, venku se mezitím plně rozední.

SAM_5961.JPG
Pustina při příletu do BJL
SAM_5961.JPG (244.6 KiB) Zobrazeno 3331 x


SAM_5966.JPG
Přivítání v Gambii
SAM_5966.JPG (247.84 KiB) Zobrazeno 3332 x

Z letadla se zvedám rozlámaný, hladový a zklamaný. Tohle už dobrovolně opakovat nebudu...

SAM_5968.JPG
Letiště BJL
SAM_5968.JPG (245.75 KiB) Zobrazeno 3332 x


200_GMD.jpg
Mimochodem, letištní terminál se nachází na gambijské bankovce s nejvyšší nominálního hodnotou - 200 dalasi (cca 90 Kč).
200_GMD.jpg (27.3 KiB) Zobrazeno 3332 x

Průchod imigrací je vše, jen ne hladký. Jsou tu dvě budky, když úředník vidí, že bílých tváří přiletělo povícero (tři), volá nás, ať jdeme pohromadě. Co tu děláte, proč jste přijeli, s kým se máte v plánu potkat. „What is your mission here in the Gambia*?“ To vše přes sklo a chrchlající reproduktor. Nakonec mává, ať jdem dál, ale naše pasy si nechává. Nějak to komentuje, ale nerozumím tomu ani náhodou. Jdeme k pásům, které zatím nejezdí, vyhlídnu z haly s baggage claimem ven a v příletové hale vidím Silvestra, který už nás čeká, takže se vydávám poptat, co že máme dělat. „Jo, to je v pohodě... běž zpátky dovnitř, vemte si bágly a pak přijďte, musíme do imigračního kanclu.“

*Ano, Gambie je jedna z relativně mála zemí, která si ve svém krátkém názvu ponechala určitý člen a opravdu se používá. Prý proto, aby si ji lidi nepletli se Zambií...


SAM_5971.JPG
Příletová hala BJL
SAM_5971.JPG (247.58 KiB) Zobrazeno 3332 x

Z příletové haly procházíme neoznačenou chodbou do neoznačené kanceláře, kde už Silvestra zjevně znají. Asi 10 minut s úředníky debatuje, což moc nestíháme, protože vlastně prapůvodně nevíme, co po nás chtějí. Během konverzace samozřejmě pochytím, že celá hádka je o tom, že si koupit vízum. Otázka víza pro Čechy, kterou jsem výše zmínil, je místním úředníkům známá, což si vykládají ve svůj prospěch a berou to jako dobrý business. Budem se s tebou hádat tak dlouho, dokud si vízum nekoupíš (samozřejmě, pokud trváš na tom, že nálepku nepotřebuješ, umíme to tady v kanclu, kde nejsou kamery, udělat nějak levněji!). Silvestr pohotově vytahuje kopii dekretu, který potvrzuje, že vízum nepotřebujeme. Ještě asi pět minut se hádají, než nám přináší pasy a dostáváme razítka.

Zhruba sedm hodin před námi, o půl druhé ráno, totiž přiletěl Kamil s Royal Air Maroc, a souboj v tvrdohlavosti mezi úředníkem a Silvestrem trval asi hodinu a půl. A jeden ze dvou úředníků, co s námi sedí v místnosti, u toho byl a opakovat to asi nechce, takže jsme nakonec venku podstatně rychleji. Sedáme do modrého Transportera, přezdívaného Borůvka, a míříme do centra Serekundy. Toto pro Čechy libozvučně znějící místo je největší aglomerací a ekonomickým centrem Gambie. Banjul, hlavní město, po kterém se jmenuje i letiště (které je od samotného Banjulu vlastně docela daleko), je malá díra obklopená ze tří stran řekou a z jedné strany bažinami, kde sídlí správní orgány a je tady přístav. Centrum gambijského dění je však v Serekundě, kde trávíme následující dva dny.

serekunda-map.jpg
Po cestě z letiště "do centra" (tedy do Serekundy) člověk o Banjul vlastně vůbec nezavadí.
serekunda-map.jpg (227.44 KiB) Zobrazeno 3332 x


Příště: Nejmenší země kontinentální Afriky
Naposledy upravil(a) zennie dne 28. 07. 2019, 00:52, celkem upraveno 1 x.

alesesl
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2739
Registrován: 27. 02. 2004, 05:55
Oblíbené typy letadel: vrtulove letadla
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha Zapad
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod alesesl » 25. 07. 2019, 09:39

Fantasticky Tr a tesim se na pokracovani. Takove neotrele a neproflaknute destinace jsou super. Jako ve Vasem pripade, pruvodce, ktery zna mistni pomery je vzdy nejlepsi reseni.

MarcosFT
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 562
Registrován: 10. 06. 2014, 21:30
Oblíbené typy letadel: B747, E145, B753
Bydliště: Hong Kong
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod MarcosFT » 25. 07. 2019, 16:39

Zajímavá destinace a gratuluji k milionu. Já měl milion mil uprostřed letu mezi KUL a PVG s Shanghai Airlines na reclineru a jen sparkling wine :( Jinak nejsi už trochu otrávený z TK? Po 35+ letech kdy cca 75% je Y a zbytek C včetně long haulu mi příjde TK již jako nuda - respektive člověk se na to těší, ale nakonec je to průměr jako vše jiné. Pořád dokola to stejné jídlo (na stejný způsob) x let, v salóncích pořád to stejné i po přesunu ISL/IST...

Dominik
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 13
Registrován: 12. 11. 2018, 22:31
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod Dominik » 26. 07. 2019, 13:58

Zdravim, vyborne sa to citalo. Ja som sa tiez vydal na plane spotting weekend do Istanbulu zaciatkom decembra aby som si este rychlo stihol "vyskusat" Ataturk predtym, ako sa prestahuju. S takymi mega projektmi sa to ale posuva hore dole.

