[TR komplet] Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě (PRG-IST-DSS-BJL/DSS-IST-PRG, TK C)
Napsal: 25. 07. 2019, 01:37
Na Silvestra za Silvestrem a Nový rok v Serekundě
1. díl - Příliš dlouhá cesta do Afriky
2. díl - Nejmenší země kontinentální Afriky
3. díl - Divokým Casamance s neposlušným autem
4. díl - Po „turistických atrakcích“ Senegalu
5. díl - Domů do vymrzlé Evropy
Srpen 2018, Zubštejn
Na pohodovém letním festivalu Zubštejn času potkávám náhodou kámoše Silvestra. Studovali jsme před lety na stejném gymnáziu, od té doby se vídáme spíše sporadicky, ostatně tady jsme se viděli asi po roce. Na několik let se odstěhoval do Íránu, nějaký čas strávil v Guineji, teď přesídlil do Gambie, odkud občas lítá do iráckého Kurdistánu, kde koordinuje jistý humanitární projekt. A ostatně – totéž i v Gambii. Zde konkrétně pracuje pro projekt Kola pro Afriku, jehož cílem je pomáhat zvyšovat vzdělanost velmi mladé gambijské populace tím, že dovážejí darovaná vyřazená kola z Evropy, starají se o ně a půjčují je školám, čímž se žákům kvůli slabé infrastruktuře zásadně zkrátí cesta z domu do školy – což je mnohdy rozhodující faktor pro to, zda rodiče do školy (zvláště v období, kdy je více zemědělské práce) pošlou či ne.
„No a jak to jde v Africe?“
„Ale jo, jde to, no však se přijeď podívat.“
„To nezní špatně, ale letos už nemám žádné volno. Do kdy tam budeš?“
„Minimálně do února, pak nevím…“
Přemýšlím. Zhruba v půlce ledna musím být v ČR. Únor je daleko. Co takhle využít přelom roku? Gambie by nemusela by nemusela být zrovna destinací, kde se přes svátky zvednou ceny na dvojnásobek. Respektive spíše Senegal – z Dakaru to do Gambie není daleko a dá se sem doletět podstatně snáze a většinou levněji. No a ostatně – Gambie je maličká země, když už tam letět, tak to stejně chce nakouknout i do Senegalu.
Hledám tedy letenky na konec prosince cca na 10-15 dní, zatím nemám přesnou představu. Relativně rozumné ceny na některé dny má TP, ale tarify jsou jen s příručáky. Pak obligátně TK. SN drahé.
Po festivalu jedu do Brna, kde mám sezení s kamarády, rovnou zjišťuju, jestli by se někdo nepřidal. Po pár dnech se rozhoduje kamarád Kuba, že pojede se mnou, a za dalších pár týdnů dokupuje letenku ještě Ondra, čímž jsme poskládali stejnou trojici jako před pár lety v Panamě. A na poslední chvíli pak ještě Kamil, v té době už jsou naše letenky předražené, tak kupuje letenky od AT z MUC, přiletí asi 8 hodin před námi a odletí 12 hodin před námi.
A co naše letenky? Pár dní po festivalu jsem k tomu sedl z domova v klidu. Nejvíc nakloněn jsem byl TK – navzdory nelogicky vypadající trase, delšímu času a hlavně fakt dlouhému letu v 737. Ale jiné aspekty byly pro TK příznivé – zaprvé bezkonkurenční cena (v nejlepším případě 13.000 do DSS), zadruhé má zvědavost na nové letiště (ano, v té době jsem ještě hloupě věřil, že bude na přelomu roku už rozumně fungovat), zatřetí mám nevyužitý voucher na upgrade, který za pár měsíců propadne. Kromě naděje na zvýšený komfort je to pro mě zcela nový produkt – krátké lety v narrow-body businessu od TK už mám vyzkoušené několikrát, stejně tak dlouhé ve wide body. Ale jak vypadá business ve „dlouhém“ letu v 737?
Když už skoro bookujeme letenky VIE-DSS-PRG, objevuju na jedinou kombinaci dní rozumnou možnost doletět až do BJL. TK totiž lítají do DSS ve třech variantách – buďto přímo, nebo v trojúhelníku s NKC, nebo nově od prosince v trojúhelníku s BJL. To jsem samozřejmě věděl, ale při kombinacích, co jsem zkoušel, byl nárůst ceny se zapojením BJL velmi zásadní. Ale na tenhle den, a pouze při kombinaci s odletem z PRG, to dává cca 15.000 Kč. Krátká porada a berem, 2.000 Kč navíc oproti jen DSS nám šetří den cesty (která by ještě cca 1.000 Kč stála). Já tedy PRG-IST-(DSS)-BJL/DSS-IST-PRG, Kuba akorát volí pro pohodlnější návrat do Brna variantu s krátkým přestupem po zpáteční cestě na let do VIE, Ondra se za pár týdnů přidává a kupuje stejnou variantu jako já.
