Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Odpovědět
tristadvacitka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 53
Registrován: 07. 04. 2019, 22:26
Oblíbené typy letadel: A380-800, B747-800, B777-300
Pohlaví: muž
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Příspěvek od tristadvacitka »

O Špicberkách jsem snil několik posledních let. Vždy jsem si přál zažít je v zimě, jenže čekat na jaro, kdy je na ostrovech stále sníh a současně alespoň několik hodin denního světla, jsem už nechtěl. Původně jsem měl jet do Afriky, ale cestu jsem zrušil na poslední chvíli kvůli lockdownům. Proto byl nákup nových letenek těsně před odletem trochu oříšek.

Z Prahy, Vídně ani Berlína žádné cenově dostupné lety nebyly, proto jsem musel rozšířit odletový radius ještě o Katovice a Krakov. Za cenově dostupné jsem považoval letenky v hodnotě pod 10 000 Kč zpátečně. Google Flights nabízel lety z Prahy i Berlína s Lufthansou a SAS přímo do Longyearbyenu za 16 000 Kč, to bylo ovšem mimo můj rozpočet. Zajímavou alternativou byl polský LOT z Wroclawi do Tromso za 6 000 Kč, jenže když jsem se pokoušel zaplatit, kartu systém několikrát odmítl.

Hledám tedy dál a zkouším si letenky sestavit samostatně. A daří se. Norwegian obnovil jako jednu z mála svých evropských destinací také Krakov. Kupuji tedy zvlášť úseky KRK-OSL, OSL-TOS, TOS-LYR-TOS, TOS-OSL-KRK. V Oslo bohužel lety nenavazují a budu muset někde přespat. Cena je ovšem nakonec obstojná, za všechny lety dávám 11 000 Kč. Ještě byla možnost snížit cenu letem na letiště Torp v jižní části Norska, ale tato varianta pro mě na stole nebyla z důvodu velké vzdálenosti do města.
5_norwegian_kridlo.jpg
Norwegian

Pro cestu do Krakova volím vlak a stejným způsobem jedu i na letiště. Tiše Polákům závidím to železniční napojení, snad se toho jednou dočkáme taky v Praze. Lotnisko Kraków na mě ovšem působí hodně provinčním dojmem. Většinu odpoledních letů provozuje Ryanair, pozoruji že LOT nemá téměř žádné zahraniční lety z tohoto letiště a vše napojuje přes Varšavu. Na landside je jen několik malých obchodů, jinak působí hala prázdně. Trochu mi to tady připomíná letiště ve Lvově.
1_krakow_vlak.jpg
Vlak do Krakova Polákům závidím
2_krakow_lotnisko.jpg
Trochu provinční letiště

KRK-OSL
DY 1041
737-800
LF: 89 %

Check-in přepážka na tabuli zatím nesvítí, ale polští instalatéři a další gastarbeiteři už přesně ví kde proběhne odbavení a vytváří frontu dobrých 15 minut před otevřením. Poláci s sebou do Norska berou snad celou domácnost, převáží děti, zvířata a obrovská nadrozměrná zavazadla. Přepážky pro Priority boarding nejsou nijak označené a vzniká tak další fronta a cestující se vzájemně předbíhají. Za toto ode mně tedy letiště body nezískává.

Po odbavení si sedám v restauraci Galycija, objednávám Tyskie a kupuji v aplikaci Rutter 24h jízdenku pro Oslo. Nakonec jsem přes kamaráda sehnal kamaráda, u kterého budu moci přespat. A to pro mě znamená velkou úsporu. Nejlevnější dorm v hostelu v Oslo by mě totiž vyšel na 1500 Kč.

Krakov je letiště se 3 nástupními mosty, které však nikdo nevyužívá. Dva stroje Ryanair sice stojí na stojánce u mostu, ale cestující stejně musí přes plochu. Norwegian a dokonce i Lufthansa mají nástup taky z plochy.
3_737_norwegian_krakow.jpg
Nástup z plochy
4_737_stojanka_krakow.jpg
Západ slunce před odletem

Pilot startuje oba motory, za chvilku je slyšet typicky vrčivý zvuk vysunujících se klapek do pozice pro start, pojíždíme na holding point dráhy 25 a následuje start. Biny na hlavou i plastové obložení oken se třese, ale start je jinak klidný.

Norwegian jako jedna z prvních společností začal poskytovat na palubě internet již před více než 10 lety. Nejpomalejší balíček byl a je zdarma, rychlost však stačí sotva pro přečtení zpravodajství. Kvalita signálu hodně kolísá a dnešním požadavkům rozhodně nestačí.