"Toto pro Čechy libozvučně znějící místo je...." haha, nemohol som si pomoct, od zaciatku clanku som bol zvedavy, ci sa to spomenie. To si zvladol velmi sofistikovane. :D


Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1135
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod Lkprak » 26. 07. 2019, 19:42

Pěkný trip report ze zajímavé destinace, i já se přidávám k nedočkavcům na další pokračování :thumbup:

zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 27. 07. 2019, 14:05

Díky, pracuju na pokračování.

MarcosFT: když se mě zeptáš takhle... jo, máš pravdu, je to nuda. Ale na druhou stranu, kdyby ses zeptal, jestli mi to vadí... ani ne. Jídlo u TK se opakuje, jak v salóncích tak v letadle... ale mně prostě nepřijde špatné. Lítat tím každý týden, tak mě to štve, ano, ale já už ani TK tolik nelítám - loni jeden krátký jednosměrný návrat z blízkého východu, jedna Čína (jedním směrem C) a jedno Japonsko (a na dálkových letech často stejně první servis odmítám, protože jsem najezený). Ale jak říkám, když je to jednou za pár měsíců, tak mě to netrápí (naopak mám relativně jistotu, že to bude k jídlu, což nemusí být standardem všude jinde), stejně jako nemám problém jednou za měsíc navštívit stejnou restauraci.

zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 28. 07. 2019, 00:11

2. díl - Nejmenší země kontinentální Afriky

Afriku neznám. Ani ne že bych proti ní něco měl nebo bych do ní vysloveně nechtěl, spíš jsou na mém žebříčku prostě jiná místa povětšinou výše. Takže mé návštěvy tohoto kontinentu se doposud omezily na dva týdny v Maroku (což úplně jako „Afriku“ nepočítám) a čtyři 16h (denní) layovery v Addis Abebě, když jsem potřeboval točit míle, měl jsem dostatek času a cesta do Asie přes ADD za rozumné peníze na to byla optimální.

Když jsem někde na jiném fóru napsal, že se chystám do těchto zemí, často následovalo odrazování - země jsou málo zajímavé, málo autentické, „když už Afrika, tak to radši jeď do...“ atd. Ač vůbec neoponuju těmto argumentům a nechci snižovat autoritu těch, kteří Afriku znají dobře a ví, o čem mluví... tahle cesta nebyla původně vymyšlena jako „turistická“, ale prostě navštívit kamaráda, nakouknout do kusu světa, kam lidi úplně často nejezdí (dobrá, musím odmyslet Francouze a Brity lítající do svých bývalých kolonií se válet k moři) a okouknout, „jak to tam vypadá“. Bez ohledu na to, že „v Namibii je to hezčí“ - však nevylučuju, že se příště podívám třeba tam.

I proto jsem chtěl dle úplně původních plánů strávit zhruba půlku času v Gambii a druhou půlku v Senegalu. A tu gambijskou polovinu věnovat částečně obhlídnutí projektu, který Silvestr organizuje. Bohužel, až nějakou dobu po koupi letenky vyšlo najevo, že to nevyjde. Nejzajímavější by bylo navštívit školy, kde projekt funguje - což by nebyl problém zařídit - jenže jsme nedomysleli, že křesťanské školy budou v této době mít prázdniny. A muslimské? Ty mají zase víkend! Bohužel, následující čtyři dny po příletu nebude otevřená žádná škola. Pak bude - jenže to by vyžadovalo už radikálnější změnu plánu a ježdění sem a tam přes hranici ze Senegalu - a to taky není žádná sranda. Radost z toho zcela nemáme, ale nakonec, vzhledem k tomu, že Silvestr taky nemá přes práci úplně moc času a nechceme mu viset na krku, se rozhodneme se to nelámat přes koleno, holt si udělat cestovatelský výlet (a školy někdy příště, no). Z tohoto důvodu pak samozřejmě část programu přesouváme do Senegalu, kde je toho k vidění více. V Gambii tedy trávíme čtyři dny, zbytek v Senegalu.

31. prosinec 2018 - Serekunda

Největší město Gambie už jsem komentoval v minulém příspěvku. Není to zdaleka jediná „kunda“ široko daleko, toto slovo v jazyce mandinka totiž znamená „místo“ či „oblast“. Ostatně pro Čechy toto není žádný nový objev. Město na mě působí neurčitým dojmem - centrum se rozkládá kolem dvou hlavních asfaltových silnic, ze kterých odbíhá řada prašných. Zástavba je nízká a nikde nejsou žádné dominanty - jinými slovy člověk vůbec nepozná, jestli je v centru či na periferii, a jestli je město velké nebo malé. Každopádně nic zásadního k vidění tu není - jedna krokodýlí farma (zvažujeme, když nebudem vědět co s časem, až tak atraktivní to není), pár pláží (taktéž) a ještě jedna přírodní rezervace. Příletový den ale nakonec trávíme nejprve trochou spánku a vysedáváním po kavárnách se Silvestrem, kterému jsme krátce předtím samozřejmě popřáli k svátku - ano, blíží se Nový rok. Původně plánovaná party na pláži úplně nevyšla, tak volíme „klasický“ způsob a vyrážíme do baru („klasický“ dávám do uvozovek schválně, protože je to pro mě zcela první vítání nového roku v baru). Místní party čtvrť se jmenuje Senegambia Strip.

Senegambia Strip je ulice zcela jasně vystavěná pro turisty plná západně vypadajících barů a hospod - psal jsem, že turistů tady tolik není, ale přece jen - chartery (nejen) britských cestovek zde během zimy nemálo letadel otočí a tato ulice představuje jedinou možnost „západního vyžití“ v celé zemi. A ostatně - Gambijci pijou alkohol velmi málo, čtvrť je pro ně navíc velmi drahá - prakticky za západní ceny. Co však mně, neznalci Afriky, nesedí, je vstup do čtvrti, kde nás Silvestr vyhazuje (přidá se později). Ulice je zatarasená plotem, vchází se jednou brankou, kde hlídá ochranka/policie. A u vchodu stojí dav, který se moc nehýbe. Přesto za chvíli chápeme, že tam probíhá nějaká hádka mezi lidmi, co chtějí dovnitř, a policií. Během pár minut se situace eskaluje, dochází ke zvyšování hlasů a vyvrcholí to specifickými zvuky elektrických paralyzérů, na které dav reaguje velmi pohotově a rychle ustupuje dozadu - stejně tak i my. V zřídlém davu si našich bledých tváří náhle všímá policie, okamžitě na nás mává a s úsměvem nás vybízí, ať jdem dovnitř - pro nás je průchod volný.

