Kurdistán

Odpovědět
trentino
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 22
Registrován: 10. 02. 2014, 10:26
Stav: Offline

Kurdistán

Příspěvek od trentino »

Na jaře po návratu z Brazílie jsem se dostal do preventivní karantény, když kromě koronaviru byla v oblasti rozsáhlá epidemie dengue a dále byly k mání viry chikungunya nebo zika, a protože v karanténě není moc co dělat, začal jsem psát článek o jednom z loňských výletů...

Čas od času se mně zachce vyrazit na výlet do méně navštěvovaných míst s kouskem původní krajiny nebo zajímavou historií, kde průměrný bílý Evropan zatím není předurčený k oškubání do poslední měnové jednotky. Nějaký čas jsem přemýšlel nad cestou z gruzínského Kutaisi přes Arménskou vysočinu (dnes nesprávně označovanou jako východní Anatolie) k jezeru Van, do Íránu a zpátky napříč jarní Arménií s návratem opět z Kutaisi, ale nerad cestuji ve spěchu a takový výlet by rozumným tempem zabral dva měsíce. Když se mně někde líbí, chci na místě strávit několik dní, jen tak se projít po městě, ochutnat místní jídlo a v rámci možností poznat okolí, aniž bych musel řešit, že za dva dny musím být o 600 kilometrů dál. Riziko, že přitom nestihnu navštívit všechna místa uvedená v průvodci Lonely Planet a vyzkoušet všech „20 věcí, které musíte vidět/zkusit/vyfotit během cesty na místo XY“, kolem dokola doporučovaných nejrůznějšími travel bloggery a influencery, jsem přitom ochotný podstoupit.

Jak jsem procházel internet, hledal letenky a uvažoval, zda strávit měsíc na začátku jara v Íránu nebo na Kavkazu a okolí, začal mě čím dál víc zajímat Kurdistán, který asi nejlépe splňoval podmínku oblasti dosud nezasažené masovým turismem. Z pochopitelných důvodů jsem z úvah vynechal část syrskou (ačkoli v roce 2019 již Sýrie vydávala turistická víza do relativně bezpečných částí země, rozuměj do částí země pod kontrolou pravidelné syrské armády; víza ale bylo možné zařídit jen přes vládou schválenou agenturu a poplatky za vyřízení sahaly ke čtyřem stovkám dolarů), do části íránské je rovněž nutné vízum (zde by zase byla škoda nenavštívit i další místa ve zbytku Íránu), a tak jsem se zaměřil na kurdské území na jihovýchodě Turecka a severu Iráku. V médiích se obvykle o Kurdistánu mluví v souvislosti s válkou v Sýrii, americkou invazí do Iráku a turecko-kurdským konfliktem, nicméně Kurdistán není jen násilí a pustá poušť…

Většina z více než 30 milionů Kurdů žije na území Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu, řadí se mezi Íránské národy se svojí vlastní historií a kulturou a vedle Arabů, Turků a Peršanů patří mezi největší etnika na Blízkém a Středním východě. V současnosti jsou Kurdové často považovaní za největší národ na světě bez vlastního státu, nicméně jeho založení v dohledné době nepřeje politická situace v jednotlivých zemích s významnou kurdskou menšinou a zřejmě není ani v zájmu žádné ze světových velmocí. Sen o samostatném Kurdistánu navíc komplikuje značná rozdrobenost kurdské společnosti na poměrně velké množství ideově rozdílných a místy znesvářených frakcí a klanů s různými zájmy a cíli. Odlišnosti napříč kurdskou populací dokresluje kurdština spadající do indoevropské jazykové rodiny (na rozdíl od arabštiny a hebrejštiny, které patří mezi jazyky semitské nebo turečtiny, která je jazykem turkickým) a zahrnuje na 30 dialektů vzájemně se lišících v mluvené i psané formě. Nejrozšířenější formou kurdštiny je latinkou psaný dialekt kurmanji, používaný mezi Kurdy v Turecku a Sýrii a také velkou částí Jezídů, zatímco druhý nejvýznamnější dialekt sorani je odvozený z písma arabského a vedle arabštiny je jedním ze dvou oficiálních jazyků Iráku.