Během letu neprobíhá žádný servis a “trolleys” zůstávají v “galleys”. Vše je dané opatřeními proti šíření koronaviru.

Na letiště Oslo-Gardermoen přilétáme včas. Hned za nástupním mostem dostávají všichni cestující bez ohledu na národnost lísteček potvrzující, že nemusí absolvovat test na letišti, protože přiletěli ze zelené země.

Letiště v Oslo na mě udělalo ohromný dojem. Podlaha je zde vyrobená z parket, obložení stropu a stěn je také dřevěné a architekt zdařile zkombinovali tento materiál s mramorem. Hala je designově perfektní a podle mě je to jedno z nejkrásnějších letišť, které jsem kdy navštívil.

Po chvilce čekání na zavazadla mířím na nádraží a rychle do města. Z letiště do centra Oslo jezdí spoj Airport Express, který nikde nestaví, ale cena je skoro dvojnásobná (200 NOK) oproti dalším 3 regionálním linkám. Ovšem to nejsou žádné vesnické couráky. Vlak sviští rychlostí 200 km/h. Ze stanice Lilleström v půlce cesty z letiště až na nádraží Oslo S vlak jede kompletně v tunelu.
11_oslo_airport_ve_dreve.jpg
Nádherné letiště v Oslo
6_vy_train_airport_oslo.jpg
Regionální vlak, který jezdí 200 km/h

OSL-TOS
DY 328
737-800
LF: 90 %

Zpět na letiště se vydávám opět regionálním vlakem. Na letišti mě překvapuje milá novinka. Cestující se již neodbavují u check-in přepážek, ale pomocí self check-in kiosků, kterých jsou v hale desítky.

Ťukám na displeji údaje o mé rezervaci a za chvilku mi vyjíždí jak boarding pass, tak i vytištěný samolepicí pásek s kódy, který připevňuji na ucho batohu. Beru batoh a mířím k samoodbavovací přepážce pro zavazadla. Zde si sám skenuji čárový kód na štítku, vybírám velikost a tvar zavazadla na displeji a moje krosna odjíždí. Welcome to the 21st century.
7_oslo_airport.jpg
Oslo Airport
9_oslo_airport_selfcheckin.jpg
Self check-in na letišti v Oslo
10_oslo_airprot_selfbagdrop.jpg
Self bag-drop
12_oslo_airport.jpg
9_oslo_airport_selfcheckin.jpg
Oslo Airport
10_oslo_airprot_selfbagdrop.jpg
Self check-in na letišti v Oslo
12_oslo_airport.jpg
Odletová hala v Oslo

Norsko je země, která pro Čechy rozhodně nepatří k finančně dostupným. A obzvlášť ne na letišti. Lokální pivo Ringnes zde prodávají za 130 NOK, burger bez přílohy pořídíte za 220 NOK a voda vyjde na "krásných" 40 NOK.

Venku prší a je ošklivo, že by psa nevyhnal. Pilot startuje oba motory, které rozfoukávají vodu na betonové ploše. Pojíždíme ke dráze 01L a za chvilku jsme ve vzduchu.
13_oslo_airport_737_norwegian.jpg
737 na stojánce před odletem

Během letu internet neustále vypadává a vůbec se mi nedaří připojit. Koukám tedy z okna na mraky na těším se za polární kruh.

V Tromso přistáváme před 22. hodinou. Slunce je stále vysoko nad obzorem, ostře se odráží o vodní hladinu a připadám si jako by bylo poledne. Dráha je dlouhá 2400 metrů, přistáváme tedy těsně za jejím okrajem a pilot silně brzdí.

V Tromso je už řádná zima, teplota spadla ke 12° C, což je nezvyk oproti Oslo, kde bylo ještě 20° C.

Co mě však hodně rozčílilo, byl můj batoh, který přijel promočený. V Oslo ho asi nechali volně ležet na dešti. Takže já zítra odlétám na Špicberky, které leží nedaleko od severního pólu a mám vlhkou bundu a kalhoty. Zuřím. Na hostelu vytahuji všechny věci a snažím se je rozvěsit a sušit. Norové však v létě vůbec nepouštějí topení, čímž mi moc nepomáhají.