Zbytek večera trávíme u piva - v Gambii se vaří pivo Julbrew. Údajně ve čtyřech verzích, za celou dobu pobytu se ale setkáváme jen se dvěma. Žádný zázrak to není, ale na tropickou žízeň se to dá. Teda až na to čepované, co mají tady v Senegambii - ale s tím už jsme se jinde pak nesetkali. Julbrew sídlí v centru Serekundy a dají se tam domluvit exkurze, což nám přišlo jako super nápad, ale bohužel jsme narazili na stejný problém jako se školama, aby to šlo realizovat, museli bychom osekat program v Senegalu.

Tento večer je bez fotek (nepřišlo mi jako dobrý nápad tahat fotovýbavu v noci do neznámého afrického velkoměsta), ale ostatně není ani tak co fotit. Během večera se samozřejmě rozhlížím, jaké lidi zde vidím. Bělochů je zde relativně dost. A nemůže mi uniknout mnohokráte spatřené obvyklé kombo - starší (50-70?) západní ženy s mladým Gambijcem. Ano, Gambie je (spolu s dalšími vyhlášenými africkými zeměmi - Keňa, Ghana...) známá destinace pro sexuální turistiku. Ale trochu opačnou, než je ta thajská.

Zhruba ve dvě ráno nasedáme do auta a vracíme se zpět. Stále je před plotem dav lidí, který chce dovnitř a konečně mám příležitost se zeptat Silvestra, o co tady jde - jednoduše, single místní chlapi mají dovnitř vstup zakázán. Jedině v páru nebo v doprovodu bělocha. Zcela vážně. Po cestě nás kvůli „špatnému odbočení“ (prý) nás policie někde asi na půl hodiny odstavuje a hádá se o pokutě. Silvestr ze zásady úplatky nedává, takže dochází k dalšímu souboji v tvrdohlavosti, který končí zabavením jeho gambijského řidičáku, který si pak bez postihu na stanici vyzvedává druhý den - žádný doklad o případném přestupku samozřejmě nikdo nemá.

1. leden 2019 - Tanji, Tujereng, Kartong

Od 2. ledna máme na plánu výlet do vnitrozemí. Se Silvestrem jsem se dohodl na půjčení Borůvky, ke které mám velmi nostalgický vztah. Znám totiž dva její předchozí majitele, před několika lety jsem s ní jel do Běloruska a na Ukrajinu. V roce 2018 ale Borůvka dosloužila, české servisy konstatovaly, že opravy už nemají cenu... což byla dobrá příležitost pro to ji poslat dál. Auto, které je v ČR na odpis, je stále v podstatně lepším stavu, než většina toho, co jezdí v Gambii - proto se její předchozí majitel dohodl se Silvestrem, během listopadu se přes jihozápadní Evropu, Maroko, Západní Saharu, Mauritánii a Senegal odvezla do Gambie, kde dočasně slouží pro účely projektu, než se předá dalšímu kupci. No a jelikož je projekt v těchto dnech kvůli prázdninám mrtvý, nic nebrání tomu, abychom se se Silvestrem dohodli na půjčení, k čemuž nám dohazuje i řidiče Mohammeda. Ne že bychom nezvládli řídit sami - ale už jen úplatky policii, kterou bílý řidič velmi rychle na každém checkpointu přitáhne, by nás klidně mohly vyjít na podstatně víc peněz, než kolik zaplatíme řidiči. Nehledě na to, že nám řidič může také hrát roli průvodce a tlumočníka - v Gambii se mluví anglicky, ale ve frankofonním Senegalu, kde s autem strávíme většinu času, bychom se mohli občas ocitnout dost ztracení.

Nakonec je ale i dispozici auto už 1., a my jsme po včerejší oslavě docela fit, tak se po poledni rozhodujeme, že uděláme půldenní výlet podél pobřeží - aspoň auto vyzkoušíme.

mapka.jpg
Trasa 1. ledna
mapka.jpg (66.12 KiB) Zobrazeno 2642 x

První zastávkou je Tanji - rybářská vesnice na pobřeží Atlantiku. Vypadá... zhruba jako bych čekal, že může vypadat „africká rybářská vesnice“. Kombinace bouřícího moře, odéru tisíců ryb sušených na slunci a dýmu z udíren dávají místu velmi zajímavou atmosféru. Velmi příjemné místo na zastávku (aspoň pro ty, co přežijou trochu smradu a nepořádku :) ).

SAM_5985.jpg
Tanji
SAM_5985.jpg (187.98 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_5993.JPG
Tanji
SAM_5993.JPG (248.91 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_6004.jpg
Tanji
SAM_6004.jpg (308.32 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_6009.jpg
Tanji
SAM_6009.jpg (321.62 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_6016.JPG
Tanji
SAM_6016.JPG (444.61 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_6031.jpg
Tanji
SAM_6031.jpg (348.12 KiB) Zobrazeno 2642 x

Popojíždíme do městečka Tujereng - někde na jeho kraji je prý v lese schovaná jakási artová vesnička. Není značená a nedaří se nám ji najít, nechtěně dojíždíme na pláž. Ta je hezká, naprosto bez lidí, kromě jednoho rasty prodávajícího pití. Přijemná zastávka na půl hodinky.

SAM_6061.jpg
Pláž u Tujerengu
SAM_6061.jpg (323.28 KiB) Zobrazeno 2642 x

Nakonec vesnici nějak najdeme - vítá nás několik bubeníků a podivné strašidlo třískající s mačetami o sebe. Podivné místo :o

SAM_6092.JPG
Podivná artová vesnice
SAM_6092.JPG (479.58 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_6086.jpg
Podivná artová vesnice
SAM_6086.jpg (487.08 KiB) Zobrazeno 2642 x

Jedeme dále do vesnice Kartong. Tam je, kromě senegalské hranice, plazí farma. Jak už jsem psal výše, na tyhle umělé zvířecí atrakce úplně nejsem, ale Silvestr doporučoval, že mají super průvodkyni, ať se tam určitě stavíme... nejsme zklamáni. Průvodkyní po areálu je totiž drobná holčička, která během vyprávění skáče hadům do výběhů, hraje si s nimi, a celkově je to vtipně bizarní.