Frakce v olasti Kurdistánu v roce 2016 (zdroj: The Maghreb and Orient Courier)
Frakce v olasti Kurdistánu v roce 2016 (zdroj: The Maghreb and Orient Courier)
map of kurdistan.jpg (208.75 KiB) Zobrazeno 1480 x

Irácký Kurdistán, oficiálně nazývaný Kurdský region Iráku, si díky spojenectví s USA během války v Perském zálivu vybojoval největší míru samostatnosti ze všech Kurdy obývaných oblastí. V rámci poválečného uspořádání země má zajištěnou rozsáhlou autonomii zahrnující samostatnou vládu, parlament, armádu, justici, policii a výzvědnou službu. Bezpečnost Kurdského regionu zajišťují jednotky peshmergů, proslavené tuhými boji s Islámským státem, a Irácký Kurdistán je dnes relativně bezpečným ostrovem stability v jinak divoké oblasti. Nachází se zde téměř čtyřtisícové horské vrcholy, tradiční vesnice na úpatí kopců, jedno z nejstarších měst na světe Amedi, kosmopolitní Erbíl a na místní poměry velmi moderní Sulaymanía. Přestože dnes na území Kurdistánu převažuje sunnistký islám, po staletí zde žily a stále žijí významné křesťanské, jezídské a zoroastrijské menšiny a říká se, že Erbíl a Sulaymanía jsou vedle Libanonu nejvíce pokroková města na Blízkém a Středním východě co do náboženské tolerance a otevřenosti.

Turecký Kurdistán s neoficiálním hlavním městem Diyarbakir se rozkládá v hornaté oblasti na jihovýchodě Turecka při hranicích se Sýrií, Íránem a kurdskou částí Iráku. Není zde žádná autonomie, naopak jde o oblast tvrdě podrobenou tureckým režimem. V blízkém okolí každého provinčního města se nachází vojenské základny, na silnicích je nespočet check-pointů a ve městech neustále probíhají policejní razie a kontroly. Zdejší Kurdové jsou po celá desetiletí asimilováni a nuceni vzdát se svojí historické a kulturní identity ve prospěch Turecka. Životní úroveň obyvatel je poznamenaná válkou v Sýrii a dlouholetým konfliktem mezi Stranou kurdských pracujících PKK a tureckou armádou, a přestože dochází k rozsáhlé obnově infrastruktury, válečné běsnění připomíná například zcela zničená část historického centra Diyarbakiru. Mnohá místa v okolí navíc dodnes vydávají svědectví o pronásledování a genocidě arménských, řeckých a syrských křesťanských obyvatel Osmanské říše na počátku 20. století.

Samozřejmě jsem řešil i otázku bezpečnosti, protože zejména v případě jihovýchodního Turecka se jedná o poměrně turbulentní oblast, kde se situace může poměrně rychle změnit k horšímu, jak se nakonec stalo o několik měsíců později během říjnové invaze turecké armády do oblasti syrské Rojavy. Ačkoli se o invazi spekulovalo delší dobu, loni na jaře zde celkem klid, a tak jsem narychlo koupil letenku z Prahy do Istanbulu (Pegasus Airlines, 60 EUR, koupeno 5 dní před odletem) a dále z Istanbulu do Mardinu (Turkish Airlines, 36 EUR, 3 dny před odletem). Cesta zpět zůstala otevřená: jednak byly k dispozici přímé lety z Erbílu do Evropy s Iraqi Airways, další variantou bylo letět s některou z tureckých aerolinií z Erbílu do Prahy nebo Vídně s přestupem v Istanbulu a poslední možností byl, podle některých zdrojů lehce komplikovaný, pozemní přechod irácko-turecké hranice a odlet z některého z letišť v jihovýchodním Turecku do Istanbulu a dále do Evropy. S ohledem na ceny mezinárodních letenek z Erbílu jsem ještě v Iráku zarezervoval letenku z Istanbulu do Prahy (Pegasus Airlines, 62 EUR, 3 týdny před odletem) s tím, že cestu do Istanbulu vyřeším později. Nakonec jsem se rozhodl pro kombinaci Diyarbakir – Ankara – Istanbul (Anadolu Jet a Turkish Airlines, 39 EUR a 22 EUR, 4 dny před odletem). Ačkoli se platby prováděly v dolarech nebo tureckých lirách podle jazykové mutace stránek, konečné zaúčtování transakce bylo ve všech případech ve Velká Británii s přepočtem na libry šterlinků. Celkem vyšly všechny letenky v přepočtu na 217 EUR, což je solidní cena s přihlédnutím k pořízení většiny letů několik dní až týdnů před odletem.