TOS-LYR
DY 396
737-800
LF: 25 %

Bundu jsem naštěstí přes noc dosušil a vyrážím na letiště. V autobuse se mi však nedaří vůbec koupit jízdenku. Celá země je tak digitalizovaná, že na mé zastávce nebyl automat a řidič jízdenky neprodává ani za hotovost, ani na kartu. Prý si mám stáhnout aplikaci.

Na letišti v Tromso jsou také samoodbavovací přepážky, jenže na Svalbard se sám odbavit nemohu. Mířím tedy k přepážce. Check-in agentka kontroluje nejen cestovní doklad, ale také očkování proti koronaviru. Odbavený jsem za chvilku.

Letiště v Tromso je malé a kompaktní. Je zde několik obchodů i restaurací, které jsou dokonce mírně levnější než ty v Oslo.

Letadlo je připraveno na stojánce s nástupním mostem, já však mířím do spodní části letiště, kde probíhá pasová kontrola. Špicberky mají totiž zvláštní status. Norsko sice souostroví spravuje, ale na základě Špicberské dohody z roku 1920 má mnoho dalších povinností a nemůže ostrovy politicky připojit k pevnině.
14_tromso_departure.jpg
Odletová hala v Tromso
15_tromso_norwegian.jpg
737 připravená na odlet a nástup z plochy

Úřednice načítá QR kód na očkování, kontroluje pas a já mohu vstoupit. V čekárně už sedí připravení cestující, za chvilku se otevírají dveře a my můžeme do letadla. Stevard hlásí, že dočerpáváme palivo a brzy poletíme.

Naše letadlo vytlačují synchronně s vedle stojícím Airbusem A320neo SAS do Oslo. Vstupujeme na dráhu, ale děláme ještě back track na jejím konci a až poté pilot mocně přidává tah motorů. Za chvilku se už vznášíme nad fjordy a Norským, resp. Barentsovým mořem.
16_tromso_fjord.jpg
Fjordy pod námi a už míříme na Špicberky
17_737_norwegian_economy.jpg
Pohodička na palubě poloprázdného letu

20 minut před přistáním na Špicberkách pilot ohlašuje klesání a my se noříme do bílých mraků, které neustupují ani ve výšce 2500 ft. Dráhu vidím až těsně nad zemí.

"Vítejte v Longyearbyenu," hlásí stevard. Na severní pól je to blíž než k norské pevnině. 600 km na točnu proti skoro 1000 km do Tromso.
18_longyearbyen_airport.jpg
Letiště v Longyearbyenu
19_lyr_rozcestnik.jpg
Na severní pól je to blíž než na pevninskou část Norska

Jestli bylo letiště v Tromso malé, tak v Longyearbyenu je ještě menší. V hale je jediný pás na zavazadla, pár samoodbavovacích kiosků, jinak nic víc.

Městský autobus vždy navazuje na všechny přílety i odlety. Denně tedy jede na letiště dvakrát. Pravidelně sem totiž léta pouze SAS a Norwegian. Snažím se platit řidiči hotově, ale ten se jen ironicky usmívá a vyžaduje pouze kartu. Nad hlavou se vznáší ruský Mil 8, který odlétá na jihozápad do Barentsburgu a my vyrážíme do Longyearbyenu.

Přečtěte si také reportáž, jaké jsou Špicberky, jak vypadá sovětské město duchů Pyramiden za polárním kruhem a pokud se na souostroví chystáte, tak i pár rad o cestování na Špicberkách.

LYR-TOS
DY 397
LF: 35 %
737-800

Autobus mě vyzvedává před guesthousem přesně na čas, objíždíme další ubytování ve městě, nabíráme cestující i u univerzity a míříme na letiště. Zde se už jako tradičně mohu odbavit samostatně. Cestujících dneska poletí jen pár, takže vše jde jako po másle. Zdlouhavá je ovšem bezpečností kontrola. Někteří cestující přede mnou si totiž do kabinového zavazadla přibalili i velké sklenice s kompotem a marmeládami. Ty dál nepokračují. Ovšem i na mě bezpečáci nenechali nit suchou a musel jsem vyndávat další věci z batůžku.
20_lyr_odletova_tabule.jpg
Pouhé dva denní lety ze Špicberek
21_longyearbyen_shop.jpg
Bistro v hale v Longyearbyenu
22_lyr_odlet_737.jpg
Nástup z plochy v Longyearbyenu
23_737_economy.jpg
I zpět bylo letadlo prázdné
24_lyr_odlet.jpg
Odlet z Longyearbyenu

Na celém letišti není jediný člověk, který by podle vládního nařízení měl nasazenou roušku. Totéž bylo v Tromso i Oslo. Do letadla si ji však nasazují úplně všichni.