SAM_6128.jpg
Plazí farma v Kartongu
SAM_6128.jpg (243.49 KiB) Zobrazeno 2642 x

Nakonec dojíždíme až k senegalské hranici, která je tvořena řekou. Co tu? Silvestr doporučoval, že je tu fajn rybí restaurace, přímo nad vodou. Nacházíme, sedáme - akorát na západ slunce. Příjemné. Najíme se dobře, je tu pohoda, hezké výhledy... mimo jiné na jednu z těch zajímavějších státních hranic, které jsem kdy viděl.

SAM_6194.JPG
Čekání na loď přes hranici
SAM_6194.JPG (258.12 KiB) Zobrazeno 2642 x


SAM_6199C.JPG
Rušná mezinárodní nákladní doprava
SAM_6199C.JPG (206.1 KiB) Zobrazeno 2642 x
Naposledy upravil(a) zennie dne 28. 07. 2019, 00:34, celkem upraveno 2 x.

zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 28. 07. 2019, 00:18

2. leden 2019 - Banjul, Soma, NP River Gambia

Ráno vyjíždíme brzo - ze Serekundy musíme do Banjulu - zaplatit pojištění a zařídit výjezdní papíry pro auto, se kterým o dva dny později budeme vjíždět do Senegalu. Po tomto se se Silvestrem loučíme - bohužel nemá čas s náma dále cestovat, ale vybavil nás během předcházejících dnů řadou velmi užitečných rad - ostatně, obě země má projeté důkladně.

V hlavním městě se zastavujeme u oblouku Arch 22. Je to monument připomínající převrat z roku 1994 organizovaný dříve zmiňovaným prezidentem, který se u moci udržel až do 2018. Je to jediná „památka“ v Banjulu, ale není od věci ho navštívit, protože je z něj výhled na město.

SAM_6211.JPG
Arch 22
SAM_6211.JPG (247.34 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6217.JPG
Výhled na Banjul
SAM_6217.JPG (361.51 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6221.JPG
Za zastávku stojí také expozice ukazující rozvoj Gambie. Kromě letištního terminálu (o kterém by mě vůbec nenapadlo mluvit jako o „novém“) rozhodně zaujme srovnání „Old road - New road“.
SAM_6221.JPG (233.67 KiB) Zobrazeno 2632 x

A vyjíždíme do vnitrozemí.

mapka2.jpg
Trasa 2. ledna
mapka2.jpg (154.8 KiB) Zobrazeno 2639 x

Náš dnešní cíl je městečko Kuntaur v NP River Gambia. Dá se jet po obou stranách řeky, severní stranou je to sice značně (asi 100 km) blíže - ale jsme před tím zrazováni, protože na trajekt Banjul-Barra bývají několikahodinové fronty. Stejně tak další logicky vypadající přívoz, mezi městy Soma a Farafenni - tam zase proudí veškerý kamionový tranzit na tepně Nouakchott-Lagos (mimochodem, zhruba tři týdny po naší návštěvě právě tady otevřel most). V Somě jen zastavujeme na jídlo a protažení nohou a dále jedeme až do města Janjanbureh, kde už řeka není zdaleka tak mohutná, stejně tak ani provoz. Čekáme zhruba 20 minut.

SAM_6230.jpg
Bagety jsou univerzálním pouličním jídlem. Většinou s kuřecím masem s kostmi.
SAM_6230.jpg (297.9 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6240.jpg
Město Soma
SAM_6240.jpg (352.32 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6243.JPG
...eeehm?
SAM_6243.JPG (239.16 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6247.jpg
Město Soma
SAM_6247.jpg (211.89 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6260.JPG
Přívoz přes řeku
SAM_6260.JPG (457.89 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6262.JPG
Ve městě Janjanbureh
SAM_6262.JPG (280.4 KiB) Zobrazeno 2632 x

Co je v národním parku k vidění? Především je to místo, kde se dají vidět šimpanzi v divočině. Kromě toho lze s notnou dávkou štěstí spatřit paviány, hrochy nebo jiná zvířata - není jich tu ale moc. Vydáváme se na plavbu na řece a šimpanzů opravdu vidíme dostatek, dokonce i na hrocha narazíme.

SAM_6291.jpg
NP River Gambia
SAM_6291.jpg (278.38 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6321.jpg
NP River Gambia
SAM_6321.jpg (469.15 KiB) Zobrazeno 2632 x


SAM_6376.jpg
NP River Gambia
SAM_6376.jpg (534.91 KiB) Zobrazeno 2632 x

Po skončení plavby se blíží západ slunce. Narychlo se ubytováváme do chatek, u majitelů kupujeme chlazený Julbrew a jdeme se na kochat na břeh řeky...

SAM_6387.jpg
Prý jsou africké západy slunce nejkrásnější...
SAM_6387.jpg (179.39 KiB) Zobrazeno 2632 x

3. leden 2019 - Wassu, Janjanbureh, Kubuneh, Sanyang

mapka3.jpg
Trasa 3. ledna
mapka3.jpg (153.31 KiB) Zobrazeno 2639 x

Nedaleko od Kuntauru se nachází městečko Wassu, kde jsou nejzachovalejší doklady staré senegambijské civilizace - kamenné kruhy sloužící jako pohřebiště. Různá náleziště se nacházejí na ploše několika set km čtvrečních na pomezí střední Gambie a Senegalu, stáří se odhaduje na 1200 let. Kruhy ve Wassu jsou nejznámější, plánovali jsme se zastavit i u nějakých neprofláklých, ale nakonec jsme opět vyhodnotili, že to možné není zase tak strašně zajímavé, abychom absolvovali větší zajížďky mimo trasu.