žlutě Pegasus Airlines, červeně Turkish Airlines a Anadolu Jet
žlutě Pegasus Airlines, červeně Turkish Airlines a Anadolu Jet
flight map.gif (73.69 KiB) Zobrazeno 1480 x

Istanbul, jihovýchod Turecka a sever Iráku jsou z kulturního a společenského hlediska vzájemně zcela odlišné oblasti. Zatímco Istanbul je moderní metropole s veškerou infrastrukturou, kde je možné se bez problému domluvit anglicky a večer zajít na pivo, na jihovýchodě Turecka je západních turistů naprosté minimum a anglicky zde neumí téměř nikdo. V Kurdské části Iráku je naopak patrná náklonnost k USA, místní obyvatelé mají rádi cizince a s angličtinou se zde dá domluvit celkem rozumně. Po večerech (a také během čekání na konec deště nebo dopravní spoje) jsem se většinou usadil v jedné z mnoha kaváren, objednal si salep nebo kávu připravenou v džezvě a četl si o nedávné historii obou regionů.

Salep se vyrábí z hlízy orchidejí. Jak jsem zjistil během psaní článku, druhy orchidejí k výrobě salepu nelze průmyslově pěstovat a v Turecku a Íránu dochází k jejich vymýcení.
Salep se vyrábí z hlízy orchidejí. Jak jsem zjistil během psaní článku, druhy orchidejí k výrobě salepu nelze průmyslově pěstovat a v Turecku a Íránu dochází k jejich vymýcení.
salep.JPG (182.71 KiB) Zobrazeno 1480 x

Celé jsem to musel rozdělit na více částí, protože jinak bych to asi nedopsal...

1) Večer na březích Bosporu (PRG - SAW, ISL - MQM)
2) Na hedvábné stezce (Mardin, Mor Hananyo, Dara Mesopotamia, Midyat)
...
...


Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5477
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Oblíbené typy letadel: B767, Cessna 208
Pohlaví: muž
Bydliště: Honolulu
Stav: Offline

Re: Kurdistán

Příspěvek od Globik »

Už se těším na pokračování. Myslím, že TR z neotřelých oblastí tu jsou vždy vítány. Navíc s podrobným popisem reálií a historických událostí. A přiznám se, že výraz "libry šterlinků" mě příjemně překvapil ještě víc, už jsem to dlouho neslyšel/nečetl.

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4037
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Kurdistán

Příspěvek od whiskey »

fajne! :thumbup:

trentino
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 22
Registrován: 10. 02. 2014, 10:26
Stav: Offline

Re: Kurdistán

Příspěvek od trentino »

Zrovna tomhle případě je asi zajímavější samotná destinace a reálie než přelety v A320 nebo B738. Netradiční aerolinka by byly Iraqi airways, ale nechtělo se mně platit okolo 250 EUR za letenku Erbíl - Vídeň nebo Frankfurt. Za zlomek ceny jsem cestou zpátky kouknul na dnes už zatopený Hasankeyf a Dyiarbakir, a jako bonus dostal na hranicích dozor v podobě policajta v civilu...
Libry šterlinků mně tam skočily tak nějak samy, jak jsem zrovna četl "Ambasador Morgenthau´s story", kde velvyslanec USA v Turecku v letech 1913-16 Henry Morgenthau Sr. popisuje dění v Osmanské říši a pozadí arménské genocidy. Velká Británie, které v té době byla ještě ekonomickou a vojenskou velmocí první kategorie, hrála v Marmarském moři významnou roli.
Pokračování dodám, ale občas to jde pomalu...


Odpovědět