Pilot startuje motory na stojánce, najíždíme na dráhu a start. Loučím se Špicberkami pode mnou, poslední pohled na ledovec a ostrov halí mraky do neprostupné bílé deky.

V Tromso přistáváme o dobrých 15 minut v předstihu. Ve 3000 ft jsou vidět už fordy a zelené kopce. Dráha je mokrá, pilot silně brzdí a hned vyjíždíme. Výstup opět na plochu a následuje zase pasová kontrola. Celnici si už pohledem měří některé cestující. Svalbard je totiž tax-free zóna a dovoz alkoholu na pevninu je hodně limitovaný. Vyzvedávám batoh na pásu a světe div se, je opět mokrý. Nevěřícně kroutím hlavou, ale teď už zimní bundu naštěstí nepotřebuji.

TOS-OSL
DY 323
737-800
LF: 80 %

V Tromso jsem strávil ještě 2 noci. Návrat jsem měl plánovaný zase do Krakova, protože Norwegian nikam jinam za rozumnou cenu prostě neletěl.

Ještě před 7. hodinou ráno vyrážím autobusem na letiště. Tentokrát to bereme podzemní sítí silnic pod kopci v centrální části ostrova. V tunelech mají dokonce křižovatku.

Odbavení provádím samozřejmě jak jinak než samostatně. Pro vstup do Polska je vyžadován vyplněný formulář a test nebo očkování. Na displeji zaškrtávám, že mám obojí a nikdo nic dál nekontroluje.
25_tromso_airport.jpg
Letiště v Tromso

Čas při čekání vyplňuji snídaní. Dávám hot dog za 45 NOK a půl litr vody za 39.

Během letu většina cestujících pospává. Na internet se mi nedaří připojit, tak si hlavu o okénko opírám také. Do Oslo přilétáme ve 20 minutovém předstihu a já hned po výstupu mířím do lounge.
26_oslo_tabule.jpg
Odletová tabule v Oslo
27_OSL-lounge.jpg
SAS má zavřeno, proto mířím do OSL Lounge

V Oslo jsou celkem 3 salonky. OSL Lounge, SAS International a SAS Domestic. Původně jsem chtěl jít do SAS, jenže v mezinárodní části letiště byl bohužel zavřený z důvodu koronaviru, resp. malému množství zájemců. Za 350 NOK tedy kupuji vstup do OSL Lounge. Když srovnám cenu vstupenky oproti cenám v okolních restauracích, nemůžu na tom prodělat.
28_osl_lounge_jidlo.jpg
Neomezené jídlo jen za 35 EUR
29_lounge.jpg
Pohodlí v loungi

V loungi mám pohodlné křeslo, neomezenou konzumaci jídla i pití, jen pivo mi musí podle norských zákonů natočit vždy číšník.

Dávám si masové kuličky s bramborovým salátem, gulášovou polévku a zeleninový salát. Na výběr je ještě wrap s lososem a ovoce.

Obsluha v salonku je však velice pomalá a z kuchyně skoro nevychází. Překračuji tedy norské zákony a pivo si dolévám do 0,15 l sklenice několikrát sám.

Výhled z lounge rozhodně není nejlepší, okna jsou směrovaná do nefrekventované části letiště. I tak obdivuji stroje hodně netradičních společností, jako jsou Faroe Islands Atlantic Airways, Great Dane a další.

OSL-KRK
DY 1040
737-800
LF: 80 %

Je čas na poslední leg mé cesty. V čekárně před nástupem se tlačí hodně přes 100 lidí. Na místních letištích se mi líbí, že nástupní mosty mají dveře pro alternativní vstup shody z plochy do zadní části letadla. Já mám místo 30F, takže obcházím frontu venkem po ploše a za chvilku sedím u okénka.
30_DY_odlet_oslo.jpg
Odlet z Oslo s Norwegian
31_sas_oslo.jpg
Chtěl bych se taky proletět s SAS v Neo

U dráhy si prohlížím spottery, kteří dorazili na můj odlet, ale to už mě síla motorů vtlačuje do sedačky a naše 737-800 vzlétá.