SAM_6395.jpg
Kamenné kruhy ve Wassu
SAM_6395.jpg (341.11 KiB) Zobrazeno 2639 x

Dále se zastavujeme v Janjanbureh, kde přejíždíme řeku, stejně jako včera. Janjanbureh je městečkem, kde místní tvrdí, že bylo shromaždiště otroků, kteří putovali do Ameriky - historici toto vyvracejí a tvrdí, že naopak zde bylo útočiště osvobozených otroků. Tak či tak, děláme krátkou zastávku, s místním průvodcem pak procházíme celé městečko, které je příjemné.

SAM_6411.jpg
Janjanbureh
SAM_6411.jpg (524.22 KiB) Zobrazeno 2639 x


SAM_6426.jpg
Na návštěvě u řezníka
SAM_6426.jpg (331.39 KiB) Zobrazeno 2639 x


SAM_6437.jpg
Škola
SAM_6437.jpg (268.29 KiB) Zobrazeno 2639 x


SAM_6441.JPG
Edukační plakáty
SAM_6441.JPG (338.97 KiB) Zobrazeno 2639 x


SAM_6456.JPG
Pokud člověk není v turistické oblasti, moc restaurací nenajde - místní vaří doma. Když už se někde nějaká neturistická restaurace najde, je obvykle 1-2 jídla na výběr a není to žádný zázrak ani na pohled, ani na chuť...
SAM_6456.JPG (303.8 KiB) Zobrazeno 2639 x

Po cestě zpět k pobřeží nám ještě zbývá trochu času, děláme tedy odbočku k dalšímu artovému projektu zahraničních umělců s názvem „Wide Open Walls“ ve vesnici Kubuneh.

Vtipná záležitost - na internetu se o tom dá najít minimum, neslyšel o tom ani Mohammed, který pochází z města sotva 10 km vzdáleného. A co víc, tenhle název neznají ani místní na okraji vesnice, nemají tušení, na co se ptáme. Takže najít zdobené domy je dost oříšek. Jenže na tom všem je nejpřekvapivější, že jsem to našel v Lonely Planet - tudíž bych čekal maximální profláklost. Po delším bloudění po nezpevněných cestách, kde se střídá roleta s neudusaným pískem, nakonec správnou vesnici nacházíme. Pomalované domy nás ale ani tak nezaujmou... ale jako venkov s nezkaženými lidmi je to fakt příjemné místo na procházku. Lidi jsou usměvaví, zvědaví a přátelští. Naštěstí je ještě nikdo nezkazil obligátním rozdáváním lízátek a bonbonů...

SAM_6464.JPG
Bloudění a hledání
SAM_6464.JPG (418.99 KiB) Zobrazeno 2639 x


SAM_6468.JPG
Wide Open Walls ve vesnici Kubuneh
SAM_6468.JPG (364.23 KiB) Zobrazeno 2639 x


SAM_6496.JPG
Wide Open Walls ve vesnici Kubuneh
SAM_6496.JPG (212.94 KiB) Zobrazeno 2639 x

Mezitím nám vaří auto, takže i když máme už trochu naspěch, nezbývá než si půlhodinku počkat. Pak vyrážíme do posledního úseku - město Sanyang. Silvestr nám tam domluvil kámoše, co parádně hrají na africké bubny. Ubytováváme se v kempu, pořizujeme večeři, za chvíli přijíždí bubeníci a s nimi se nakonec zastavuje i Silvestr s přítelkyní, kteří to ze Serekundy mají kousek. Zapalujeme oheň a hodinu a půl posloucháme bubny pod nebem plným hvězd...parádní!

SAM_6525.jpg
Noční idylka
SAM_6525.jpg (133.96 KiB) Zobrazeno 2639 x


Příště: Divokým Casamance s neposlušným autem
Naposledy upravil(a) zennie dne 02. 08. 2019, 00:12, celkem upraveno 1 x.

byvalypilot
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 11
Registrován: 01. 04. 2018, 18:52
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod byvalypilot » 28. 07. 2019, 10:43

Super fotky i cely tripreport! Ja budu slavit 1 mil. Km jako PAX nekdy za 30.000 km... Kam se chytate priste?

zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 28. 07. 2019, 11:23

byvalypilot: Díky. Příští cesta je Karibik dokola -> EWR-PTY-CUR-POS-BGI-FDF-PTP-SXM-EWR. Když to bude letecky nosné, zase něco napíšu. Jinak obvykle dokola Japonsko a Čína, z toho reporty nepíšu, ale nějaké rozumné fotky se snažím házet občas na IG.

beardie
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 916
Registrován: 08. 10. 2011, 18:58
Bydliště: BRQ
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod beardie » 30. 07. 2019, 22:00

zatial super, tesim sa na pokracovanie

Adam96
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 36
Registrován: 16. 06. 2017, 23:17
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod Adam96 » 31. 07. 2019, 00:14

Parádní tripreport ze zajímavých končin. Musím říct, že se to fakt hezky čte.

zennie
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 107
Registrován: 21. 07. 2009, 21:29
Bydliště: Praha->Čína->Japonsko
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod zennie » 01. 08. 2019, 23:32

beardie, Adam96: děkuju děkuju. Píšu pomalu, ale už zbývají po tomto jen dva díly.

3. díl - Divokým Casamance s neposlušným autem

3. leden 2019 - Diouloulou, Ziguinchor

Jižní část Senegalu, Casamance (dle stejnojmenné řeky), není zdaleka tak navštěvovaná jako sever. Zaprvé se sem relativně blbě dostává, zadruhé nemá ani nejlepší pověst - je osídlená jiným etnikem než zbytek Senegalu, donedávna zde probíhal ozbrojený konflikt a dodnes zde existují separatistické tendence a ministerstva různých států, včetně českého, od návštěv Casamance více či méně odrazují. Silvestr mi ale Casamance doporučuje jako příjemnou oblast, kde není moc turistů a je tam hezky - uvolněnější atmosféra a celkově zelenější než zbytek Senegalu. Zvažujeme, ale nakonec se rozhodneme i sem vyrazit - zní to fajn.