Před koupí však ověřuju ještě jednu věc. Gambie má ne zcela ujasněnou otázku vízové povinnosti pro občany ČR. Většina občanů EU má vstup bez víza, to samé se v roce 2016 chystalo pro občany ČR. Jenže prezident tento zákon nestihl podepsat. Protože po dlouhé autoritativní vládě jednoho muže ustoupil nátlaku a po mnoha letech se konaly volby. K prezidentově překvapení však tyto volby neobhájil, výsledek neuznal, odmítl odstoupit a až poté, co do země vstoupila senegalská armáda, prezident naložil státní pokladnu, luxusní vozový park a utekl do Rovníkové Guineji, nejdelší kontinuální africké diktatury (která nevydává zločince), no a… otázka víz pro české občany je stále nejasná.
Praxe, kterou mi potvrdil Silvestr za svou řadu cest, je, že na pozemní hranici obvykle vízum vyžadovat zkouší, ale když je člověk neoblomný, projde vždycky bez víza. Na letišti je to prý bez problémů. Ale co když se víza budou dožadovat už při odletu z Prahy?
Píšu dotaz na českou pobočku TK. Ne že bych o pozemních službách TK (a nic konkrétně proti pražské pobočce) měl nějaké iluze, ale s tímhle by mi snad mohli pomoct, ne? Omyl. Dostávám rychlou, ale úsečnou odpověď ve znění zhruba „Dobry den, Turkish ale do Gambie neletaji, bohuzel… hezky den (podpis).“. Že člověk u TK nemá přehled o každé otevírající se lince, bych docela pochopil, ale že když mu napíšu konkrétní dotaz, ke kterému píšu, že mám rezervaci na let do Gambie s TK… tak bych naivně doufal, že aspoň ověří, zda ta linka třeba náhodou neexistuje, než vydá soud. Až na můj další mail, kde ukazuju screen rezervace, pracovník TK uzná, že linka TK599 opravdu existuje (hurá!), a dle jejich systému vízum vyžadováno není. Výborně. Mail s písemným potvrzením TK raději tisknu a beru na letiště, ale použít ho nemusím.
Teď ještě ten upgrade. Probíhá opět přes pobočku TK, bez komplikací, ale jako vždy jsou ochotni upgradovat pouze jeden segment, ne celý směr jako na všech ostatních pobočkách. Tohle asi časem budu holt řešit hovory na centrálu, ale ve chvíli, kdy letím s kamarády, se tím zabývat nechci a svezu se aspoň na prvním letu s nimi v Y.
1. díl - Příliš dlouhá cesta do Afriky
2. díl - Nejmenší země kontinentální Afriky
3. díl - Divokým Casamance s neposlušným autem
4. díl - Po „turistických atrakcích“ Senegalu
5. díl - Domů do vymrzlé Evropy
Srpen 2018, Zubštejn
Na pohodovém letním festivalu Zubštejn času potkávám náhodou kámoše Silvestra. Studovali jsme před lety na stejném gymnáziu, od té doby se vídáme spíše sporadicky, ostatně tady jsme se viděli asi po roce. Na několik let se odstěhoval do Íránu, nějaký čas strávil v Guineji, teď přesídlil do Gambie, odkud občas lítá do iráckého Kurdistánu, kde koordinuje jistý humanitární projekt. A ostatně – totéž i v Gambii. Zde konkrétně pracuje pro projekt Kola pro Afriku, jehož cílem je pomáhat zvyšovat vzdělanost velmi mladé gambijské populace tím, že dovážejí darovaná vyřazená kola z Evropy, starají se o ně a půjčují je školám, čímž se žákům kvůli slabé infrastruktuře zásadně zkrátí cesta z domu do školy – což je mnohdy rozhodující faktor pro to, zda rodiče do školy (zvláště v období, kdy je více zemědělské práce) pošlou či ne.
„No a jak to jde v Africe?“
„Ale jo, jde to, no však se přijeď podívat.“
„To nezní špatně, ale letos už nemám žádné volno. Do kdy tam budeš?“
„Minimálně do února, pak nevím…“
Přemýšlím. Zhruba v půlce ledna musím být v ČR. Únor je daleko. Co takhle využít přelom roku? Gambie by nemusela by nemusela být zrovna destinací, kde se přes svátky zvednou ceny na dvojnásobek. Respektive spíše Senegal – z Dakaru to do Gambie není daleko a dá se sem doletět podstatně snáze a většinou levněji. No a ostatně – Gambie je maličká země, když už tam letět, tak to stejně chce nakouknout i do Senegalu.
Hledám tedy letenky na konec prosince cca na 10-15 dní, zatím nemám přesnou představu. Relativně rozumné ceny na některé dny má TP, ale tarify jsou jen s příručáky. Pak obligátně TK. SN drahé.
Po festivalu jedu do Brna, kde mám sezení s kamarády, rovnou zjišťuju, jestli by se někdo nepřidal. Po pár dnech se rozhoduje kamarád Kuba, že pojede se mnou, a za dalších pár týdnů dokupuje letenku ještě Ondra, čímž jsme poskládali stejnou trojici jako před pár lety v Panamě. A na poslední chvíli pak ještě Kamil, v té době už jsou naše letenky předražené, tak kupuje letenky od AT z MUC, přiletí asi 8 hodin před námi a odletí 12 hodin před námi.
A co naše letenky? Pár dní po festivalu jsem k tomu sedl z domova v klidu. Nejvíc nakloněn jsem byl TK – navzdory nelogicky vypadající trase, delšímu času a hlavně fakt dlouhému letu v 737. Ale jiné aspekty byly pro TK příznivé – zaprvé bezkonkurenční cena (v nejlepším případě 13.000 do DSS), zadruhé má zvědavost na nové letiště (ano, v té době jsem ještě hloupě věřil, že bude na přelomu roku už rozumně fungovat), zatřetí mám nevyužitý voucher na upgrade, který za pár měsíců propadne. Kromě naděje na zvýšený komfort je to pro mě zcela nový produkt – krátké lety v narrow-body businessu od TK už mám vyzkoušené několikrát, stejně tak dlouhé ve wide body. Ale jak vypadá business ve „dlouhém“ letu v 737?
Když už skoro bookujeme letenky VIE-DSS-PRG, objevuju na jedinou kombinaci dní rozumnou možnost doletět až do BJL. TK totiž lítají do DSS ve třech variantách – buďto přímo, nebo v trojúhelníku s NKC, nebo nově od prosince v trojúhelníku s BJL. To jsem samozřejmě věděl, ale při kombinacích, co jsem zkoušel, byl nárůst ceny se zapojením BJL velmi zásadní. Ale na tenhle den, a pouze při kombinaci s odletem z PRG, to dává cca 15.000 Kč. Krátká porada a berem, 2.000 Kč navíc oproti jen DSS nám šetří den cesty (která by ještě cca 1.000 Kč stála). Já tedy PRG-IST-(DSS)-BJL/DSS-IST-PRG, Kuba akorát volí pro pohodlnější návrat do Brna variantu s krátkým přestupem po zpáteční cestě na let do VIE, Ondra se za pár týdnů přidává a kupuje stejnou variantu jako já.
Před koupí však ověřuju ještě jednu věc. Gambie má ne zcela ujasněnou otázku vízové povinnosti pro občany ČR. Většina občanů EU má vstup bez víza, to samé se v roce 2016 chystalo pro občany ČR. Jenže prezident tento zákon nestihl podepsat. Protože po dlouhé autoritativní vládě jednoho muže ustoupil nátlaku a po mnoha letech se konaly volby. K prezidentově překvapení však tyto volby neobhájil, výsledek neuznal, odmítl odstoupit a až poté, co do země vstoupila senegalská armáda, prezident naložil státní pokladnu, luxusní vozový park a utekl do Rovníkové Guineji, nejdelší kontinuální africké diktatury (která nevydává zločince), no a… otázka víz pro české občany je stále nejasná.
Praxe, kterou mi potvrdil Silvestr za svou řadu cest, je, že na pozemní hranici obvykle vízum vyžadovat zkouší, ale když je člověk neoblomný, projde vždycky bez víza. Na letišti je to prý bez problémů. Ale co když se víza budou dožadovat už při odletu z Prahy?
Píšu dotaz na českou pobočku TK. Ne že bych o pozemních službách TK (a nic konkrétně proti pražské pobočce) měl nějaké iluze, ale s tímhle by mi snad mohli pomoct, ne? Omyl. Dostávám rychlou, ale úsečnou odpověď ve znění zhruba „Dobry den, Turkish ale do Gambie neletaji, bohuzel… hezky den (podpis).“. Že člověk u TK nemá přehled o každé otevírající se lince, bych docela pochopil, ale že když mu napíšu konkrétní dotaz, ke kterému píšu, že mám rezervaci na let do Gambie s TK… tak bych naivně doufal, že aspoň ověří, zda ta linka třeba náhodou neexistuje, než vydá soud. Až na můj další mail, kde ukazuju screen rezervace, pracovník TK uzná, že linka TK599 opravdu existuje (hurá!), a dle jejich systému vízum vyžadováno není. Výborně. Mail s písemným potvrzením TK raději tisknu a beru na letiště, ale použít ho nemusím.
Teď ještě ten upgrade. Probíhá opět přes pobočku TK, bez komplikací, ale jako vždy jsou ochotni upgradovat pouze jeden segment, ne celý směr jako na všech ostatních pobočkách. Tohle asi časem budu holt řešit hovory na centrálu, ale ve chvíli, kdy letím s kamarády, se tím zabývat nechci a svezu se aspoň na prvním letu s nimi v Y.