Celý let probíhá bez jediného zádrhele a my přistáváme v Krakově na letišti Jana Pavla II. Náladu mi trochu kazí jen hodinové čekání na zavazadla z důvodu “technických potíží”.
32_norwegian_poland.jpg
Závěrečné klesání nad Krakovem

Jaké bylo cestování s Norwegian? Vždy jsem měl tuto společnost na pomezí mezi low costem a běžnou společností. V minulosti mívali ve flotile několik desítek Boeingů 737, ale po koronaviru seškrtali velikost flotily na minimum. Takže vedle 11 kusů 737-800 provozují ještě 3 “osmičkové” MAXy. Vzhledem k tomu, že v Norsku nikdo nedodržuje nařízení o nošení roušek a respirátorů, přijde mi absence servisu na palubě směšná. Byl bych ochotný si něco koupit. Internet neustále vypadával a mnohdy se mi podařilo připojit až ke konci letu. Letadla byla ovšem vždy čistá, v perfektním stavu a bez zpoždění. V tomto ohledu si nemůžu stěžovat. Navíc cenová politika je oproti SAS dostupnější. Za mě tedy mírná spokojenost. Norwegian bych v budocnu pravděpodobně využil znovu.
Naposledy upravil(a) tristadvacitka dne 19. 09. 2021, 18:52, celkem upraveno 1 x.


tristadvacitka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 53
Registrován: 07. 04. 2019, 22:26
Oblíbené typy letadel: A380-800, B747-800, B777-300
Pohlaví: muž
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Příspěvek od tristadvacitka »

Koho by zajímaly Špicberky blíž, může kouknout na moji reportáž https://www.pasapusu.cz/spicberky, případně zjistit jak vypadá sovětské město duchů Pyramiden https://www.pasapusu.cz/pyramiden

alesesl
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2862
Registrován: 27. 02. 2004, 05:55
Oblíbené typy letadel: vrtulove letadla
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha Zapad
Stav: Offline

Re: Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Příspěvek od alesesl »

Super Trip v teto dobe. Spicberky mam dlouhodobe na seznamu destinaci. Laka me to ale v zime.
Polaci tu infrastrukturu maji na daleko vyssi urovni nez u nas, at uz od dalnic tak treba po dopravu na letiste vlaky. Jake jsou ceny ostrovech Spicberky?

tristadvacitka
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 53
Registrován: 07. 04. 2019, 22:26
Oblíbené typy letadel: A380-800, B747-800, B777-300
Pohlaví: muž
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Příspěvek od tristadvacitka »

alesesl píše:
06. 08. 2021, 17:59
Super Trip v teto dobe. Spicberky mam dlouhodobe na seznamu destinaci. Laka me to ale v zime.
Polaci tu infrastrukturu maji na daleko vyssi urovni nez u nas, at uz od dalnic tak treba po dopravu na letiste vlaky. Jake jsou ceny ostrovech Spicberky?
jj máš pravdu, když jsem se vracel z Polska vlakem a srovnával (vizuálně) naše vesnice s jejich, tak to tam bylo prostě lepší. A hlavně furt staví.

Špicberky jsou maličko levnější než norská pevnina, ale zase ne o moc. Guesthouse 2,5 km od Longyearbyenu (4lůžkové dormy) vyšel na zhruba 6000 Kč na 5 nocí. Jídlo jsem kupoval v supermarketu mražený a vařil si v kuchyňce. To vyšlo kolem 40-50 NOK za jednu porci. V restauraci jinak jídla 160+ NOK. Plechovka piva v supermarketu 17 NOK.

Ale za co se platí "vostře", jsou výlety. Kdykoli člověk chce opustit město, tak potřebuje zbraň, která se od loňska už nepůjčuje bez zbrojáku. Takže sám tam neuděláš nic. A třeba 6 hodinový trek na ledovec za městem vyjde na 800 NOK. Výlet do Pyramiden lodí 1800 NOK. V zimě se tam dá dostat na sněžným skútru za 2200 NOK z Longyearbyenu.

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4145
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Příspěvek od whiskey »

super, dlhodobo na zozname, parkrat uz som skoro aj letenky kupil, len to vzdy z pracovnych ci inych dovodov nevydalo. :thumbup:


Kevil
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 260
Registrován: 02. 05. 2014, 11:04
Stav: Offline

Re: Cesta na nejsevernější letiště světa (s pravidelným provozem) a lounge v Oslo abych ušetřil

Příspěvek od Kevil »

Nezkoušel někdo letět na východ Ruska. Např. Moskva (VNO), Anadyr (DYR) Utair Airlines a Keperveyem (KPW) Čukotavia Airlines ? Ideálně se pak lodí dostat do nejvýchodnějšího města a přístavu Ruska Uelen.


Odpovědět