První den chceme se zastávkou v Ziguinchoru dojet do města Cap Skirring, což je plážové letovisko na hranici s Guineou-Bissau. Tam strávit dvě noci a udělat pár výletů po okolí a pak se přesunout do vnitrozemí.

map4.jpg
Trasa 3. ledna (plánovaná)
map4.jpg (141.37 KiB) Zobrazeno 1959 x

Přejezd hranice je otrava, ale nic úplně zásadního. Běhání od jednoho okýnka k druhému, vyřizování několika papírů k autu, do toho odrážení otravných veksláků s penězi. Celý proces je ale zhruba za hodinu hotový a popojíždíme pár kilometrů do Diouloulou, prvního města za hranicí, kde chceme nakoupit senegalské simky, sehnat západoafrické franky a koupit nějaké pití.

SAM_6575.JPG
Peníze na hranici dealují i starší žákyně Sparty.
SAM_6575.JPG (214.14 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6579.JPG
První senegalský obchod
SAM_6579.JPG (347.36 KiB) Zobrazeno 1959 x

Výjezd z Diouloulou je ale komplikovanější než přejezd hranice. Město totiž leží u řeky, kterou je třeba po mostě přejet - objízdná trasa není. Neexistuje. Na mostě je checkpoint a my si uvědomili, že jsme udělali první začátečnickou chybu. Že čtyři bledé tváře dvacet minut běhají po městě, se k místní policii dostává rychle, pro kterou přichází důležitá chvilka - ukončit siestu pod palmou, přesunout se na židli, a trpělivě čekat, kolik bude běloch za průjezd ochoten zaplatit. To všechno mi dochází až zpětně.

Takže to přichází. Papíry. No né, vám tu ale chybí razítko. Bez toho to přece v Senegalu neplatí. Žádný problém, vraťte si ho vyřídit do Banjulu. A zítra přijeďte znova, žádný stres. Po dvaceti minutách neúspěšného handrkování a smlouvání se nakonec závora zvedá asi za 300 Kč.
Bohužel, za mostem je další hlídka a scénář se opakuje. Vaše auto nemá povolení pro vjezd do Senegalu. Neplatí vám pojištění. Nemůžeme vás pustit dál. 5 dolarů? Zbláznil ses? To si běž dát svému (gambijskému) prezidentovi! Ten potřebuje prachy! (obyvatelé jižního Senegalu aktivně podporovali režim svrženého prezidenta.)

Jestli to takhle půjde dál, tak moc daleko nedojedeme, než nám dojdou prachy. Kde máme čas, tam se hádat můžeme a z principu budeme, dnes toho času bohužel moc nemáme. Uniformovaný blbec má ale času dost - stín pod palmou mu nikam neuteče - a dobře to ví...

SAM_6576.JPG
V Diouloulou
SAM_6576.JPG (353.25 KiB) Zobrazeno 1959 x

Za hodinku a půl jsme v Ziguinchoru, největším městě Casamance. Není zde toho tolik k vidění, ale chceme navštívit prý zajímavou budovu Francouzsko-senegalské aliance, a pak se trochu projít podél řeky. Architektura budovy je zajímavá, kombinuje africké prvky s evropskými. Uvnitř velmi barevná, venku má několik příjemných dvorků, kde je i restaurace (a bar), kde zůstáváme na oběd. Velmi příjemné místo, které je plné posedávajících a čtoucích si studentů.

SAM_6581.jpg
Budova Francouzsko-senegalské aliance
SAM_6581.jpg (426.75 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6598.jpg
Budova Francouzsko-senegalské aliance
SAM_6598.jpg (468.59 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6606.jpg
Ochutnávka senegalského piva - méně chuťově výrazné než Julbrew (nebo mám říct rovnou „vodovější“?), ale stále v horku dobře pitelné.
SAM_6606.jpg (201.22 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6610.JPG
Až na tu pofiderní zeleninu je i místní jídlo dobré.
SAM_6610.JPG (281.55 KiB) Zobrazeno 1959 x

Vracíme se do středu města s úmyslem se trochu projít podél řeky. Dáváme se do řeči s pár lidmi a nakonec se necháváme ukecat na projížďku lodí po řece. Trvá asi hodinku, je už krásné večerní světlo a i zde, 60 km ve vnitrozemí, potkáváme spoustu delfínů, dále pelikány a jiné ptactvo. Hezké.

SAM_6614.JPG
Ze ziguinchorských ulic
SAM_6614.JPG (346.61 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6619.jpg
Vyjíždíme.
SAM_6619.jpg (193.57 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6643C.jpg
Plavba po řece Casamance
SAM_6643C.jpg (599.56 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6666.jpg
Plavba po řece Casamance
SAM_6666.jpg (541.58 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6682C.jpg
Plavba po řece Casamance
SAM_6682C.jpg (207.92 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6714E.jpg
Zpět na břehu
SAM_6714E.jpg (167.27 KiB) Zobrazeno 1959 x

Brzo přijde tma - čas vyrazit do Cap Skirringu, je to ještě 70 km. Hurá do auta a jedem.

Nejedem. Nestartuje.

Co se děje? Vypadá to na baterku... hm. Během naší projížďky lodí zůstal v autonabíječce mobil. Ale aby mobil za hodinu a půl nabíjení tak vycucal autobaterku, že nenastartuje, to by na tom musela být ta baterka hodně špatně.

Což u auta, které bylo na odpis už před 7000km cestou z Brna do Gambie, nejde úplně vyloučit.

Pomoc přichází sama během pár minut - stojíme hned vedle benzinky, za chvíli se sám nachomýtne cizí řidič, který pohotově vytahuje kabely a startuje nám ze své baterky. Než úspěšně nastartujeme, vyletí z baterky pár jisker, ale pak už jedem. Začíná být šero.

Na výjezdu ze Ziguinchoru je checkpoint. Mohammed zastaví a vypne motor, načež následuje okamžitý čtyřnásobný facepalm. Baterka se nenabila dostatečně a start stále neutáhneme. Na krajnici rušné silnice za městem už někoho se startovacími kabely nacházíme podstatně obtížněji. Kamil obvolává kamarády automechaniky v ČR a zjišťuje, jak moc zlé pro Borůvku je ji roztlačovat, nebo jestli už je to v tomhle jejím technickém stavu jedno. Než se rozjedeme, padla tma.

Jedeme dál a asi po 15 km si všímáme, že na palubce svítí kontrolka nabíjení. Další facepalm - netrvá nám dlouho, než pochopíme, co se stalo. Vzpomeneme si na ochotného kolemjdoucího startující nám auto v Ziguinchoru, přesněji na jiskřivý záblesk baterky v jeden moment. Ten blbec to přepóloval!

Takže otázka je, jestli odpálil alternátor nebo ještě něco jiného. Tak či tak, rozhodujeme se okamžitě zastavit a otočit to zpět do Ziguinchoru. Při otáčení uprostřed tmy v divočině to znovu Mohammedovi chcípne. Už nic nekomentujeme a jdeme znovu roztlačovat. Cesta zpět do Ziguinchoru je strašidelná, protože baterka, meloucí z posledního, začíná umírat. Kontrolky na palubce chcípají nejdřív, poté pomalu odchází osvětlení v autě a nakonec postupně skomírají světlomety.

Pokud vám předchozí odstavec asociuje nějaké zprávy z poslední doby, není to náhoda. Report se chystám psát dlouho, ale motivace přišla po přečtení příhody české rodiny v Polsku, kdy se mi nemohly neoživit právě naše vzpomínky na tento den.

Přijíždíme na okraj Ziguinchoru, kde už je pár domů. V této chvíli už auto nesvítí vůbec a umírají posilovače brzd i řízení. Čas na odstavení auta, není dobrý nápad pokračovat. Stopujeme auta, až za půl hodiny najdeme někoho, kdo je ochoten nás odtáhnout někam k servisu - teda až poté, co odveze své pasažéry. Vrací se za další tři čtvrtě hodiny.

SAM_6721.JPG
Borůvka prožívá krizi.
SAM_6721.JPG (256.4 KiB) Zobrazeno 1959 x

Borůvku vážeme na lano a zkoušíme rozjet. Lano ale 2x rupne a když ho vážeme napotřetí, už je tak krátké, že je mezi auty sotva metr. Ale jedeme. Složitější je to blíž centru, kde začínají retardéry. Nájezd na retardéry se daří bez přetrhnutí... sjezd z retardéru auto v závěsu mírně rozjede, což ve spojení s krátkým lanem a nefunkčním posilovačem brzd vyústí v několikanásobný drobný facelift v nárazníku Borůvky. Ale úspěšně dojíždíme na benzinku v centru Ziguinchoru a navzdory pokročilé hodině se podaří dojednat mechanika, který by tak za půl hodinky měl přijet a kouknout na to. Kuba s Ondrou mezitím míří do města zkusit sehnat bankomat. Já s Kamilem jsme pověřeni zkusit sehnat obchod a něco k jídlu, nedopatřením místo toho ale nacházíme podnik s vychlazeným tekutým chlebem. Lepší než zase bageta.

Jelikož se to ještě asi protáhne, mířím tentokrát do města s Kubou, shánět ubytování. Moc tady toho není, a když něco je, tak je to předražený hotel pro francouzské důchodce. Na netu nejde rezervovat nic. Rozhodneme se nakonec zkusit podnik, co byl přímo vedle mola, kde příběh s baterkou začal. Je v Lonely Planet a je sice dražší, než cokoli, kde jsme spali dosud, ale furt se to dá přežít. Než tam dojdeme, je 11 večer. Personál musíme budit, cena je ještě vyšší, než jsme čekali... ale běhat další hodinu po městě, abychom ušetřili stovku, se nikomu nechce. Bereme pokoje, vracíme se pro zbytek, kterému mechanik mezitím potvrdil, že to vypadá fakt na alternátor. Máme prý o půl osmé ráno přijít, zkusí do té doby sehnat náhradní. Do hotelu berem nakonec taxíka. Wikitravel má k taxíkům v Ziguinchoru užitečný manuál:

A single stop taxi ride (regardless of the number of passengers) costs 500 CFA anywhere within Zig. The cost for a donkey-cart to transport one bag of cement or rice is 200 CFA.

4. leden 2019 - Ziguinchor, Cap Skirring

Vstávání po pár hodinách, kdy nás ještě stihnou poštípat komáři, není bůhvíjak příjemné, ale musíme dále řešit auto.

SAM_6737.JPG
Ranní výhled na Casamance
SAM_6737.JPG (270.58 KiB) Zobrazeno 1959 x

Mechanik se pouští do práce, po dvaceti minutách je venku alternátor, který je otestován... nefunguje. Člověk by čekal výměnu dílu, ale šikovný mechanik se nenechává odradit a po dalších deseti minutách je alternátor zcela rozebrán na součástky - mezi nimiž nakonec vytahuje spálenou pojistku. Někam odbíhá a za půl hodinky se vrací s novou pojistkou a auto vrací do původního stavu. Jedeme? Ještě ne. Upozorňuje nás, že během demontáže postřehl cosi popraskaného (zapomněl jsem co...) a doporučuje to svařit, než se to urve úplně. Odtlačíme auto pár desítek metrů k jeho známým, co to zvládnou.

SAM_6752.JPG
Sluneční brýle a hurá do práce.
SAM_6752.JPG (245.89 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6756.JPG
A snad už poslední roztlačení
SAM_6756.JPG (213.09 KiB) Zobrazeno 1959 x

Teď už je snad vše ok. Jedem do hotelu - část si jde vyzvednout věci, jeden hlídá auto, které necháváme běžet. Po čtvrt hodině se scházíme a v ten okamžik registrujeme kouř z motoru. Vaříme!

Takže vypnout a znova. Znovu voláme mechanikovi - stání se zaplým motorem by ho uvařit nemělo. Nakonec nacházíme další závadu - nefunguje teplotní čidlo spínající větrák. Celou dobu jsme zjevně chladili pouze proudem vzduchu, když bylo auto v pohybu. Ale při zastavení ho nechladí nic. Proto už jsme to taky uvařili před pár dny v Gambii.

Další hodinka shánění náhradních dilů a montáže a hurá konečně směr Cap Skirring.

map4_5.jpg
Trasa 4. ledna
map4_5.jpg (69.15 KiB) Zobrazeno 1959 x

Kamil to mezitím vzdává a jde spát, my skočíme aspoň na chvíli na pláž. Nevíme, kterou vybrat, tak podle mapy berem tu, co je hned u letiště. Koukám na letový řád, že by tu za hodinku mělo přistávat letadlo z Dakaru. Za hodinu zjišťuju, že letový řád je zjevně neaktuální a nelítá sem nic. Prý ale jednou za čas přiletí nějaký charter až z ORY...

SAM_6761.jpg
Pláž je příjemná a zcela bez lidí, jen občas projdou kolem krávy.
SAM_6761.jpg (278.02 KiB) Zobrazeno 1959 x

5. leden 2019 - Ziguinchor, Kolda, Dar Salam

I dnes vstáváme brzo. Čeká nás celodenní přejezd do vnitrozemí, do národního parku Niokolo-Koba.

map5.jpg
Trasa 5. ledna
map5.jpg (148.57 KiB) Zobrazeno 1959 x

Cesta je dlouhá a docela nudná. Checkpointů je hromada - a velká část z nich po zuby ozbrojená, tohle už nejsou pochůzkáři otvírající závoru na mostě. Zkomplikovat nám průjezd se pokouší jen jeden, a to neúspěšně. Na jednou checkpointu dostáváme razítko do pasu :o

Na oběd zastavujeme v nějakém městečku po cestě. Jak už jsem psal v Gambii, restaurace tady prakticky nejsou, takže jsme zvědaví, co seženeme. Mohammed se na nějaký podnik vyptá místních, a za chvíli už sedíme v postranní uličce u mohutné náčelnice, která nám s úsměvem na plechové talíře nakydá pár hrstí rýže, do toho směska manioku, ryby, zeleniny, kůže a kostí.

SAM_6772.JPG
Oběd u náčelnice
SAM_6772.JPG (230.12 KiB) Zobrazeno 1959 x

Chuťovka, já to zvládám celé, ale ne všichni mají tolik odvahy. To však ničemu nevadí, tady se jídlo nevyhodí. Od té doby, co jsme sedli, na ulici čeká dav dětí s plastovými kýblíčky. Je to za našimi zády, takže nevěnujeme pozornost, dokud Mohammed nedojí a nevrací talíř s pár sousty, který je předán dětem, které se o zbytky málem poperou. Naráz nám dochází, že už dříve při průjezdu městy se kolem našeho auta motaly děti s kýblíčky. Které jsme trochu ignorovali v přesvědčení, že žebrají o peníze či jiné „dary“.

Ale nikoho nás nenapadlo, že se snaží dostat alespoň něco k snědku... :sad:

SAM_6787.jpg
O všechny zbytky je postaráno.
SAM_6787.jpg (271.42 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6791.jpg
Rozloučení s náčelnicí
SAM_6791.jpg (354.61 KiB) Zobrazeno 1959 x

Původně jsme mysleli, že přespíme ve městě Tambacounda (ano, bystřejší již postřehli, že „kunda“ se v Senegalu spelluje francouzsky), což je nejbližší město národnímu parku, ale pak Silvestr dohazuje tip na kemp s chatkama přímo na kraji parku - ve vesničce Dar Salam, která ani není na mapě. Ušetříme pak kupu času ráno a hlavně předběhnem všechny Francouze nocující v komfortu městského hotelu. Dojíždíme zhruba hodinu před setměním, po ubytování se procházíme po vesnici.

SAM_6792.JPG
Vesnice Dar Salam
SAM_6792.JPG (348.34 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6799.JPG
Vesnice Dar Salam
SAM_6799.JPG (316.33 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6808.jpg
Vesnice Dar Salam
SAM_6808.jpg (492.71 KiB) Zobrazeno 1959 x

6. leden 2019 - NP Niokolo-Koba

Dneska je to jednoduché - máme na plánu celodenní safari v Niokolo-Koba. Ne, východoafrickým národním parkům se nevyrovná a o tom samozřejmě víme, ale v Senegalu je to na pozorování divoké zvěře prý nejlepší místo. Žije zde několik druhů antilop, hroši, krokodýli, paviáni, divoká prasata a dokonce i lvi, levharti a sloni, ti jsou však spatřeni jen velmi vzácně.

Naše startovní pozice ve vesnici na kraji parku má výhodu, že když ráno vyjíždíme, většina turistů teprve někde snídá na hotelu, máme velký náskok. Nevýhoda je ale ta, že tady nejsme schopni sehnat nikoho anglicky mluvícího. Takže bereme auto s pouze francouzsky mluvícím průvodcem. Povzbuzuje nás, že to nevadí, že umí i trochu španělsky. Vynikající zpráva.

Za den potkáváme řadu antilop, ptáků, prasat, opic, krokodýlů a obřích termitišť.

SAM_6815.jpg
Niokolo-Koba
SAM_6815.jpg (566.76 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6845.jpg
Niokolo-Koba
SAM_6845.jpg (509.21 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6881C.jpg
Niokolo-Koba
SAM_6881C.jpg (423.67 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6949.jpg
Niokolo-Koba
SAM_6949.jpg (293.82 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6926E.jpg
Niokolo-Koba
SAM_6926E.jpg (697.27 KiB) Zobrazeno 1959 x


SAM_6954.jpg
Niokolo-Koba
SAM_6954.jpg (459.06 KiB) Zobrazeno 1959 x

Příště: severní Senegal
Naposledy upravil(a) zennie dne 02. 08. 2019, 12:32, celkem upraveno 1 x.

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3934
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Status: Offline

Re: Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)

Příspěvekod whiskey » 02. 08. 2019, 00:20

:crazy:
tak toto je velka parada! ^:)^



Zpět na “Trip reporty”


Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti