Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Místo úvodu: Stavidla fantazie
Když jsem na přelomu března a dubna 2019 podniknul velký výlet do Ruska, napadlo mně, že v rámci politické vyváženosti by další cesta měla vést na Ukrajinu. Ale jak už to tak bývá, takový nápad po té poněkud zapadl a i když jsem na něj zcela nezapomněl a občas se dostal až do finálního rozstřelu, kdy jsem vybíral mezi dvěma destinacemi, ale vždy, hlavně kvůli cenám letenek prohrál, naposled letos v srpnu s Marseille a Bordeaux. Ale teď v říjnu už ne. Rozhodoval jsem se mezi Malagou a Kyjevem, bohužel až asi týden a půl před plánovaným odletem a zatímco Ryan i Smartwings nasadili na poslední říjnový týden ceny do Malagy díky vysoké poptávce patřičně vysoko, ČSA si za zpáteční letenku do Kyjeva řekly jen o 4700 korun. Bylo rozhodnuto.
K letence přikupuju ještě za pár stokorun zdravotní a storno pojištění, na stránce ukrajinské vlády v podobné cenové úrovni jejich povinné Covid pojištění a píšu Yirině. Yirinu všichni znáte. Holka, co pro propagaci Emirates udělala v našich krajích mnohem víc práce, než všechny reklamní agentury světa. Nicméně Yirina v době covidové změnila dres a místo Emirates hájí barvy českého Ministerstva zahraniční, toho času právě v Kyjevě. Zvu ji i její jejího manžela Flyrosťu na kafe někde v Kyjevě, ale odpověď je vlastně očekávatelná: „Sorry, tou dobou pojedeme nejspíš domů.“
Nevadí, teda vadí, ale co se dá dělat. V Kyjevě jsem měl strávit dohromady šest dní a už do počátku jsem uvažoval, že bych se vydal i někam jinam. Na Černobyl zapomínám, spíš plánuju na otočku výlety vlakem do Charkova a Lvova. Jenže pohled na ceny ubytování a železničních jízdenek jasně říká, že vracet se do Kyjeva nemá cenu, když se dá nočním vlakem za rozumné peníze z Lvova do Charkova dojet přímo. A dál už to znáte, jak už se jednou otevřou stavidla fantazie, nejdou zastavit, takže fakt, že mezi tato dvě města se vklínilo už jen Dnipro, je vlastně docela úspěch.

Kapitola první: Trochu vína na nervy
Fajn, předposlední říjnový víkend letí covidová čísla prudce nahoru, já se nervuju, aby se zase nezavřely hranice a zároveň se snažím věnovat plně svým psům, abych jim nějak vykompenzoval, že je bejvalce předám o dva dny dřív, než bylo v plánu. Hranice nakonec zůstaly otevřené, ale já to s tou péčí asi poněkud přehnal a ono sobotní ráno vyrážím na Ruzyni hodně utahaný. Ono když pět nocí po sobě opakovaně vstáváte kvůli venčení několikrát během noci, na těle je to docela znát.
Ale jo, jsem tu a způsobně čekám na odbavení. Toužím po místě u okna, ideálně po „Fkové“ sedačce, abych měl výhled na Tatry, ale milé holčiny od chek-inu mně uzemňují, že za konkrétní místo bych si musel zaplatit 130 korun, jinak mi při tarifu Lite dá systém místo podle svého uvážení a ony s tím nic nesvedou. Tak nic, 24E není tak špatné.
1 tabule.jpg
1 tabule.jpg (184.52 KiB) Zobrazeno 4404 x

V tranzitu vládne trochu nervozita. Ten den se hromadně odlétá na podzimní prázdniny, letadla Travelly jsou vytížená na 100% a když jedno cestu na Kapverdské ostrovy nedokončí a vrátí se do Prahy, poctivá práce plánovačů se jaksi hroutí. Já zdálky sleduju, jak moje OK-HEU přetahují z remote-stand ke gatu A8 a smutně koukám na cestující z posilujícího letu do Hurghrady, jejichž původní stroj nakonec zamíří na Kapverdy a oni se vydají do Egypta kdo ví kdy.
2 kufr.jpg
2 kufr.jpg (152.66 KiB) Zobrazeno 4404 x

Snažím se to užívat, ale nejde to. Musím to Relaye a teprve malá láhev vína a rozhovor se službu konající kamarádkou Mirkou mně háže do pohody. V ten moment najíždí na stojánku, ze kterého mělo odlétat původně letadlo do Hurghrady, jiný stroj a i když si check-inářky dávají s informacemi ještě trochu na čas, i lidem je jasné, že k moři se sice se zpožděním, ale opravdu poletí.
To já už mezitím čekám na nástup a konečně se to užívám. Kdysi jsem snil, že budu tak bohatý, abych mohl létat s ČSA, teď se mi to konečně splnilo.
3 u mostu.jpg
3 u mostu.jpg (113.56 KiB) Zobrazeno 4404 x



Praha – Kyjev Boryspil
23.10.2021
OK 918; ČSA, A320, reg. OK-HEU
11:35-14:35 (odlet na čas, přílet o půl hodiny dříve)
LF: 75%

Slunce už svítí na plné pecky, když kolem jedenácté míříme do letadla. Mez cestujícími zjevně převládají Ukrajinci žijící v našich zemích, je tu ale i pár Čechů. Já volím taktiku, jež mi už párkrát zajistilo lepší místo u Ryanu a mířím do letadla až jako poslední. Když vidím tři řady na konci letadla úplně prázdné, tážu se letušek, zda tam smím.
„Jasně, klidně si tam sedněte“, je mi odpovědí a já si v duchu slibuju, že za odměnu si koupím něco z palubního prodeje.
4 plocha.JPG
4 plocha.JPG (112.58 KiB) Zobrazeno 4404 x
5 sedačky.JPG
5 sedačky.JPG (165.62 KiB) Zobrazeno 4404 x


Jediný A320 v barvách ČSA nezapře svou eleganci a posádka vypadá pořád jako v lepších časech. Z kabiny přijde hlášení ještě před push-backem a celkem zaplněný stroj si to užívá.
Na nic se nečeká, v půl dvanácté jdeme rovnou na start. Hezky na západ a pak nečekaná otočka směrem na jich a vzápětí na východ. Sedět na druhé straně, měl bych nejspíš parádní výlet na Prahu, ale mně to nevadí, těším se na Tatry. Jenže už nad Ostravou jsou mraky a mně je záhy jasné, že z výhledu nebude nic.
6 mraky.JPG
6 mraky.JPG (156.13 KiB) Zobrazeno 4404 x

S tím se ale musím smířit. O poloze nás informuje air-show (jen škoda, že ta obrazovka, co ji mám nejblíž, jaksi blbne) a letušky už chodí s palubním prodejem. Původně uvažuji jen o kávě, ale zláká mně i cheescake. V akci s kávou jen za 120 korun. Jasně, za pár hodin na Ukrajině za v přepočtu 120 korun koupím slušnou večeři, ale člověk musí alespoň na chvíli vypnout tu peněženku v hlavě.
A moc dobře, že jsem jí vypnul, kafe bylo standartně výborné, ale ten cheescake…to byla neskutečná dobrota.
7 kafe.JPG
7 kafe.JPG (144.17 KiB) Zobrazeno 4404 x

Tak ještě voda zdarma, ale to už se hlásí Lvov a my zvolna začínáme klesat. Pod námi úrodná pole, pod námi Ukrajina. Kapitán hlásí přílet o půl hodiny dřív oproti letovému plánu a já si maluju, jak stihnut vlak, co má odjíždět ve tři čtvrtě na tři.
8 klesání.jpg
8 klesání.jpg (99.79 KiB) Zobrazeno 4404 x

Úderem druhé pak skutečně sedáme. Fanfára se nekoná, tleskám jenom já. Pohled na staré ruské stoje a při výstupu na hezký, moderní terminál. Vedle nás Maxik Fludubai, já ale tak trochu spěchám.
9 na ploše.jpg
9 na ploše.jpg (116.68 KiB) Zobrazeno 4404 x

I když ne, říkám si, že to bude pohoda. Na pasovce jsem záhy, ale ve stejný čas se tam potkává více letadel. Vojáci sice hned na začátku kontrolují každého, zda má s sebou všechny potřebné covidové dokumenty, ale i tak se to neskutečně vleče. Obzvláště, když zpočátku stojím ve frontě, jenž vede jen k pasové kontrole pro ukrajinské občany. Tak nic, zpátky do správné fronty a pak pomalé pocházení krůček po krůčku, zatímco můj plán stihnout vlak ve 14:45 se zvolna rozplývá. Nakonec jsem na kontrole v 15:10, v tem čas měl odjíždět autobus 322, jež jsem měl jako zálohu. Tak i ten nestíhám. Přitom ale holka na pasovce nechce žádné zázraky, ukázat pas, potvrzení o očkování a smlouvu na to jejich pojištění, trávím u ní jen pár minut a můžu jít dál. Přesto se z tranzitu se dostávám víc jak hodinu po dosednutí letadla na dráhu letiště Boryspil.
10 hala.JPG
10 hala.JPG (164.53 KiB) Zobrazeno 4404 x

Dobře, mířím na vlak. Trochu se ztrácím, na to, kolik času jsem věnoval přípravě, to celkem drhne. Nakonec nádraží nalézám. No, nádraží…Já vím, co bychom v Praze za tohle dali, ale stejně si nemůžu pomoct, ale vlak na letiště takové velikosti si představuji trochu jinak, než motoráček, co sem jede jednou za hodinu. Pohled do mapy pak říká, že tady to měli hodně jednoduché, jen udělali krátkou odbočku z hlavní trati. To jí nemohli alespoň elektrifikovat?
Stanice, spíš nástupiště, má dvě koleje e tak je možné spoje nejspíš přidat, ale stejně je ten odjezd v narvaném vláčku hodně rozpačitý.
11 vlak.JPG
11 vlak.JPG (239.49 KiB) Zobrazeno 4404 x

Ještě chvíli dumám, ještě chvíli sleduju krajinu, přemýšlím, že i málo dokáže udělat vlastně hodně, když mně z dumání postupně probouzí kyjevská předměstí. Na Darnytsie jsem už úplně svěží. Velké nádraží s nedostavěným věžákem hned vedle, spousta vlaků, o kus dál asi seřaďovací nádraží. Jen si říkám, kde udělali soudruzi chybu, že stanice metra stejného jména leží až o pár kilometrů dál.
Ale za chvíli poprvé Dněpr, jeden malý kopec a na něm socha matky vlasti, pozlacené věže Kyjevskopečerské lávry, jo jsem tu správně.
12 Dněpr.JPG
12 Dněpr.JPG (149.62 KiB) Zobrazeno 4404 x
Naposledy upravil(a) Lkprak dne 03. 12. 2021, 16:17, celkem upraveno 1 x.


Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola druhá: Maidan podle plánu
Po čtyřiceti minutách jízdy jsem na nádraží. Kyjiv-Pasažyrskyj, takový železniční středobod celé Ukrajiny. Hned vedle malé železniční muzeum a všude kolem všeobjímající vůně, taková nasládlá, plná jemného uhlí, typická sovětská železniční. Jak to Ukrajinci dělají, že i při moderních soupravách jim nádraží takhle voní?
1 nádraží.JPG
1 nádraží.JPG (180.6 KiB) Zobrazeno 4400 x

Nadzemní chodbou mířím do budovy nádraží. Nespěchat, asi se tu zastavím a kochám. Čas se tu nezastavil, čas tu běží dál a budova z 20. a 30. let minulého století tu tvoří důstojného partnera novostavbě se začátku tohoto století. Jen něco hledám, a nemůžu tu najít. Bankomat. V peněžence není jediná hřivna, bojím se, že paní v hotelu bude chtít hotovost. Za to otestovat se, zda nemám covid, bych se tu mohl snad na třech místech.
2 hala.JPG
2 hala.JPG (159.8 KiB) Zobrazeno 4400 x

Jsem před nádraží. Tady není Sherwood, ale vlastně ani divoký východ, jak by si ho člověk představoval. O kus dál budova s věžičkou, to bude asi metro, na to ještě čas. Naproti Mc´Donald, pár stánků s pizzou, jeden dva bezdomovci. Rychle do pasáže, co přechází ještě dvě koleje příměstských vlaků. Tady to trochu smrdí začátkem 60. let, dobou jejich vzniku. Pár strojů, co se tváří jako bankomat, ale zjevně mají jiné poslání. Holt paní bude muset stačit karta.
Ještě rychle v mnoha stáncích, co tu v té pasáži jsou, koupit vodu, kafe a svačinu. Móda modernizovat eskalátory nedošla ani sem, všechno je tak nějak původní. Hranice mezi cool retro a omšelou zastaralostí je někdy velmi tenká.
O kus dál jsem ale zase ve 21. století. Staré tramvaje z produkce pražské ČKD zajišťují těch pár linek, co v úzkém centru ještě zbyly, stroje z produkce bydhošťské Pesy zase obsluhují dvě, vlastně tři, linky moderní a nedávno zmodernizované rychlotramvaje. Těmi ostatně mířím i já, jízdenku za 8 hřiven (cca 6,50 CZK) lze zaplatit kartou, tramvaje tvrdí, že mají i Wifi, tu já ale teď nezkouším, jen se prostě kochám. Po Borshaviské ulici, na samostatném tělese středem ulice, semafory u nás neplatí. Jen si nemůžu pomoct, při tom všem by se dalo jet rychleji. Jo to u nás v Modřanech…
3 tramvaj.jpg
3 tramvaj.jpg (169.91 KiB) Zobrazeno 4400 x

Nacíonalʹnij Avíacíjnij Uníversitet, to jsem si vybral dobrou zastávku pro výstup. Ale to je jen náhoda, že jsem si vybral hotel právě tady. No, hotel…paní asi sama neví, některé zdroje to označují jako hotel, jiné jako hostel. WHotel Kyiv se to jmenuje, pravda bude asi někde uprostřed. Ale ještě předtím hned po výstupu z tramvaje a průchodu malým vestibulem v přízemí na mně u chodníku čekají bankomat, supermarket a pizzerie Domino´s. A já v tu chvílí věděl, kam půjdu dneska na večeři.
Paní se trochu diví, že chci těch v přepočtu osm set korun za dvě noci platit hotově, ale když už jsem před tím našel ten bankomat…Ale jinak je v pohodě. Anglicky sice neumí, ale její přístup „jsme přece Slované, tak se přece domluvíme“, je mi sympatický.
4 hotel.JPG
4 hotel.JPG (210.4 KiB) Zobrazeno 4400 x

Koupil jsem si tu samostatný pokoj, hezký útulný, líbí se mi tu. Vede mně přes něj přes cosi jako společenskou místnost, takový otevřenější obývák. To ještě netuším, že tady bude spát ona. A cesta v noci na záchod povede kolem ní. Ale nechci být jízlivý, paní je milá, má to tu hezké a zmodernizované, skoro by mně zajímalo, jak vypadá zbytek toho paneláku, v jehož přízemí se nacházíme.
5 postel.JPG
5 postel.JPG (157.06 KiB) Zobrazeno 4400 x

Stmívá se, jsem tu o něco později, než jsem chtěl být, chci si ještě užít město, tak mizím. Tou samou tramvají zpět, pak konečně metro. Je to trochu šok…ne, vlastně není. Nechápu, proč dveře tak divně hází sem a tam, proč to ještě nezmodernizovali.
6 vstup do metra.JPG
6 vstup do metra.JPG (124.76 KiB) Zobrazeno 4400 x

Stanice Vokzalna z roku 1960, úplně první, co v Kyjevě otevřeli, od té doby jakoby vše tu bylo původní. To jsem zažil už v Petrohradě, ostatně stanice Moskovskaya, kde jsem tehdy poprvé do nitra ruského podzemí vstoupil, je jen o devět let mladší. Ještě že vstup tu funguje i na platební kartu. Dole velká lobby, jen tak lehce omítnutá. Móda stallinské výzdoby tuhle síť sice těsně, ale přeci jen minula.
7 dole.JPG
7 dole.JPG (150.93 KiB) Zobrazeno 4400 x

Pak staré sovětské stoje. Člověk hodně rychle pochopí, co na nich člověk neměl rád – byly strašně hlučné. Tak si zatím dopřávám jen jednu stanici, ale Universytet, kde vystupuji je něco jiného. Stanice ma stejné datum narození, ale tady přišli na to, jak stalinskou architekturu vkusně nahradit: oranžové obložení, malé sochy, decentní osvětlení. Bílá omítka na stropě tu nepůsobí najednou odflákle, naopak hezky ladí. Jen ta hloubka 87 metrů pod zemí trochu děsí, pražské Náměstí Míru má 53 a to je u nás nejhlubší. Dost často mám pocit, že hlavně v centru působí ty pražské stanice jako taková zmenšené kopie.
8 vlak metra.JPG
8 vlak metra.JPG (161.81 KiB) Zobrazeno 4400 x
9 Universyet.JPG
9 Universyet.JPG (158.83 KiB) Zobrazeno 4400 x

Venku už je tma, jsem trochu unaven, ale chci si to ještě užít. V prvním stánku kupuju zelený čaj. V decentním kelímku, od milé slečny, co umí anglicky, na únavu náhle zapomínám. A na řadě hned první z mnoha pamětihodností - Chrám Svatého Vladimíra. Hezký, osvětlený, ale já jsem možná čekal trochu víc. Jsem asi trochu namlsaný.
9a čaj.jpg
9a čaj.jpg (55.62 KiB) Zobrazeno 4400 x
10 žárovka.JPG
10 žárovka.JPG (199.72 KiB) Zobrazeno 4400 x
11 Vladímír.JPG
11 Vladímír.JPG (146.44 KiB) Zobrazeno 4400 x

Mířím dál, ač sobota podvečer, město žije. Zdálky slyším hudbu, to jsem u jedné z hlavních památek Kyjeva - Zlaté Brány. Asi nedokážu ocenit, co pro Kyjevany znamená, menší stavba, trochu ztracená, ale kolem ní je živo. Kdosi zpívá, lidi s čajem i kávou se procházejí, poslouchaj. Člověk si rychle uvědomí, co mu doma chybí – taková ta svoboda, vyjít ven, mezi lidi a jen si žít, bez roušek, bez strachu. Pak ale člověk koukne na statistiku úmrtí a dojde mu, že i ta svoboda může mít svou odvrácenou tvář.
12 Golden Gate.jpg
12 Golden Gate.jpg (97.67 KiB) Zobrazeno 4400 x

Jdu dál Volodimírskou ulicí a je mi fajn. To jen najednou pár policejních zátaras brání autům v cestě dál. Nevím, co se děje, bojím se nějakých nepokojů, ale když na náměstí před Chrámem Svaté Žofie vidím chystající se stánky, uklidňuju se. No a ten chrám…
13 Svatá Žofie.JPG
13 Svatá Žofie.JPG (160.21 KiB) Zobrazeno 4400 x

Kdesi v dálce vidím kostely na Michailském náměstí, tam ale někde budu bydlet poslední noc, tak scházím dolů, na Maidan. Náměstí ukrajinské revoluce, kyjevský Václavák. Obrovská plocha, rozdělená rušnou ulicí, spousta vysokých domů, dole podchody, osvětlený Globus a stejně osvětlený nápis hlásající lásku k vlasti, u ní mladí rozdávající ukrajinské trikolóry. O kus dál a o trochu výš pak Říjnový palác a pod ním jedny hodiny, co zná celý svět. Ne, nemohl jsem večer zakončit jinde, než právě tady.
14 celek.JPG
14 celek.JPG (158.73 KiB) Zobrazeno 4400 x
15 Globus.JPG
15 Globus.JPG (115.64 KiB) Zobrazeno 4400 x
16 nápis.JPG
16 nápis.JPG (150.41 KiB) Zobrazeno 4400 x
17 hodiny.JPG
17 hodiny.JPG (200.15 KiB) Zobrazeno 4400 x
18 palác.JPG
18 palác.JPG (152.33 KiB) Zobrazeno 4400 x

Ještě jdu dolů, ulicí Kreschatyk, takovou kyjevskou Jindřišskou, hledám metro, kolem spousty zpívajících, kolem haldy mladých. Člověk má najednou o čem přemýšlet.
Narvaným metrem zpátky na Vokzalnou, už se tu nebojím.
19 metro zpátky.JPG
19 metro zpátky.JPG (166.86 KiB) Zobrazeno 4400 x

Pak tramvají a na malou pizzu do Domino´s. Kolem deváté na hotelu, ještě ochutnat ukrajinské pivo a obsloužit sociální sítě.
Mám toho dost, šílená únava po pěti dnech nočního chození se psy se dostavuje a vede těžkou bitvu s cestovatelským nadšením. Musím spát, snad se z toho do rána vyspím. Chci poznat tohle město, ono za to vážně stojí.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola třetí: Kyjev až do hloubky
Skvělý, vyspal jsem. Do sytosti a do růžova. Za okny podmračená neděle, já však už vyrážím do města. Paní domácí se trochu diví, myslí, že už jí opouštím definitivně, asi není zvyklá, že by její hosté začínali prohlídku města už takhle brzo. Ale já jsem plný sil a není nač čekat.
Mířím opět na tramvaj, ale na trochu jinou. Musím se ještě porozhlédnout po okolním sídlišti, nasát atmosféru nedělního rána. Ano, pražská sídliště vypadají asi o něco lépe, ale není to taková hrůza.
1 panelák.JPG
1 panelák.JPG (192.42 KiB) Zobrazeno 4395 x

Všude spousta parků a zeleně, mým psům by se tu asi líbilo. Ještě obhlédnout místní kostelík a pak na mně čeká jedna obyčejná ulice. I když pro našince tak úplně ne. Bulvár Václava Havla. Jmenoval se po lotyšském odboráři a revolucionáři Ivanu Lepsem, ale když po výsadku „ruských dovolenkářů“ vznikla na Ukrajině potřeba definitivně se odstřihnout od komunistické minulosti, začalo i tohle jméno poněkud vadit. Na podporu nového jména vznikla petice, slyšel jsem i cosi o referendu. V roce 2016 bylo přejmenováno. Jen s tou výměnou cedulí na domech moc nepospíchají. Z tak pěti domů je nový název sotva na jednom. Původní název najdete i na některých tramvajových zastávkách a netýká se to jen tohoto přejmenování. Pro turistu neznalého poměrů je to poněkud matoucí.
2 kostelík.JPG
2 kostelík.JPG (167.1 KiB) Zobrazeno 4395 x
2a VH.jpg
2a VH.jpg (247.59 KiB) Zobrazeno 4395 x

Ale mně je to fuk. Konečně beru tramvaj číslo 15, jež má v rodném listě smíchovské ČKD a jelikož jsem nenašel způsob, jak zaplatit za jízdenku, jedu těch pár stanic na černo. Končím u stanice metra Beresteiska. Hloubená stanice otevřená v roce 1971 hodně připomíná stanice na prvním úseku pražského „Céčka“, otevřeném o tři roky později.
3 tramvaj.JPG
3 tramvaj.JPG (236 KiB) Zobrazeno 4395 x
4 vstup do metra.JPG
4 vstup do metra.JPG (207.56 KiB) Zobrazeno 4395 x
5 Borovistskaja.JPG
5 Borovistskaja.JPG (162.97 KiB) Zobrazeno 4395 x

Já se tu však příliš nezdržuju, čeká mně cesta do hlubin Kyjevského podzemí. A to doslova. Stanice Arsenalna bylo otevřena pro změnu v rámci prvního úseku v Kyjevě a hned trhla rekord – leží 105.5 metrů pod zemí a je tak nejhlubší stanicí metra na světě. Člověka v souvislosti s datem otevření napadne ledasco, ale důvodem je hlavně poloha centra Kyjeva na vysokém nábřeží. Jenže stejně, stanice vypadá tak nějak stísněně, nahrává tomu zkrácená prostřední loď a protažená nástupiště, stejně jako u nás na Malostranské, jenže tady zvolili víc té šedé. Ač stanice před pár měsíci prošla rekonstrukcí, pár dveří přímo na nástupišti je původních dřevěných. Člověk snad ani nechce vědět, co je za nimi.
6 Arsenalna vlak.JPG
6 Arsenalna vlak.JPG (123.55 KiB) Zobrazeno 4395 x
7 hala.jpg
7 hala.jpg (127.18 KiB) Zobrazeno 4395 x

Pomalu vyrážím eskalátory vzhůru a říkám si, že nejsou tak dlouhé, když tu nahoře žádná konečná, ale jen malá chodba, otočka o 90 stupňů a to samé ještě jednou. Tak jo.
8 eskalátory.JPG
8 eskalátory.JPG (159.59 KiB) Zobrazeno 4395 x

Samotná stanice má větší vestibul poplatný době. V jeho rohu je malý stánek, cosi jako cukrárna a protože mám potřebu sdělit světu, kde to právě jsem, hraju tu s paní prodavačkou oblíbenou hru „útrata za Wifi“. Já si dávám čaj a nějaký ořechový zákusek a přitom postuju fotky z metra na všechny sociální sítě světa, ona zatím dost nekompromisně vyhazuje žebrajícího bezdomovce.
9 vestibul.JPG
9 vestibul.JPG (159.1 KiB) Zobrazeno 4395 x
10 kafe.JPG
10 kafe.JPG (174.24 KiB) Zobrazeno 4395 x

Je dopostováno, čas jít dál. Stanice je vlastně dobrým výchozím bodem do historické části Kyjeva a tak se to hodí. Jen ty ulice jsou trochu autoprázdné. Chvíli ještě jdu a pak mi to dochází, dneska se běží Kyjevský marathón, proto byly už včera uzavřeny některé ulice kolem chrámu Svaté Žofie.
O kus dál, u Paláce Dětí a Mládeže, je už vytyčená trasa a co nevidět se mají objevit běžci. První nebo poslední, to fakt netuším, ale povzbuzování je nefalšované. Pár fotek, ale fotogeničtější je spíš výhled dolů, na Dněpr, na sídliště na jeho druhém břehu.
10a DM.jpg
10a DM.jpg (137.21 KiB) Zobrazeno 4395 x
11 výhled.jpg
11 výhled.jpg (97.88 KiB) Zobrazeno 4395 x

Pokračuju pak dál, jeden památník obětem 2. světové války, pak Ukrajinskému hladomoru ze 30. let. Jo tady tatíčka Stallina asi moc neadorují.
12 památník.JPG
12 památník.JPG (145.21 KiB) Zobrazeno 4395 x
13 památník.JPG
13 památník.JPG (184.27 KiB) Zobrazeno 4395 x
Pak už ale nastupuje pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra, soubor pravoslavných kostelů a chrámů, takové místní Hradčany.
To jen mně mrzí, že když procházím kostelem Všech Svátých, chtějí po mně vstupné. Bráním se, že žádný z balíčků zahrnující vstup do některého z objektů nevyužuju, že se jdu jen projít areálem, ale neexistuje, něco zaplatit musíš. A zatímco dost kysele vytahuju 100 hřiven, za mnou chodí místní, aniž by po nich kdokoliv něco chtěl.
14 vstup.JPG
14 vstup.JPG (164.71 KiB) Zobrazeno 4395 x

Ale naštvání moc dlouho nevydrží. Ono je to tady prostě kouzelné. Pravoslavné chrámy a kostelíky, pozlacené střechy, zvonice. Kamarádka, co byla v červnu na Islandu, opakovaně říkala, že tam pociťovala vděčnost osudu, že může tuhle zemi navštívit. Mockrát jsem si tady na ní vzpomněl.
15.JPG
15.JPG (160.7 KiB) Zobrazeno 4395 x
16 zvonice.JPG
16 zvonice.JPG (178.14 KiB) Zobrazeno 4395 x
17.JPG
17.JPG (168.71 KiB) Zobrazeno 4395 x
18.JPG
18.JPG (228.76 KiB) Zobrazeno 4395 x

Mířím pak dolů, ke chrámu Vztyčení kříže, pohybují se tu popové ve svých typických oblecích a mně se na mysl dere cimrmanovské vysvětlení, jak vlastně vznikla pop-music.
19 střechy.JPG
19 střechy.JPG (192.6 KiB) Zobrazeno 4395 x
20 vrátka.JPG
20 vrátka.JPG (201.27 KiB) Zobrazeno 4395 x
21 zlatá vrátka.JPG
21 zlatá vrátka.JPG (185.48 KiB) Zobrazeno 4395 x
22.JPG
22.JPG (142.48 KiB) Zobrazeno 4395 x

Toužím pak pokračovat do vojenského areálu, kterému dominuje velká socha Matky vlasti. Jenže cesta, kterou volím, k ní nevede. Přehrazuje jí plot. Vracím se a informuju dva mladé kluky, že se po těch úzkých schodech ženou zbytečně. Nevěří mi, ale za chvíli je vidím, jak se vrací taky. To starší paní, která jim jde v patách, nikoliv. Asi ten plot přelezla.
Cesty mně pak vedou dole k Dněpru, kde se akorát běží maraton. Venku celkem zima, říkám si, že skočím do prvního autobusu, co tu pojede. Aha, tak ne…
23 běh.JPG
23 běh.JPG (212.11 KiB) Zobrazeno 4395 x

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Tak alespoň že kluci mně už předběhli a jsou to takový hledači slepých cest. Párkrát se vydali směrem, kterým se podle mapy mělo dojít k té velké soše, ale pak se zase vrací. Ušetřili mi tím spoustu kroků. Už to vzdávám, mířím pomalu vzhůru, socha pořád v dohledu, ale tam zkrátka dneska nedojdu. Když tu náhle směrovka, pár schodů a jsem tam. Nedaleko velký stožár a vlajka na půl žerdi, na štítu sochy pak srp a kladivo. Sem asi nedávná vlna debolševizace ještě nedosáhla.
24 socha.JPG
24 socha.JPG (124.52 KiB) Zobrazeno 4390 x
O kus níž tanky, nedaleko muzeum vojenské techniky, v jednom z baráčku výstava k 30. výročí nezávislosti Ukrajiny, vedle pochodují vojáci. Jo, když jste tak trochu ve válce, má i vojenské muzejnictví najednou zcela jiný význam.
25 tanky.JPG
25 tanky.JPG (211.42 KiB) Zobrazeno 4390 x
26 pochodeň.JPG
26 pochodeň.JPG (138.57 KiB) Zobrazeno 4390 x
27 pochodeň.JPG
27 pochodeň.JPG (218.23 KiB) Zobrazeno 4390 x
28 vlajka.JPG
28 vlajka.JPG (125.8 KiB) Zobrazeno 4390 x
29 letadla.JPG
29 letadla.JPG (218.51 KiB) Zobrazeno 4390 x
30 muzeum.JPG
30 muzeum.JPG (168.7 KiB) Zobrazeno 4390 x

Fajn, opouštím areál, ale zpátky na Arsenalnou se mi nechce. Kupuju další zelený čaj a jdu, jo, jak příhodné, ke stanici zelené linky zvané Pecherska. Vlaky tu jezdí od roku 1991, ale zastavovat začaly až o šest let později. Stanice měla nějaké problémy s ekalátorovým tunelem a než se vyřešily, proběhla skoro celá divoká 90. léta.
31 náměstí.JPG
31 náměstí.JPG (165.07 KiB) Zobrazeno 4390 x
32 metro Pecherská.JPG
32 metro Pecherská.JPG (176.68 KiB) Zobrazeno 4390 x

Já se však vracím do hotelu a metro story zdaleka nekončí. Stanice Zoloti Vrata byla otevřena na Silvestra 1989 a je z celé sítě pravděpodobně nejhezčí. Je zároveň přestupní na červenou linku. Ten přestup se ale měl podle původních projektů uskutečnit jinde, na Unyversytetu. Když se zjistilo, že to tak úplně nejde, hledalo se jiné řešení a našlo se v podobě vytvoření zcela nové stanice na červené lince, jež bude sloužit jako přestupní. Akorát že stavět novou stanici na již funkčním tunelu metra v místech, kde se s tím při výstavbě absolutně nepočítalo, je kapánek složité a tak si kyjevané užili na dlouhých šest let rozdělení červené linky na dvě části a mezi nimi náhradní autobusovou dopravu. Když se pak konečně v roce 1987 nová stanice otevřela, pojmenovali ji jako Leninska a vybavili ji reliéfem otce bolševické revoluce. Obojí se ukázalo v kontextu dalšího historického vývoje jako poněkud neprozíravé. Stanici sice o pár let později přejmenovali na Teatrálnou, ale pomalé tempo odstranění busty Lenina stálo místo tehdejšího ředitele kyjevského dopravního podniku. Dnes je stanice citlivě předělaná a v místě, odkud hleděl Lenin, je dnes plakát divadelního jeviště. A vypadá to moc hezky.
33.JPG
33.JPG (183.48 KiB) Zobrazeno 4390 x
34 Teatrálná.JPG
34 Teatrálná.JPG (190.13 KiB) Zobrazeno 4390 x

Dobře, mám hlad, ale zpátky přes Vokzalnou se mi nechce, na tramvaj vystupuju o stanici dál, na Politekhnichnyi Instytut. Tady srp a kladivo ničím nezakryli. A mně, hladovému nedochází, že přesně tady se nachází Muzeum metra, jež jsem chtěl taky navštívit.
35 Institut.JPG
35 Institut.JPG (157.74 KiB) Zobrazeno 4390 x

Dávám si Dominovou pizzu a nad kávou pak v hotelu přemýšlím, kam odpoledne. Zpátky do centra se mi už nechce, toužím se jen kochat. Ano, letecké muzeum bude asi správní volba. Tak zpátky na tramvaj a do metra, tentokrát si poprvé vyzkouším modrou linku.
36 další metro.JPG
36 další metro.JPG (132.72 KiB) Zobrazeno 4390 x

Stanice Demiivska má jeden otevřený a jeden naznačený výstup, ale hodilo by se, kdyby funkční byly oba. A taky, aby tu trochu líp fungovala navigace. Má odtud odjíždět autobus č. 220 přímo k leteckému muzeu, ale o něm a o spoustě dalších linek tu na informačních tabulích není ani čárka. Podle mapy tipuju, z které z mnoha zastávek bude asi odjíždět a kochaje se kyjevskými mrakodrapovými panoramaty, doufám v její příjezd.
37 Dormyská.JPG
37 Dormyská.JPG (206.05 KiB) Zobrazeno 4390 x
38 autobus.JPG
38 autobus.JPG (166.24 KiB) Zobrazeno 4390 x

Deset minut, dvacet minut, půlhodina nic. Bylo by mi to fuk, ale v muzeu se blíží se zavíračka. Lidi do něj pouští nejpozději v šest, když v půl šesté autobus nikde, balím to. Jen jaksi potřebuju nějaký fotogenický cíl, aby doma věděli, že se tu neflákám. Fajn, koncertní hala Palats "Ukrayina" u jedné z vedlejších stanic metra to fakt nebude, na fotku se nevejde. Alespoň že stejnojmenná stanice je moc hezká a to i bez těch vojenských maleb, upomínající na původní název, volně přeložitelný jako Rudoarmádní“. U nás soudruzi stanici podobného názvu plánovali v Kobylisích.
39 Rudé Armády.JPG
39 Rudé Armády.JPG (148.83 KiB) Zobrazeno 4390 x

Mířím dál už, už trochu zoufalý, nekonečnými přestupními chodbami mezi modrým Maidanem Nezavislosti a červeným Kreschatykem, chci ještě za světla chytit konečnou stanici úplně prvního úseku kyjevského metra, ikonické Dnipro. Nachází se hned za již zmíněnou stanicí Arsenalna a leží na povrchu. Přímo na břehu řeky, která ji dala jméno. Na jedné straně začátek tunelu pod město, na druhé straně most, kterým metro překračuje řeku a dál pokračuje do sídlišť. Jenže most byl otevřen až pět let po téhle stanici. Něco mi říká, že minimálně zpočátku zde strojvedoucí zastavovali hodně opatrně.
40 Dnipro.jpg
40 Dnipro.jpg (175.51 KiB) Zobrazeno 4390 x

Jo, je nafoceno, ale protože intervaly metra jsou tu i o víkendu dost krátké, mám vzápětí v patách další soupravu. Beru to jako výzvu a pokračuju nejprve přes řeku a do sídlišť. Ač celý úsek je povrchový, není moc po přejetí řeky a ostrova, na kterém leží stanice Hydropark, na co koukat. Ve změti paneláků snad vyniká jen hotel Bratislava.
41 most.JPG
41 most.JPG (140.51 KiB) Zobrazeno 4390 x

Na konečné Lisova byla nedávno s kamarádkou Yirina. Prý je tam velké nákupní středisko, konkrétně ony dvě tam jely za kabáty. Já za ubývajícího světla ani neopouštím stanici. Fotím si jen nástupiště a nějaké mozaiky na něm. Jejich smysl neřeším, nedochází mi. Až doma si na Wikipedii přečtu jejich pravý význam. Stanice byla otevřena pod názvem Pionerska. Soudruzi měli smysl pro ideologii, vedlejší stanice se jmenovala původně pro změnu Komsomol's'ka. V Praze postavili místo pocty Pionýrům Budějovickou.
42 Pionýrská.JPG
42 Pionýrská.JPG (180.01 KiB) Zobrazeno 4390 x
Už je tma, vracím se do města. Chci koupit pohledy a odeslat je, napadá mně, že je určitě seženu na Maidanu. Náměstí žije jako včera, dávám si tu víno. Lidi zpívají, je pohoda. Dole v podchodu není problém koupit pohled, se známkami je to už horší. Paní v krámku se suvenýry mi na jedné pohlednici ukazuje, kde je na náměstí hlavní pošta. Je mi jasné, že teď večer a navíc v neděli už bude zavřená. Přesto se tam vydávám. Nakonec jsem otevírací dobu nestihl asi jen o hodinu.
43 Kresčak.JPG
43 Kresčak.JPG (148.35 KiB) Zobrazeno 4390 x

O večeři se tentokrát stará jeden místní fast food. Vracím se přes Vokzalnou do hotelu. Tam balím. Zítra časně ráno začíná okružní jízda Ukrajinou.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola čtvrtá: Perla monarchie
Tohohle rána jsem se bál. Hotel jsem vybíral, abych se z něj v jakýkoliv čas dostal na „hlavní“ nádraží a v nákupu jízdenky na vlak s odjezdem minutu před šestou ráno jsem netušil jakýkoliv problém. Ale on nastal. MHD se v Kyjevě probouzí až kolem půl šesté a noční provoz tu neznají. Ve finále to bylo o tom, že mezi příjezdem prvního spoje rychlotramvaje a odjezdem vlaku by to bylo hodně natěsno a jakékoliv zdržení by celý plán hned poslalo do kytek. Tak hledám jiné řešení.
V Kyjevě prý funguje dobře Uber, existuje samozřejmě i klasické taxi. Velké naděje vkládám do asi kilometr a půl vzdálené „Třídy Vítežství“, pod níž vede červená linka metra. Nakonec si Google mapy vzpomenou, že tudy opravdu vede jedna z mála (snad ze dvou) linek noční MHD určených především k obsluze Žuljanského letiště a více zdrojů se shoduje, že poslední spoj by měl z jedné zastávek na této ulici odjíždět krátce po páté hodině. A hlavně cestou na letiště zastaví i u jižní haly „Passažerského nádraží“.
Trochu napjatě přesto kolem půl páté opouštím hotel a mířím na sever. Rychle projít kolem nějaké zdi, za kterou ale není park, kde by mohl spát nějaký pobuda, ale hřbitov. Pak na křižovatku s Bulvárem Václava Havla a dál kolem několika továren. Překvapuje mně, že ač první spoje MHD mají vyjíždět až asi za hodinu, je tu celkem živo, jak co se týče aut, tak i chodců. Přesto svůj kufr na kolečkách spíš nesu, nechci být hlučný, tak trochu se pořád bojím.
Ve 4:50 jsem na zastávce, omšelá cedule tvrdí, že tu opravdu staví trolejbus linky 92N, proud aut a mezi nimi hodně vozů taxislužby dává tušit, že i kdyby nestavěl, poradil bych si.
1 čekání.JPG
1 čekání.JPG (133.15 KiB) Zobrazeno 4386 x

O chvíli později prochází dvě podnapilé dámy a ptají se mně, zda tu jede trolejbus do centra. Po mé nepřesvědčivé odpovědi pokračují dál po svých. O dalších pět minut později slíbený trolejbus, jenže opačným směrem. Chvíli na to se už ale blíží z té správné strany. Drama končí.
2 trolejbus.JPG
2 trolejbus.JPG (168.16 KiB) Zobrazeno 4386 x

Ještě se sice trochu vyděsím, když mine ten správný dálniční sjezd, ale pohled do mapy říká, že pokud chce obsloužit jednu zastávku za ním, jinak to nejde. Pak už je to pohoda. Krátce po půl šesté vystupuji jižní haly nádraží. Rychle z prvního automatu na zahřátí čaj a pak na druhé nástupiště. Kolem šesté opouští nádraží několik spojů a naše IC+ do Lvova a Přemyšlu je jedním z nich.
3 hala.JPG
3 hala.JPG (242.55 KiB) Zobrazeno 4386 x
Kyjiv-Pasažyrskyj - Lviv
25.10.2021 05:59 - 11:11
(odjezd na čas, příjezd o patnáct minut později)
Ukrzaliznycja
IC+ 705
LF: 80%

Nádražní rozhlas opakovaně avizuje přistavení soupravy, ale nakonec se objevuje až pět minut před časem pravidelného odjezdu. Jelikož od 21.10. je i pro cesty mezi ukrajinskými regiony potřeba očkování nebo negativní test, personál před nástupem kontroluje i tohle.
4 příjezd.JPG
4 příjezd.JPG (189.55 KiB) Zobrazeno 4386 x

Na vlak čeká spousta lidí, je jasné, že to nemůžou včas stihnout. A mám opravdu. Vyrážíme se zpožděním rovná jedna minuta.
5 ve vagónu.JPG
5 ve vagónu.JPG (158.93 KiB) Zobrazeno 4386 x

Ne, není to špatný vlak. Hezký, prostorný, líbí se mi tu. Za šestihodinovou jízdu ve 2. třídě chtěli v přepočtu 370 korun, to se dá. Kupé tu samozřejmě nejsou, všechno velkoprostor. Vybral jsem jediné místo, které nemá souseda a to že mám doslova za zády barový oddíl, mi při nákupu přišlo jako celkem dobrý nápad. Jenže mně se chce ještě spát a to že kolem mě pořád někdo chodí, najednou dost ruší. Ale člověk si zvykne i na šibenici, natož na proud těch, kteří touží po ranní kávě. Kolem sedmé pak proud trochu ustává, jenže to už já stejně na půl spím.
Venku se rozednívá, vítá nás ukrajinský venkov. Podle informační obrazovky se vlak nezřídka řítí rychlostí 160 km/h, i tady tratě prochází postoupnou koridorizací, byť třena na stanicích to není skoro vidět. Cedule tu místní varují před takovou rychlostí, paradoxně spíš v místech, kde vlak jede mnohem pomaleji.
Neodolávám, jdu na kafe taky. Je tu Wi-Fi, ale sedět se tu nedá. Dvě holky za barem kmitaj, po chvíli odpočinku jim nastává zase frmol. Mají tu důmyslný systém nosných krabiček, do kterých cestujícím dávají jídlo a pití sebou. Jinak nabídka parádní, kafe na sto způsobů, nějaké drobné, i teplé jídlo, dole nesměle nakukuje pivo.
Popíjím kávu a kochám se krajinou. Vlak spíš jen párkrát zastaví a na právě rekonstruovaných úsecích zvolna nabírá zpoždění. Informační obrazovka i říká, kolik je venku stupňů. Z nuly pomalu stoupá až k jedenácti stupňům a já pomyslně obměňuju zimní oblečení za jarnější verzi.
6 kafe.JPG
6 kafe.JPG (174.21 KiB) Zobrazeno 4386 x
7 stromy.JPG
7 stromy.JPG (105.04 KiB) Zobrazeno 4386 x

Ještě mám hlad, tak si nechávám zalít vločky. Užívám si to. To už se blížíme ke Lvovu a já oblečení, co mám na sobě, měním i doslova. V 11:11 máme být ve Lvově, nakonec jsme tam o dobrých patnáct minut později.
8.JPG
8.JPG (207.72 KiB) Zobrazeno 4386 x

Vlak míří dál do polského Přemyslu, ale už o poznání prázdnější, přímo z Kyjeva pak dál na západ pokračuje jen naprosté minimum cestujících. I na ty už nesměle čekají pohraniční pasové orgány.
Nádraží je ale parádní. Velká prosvětlená hala, na člověka dýchnou ty nejkrásnější časy monarchie. Kufr házím za pár hřiven do úschovny a jarně oblečen vyrážím vstříc velkoměstu.
9 ve Lvově.JPG
9 ve Lvově.JPG (173.08 KiB) Zobrazeno 4386 x
10 před nádražím.JPG
10 před nádražím.JPG (175.16 KiB) Zobrazeno 4386 x

Toužím to vzít tramvají, ale trať k nádraží se opravuje a o to rychleji poznávám, že jsem to s tím oblečením přehnal. Ještě u kostelíka Svaté Alžběty odolávám, o kus dál, u pomníku ukrajinské nezávislosti, už ale kapituluji, a oblékám se víc do zimy. V nedalekém stánku ještě beru čaj a něco málo k snědku, jako bych tušil že s obědem to bude dneska komplikovanější.
11 kostelík.JPG
11 kostelík.JPG (151.59 KiB) Zobrazeno 4386 x
12 nez.JPG
12 nez.JPG (184.3 KiB) Zobrazeno 4386 x
Trochu se děsím, mám tu ještě sedm hodin. Co tu budu proboha celou dobu dělat? Ale město je fajn a slunce tomu nahrává, procházím ulicemi k areálu katedrály Svatého Jiří a je mi jasné, že se do večera v pohodě zabavím.
13 areál.JPG
13 areál.JPG (184.42 KiB) Zobrazeno 4386 x
14.JPG
14.JPG (288.49 KiB) Zobrazeno 4386 x
15 ulice.JPG
15 ulice.JPG (326.86 KiB) Zobrazeno 4386 x

Člověk o Lvově hodně četl, o jeho historii, jež do konce 2. světové války byla polská, o úspěšné snaze odolat pozdější rusifikaci, o vší té kráse, jež z města dělá kousek Polska na Ukrajině a musí říct, že všechny ty zvěsti nelhaly.
Kroky mně pak vedou až k místnímu „Národnímu divadlu“, jež dnes nese název po operní divě Solomije Krušelnycké.
16.JPG
16.JPG (186.25 KiB) Zobrazeno 4386 x
17 koně.JPG
17 koně.JPG (223.38 KiB) Zobrazeno 4386 x
Před divadlem z chodníku vodotrysky, okolo koně s kočáry čekající na turisty, hromady stánků se suvenýry, všude nádherné domy. Tady si tak někde sednout, dát si kávu a jen se kochat.
Jenže mně se chce dál, jen přejít pár ulic a tam náměstí zvané Rynok. Uprostřed radnice s věží, na kterou se prý dá vyjít, pár kašen, za rohem chystá se trh. Dokonalé 19. století, jen kdyby sem tam po náměstí neprojela o něco mladší tramvaj.
18 divadlo.JPG
18 divadlo.JPG (221.59 KiB) Zobrazeno 4386 x
19 radnice.JPG
19 radnice.JPG (202.04 KiB) Zobrazeno 4386 x
20.JPG
20.JPG (240.85 KiB) Zobrazeno 4386 x


Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

21.JPG
21.JPG (241.47 KiB) Zobrazeno 4387 x
22 stánky.JPG
22 stánky.JPG (238.25 KiB) Zobrazeno 4387 x
Na radnici informační centrum, anglicky mluvící paní s dvěma dětmi se ptá po nějakých „escape games“, mně zase zajímá, jestli se dá na tu věž opravdu vylézt. A zatímco pán na informacích přemýšlí, zda se na té jedné hře, co našla, dá utéct i anglicky, já odcházím s nepořízenou. Zavřeno prý už asi měsíc.
Nevadí. Nebo vlastně vadí, ale ve Lvově je ještě jiné místo, odkud se dá na město koukat pěkně z vrchu. Zámecký kopec. Tyčí se uprostřed města jako náš Petřín, jen smůla, lanovka na něj nevede, musíte po svých.
23 tramvaj.JPG
23 tramvaj.JPG (256.55 KiB) Zobrazeno 4387 x

Nejspíš tam vedou dvě cesty a já volím tu horší. Mám hlad. Z jedné pizzerie unikám, protože ač v samém centru města, byl bych tu jediný host. O kus dál v malém obchodě inzerují bagety, ale nemají je. Cosi jako malá bábovka je pak pro žaludek hodně slabou náplastí. To už stoupám vzhůru.
24 cestička.JPG
24 cestička.JPG (334.28 KiB) Zobrazeno 4387 x
Nedaleko vrcholu spojují se dvě cesty, v malém občerstvení inzerují kromě kávy i panini – a opravdu je mají. Místní kočka si nekompromisně lehá na mou tašku, ale když už si myslím, že budu mít po zbytek cesty společnost, přichází dvě další dámy a kočka v momentě, kdy se zvedám, běží k nim. Tak tedy dál sám, to už je můj osud.
25 kočka.jpg
25 kočka.jpg (158.52 KiB) Zobrazeno 4387 x

Stoupám k Zámeckému kopci. Je pracovní den odpoledne, konec října, a přesto je tu plno. Jak to tu musí vypadat během léta? Nechci ani domyslet. Na vrcholu vládne ukrajinská vlajka a když se místní školáci fotí, učitelka po nich chce, aby místo „sýr“ zvolali „Sláva Ukrajině“. Jo, jsem v zemi, která je pořád tak trochu ve válce.
26 vlajka.JPG
26 vlajka.JPG (124.52 KiB) Zobrazeno 4387 x

Je tu přísný zákaz alkoholu, ale místní to řeší po „americku“, pivo dávají do sáčku. Třeba mně proklejte, dělám to taky. Paní dole neměla bagety, ale měla „Lvivské“, pivo prý známé po celé Ukrajině. Sedím, upíjím a kochám se třičtvrtěmiliónovým městem.
27 vysílač.JPG
27 vysílač.JPG (129.13 KiB) Zobrazeno 4387 x
28.JPG
28.JPG (218.04 KiB) Zobrazeno 4387 x
29.JPG
29.JPG (196.5 KiB) Zobrazeno 4387 x
30.JPG
30.JPG (207.69 KiB) Zobrazeno 4387 x

Kdesi v dálce, kam pokračuje les, je prý skanzen. Podle plánu jsem tam měl jít, ale nohám se nechce. Pomalu se blíží čas odjezdu, vracím se do města. Lanovka sem sice opravdu nevede, ale tu frekventovanější trasu zpříjemňují železné schody. V kapse dva pohledy beze známky a adresa hlavní pošty. Užívám si to odpoledne v plné kráse.
31 parčík.JPG
31 parčík.JPG (288.31 KiB) Zobrazeno 4387 x
32 zahrada.JPG
32 zahrada.JPG (232.96 KiB) Zobrazeno 4387 x
Už s pocitem, že co jsem chtěl vidět, jsem viděl, toulám se centrem. Nejspíš i tohle město má své paneláky, Muž na radnici tady ale zjevně neúřadoval. A městu to jen prospělo.
33 socha.JPG
33 socha.JPG (176.12 KiB) Zobrazeno 4387 x

Dopisy do schránky hozené, toužím se projet tramvají. V první nevím, jak zaplatit za jízdné, rychle vyskakuju.
34 přístřešek.JPG
34 přístřešek.JPG (224.5 KiB) Zobrazeno 4387 x
35 tramvaj.JPG
35 tramvaj.JPG (222.88 KiB) Zobrazeno 4387 x

To už vím kam, jako za mlada, když se ve městě nudíš, vyraž na letiště. V trolejbusu si kupuju lístek u řidiče, jedu pět, deset minut, když si všímám, že lidé jízdenky u něj koupené, označují ještě v malém strojku. Udělám to také. Asi minutu poté se v trolejbuse objevují revizoři. To mám docela štěstí.
Ještě s povděkem využívám wi-fi a možnost si nabít telefon, pak ale přichází drobné zklamání - letiště ve Lvově je sice centu blíž než autobusové nádraží, do jeho haly se ale jen na čumendu nesmí. Když si pak chci vyfotit odletový terminál alespoň zvenku, cítím na sobě podezřívavý pohled jednoho z hlídajících vojáků.
Bez fotky se tak vracím trolejbusem zpátky do města a jen hledám vhodné místo, kde vystoupit. Když se povážlivě přiblíží k nádraží a zároveň zastaví hned vedle velkého obchoďáku, usuzuji, že nejspíš teď je ten správný čas. Bohužel nevystoupila se mnou i má čepice. Místo do potravin tak mířím nejdřív do army shopu si jednu opatřit.
Čeká mně 13 hodin ve vlaku, chci se nějak zásobit. Pivo s vlasteneckou etiketou, sušenky, nějaké pečivo. A pak automatové kafe a vzhůru k nádraží. Blíží se soumrak, slunce zvolna zapadá. Beru kufr z úschovny, hledám, kde bych si dal večeři a teď teprve si všímám té kvanty směnáren hned před nádražím. Lvov je taková západní brána do Ukrajiny a místní se tomu přizpůsobili.
36 nádraží.JPG
36 nádraží.JPG (135.39 KiB) Zobrazeno 4387 x

Naštěstí vedle směnáren jsou tu jiné stánky, hlavně ty s jídlem. V jednom z nic si dávám lehce předraženou pizzu a pak už definitivně na nástupiště. Na tom prvním se akorát vrací souprava, kterou jsem ráno přijel, zpátky do Kyjeva, jinak je tu prázdno. Do dvorany se akorát opírá zapadající sluníčko, romantika hadr.
37 západ slunce.JPG
37 západ slunce.JPG (191.28 KiB) Zobrazeno 4387 x


Lviv - Dnipro-Golovnij
25.10.2021 19:04 - 08:16/+1
(odjezd na čas, příjezd o patnáct minut později)
Ukrzaliznycja
HE 03/04
LF: ?

„Můj vlak“ má už za sebou několika hodinovou cestu z Užhorodu, přesto se ve Lvově objevuje téměř na čas. Staré a nové vagóny se v něm pravidelně střídají, na mně vychází ten horší. Při nastupovaní přes těžké kovové schody a podobně laděnou plošinu u dveří mám pocit, že spíš než do vlaku nastupuju do tanku. Naštěstí i na Ukrajině umí staré vagóny modernizovat. Jen mi to hned nedochází. To až po chvíli mně napadá, že novotou vonící zásuvky v té původní výbavě nebyly a toalety spíš než 80. léta nesou známky jednadvacátého století.
38 příjezd.JPG
38 příjezd.JPG (160.81 KiB) Zobrazeno 4387 x

Koupil jsem si kupé pro dva. Za noc asi 1800 korun, čtyřmístné kupé by bylo mnohem levnější. Trochu jiný styl než v českých lůžkových vlacích, žádné umyvadlo přímo v kupé, ale zase obě postele proti sobě. V podobném vagónu jsem už kdysi jel, z Tbilisi do Jerevanu. Moc, strašně moc si přeju, abych neměl spolucestujícího. A když nalézám připravenou láhev s vodou jen u své postele, chytám se stébla naděje. Na peróně několik vojáků, že by ještě ráno jelo, doufám, že jim to místo nikdo neprodá.
39 postel.JPG
39 postel.JPG (179.03 KiB) Zobrazeno 4387 x

Krátce po sedmé vyrážíme, chvíli na to se objevuje se u mě průvodkyně lůžkového vozu a potvrzuje mou domněnku, budu tu sám.
Vlak se řítí tmou, jež tak náhle padla a já mám chuť slavit. Telefon nabíjím ze zásuvky a otevírám pivo, z něhož se za fasádou ukrajinské vlajky stává obyčejné Lvivské.
40 pivo.JPG
40 pivo.JPG (156.25 KiB) Zobrazeno 4387 x

První hodinu popíjím a užívám si to, kolem osmé už zkouším spát. Vlak jede konstantní rychlostí, poprvé zastaví snad až po dvou hodinách jízdy. To už mám tu a tam výpadky. Když se později probudím, dojde mi, že si pamatuju, jak vlak předtím zastavil, ale ne, jak se rozjel. Bude to dobré, usnul jsem.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola pátá: Metro duchů, město života
Kolem půl šesté už nemůžu dospat. Tak krásnou noc ve vlaku jsem už dlouho nezažil. Mám za to, že jsem si v rámci jízdenky objednal i snídani a tak čekám, že dříve nebo později se objeví průvodkyně lůžkového vozu a přinese mi jí. Na konci vagónu je nádrž na horkou vodu, mít k dispozici hrníček, mohl bych si uvařit kávu. Zásobu káv 3v1 už mám bohatou.
Vlak se mezitím řítí úrodnou krajinou jižní Ukrajiny, sem tam trochu zpomalí, jinak je ale jízda naprosto plynulá.
1 ráno.JPG
1 ráno.JPG (134.62 KiB) Zobrazeno 4385 x

To až v P'âtihatki si dává dvacetiminutovou pauzu, to aby vyměnil lokomotivu. Venku se rozednívá, ležím na rozestlané posteli a koukám ven. Vůbec netuším, zda jedeme na čas či máme zpoždění, přitom stačilo se trochu projít po vagóně, na stěně bych našel i vyvěšený jízdní řád.
Blíží se půl osmá, za hodinu máme být v Dnipru. V Rusku by nás už touhle dobou budili. Průvodkyně už chodí po vagóně, o snídani ale ani slovo.
„Buďte v klidu, já Vám řeknu, až se budem blížit k cíli“, snaží se mně uklidnit. Mně ale moc neuklidnila, snídám z vlastních zásob.
Krátce na to zastavujeme v Kamianskem. To už znám, chtěl jsem sem na výlet, než jsem podle mapy zjistil, místní prominou, že tu vůbec nic zajímavého není.
Konečně přichází průvodkyně, sice bez snídaně, ale s informací, že za 25 minut budem v Dnipru.
Trochu mám na spěch, trochu vlak popoháním. V Dnipru máme být v 8:16, já sním o tom, že v rámci zdejšího pobytu si udělám ještě výlet do města Kryvyj Rih, podívat se na české tramvaje v síti připomínající metro, ale pokud nestihnu autobus nejpozději v devět, nemá to cenu.
Jsem už sbalený, ale vlak se neskutečně vleče předměstími Dnipra. Přitom provoz na kolejích příliš velký není, to jen asi koleje spíš než s rychlíky počítají s nákladními vlaky.
Obytná předměstí střídá průmyslová oblast, kdysi na vrcholu slávy, dnes dávno v úpadku. Taková místní Poldovka. Naštěstí do Poldovky nezkoušeli na přelomu 80. a 90. let stavět metro.
Konečně Dnipro. Miliónové město, velké nádraží, jen těch vlaků nějak pomálu.
2 nástupiště.JPG
2 nástupiště.JPG (160.18 KiB) Zobrazeno 4385 x

Vlak pokračuje ještě do Záporoží, já kufr házím do úschovy a běžím ven. Před nádražím se velkoměsto nezapře, mraky aut a tramvají, kolem té půl deváté ranní působí město neuvěřitelně svěže a optimisticky.
3 cesta k autobusu.JPG
3 cesta k autobusu.JPG (174.77 KiB) Zobrazeno 4385 x

Podle mých zdrojů má být kousek od nádraží zastávka a dotud jezdit autobusy snad co pět minut do Kriveho Rohu. Zastávka tu možná je, jen já to v té azbuce neumím přečíst. Běžím tak dál k autobusovému nádraží, proplést se změtí stánků až někam, kde prodávají lístky. Ptám se po prvním volném spoji, takovou tou svojí česko-ruštinou. Paní za pokladnou mi na kalkulačce ukazuje, že první volný spoj je až v 17:15. Tak nic, čeká mně celý den v Dnipru.
4 větrák.JPG
4 větrák.JPG (148.08 KiB) Zobrazeno 4385 x

Jsem v klidu, z režimu „nestíhám“ během vteřiny přepínám do režimu „nevím, co tu budu tak dlouho dělat.“ Vlastně vím, doháním ranní resty. V prvním automatu beru ranní kávu, pak se už v klidu vracím na nádraží. Na chvíli si tu sedám. Mají tu čekárnu a v rámci ní i salónek pro cestující první třídy. To se bude večer hodit. Využívám Wifi síť, abych dal světu vědět, kde jsem a co chystám a pak zvolna vyráží za tím, proč jsem do Dnipra jel.
5 vstup do metra.JPG
5 vstup do metra.JPG (202.74 KiB) Zobrazeno 4385 x

Ano, mají tu metro. Dlouho o něm snili, dlouho o něj bojovali, stavět ho začali až v druhé polovině osmdesátých let, kdy sovětská ekonomika měla už kapánek jiné starosti a bylo jasné, že vysněná síť o čtyřech linkách se bude budovat hodně dlouho. Přesto v roce 1995 otevřeli prvních šest stanic, z „hlavního nádraží“ směrem na západ do průmyslové čtvrti a na jedno ze sídlišť. Jenže továrny začaly postupně krachovat a počet cestujících se snižoval a snižoval.
Na internetu si tak můžete dnes přečíst neuvěřitelné zkazky o metru duchů, o bizáru na druhou. Vědom si toho všeho, divil jsem se, že z výstupu jedné ze stanic přímo před nádražím pořád někdo vychází. Bez větších problémů jsem sjel dolů na nástupiště a tam se proti mně nejprve vyřítil dav lidí z právě přijezdivší soupravy a vzápětí jsem na mobilu chytil Wifi. Tak jaképak metro duchů?
6 Vokzalna.JPG
6 Vokzalna.JPG (172.02 KiB) Zobrazeno 4385 x

Pak přijela třívozová souprava starých sovětských vozů a slušně naplněná odjela, i s mou maličkostí na palubě. Ano, člověk si všimne, že je to takové sterilní, bez reklam, takhle to asi muselo vypadat u nás v počátcích provozu. Ta hranice mezi retro stylem a zaostalostí je opravdu někde velmi tenká.
Už předtím jsem si našel předtím na netu, jak vypadají stanice, kromě té první a poslední všechno jeden styl, jen se mění barva obležení, nebyl jsem proto překvapen, přesto mně hned na té druhé něco trklo – skoro nikdo tu nevystupoval ani nenastupoval. A tehdy mi to došlo, že ty zvěsti o metru duchů jsou, bohužel, pravdivé. A zároveň jsem si uvědomil, že na to mám dost času a můžu si to pořádně vychutnat. Tak v každé stanici vystoupit, udělat pár fotek a jet dalším metrem zase dál.
Bylo to smutné, hodně smutné. Obrovské stanice, některé i s východy na obě strany (jeden z nich byl vždy samozřejmě zavřený), plná světla, připravené pojmout tisíce dělníků, dnes téměř opuštěné. Jen z každé soupravy vystoupí dva nebo tři cestující, stejný počet nastoupí a může se jet dál. A v tom mezi čase, neb metro toho času jezdilo co deset minut, zoufale prázdné, jen jeden cosi jako hlídač znuděně sedící na peróně, hlídající metro před…před čím vlastně?
Ten pocit zmaru byl znát hlavně na prostředních třech stanicích, říkejme jim třeba, dle barvy jejich obložení, červená, žlutá, modrá. Zavřít je, na počtu přepravených cestujících by se to téměř neprojevilo.
7 Metrobudivnikyv.JPG
7 Metrobudivnikyv.JPG (215.83 KiB) Zobrazeno 4385 x
8 Metalurgiv.JPG
8 Metalurgiv.JPG (242.23 KiB) Zobrazeno 4385 x
9 Zavodska.JPG
9 Zavodska.JPG (234.85 KiB) Zobrazeno 4385 x
10 Prospekt Svobody.JPG
10 Prospekt Svobody.JPG (212.38 KiB) Zobrazeno 4385 x

To až ta poslední, toho času pod názvem Komunarivs´ka, nacházející uprostřed sídliště, dává metru jakýsi smysl.
11 Komunarivska.JPG
11 Komunarivska.JPG (208.27 KiB) Zobrazeno 4385 x

Tak dojel jsem nakonec až tam, lidí tu bylo spoustu, Wifi tu měli taky, jen ve vestibulu mraky stánků, toho času zavřených. A možná už na věky. Na hoře pak celkem mumraj, autobusy tu nabíraj lidi a jednou dál, já se zkouším projít.
Vracím se jednu stanici, má odtud jezdit tramvaj, koleje tu jsou, ale na konečné ani v dálce nikdo.
12 bez tramvaje.JPG
12 bez tramvaje.JPG (142.73 KiB) Zobrazeno 4385 x

Času habaděj, přesto se mi čekat nechce, tak opět popojet. Všude v metru, i v Dnipru, se dá koupit lístek bezkontaktní platební kartou přímo u turniketu, jen tady to nefunguje. Jdu za dozorčí, co prodává klasické žetony, nerozumíme si, řve na mně, kolik žetonů chci. Měl bych z toho zkažený den, ale je mi to fuk, tohle k tomu patří.
Přejíždím o další stanici, na Závod´skou. To je jedna z těch zbytečných, dlouhými eskalátory se mnou jede už jen jeden místní. Vstup do metra je přímo u vstupu do velké fabriky, jen v té fabrice dnes už asi nikdo nepracuje. Takové metro do Poldovky.
13 před halou.JPG
13 před halou.JPG (249.04 KiB) Zobrazeno 4385 x

Ale i tady má jezdit tramvaj, to abych si byl jist, že fakt projede, objeví se vzápětí v opačném směru. Fajn, budu čekat. Ještě tak kouknout na koleje, jestli nejede vlak, pak se objeví i z druhé strany tramvaj. Stará, dobrá, česká T3, jen tady strašně trpí. Člověk nadává, proč u nás jsou každou chvíli výluky, ale díky nim je cesta tramvají rychlá a pohodlná. Ale to na Ukrajině moc neumí. Naopak jim jde trať nechat totálně zchátrat a dál po ní jezdit. Je to šílený, spíš to drncá, než jede, jít vedle ní pěšky, byl bych rychlejší.
14 tramvaj.JPG
14 tramvaj.JPG (304.02 KiB) Zobrazeno 4385 x
15 rozbitá  trať.JPG
15 rozbitá trať.JPG (235.55 KiB) Zobrazeno 4385 x

Deset, možná dvacet minut předměstími a jsem v centru. Zaostalost zkrachovalých brownfieldů tu ustupuje bohatosti velkoměsta. Mám hlad. Tam, tam někde má být velký park, ale ještě se mi do něj nechce. Velký obchoďák nabízí asi hlavně nábytek, ale restauraci v něm přeci jenom najdu. Nabízejí sushi a pizzu. Slečna chce moje telefonní číslo, asi kvůli trasování. Svou pseudoruštinou říkám, že nemám ukrajinské, jenom české. Najednou mi dojde, že mi rozumí. Objednávám si pizzu a slyším, jak svému kolegovi říká, že netušila, že jsem Čech. To už se bavíme česky, nemůže pochopit, že jsem tu na dovolené, mám co vysvětlovat. Nakonec se ptám i já. Žila u nás čtyři roky, dělala v nějaké fabrice na autodíly nedaleko Litomyšle. Zastihla u nás ještě dobu covidovou, pak dojela pryč, ale chtěla by se ještě vrátit. Moc bych jí to přál.
16 v centru.JPG
16 v centru.JPG (215.75 KiB) Zobrazeno 4385 x

S pizzou mířím do parku. Takový místní Central Park, nebo spíš Prátr, to podle těch kolotočů a houpaček, celoročně otevřených. Místní v recenzích na Google mapách nadávají, že ho radnice nechala zchátrat, ale to se týká hlavně letního divadla. Jinak je tu fajn. V klidu dojídám pizzu a brodím se listím. Stojím u jezírka. 1700 kilometrů od domova, úplně sám.
17 koleje.JPG
17 koleje.JPG (349.43 KiB) Zobrazeno 4385 x
18 ruské kolo.JPG
18 ruské kolo.JPG (301.59 KiB) Zobrazeno 4385 x
19 most.JPG
19 most.JPG (281.46 KiB) Zobrazeno 4385 x
20 jezero.JPG
20 jezero.JPG (232.23 KiB) Zobrazeno 4385 x
21 divadlo.JPG
21 divadlo.JPG (205.02 KiB) Zobrazeno 4385 x
Ale ještě se zastavit u nádraží pionýrské železnice, vedoucí okolo parkem, zazoufat si, že dneska nemá svůj provozní den a pak konečně na Bulvár Dmitija Jarometského, pohlédnout do očí budoucnosti města.
22 vláčky.JPG
22 vláčky.JPG (310.5 KiB) Zobrazeno 4385 x

Tahle ulice totiž vede od „hlavního“ nádraží na východ, až skoro k břehům Dnipru, jeho středem momentálně vede tramvajová linka č. 1 a pod ním se staví prodloužení metra. A staví se už dlouho. Plakát hlásí, že otevřeno bude v roce 2016, kdosi prozíraví sprejem škrtnul číslo 16 a nahradil ho ležatou osmičkou. Na několika místech se opravdu evidentně něco děje a staví, jiná zařízení staveniště však už zarůstají křovinami. Později na Wikipedii zjišťuju, že ono nekonečno v podobě tří nových stanic mám momentálně hodnotu 2024.
23 stavba.JPG
23 stavba.JPG (198.48 KiB) Zobrazeno 4385 x

Jdu pak pomalu touhle ulicí, v místech, kde ono zmiňované bohatství velkoměsta se projevuje čím dál zřetelněji, ale vůbec mně to nebaví. Cesta je dlouhá a cíl v nedohlednu. Podobný pocit mají asi i zdejší stavitelé metra.
Ale stačí málo, jeden obyčejný čaj z dodávky a je hej. A vůbec nevadí, že cesta najednou stoupá kamsi vzhůru. Jen si sednu, upíjím čaj a užívám si toho dlouhého odpoledne.
24 v kopci.JPG
24 v kopci.JPG (316.26 KiB) Zobrazeno 4385 x

Jsem na konci, tramvaj se stáčí dolů, před památníkem Michaila Lomonosova vlaje, tak jako na spoustě jiných míst v této zemi, ukrajinská vlajka. Za ním ještě poslední ohrada, poslední staveniště metra, jednou tam bude stát konečná stanice zvaná Muzeina.
25 vlajka.JPG
25 vlajka.JPG (213.41 KiB) Zobrazeno 4385 x

Sbíhám dolů, ne zpátky, odkud jsem přišel, ale kolem budovy, jež v sobě skrývá dioráma Bitvy o Dněpr, skrz velký park ke Katedrále Proměnění páně. Ruch velkoměsta tu ustupuje klidu, auta zeleni a listí. V malém supermarketu si kupuju svačinu a jediné pivo, jež u nás zaručeně nekoupíte – americký Budweisser, abych si ho dal, až přijde vhodná chvíle.
26 kostelík.JPG
26 kostelík.JPG (203.83 KiB) Zobrazeno 4385 x
27 památník.JPG
27 památník.JPG (195.24 KiB) Zobrazeno 4385 x
28 auto.JPG
28 auto.JPG (188.61 KiB) Zobrazeno 4385 x

Pár domů, konečná tramvaje a pro změnu Ševčenkův park. Pod námi Dněpr a na něm jeden z ostrůvků. Má tam vést lanovka, ale o její funkčnosti si nedělám iluze. Měl jsem v plánu tam dojít, sednout si a odpočívat, ale toho jsem si užil až až, místo toho se pomalu po břehu řeky, jež dala městu jméno, vracím k nádraží. Dněpr tu má na šířku 1,4 kilometru, taková Vltava u Palackému mostu by se do něj vešla víc jak šestkrát. Přesto je tu hezky. Vlevo centrum, hlavně to moderní, kde je vidět, že místní tu neplatí daně zbytečně, na druhém břehu nekonečná sídliště.
29 most přes řeku.JPG
29 most přes řeku.JPG (191.09 KiB) Zobrazeno 4385 x
30 kanceláře.JPG
30 kanceláře.JPG (174.38 KiB) Zobrazeno 4385 x

Na širokém nábřeží pak vidím podstavec, na kterém, a to jen tipuju, kdysi možná stával Lenin, vybíhám na něj a cítím, že teď je ten pravý čas dát si Budweiser.
31 podstavec.JPG
31 podstavec.JPG (128.75 KiB) Zobrazeno 4385 x
32 Budvar.jpg
32 Budvar.jpg (108.2 KiB) Zobrazeno 4385 x

Do odjezdu vlaku ještě pár hodin času, ale mně se nechce nikam chodit. Ještě, že tu jezdí trolejbus. Člověk už nic moc nečeká, přesto div ze sedačky nevyskočí, to když jedem kolem domu, kde sídlí český konzulát. Trolejbus svou jízdu za chvíli končí, beru to jako záminku si ho vyfotit. Podívat se, kde v Kyjevě pracuje Yirina, už asi nestihnu, tak si to kompenzuju alespoň tady.
33 konzulát.JPG
33 konzulát.JPG (278.39 KiB) Zobrazeno 4385 x

Chvíli na to jsem zase u trasy slavné tramvaje jedničky. Turistický ruch dosahuje i sem, tak dokupuju magnetky a tramvají se vracím na nádraží.
34 obchoďáky.JPG
34 obchoďáky.JPG (165.25 KiB) Zobrazeno 4385 x

Už bych se na to mohl vybodnout a s kávou v ruce počkat na vlak, ale mám tu jeden cíl. Ten široký Dněpr se na dvou místech dá přejet tramvají. První příležitost jsem propásnul ráno, když trať u jedné ze stanic metra nevypadala, že by po ní vůbec někdy nějaká tramvaj projela, druhý pokus se nabízí kousek od nádraží. To si ještě ale musím projít přes místní obchoďák a pak nastoupit do staré červené tramvaje, jak jinak z produkce ČKD. Marně pak přemýšlím, jestli jsem se někdy v tramvaji tak bál a to jsem kdysi do práce jezdil nočními tramvajemi s pražskými feťáky. Bylo to opravdu strašné. Tramvaj jela krokem, přesto skákala a houpala se. Člověk mohl jen uzavírat sázky, zda se vykolejí teď nebo až za padesát metrů. Po stejném mostě jezdily i autobusy a trolejbusy, samozřejmě o poznání rychleji. Proč tu trať neopraví? Proč ji alespoň pro tramvaje nezavřou, když se dá po témže mostě jet i jinými dopravními prostředky?
35 další tramvaj.JPG
35 další tramvaj.JPG (156.18 KiB) Zobrazeno 4385 x

Dál to nedávám, vystupuju hned na první zastávce na druhém břehu, chytám první rychle tramvaj zpátky. Už vím do čeho jdu, už nejsem tak překvapený. V klidu si vychutnávám panorama města, včetně zdejší verze hotelu Rjugjong, jež tu má jméno Parus.
36 přes Dněpr.JPG
36 přes Dněpr.JPG (96.9 KiB) Zobrazeno 4385 x

Trapně přiznávám, že si chci dát k večeři Mekáč, ale dávají jen s sebou a mají plno. Pomalu se už stmívá, vyzvedávám rychle z úschovny kufr a mířím do salónku první třídy, na který se celou dobu tak trochu těším. Jenže ouvej – křesla jsou krásně pohodlná, ale tím to končí. Bar ne a ne otevřít a je tu zima. Chvíli sedím, jen aby se neřeklo, pak jdu ven, ulovit něco k snědku. K večeři tak místo hamburgrů beru kebab, to už se ale za plné tmy a s poslední automatovou kávou v ruce řítím na nástupiště.
37 nádraží.JPG
37 nádraží.JPG (146.05 KiB) Zobrazeno 4385 x
38 salónek.JPG
38 salónek.JPG (215.15 KiB) Zobrazeno 4385 x

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola šestá: Útěk do parku
Dnipro-Golovnij – Kharkiv - Pas
26.10.2021 18:33 – 22:16
(odjezd na čas, příjezd o patnáct minut dřív)
Ukrzaliznycja
PE 794
LF: 50%

Čeká mně třívozový rychlík do Charkova. V přepočtu za 168 korun jsem si koupil 1. třídu, čekal jsem od toho mnohé a jsem…vlastně tak trochu zklamán. Sedačky pohodlné, ale celé je to takové zvláštní. Klasická kupé se tu střídají se kupátky v různých modifikacích, asi jako u nás kdysi ve vozech typu Beer. Jo, místo jsem si vybral sám, nemůžu si stěžovat, přesto mně ty tři sedačky, u nich stůl a hned za nimi stěna, trochu děsí. Na mé 182 cm velké tělo nic moc.
1 nástupiště.JPG
1 nástupiště.JPG (162.03 KiB) Zobrazeno 4380 x
2 sedačky.JPG
2 sedačky.JPG (220.74 KiB) Zobrazeno 4380 x

Mají tu televizi, ale tu ani nezapomínám, vlak se po půl sedmé rozjíždí, zkouším spát. Možná za hodinu se objeví průvodčí, zda nechci čaj. Odkývám jí to a pak i cosi dalšího, vlastně nechci být za blbce. Čaj je v ceně, to další v podobě dvou balení sušenek stojí 40 hřiven. Dávám ji dvoustovku, nic menšího nemám. A paní průvodčí dostává nápad. Že prý ležím na třech sedadlech, ale zaplacené mám jen jedno. A cena každého toho sedadla je 100 hřiven. A když nebudu na tu dvou stovku nic chtít zpátky, ty místa si tím jakože koupím. Posílám s tím paní průvodčí do háje a rychle si sedám jen na to své místo. Pointa přichází asi za dvacet minut, vlak zastaví v jedné z mála stanic a na jedno z těch míst, které se mi nedlouho předtím pokoušela paní průvodčí prodat, si sedá mladá slečna, má na něj místenku. To by mně zajímalo, jak bych se pak s ní o něj hádal.
Zbytek cesty je už v pohodě, bez pokusů o korupci a v polospánkovém režimu. Do Charkova máme přijet ve 22:16, nakonec jsme tam dokonce pár minut před desátou.
3 v Charkově.JPG
3 v Charkově.JPG (175.92 KiB) Zobrazeno 4380 x

Rychle proběhnout nádražím, nasát místní vzduch a udělat jednu fotku před nádražím…a pak už nic, rychle do metra, jež zde, stejně jako v Kyjevě a Dnipru vede v podobě červené linky až před nádraží.
4 před nádražím.JPG
4 před nádražím.JPG (142.33 KiB) Zobrazeno 4380 x

Tady není metro duchů, ale plnohodnotná síť o třech linkách, která se i v těchto časech průběžně rozrůstá. Samozřejmě, že stanice k nádraží byla součástí úplně prvního úseku, jež byl otevřen jen 15 měsíců po tom prvním pražském – v srpnu 1975. Hotel mám poblíž stanice Palats Sportu, jež byla otevřena na den přesně o tři roky později.
5 metro u nádraží.JPG
5 metro u nádraží.JPG (144.12 KiB) Zobrazeno 4380 x

I tady jezdí staré sovětské soupravy, na rozdíl od Kyjeva a Dnipra se celkem úspěšně pokouší o jejich modernizaci. Když už si myslím, že mně nic nepřekvapí, vleze do soupravy maník s elektrickou kytarou a repráky. Takhle po desátý večer fakt nic moc.
6 Palác Sportu.JPG
6 Palác Sportu.JPG (188.91 KiB) Zobrazeno 4380 x

Dobře, jsem tu, na takových místních Roztylech. Hotel Tourist hledat nemusím, směrovky jsou k němu už na nástupištích a venku opravdu nejde přehlédnout. Větší, do dálky svítící, v procesu přestavby ze starého „sovětského“, do nového moderního.
7 hotel.JPG
7 hotel.JPG (221.43 KiB) Zobrazeno 4380 x

Paní v recepci se směje, čeká jen na mně. Beru si klíč a popojíždím výtahem pět pater. Na chodbě novota, v pokoji retro. Chci si otevřít dveře na balkón, ale jejich snaha o následné zavření končí nezdarem, pořád někudy fouká. Je konec října, nebudu si hrát na hrdinu. Ještěže tu s paní na recepci má službu i pán od ostrahy, byť její požadavek k němu by se dal volně přeložit jako „běž se tam podívat s tím debilem, neumí ani zavřít dveře na balkón“. Trochu škodolibě sleduju, jak i pán ochrankář s dveřmi trochu bojuje, ale na rozdíl ode mě svádí boj vítězný. OK, můžu spát, ale stejně tomu dávám trochu čas, ony se fotky na všechny ty Facebooky a Instagramy samy nenahrají. Kolem půlnoci je i tohle hotovo. Můžu konečně ulehnout.
8 parkety.JPG
8 parkety.JPG (179.18 KiB) Zobrazeno 4380 x
Ač usínám až dávno po půlnoci, ráno už kolem půl osmé koukám z okna hotelu (otevřít dveře na balkón jsem si už raději netroufnul), jak se z celého okolí davy pracujících a studentů šinou do metra. Nedlouho poté se k nim přidávám i já a užívám si tak v plné palbě ranní dopravní špičku. Následné hlášení, abychom v rámci proticovidových opatření dodržovali metr a půl dlouhé rozestupy, zní v přeplněném metru vyloženě absurdně.
9 výhled z okna.JPG
9 výhled z okna.JPG (233.46 KiB) Zobrazeno 4380 x

Čeká mně ta samá cesta, co včera večer, jen v obráceném gardu. Vlak do Kyjeva odjíždí až krátce po 13. hodině, jedu si ještě hodit kufr do nádražní úschovny, abych ho nemusel při prohlídce města vláčet s sebou. Na rozdíl od Kyjeva i Dnipra je tu vestibul stanice metra přímo propojen s nádražní halou, v podstatě stačí projít jedny dveře a už Vás směrovky navigují k nástupištím či pokladnám. Tak rychle kufr uschovávám a ač logika jeví vrátit se do metra a popojet pár stanic do samotného historického centra, mně se do podzemí nějak nechce, láká mně to ven. Vycházející sluníčko dává na ranní zimu zapomenout, v jednom z mnoha stánků před nádražím si kupuju první dnešní kávu a v klidu a beze spěchu se vydávávám pěšky někam k místnímu Náměstí Nezávislosti.
10 kafe.JPG
10 kafe.JPG (112.19 KiB) Zobrazeno 4380 x

Člověka v ten moment dolehne ta radost, jako už mnohokrát předtím, že je hodně daleko od domova, že může poznávat nové kraje, že má štěstí, nemusí být zavřený doma za ostnatými dráty. Obzvláště v téhle covidové době si člověk uvědomí, že to opravu není samozřejmá věc.
A tak se jen tak courám ulicí, kde vlastně nic není, jen pár domů, aut a chodců, pomalu k úchvatné katedrále Zvěstování Panny Marie a pak při přecházení po mostě řeky Lopan, jež má krátce před svým soutokem s Udou hloubku a šířku jen asi jako Dřevnice v Malenovicích přemítám, zda jsem vůbec na Ukrajině.
11 kostel.JPG
11 kostel.JPG (194.64 KiB) Zobrazeno 4380 x
12.JPG
12.JPG (301.61 KiB) Zobrazeno 4380 x
13 řeka.JPG
13 řeka.JPG (157.45 KiB) Zobrazeno 4380 x

Jenže jsem, dokonce ve městě větším než Praha, jež v letech 1919-1934 bylo hlavním městem sovětské Ukrajiny, než své místo přepustilo Kyjevu. A kdybych o tom snad pochyboval, tak za chvíli mně o tom přesvědčí Uspenská katedrála, tyčící se nedaleko místního Náměstí Nezávislosti jako připomínka ukrajinské náboženské reality. O tu politickou se pak postará pomník na zmíněném náměstí, držící ukrajinskou vlajku. Nikdy v žádné zemi, kterou jsem kdy navštívil (a že jich bylo) jsem neviděl tak často na veřejných místech státní vlajku. On bohužel „velký ruský bratr“ je doslova za dveřmi (hranice leží asi 60 km od města), byť své choutky, naštěstí pro Charkovany, míří trochu jiným směrem.
14 vlajka.JPG
14 vlajka.JPG (164.35 KiB) Zobrazeno 4380 x
15.JPG
15.JPG (146.62 KiB) Zobrazeno 4380 x

Je to takový paradox, pod náměstím se nachází přestupní stanice metra, pravděpodobně přes ně nyní míří tisíce lidí, na náměstí samotném je ale podivuhodný klid. Mít trochu čas, můžu si sednout, popít čaj, snad zajít i do opraveného historického muzea, které se místní rozhodli opravit i tím, že před historickou mu dopřáli i novou skleněnou fasádu a vedle něj na obranu tank, ale nějak mně to žene zase dál.
16 náměstí.JPG
16 náměstí.JPG (156.31 KiB) Zobrazeno 4380 x
17 muzeum.JPG
17 muzeum.JPG (158.29 KiB) Zobrazeno 4380 x

Nedaleko je park, stoupám po pár schodech, pak se kochám výhledem. V parku se místní, co nemusí do práce, užívají běh a klid, na směnu nastupuje parta uklízečů. U parku ZOO, nudit se, asi bych tu mohl strávit pár hezkých chvil. Před vstupem zpívající fontána, hezká a nápadná, se zvířecími motivy, za nimi kaskádové jezírko, s mnoha dalšími fontánami. Utéct z ranního shonu velkoměsta do klidného parku je vlastně strašně fajn.
18 sady.JPG
18 sady.JPG (247.75 KiB) Zobrazeno 4380 x
19 fontána.JPG
19 fontána.JPG (173.97 KiB) Zobrazeno 4380 x
20 gejzír.JPG
20 gejzír.JPG (216.94 KiB) Zobrazeno 4380 x
21 pod vodou.JPG
21 pod vodou.JPG (257.8 KiB) Zobrazeno 4380 x

Opatrně pak přesto jdu ruchu vstříc, nedaleko se nachází obrovské Náměstí Svobody, dle Wikipedie je třetím největším náměstím na světě. To i u nás na Kladně máme Náměstí Svobody, jež se ale dřív jmenovalo po Klementu Gottwaldovi, tady pro změnu po zakladateli komunistické tajné policii Felixi Dzeržinském. Taky tady tomuhle náměstí říkají dodnes „Dzeržiňák“?
Nicméně, tady je hezčí, opravdu obrovské, obsypané trolejbusy mířícími do všech koutů města. Z jedné strany cosi jako krajský úřad, z druhé strany „konstruktivická budova Dežpromu“, jedna z nejvýznamnějších památek celého Charkova.
22 úřad.JPG
22 úřad.JPG (167.97 KiB) Zobrazeno 4380 x
23 Dežprom.JPG
23 Dežprom.JPG (170.57 KiB) Zobrazeno 4380 x

Vůbec nepochybuju, že je to zajímavá stavba a perla architektury a nebýt kulturní barbar, nejspíš se do něj jdu podívat, ale tak trochu čas kvapí, tak trochu mně láká metro. Samozřejmě se tu kříží dvě linky metra, zelená a modrá, jdu do té zelené. Stanici by těžko někdo odhadoval rok otevření 1995, u nás už se v té době stavělo daleko moderněji, ale není to na škodu. Tak jako mnozí jiní tu rychle využívám jakžtakž fungující Wi-Fi síť, než se konečně vydávám jedním z vlaků na předměstí.
24 vstup dp metra.JPG
24 vstup dp metra.JPG (201.96 KiB) Zobrazeno 4380 x
25 metro.JPG
25 metro.JPG (201.96 KiB) Zobrazeno 4380 x

Konečná stanice Peremoha (Vítězství) byla otevřena teprve v roce 2016 (jako v Charkově zatím úplně poslední) a ta se naopak za letopočet svého narození vůbec stydět nemusí. Působí totiž jako modernější verze svých starších sestřiček.
26 Peremonhy.jpg
26 Peremonhy.jpg (149.99 KiB) Zobrazeno 4380 x

Malé překvapení mně tu přesto čeká, na směrovkách zaregistruju známé jméno a jdu po něm. Stanice leží na křižovatce dvou různých ulic. První z nich dala stanici jméno, ta druhá je zase poctou „hrdinovi od Buzuluku“ a pozdějšímu československému prezidentovi Ludvíku Svobodovi. Škoda, přeškoda, že se místní nerozhodli stanici pojmenovat jinak.
27 Ludvíka Svobody.JPG
27 Ludvíka Svobody.JPG (169.04 KiB) Zobrazeno 4380 x

Nahoře ale žádné překvapení, kolem metra tradiční sestava stánků a obchodů a na první pohled celkem hezké sídliště, o jehož obsluhu se krom metra a hromady autobusů a trolejbusů starají i tramvaje, hlavně ty staré, československé. Ty se na Ukrajinu dostávali/dostávají dvěma způsoby, jednak přímo z výroby, jednak jako ojeté, poté, co dosloužili ve svém původním působišti. Zatímco v Dnipru nebylo problém narazit na stroje, jež předtím jezdili v Drážďanech, tramvaj linky 20, jež mně svezla, měla, soudě dle elektronického ukazatele zastávek, za sebou službu nejspíše ve slovenské Bratislavě.
28 tramvaj.JPG
28 tramvaj.JPG (234.5 KiB) Zobrazeno 4380 x

Byla to ale celkem příjemná jízda širším centrem Charkova, zdaleka ne tak děsivá, jako včera v Dnipru, byť i tady by pražští dopraváci nad údržbou kolejí asi malinko skřípali zuby.
29 tráva.JPG
29 tráva.JPG (277.18 KiB) Zobrazeno 4380 x
Ač mně mohla tramvaj dovézt až na „hlavní“ nádraží, já vystoupil o něco dřív, u stanice červené linky metra Tsentralny Rynok. Je tu taková změť budov, dohromady nic, kvůli čemu by se asi měla stavět stanice metra, ale i to „nic“ dokáže zjevně produkovat slušný počet cestujících. Samotná stanice je typická „petrohradského typu“, vlastně jeden velký otevřený tunel, mně, přiznám se, tyhle stanice moc nelíbí, člověk si tam v tom velkém prostoru připadá tak nějak nebezpečně, ale tady jsem jim přišel na chuť. Zajímavostí této stanice je, že v minulosti ji velké deště narušili strop, jež bylo potřeba nějak zpevnit, a tak se zvolilo řešení v podobě sloupů. Vypadá to moc hezky.
30 rynek.JPG
30 rynek.JPG (177.12 KiB) Zobrazeno 4380 x
31 podpěry.JPG
31 podpěry.JPG (172.15 KiB) Zobrazeno 4380 x

Ač v tak velkém městě bych si našel zábavu nejspíš na celé dny, já měl v plánu už jen okružní jízdu po přestupních stanicích metra. Hned ta další, Sportyvna, postavená nedaleko fotbalového stadionu FC Metalist Kharkiv, mi vyrazila dech. Opět otevřený tunel, nicméně strop obložený podle jakéhosi čtvercového vzoru, navíc, asi v rámci „nacionalistického vzepětí“, vyzdoben ukrajinskou vlajkou. Naprosto parádní.
32 vlajka.JPG
32 vlajka.JPG (227.96 KiB) Zobrazeno 4380 x

To stanice zelené linky Metrobudivnykiv (volně přeloženo asi jako „Budovatelé metra“), je hotové kachlíčkové peklo a jen potvrzuje, že 90. léta (stanice otevřena v roce 1995) opravdu nebyla v tomto ohledu příliš šťastné období.
33 kachličky.JPG
33 kachličky.JPG (196.11 KiB) Zobrazeno 4380 x
Naopak stanice na modré lince, Universytet a Istorychnyi Muzei, otevřené o dekádu dříve, jsou velice povedené. Druhá jmenovanou stanice pak se svou parťačkou na červené lince zvanou Maidan Konstytutsii nespojují dlouhé chodby, ale obě stanice leží paralelně vedle sebe a přechod mezi nimi je velmi krátký, což mně tak překvapilo a zmátlo, že sem suverénně nastoupil do vlaku jedoucího opačným směrem, než jsem plánoval a poslední stanicí, jež jsem v Charkově nafotil, se tak neočekávaně stala nezajímavá a pražské stanice na prvním úseku céčka až příliš připomínající Prospekt Gagarina.
34 červená.JPG
34 červená.JPG (210.82 KiB) Zobrazeno 4380 x
35 žlutá.JPG
35 žlutá.JPG (166.76 KiB) Zobrazeno 4380 x
36 modrá.JPG
36 modrá.JPG (180.84 KiB) Zobrazeno 4380 x
37 Gagarinova třída.JPG
37 Gagarinova třída.JPG (157.42 KiB) Zobrazeno 4380 x

Následný pokus najíst se někde v centru trochu nevyšel a protože do odjezdu vlaku do Kyjeva zbývala je slabá hodina, rozhodl jsem se pro oběd v jednom z fast foodů nedaleko nádraží. Vyfotil jsem si pak velkou budovu nádraží, vyzvedl si z úschovy kufr a vydal se na nádraží.
38 oblouk.JPG
38 oblouk.JPG (192.65 KiB) Zobrazeno 4380 x
Na prvním nástupišti už na mně čekala jednotka výrobce Hyundai Rotem mířící do Kyjeva.

Kharkiv – Pas - Kyjiv-Pasažyrskyj
26710.2021 13:09 – 17:56
(odjezd na čas, příjezd o patnáct minut později)
Ukrzaliznycja
IC+ 723
LF: 80%

Na rozdíl od té, co mně před pár dny vezla z Kyjeva do Lvova, měla jakési bílo-červené zbarvení, v kombinaci s vysokými nástupišti, to vypadalo velice hezky. Za skoro pětihodinovou jízdenku ve 2. třídě jsem dal v přepočtu asi 330 korun a místo jsem měl tentokrát úplně vzadu, u jednoho ze stanovišť strojvedoucího. Když už jsem začala litovat, že jsem si vybral špatně a celou cestu budu sedět proti směru jízdy, vlak se vydal na opačnou stranu, než jsem čekal a já jsem tohle příjemné překvapení ještě hodně dlouho příjemně vydýchával.
39 vlak.JPG
39 vlak.JPG (169.55 KiB) Zobrazeno 4380 x

Samotná cesta do 450 km vzdáleného Kyjeva byla celkem v pohodě. Vlak využíval svých aerodynamických schopností, poctivě zrychloval, kdykoliv to stav trati a předpisy umožňovaly, ale nebylo to takovéto „brzda plyn“, spíš jen ten plyn a pak plynuje zpomalit.
Já, tak jako mnoho jiných, v celkem slušně zaplněném vlaku, jsem zkoušel chvíli pospávat, chvílemi koukat z okna, abych viděl, jak vypadá Ukrajina mimo velká města a asi po dvou hodinách se vydal přes celý vlak do barového oddílu pro pivo. Neodolal jsem a nechal si do neprůhledného sáčku zabalit opět americký Budweiser, jehož postupná konzumace mi pak velmi zpříjemnila zbytek jízdy.
40 bud.jpg
40 bud.jpg (102.66 KiB) Zobrazeno 4380 x

To už se ale odpoledne měnilo v podvečer a my se blížili ke Kyjevu. Ještě stanice Darnytsia, kde jsme stavěli už cestou z letiště a pak po přejezdu Dnipru krátce po šesté hodině, se zanedbatelným zpožděním, staré známé Kyjiv-Pasažyrskyj.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

41 Kyjev.jpg
41 Kyjev.jpg (95.71 KiB) Zobrazeno 4379 x

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola sedmá: Stará známá
Jenže i stará známá Vás může nepříjemně překvapit. Ani ne tak nádraží, tím jsem doslova prosvištěl, to spíš vchod do metra. Byl totiž nějaký plnější. Nevím, co se přesně stalo, snad byla stanice metra nějakou dobu uzavřena a teď teprve došlo k jejímu otevření, každopádně před jejím vchodem tísnily davy lidí a jen jedněmi dveřmi (proč jich proboha neotevřeli víc?) se snažili prorvat dovnitř. Byla to hlava na hlavě, tělo na tělo, posouvání centimetr po centimetru. Ještě že v tu chvíli nikdo nehlásil, abychom dodržovali rozestupy.
A pak, když se člověk do vestibulu dostal a doufal, že teď už je to v pohodě, čekalo ho druhé kolo u turniketů. To už bylo jasné proč. Tyhle turnikety totiž fyzicky nezabrání člověku, aby se dál na eskalátory a do metra dostal bez zaplacení jízdenky. A tak si tu dnes udělali akci revizoři a dohlíželi, aby každý, kdo chce odtud cestovat metrem, zaplatit kartou či žetonem za jízdenku nebo měl na nějaké té jejich smart kartě předplacenou jízdenku. No, skoro by se dalo jízlivě říct, že kapacita těch turniketů jaksi nepočítala s tím, že úplně každý bude za jízdenku platit.
Nakonec jsem i tohle zvládnul a už mně čekala jen nekonečná jízda po eskalátorech dolů, pár stanic na červené lince, stejně nekonečná procházka přestupní chodbou, ještě jedna stanice na modré lince a pak milé překvapení na náměstí Poshtova Ploscha, kde dolní stanice ikonické lanovky leží jen pár kroků od výstupu z metra.
1 metro.jpg
1 metro.jpg (134.91 KiB) Zobrazeno 4377 x
2 vstup do lanovky.JPG
2 vstup do lanovky.JPG (239.83 KiB) Zobrazeno 4377 x

Něčím podobným, totiž lanovkou, jejíž horní stanice leží v samém centru historického města, jsem už nedávno jel v Budapešti. Jenže zatímco Maďaři si hrají na historizující styl a za jízdu lanovkou chtějí neskutečnou dardu, tady je vše v tarifu MHD, doslova za pár hřiven.
3 lanovka.JPG
3 lanovka.JPG (236.59 KiB) Zobrazeno 4377 x

Byla to příjemná cesta vzhůru, i když trvala jen chvíli. Ale tam nahoře, na náměstí u katedrály Svatého Michala, jsem si připadal jak v jiříkově vidění. A vůbec nevadilo, že mám s sebou kufr a že se mi chce dost akutně na záchod. Jen rychle ten záchod vyřešit a pak i s kufrem chodit a fotit, žasnout nad tím úžasným městem, jemuž už večerní tma dodala neuvěřitelné kouzlo.
4 cestou.JPG
4 cestou.JPG (143.28 KiB) Zobrazeno 4377 x
5 nahoře.JPG
5 nahoře.JPG (176.39 KiB) Zobrazeno 4377 x

Nadšeně pak procházím kolem obrovské budovy, z níž se později vyklube sídlo ukrajinského ministerstva zahraničí tam dolů, k osvětlenému kostelu Svatého Ondřeje, naproti kterému mám zamluvené ubytování na poslední noc.
6 MZV.JPG
6 MZV.JPG (209.06 KiB) Zobrazeno 4377 x
7 kostelík.JPG
7 kostelík.JPG (192.61 KiB) Zobrazeno 4377 x
[
attachment=13]8 socha.JPG[/attachment]
9 Ondřej.JPG
9 Ondřej.JPG (163.14 KiB) Zobrazeno 4377 x

Občas mně baví si s výběrem ubytování hrát, být originální. Pro začátek své cesty na Ukrajině sem zvolil hotel, jež se nachází poblíž Bulváru Václava Havla, na konec zase tzv. kapslový hotel. Ale to oněmění kapslemi mělo ještě přijít, první na řadě byl velký, dobře zásobený bar, jež sloužil zároveň jako recepce. Vlastně ano, v první chvíli jsem zatoužil zapomenout na to, že se chci jít ještě večer cournout městem a místo toho jsem chtěl ochutnat všechny ty koktejly, co tam nabízejí. Ale následný prostor s kapslemi, mně hodil do správných kolejí. Vlastně to byl pořád jenom hostel, jež, soudě dle špuntů do uší „k volnému odběru“, nedokázal dostatečně eliminovat hlavní nevýhodu hostelů, ale místo klasických postelí to byly plastové kapsle, kde každý návštěvník měl pro sebe, krom dokonalého soukromí, i vlastní lampičku, klimatizaci, wi-fi síť a televizi, to vše pouštěné pomocí vstupní karty. Jednoduše geniální, geniálně jednoduché.
10 kapsle.JPG
10 kapsle.JPG (138.08 KiB) Zobrazeno 4377 x

Tak opět vyrážím do města Mám trochu hlad, naštěstí v rámci hostelu se prodávají zapečené panini, tak hned jeden beru. Podle mapy jsme na konci, dole pod námi Dněpr, ve svahu pak chodník s výhledem. Měla to být taková nenáročná nouzovka na poslední večer, ale sotva za kostelem Svatého Ondřeje ten chodník nacházím, je mi jasné, že je to trefa do černého.
11 cesta.JPG
11 cesta.JPG (270.87 KiB) Zobrazeno 4377 x

No, trefa…ona je to spíš romantika hadr, taková milá procházka lehce zalesněným parkem s úžasným výhledem na město. Na jedné straně historická část města zvaná Podil, s ruským kolem na Kontraktově náměstí, na druhé straně osvětlený a barvy měnící Most Lásky, vedoucí na jeden z ostrovů na Dněpre. Jen tak tiše jsem našlapoval, opatrně fotil a hlavně se snažil být tak nenápadný, abych tu nerušil milence na procházkách, nebo rodiče s dětmi, jež si tu užívali svůj kouzelný rodinný večer.
13 řeka.JPG
13 řeka.JPG (168.66 KiB) Zobrazeno 4376 x
14 světla.JPG
14 světla.JPG (272.94 KiB) Zobrazeno 4376 x
15 kříž.JPG
15 kříž.JPG (164.55 KiB) Zobrazeno 4376 x
16 vlajkový most.JPG
16 vlajkový most.JPG (198.95 KiB) Zobrazeno 4376 x
17 most.JPG
17 most.JPG (154.97 KiB) Zobrazeno 4376 x
18 v dáli.JPG
18 v dáli.JPG (159.84 KiB) Zobrazeno 4376 x
19 oblouk.JPG
19 oblouk.JPG (175.79 KiB) Zobrazeno 4376 x
Těžko na člověka v těch chvílích nedolehne touha po svobodě bez roušek a bez restrikcí, touha zažít ještě mnoho podobných večerů…
Už s vínem v ruce pomalu mířím k Památníků přátelství, takovému oblouku nad řekou. Snad ve snaze zachovat si ty hezké vzpomínky na ten úžasný večer se už do ničeho dalšího nepouštím, jen v tichosti scházím dolů k řece, lanovkou opět nahoru, kolem Britské ambasády do hostelu, ještě jedno pannini a pak spát. Těžko, přetěžko jsem si mohl vybrat hezčí místo na poslední večer.
20 TV.jpg
20 TV.jpg (51.68 KiB) Zobrazeno 4377 x
21 dobrou  noc.jpg
21 dobrou noc.jpg (61.79 KiB) Zobrazeno 4377 x

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola osmá: Beze spěchu
Špunty do uší jsem naštěstí nepotřeboval. Vlastně se probouzím až kolem osmé celkem vyspalý, dávám rychlou sprchu a protože jsem si tady zakoupil snídani, jdu do baru, aby mi jí připravili. Snad jsem čekal nějaký švédský stůl, ale byl jsem šíleně naivní. Paní z recepce se mnou šla do ledničky, ať si něco vyberu. Vzal jsem zase pannini, ona ho došla ohřát do toho zapékacího stroje. Ale protože jsem byl ten den první, kdo po ní něco takového chtěl, přinesla i po zapečení pannini hodně studené. Uvařil jsem si k tomu čas, mrknul na její stůl, jak jí tam trůní Orofar a ani jsem neměl sílu ji něco říct.
Šel jsem si pak zabalit věci a přemýšlel jsem, která z těch kapslí je „pro dva“, jak jí tam inzerují. Nejspíš ta, ze které se ozývají ty divné zvuky.
Ještě si vyčistit zuby a proplést se kolem věšáku na prádlo, kde jedna z dam akorát věšela svoje čerstvě vyprané oblečení (ani nechci vědět, jak dlouho tu ta dáma žije).
Měl jsem v plánu nechat tu v úschově kufr, ale po zážitku se snídaní měním plány. Místo toho i s kufrem vyrážím do města. Ulice včera zaplněné turisty, jsou dnes prázdné, u Svatého Ondřeje nikdo. Pomalu scházím kolem muzea Ivan Kavaleridze dolů na Kontraktovo náměstí. Ruské kolo spí a z kabinky pro obsluhu akorát někdo vychází, asi tady taky spal.
1 kufr.JPG
1 kufr.JPG (219.75 KiB) Zobrazeno 4373 x
2 dolů.JPG
2 dolů.JPG (236.79 KiB) Zobrazeno 4373 x
3 kolo.JPG
3 kolo.JPG (217.18 KiB) Zobrazeno 4373 x

Na náměstí spousta stánků, asi tady bývají trhy, ale je tu totálně vylidněno. Musím se podívat do kalendáře, ne, není neděle, není státní svátek, to jen tady teď nikdo není.
3a vlajka.JPG
3a vlajka.JPG (225.02 KiB) Zobrazeno 4373 x

O kus dál stojí tramvaje, jednou z nich bych se nejspíš dostal Pasažyrskyj, ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitěji. A skáču místo toho do metra užít si dvě stanice postavené v 70. a 80. letech, vlastně takové sídlištní, dost připomínající ty u nás na Jižním Městě. Vlastně až tady mi dojde, že je opravdu pracovní den, proudy lidí naštěstí pro mě ale proudí opačným směrem, než já.
3b T3.jpg
3b T3.jpg (158.97 KiB) Zobrazeno 4373 x
4 metro1.JPG
4 metro1.JPG (210.87 KiB) Zobrazeno 4373 x
6 metro2.JPG
6 metro2.JPG (213.96 KiB) Zobrazeno 4373 x

Mé nohy opouští metro ve stanici Pochaina, na „Pasažérské“ mně má dopravit linka městských vlaků. To už není nádherné historické centrum ani elegantní širší centrum, to je předměstský urban, plný průmyslu, kolejí a nákladních vlaků. Je už kolem desáté dopoledne a nic zlého netuše mířím na nástupiště, očekávaje vlak jedoucí každou chvíli. Jenže chyba lávky. Ještě pár minut trvá, než mi to dojde, oni si po vzoru (např.) Moskvy zrekonstruovali nákladní trať vedoucí okolo města na cosi jako S-bahn, propagují ho i na všech možných mapách a dopravních schématech, ale vlaky pro cestující na ní jezdí jen v ranní a odpolední dopravní špičce. Svatá prostoto!
7 cargo.JPG
7 cargo.JPG (203.13 KiB) Zobrazeno 4373 x

Vlastně úplnou náhodou chytám poslední vlak v požadovaném směru, který navíc nedělá celý okruh, ale končí jen o pár stanic dál, poblíž jedné ze zastávek rychlotramvaje vedoucí z „hlavního“ nádraží. Přijíždí pak hodně ošlehaný vlak a mně jen při pohledu na kyjevská předměstí, na ta velká sídliště, rozestavěné domy a průmyslové zákoutí mrzí, že jsem nevyrazil ráno dřív. Objet si to celé by rozhodně stálo za to.
8 loko.JPG
8 loko.JPG (279.81 KiB) Zobrazeno 4373 x
9 in.JPG
9 in.JPG (182.64 KiB) Zobrazeno 4373 x

Vlak nakonec končí na zastávce Borŝagívka. Proti nám akorát zastavuje ještě poslední spoj jedoucí v opačném směru, chvíli váhám, zda se do něj nevrhnout, nakonec ale vyrážím směr tramvaj. Je to přesně ta trať rychlotramvaje, po které jsem v počátku svého pobytu na Ukrajině jezdil do hotelu, jen jsem teď o pár zastávek dál. Hned ta další ale inspirovaná nedalekou ulicí nese název Václava Havla.
10 graf.JPG
10 graf.JPG (206.5 KiB) Zobrazeno 4373 x
11 tram.JPG
11 tram.JPG (197.91 KiB) Zobrazeno 4373 x

Jsem opět na staré známé, jak jsem včera nazval „Pasažérské“ nádraží. O nepříjemné překvapení se tentokrát nestará stanice metra, nýbrž informační tabule, jež hlásí, že několik vlaků z různých směrů (např. z Oděsy či z Užhorodu) má na příjezdu do Kyjeva mnohahodinová zpoždění.
Přemýšleje, co za tím může být, vydávám se s kufrem najít úschovnu zavazadel. Než se naděju, spíš než v prostoru pro cestující se ocitám v jakési obslužné chodbě pro personál, jenže ouha, úschovna zavazadel je právě tady. Doteď jsem vždy uschovával zavazadla v takové té klasické, kde si ho od Vás převezme personál, do nějakých skříněk jsem se po zkušenostech z minulosti (třeba z Krakova) jaksi bál. Jenže tady žádná taková není, jen ty skříňky, takové ty staré, jaké známe ještě z 90. let z našich nádraží. Tak pořádně přečíst návod, dát tam kufr, zamknout a cestou ven objevit klasickou úschovnu s personálem. Tak nic.
Do centra se mi už nechce, z nadchodu koukám na železniční muzeum, procházím se kolem testovacího místa na Covid a zároveň mi pomalu dochází, co teď musím: napravit jeden nedělní rest, jet se podívat do leteckého muzea.
12 muzeum.JPG
12 muzeum.JPG (220.75 KiB) Zobrazeno 4373 x
13 testovací místo.JPG
13 testovací místo.JPG (144.75 KiB) Zobrazeno 4373 x

Hledat autobus kdesi na předměstí znovu netoužím, jdu na jistotu. Podle mapy se muzeum nachází nedaleko letiště Žuljany, od jižní odjezdové haly nádraží tam míří trolejbus č. 9. Jeden akorát odjíždí, neřeším to, za chvíli určitě pojede další. Ve stánku si kupuju párek s hořčicí a zatímco mně wasabi hořčice dohání doslova k slzám, čekám na další spoj. A čekám dlouho. A čeká se mnou i pár nekyjevanů s kufry, mířícími kamsi do světa. A jak se tak čekání protahuje, mají vedle stojící taxikáři (Ti skuteční i Ti alternativní) čím dál snazší práci sehnat své zákazníky.
14 kostelík.JPG
14 kostelík.JPG (197.61 KiB) Zobrazeno 4373 x

Abych to zkrátil – nakonec jsme já a pár nejodolnějších zjistili, že v pracovní den kolem poledne má trolejbusová linka č. 9 interval rovnou hodinu. Budiž jí ke cti, že ho dodržuje přesně. Co ale ke cti neslouží, je, že přímo v trolejbuse nejdou koupit jízdenky. Řidič je neprodává, žádný průvodčí tu není a automaty v něm akceptují jen kyjevské smart karty, jež nekyjevané, kteří městem jen profrčí, pochopitelně nemají. A tak stejně jako jsme předtím nervózně čekali na trolejbus a doufali, že se objeví, vyhlížíme teď revizory a doufáme, že se neobjeví. On by si člověk i tu jízdu městem vychutnal, cestou dokonce zaslechne, že jedna ze zastávek nese jméno Julia Fučíka, ale v tomhle očekávání to jaksi nejde. Naštěstí mně trochu uklidňuje, že případná pokuta by vyšla jen asi na 160 korun.
15 trolejbus.JPG
15 trolejbus.JPG (214.22 KiB) Zobrazeno 4373 x

Nakonec nepřišel, alespoň tedy do chvíle, než jsem poblíž Parku Obránců Ukrajiny trolejbus opustil a vydal se k muzeu těch posledních 1,5 kilometru pěšky. Už s úlevou zjišťuju, že jsem tu správně, zavíračka se nekoná, nedaleko parkující autobus naznačuje, že zpátky to už bude jednodušší. Oleg Antonov State Aviation Museum, jak z ní jeho oficiální název, započalo své působení v roce 2003 na místě bývalé vojenské základny a od té doby se úspěšně rozrůstá. Za vstupné chtějí 100 hřiven (asi 85 korun). Jakýsi pán se ptá po „english tour“, má smůlu, ale myslím, že muzeum se dá užít i bez průvodce. Na mně tu hned dýchne nostalgie starých časů, svět sovětské letecké techniky, jež svůj konkurenční boj se západem z více důvodů prohrála.
16 vstup.JPG
16 vstup.JPG (155.34 KiB) Zobrazeno 4373 x
17.JPG
17.JPG (186.8 KiB) Zobrazeno 4373 x
18.JPG
18.JPG (194.73 KiB) Zobrazeno 4373 x

Vlastně je tenhle den o tom rozloučit se pořádně s Ukrajinou a užít si ho. Vůbec nevadí, že jsem předtím čekal hodinu na trolejbus a pak se bál případné návštěvy revizora, užil jsem si to a užívám si to i nyní.
V klidu se pak procházím mezi exponáty. U TU-154 vzpomínám na svůj první let letadlem v srpnu 1955 do Burgasu, u TU-134 zase přemítám, že tímhle bych nejspíš letěl, vydat se do Kyjeva o nějakých třicet let dříve. Jen tak lehce koukám na vojenské stroje a až zpětně si uvědomuju, že tady není vidět ona nacionalistická tématika, tak zdůrazněná u vojenského muzea jen o pár kilometrů dál.
19.JPG
19.JPG (192.68 KiB) Zobrazeno 4373 x
20.JPG
20.JPG (183.56 KiB) Zobrazeno 4373 x
21.JPG
21.JPG (195.19 KiB) Zobrazeno 4373 x
22.JPG
22.JPG (196.05 KiB) Zobrazeno 4373 x
23.JPG
23.JPG (177.34 KiB) Zobrazeno 4373 x
24.JPG
24.JPG (182.35 KiB) Zobrazeno 4373 x
25.JPG
25.JPG (154.71 KiB) Zobrazeno 4373 x

Ještě si dát pauzu spotterského valu, jež je v rámci muzea také přítomen (muzeum sousedí s letištěm Žuljany), zamávat startující A321čce Wizzairu a pak pokračovat. Vlastně mně ani nepřekvapí, že tu jsou dva zástupci z Československa – L-39 Albatros a slavný L-410. Tím prvním se asi nikdy neproletím, na ten druhý jsem už kdysi měl koupené letenky, ale společnost, jež s nimi létala na ostrov Man, mezitím zkrachovala. A ani to štěstí v lásce jsem tenkrát neměl.
26 W6.JPG
26 W6.JPG (97.63 KiB) Zobrazeno 4373 x
27 L410.JPG
27 L410.JPG (219.62 KiB) Zobrazeno 4373 x
27.JPG
27.JPG (203.37 KiB) Zobrazeno 4373 x

Tak ještě pokochat se Il-76 a Il-86, obdivovat legendární Il-62, jež kdysi byli chloubou ČSA a pak se u TU-104 rozloučit. Bylo to moc hezké děkuji.
28.JPG
28.JPG (164.71 KiB) Zobrazeno 4373 x
29.JPG
29.JPG (179.68 KiB) Zobrazeno 4373 x
30.JPG
30.JPG (202.87 KiB) Zobrazeno 4373 x
31 TU-104.JPG
31 TU-104.JPG (260.5 KiB) Zobrazeno 4373 x

Autobus 220 je trochu obouchaný, ale řidič jízdenky naštěstí prodává. Vyjíždím v něm sám, ale hodně rychle přibývá cestujících. Rychle klopýtá ulicemi a u stanice metra Demiivska, kde jsem ho tenkrát marně hledal, je už plný. Ještě jede pár stanic, ale já tu končím. Mám hlad, ten párek s hořčicí mi fakt nestačil. Tak ještě jeden fast food a na internetu si přečíst, jak se to u nás o státním svátku bouří.
Vracím se metrem na nádraží, už nefotím. Ještě bych tak hodinu dvě v programu našel, ale vlastně nevím kam. Tak alespoň na tramvaj, krom rychlotramvaje tu jezdí i pár klasických linek v režii starých vozů Made in Czechoslovakia. Chci s nimi popojet do nitra města, ale když se mi nedaří koupit nikde jízdenku, vystupuju už o stanici dál. Kolem akorát proudí auta po Třídě Vítězství, za ní si o pozornost říká Kyjevský státní cirkus, loučí se se mnou i jeden památník na něm pořád rudá hvězda.
32 tramvaj.jpg
32 tramvaj.jpg (166.04 KiB) Zobrazeno 4373 x
33 cirkus.JPG
33 cirkus.JPG (187.78 KiB) Zobrazeno 4373 x

Já ale místo toho zabíhám do přilehlého obchoďáku, utratit posledních pár hřiven. Mají tu spoustu káv 3v1 s příchutěmi, jež se u nás neprodávají a je možné koupit i jednotlivá balení. Jen paní prodavačka ze mě malinko šílí, když musí markovat postupně asi dvacet různých sáčků.
Před obchodem poněkud skrytě popíjím ukrajinské pivo, vracím se na nádraží. Lapálie s úschovní skříňkou se nekoná, kód jsem si opsal dobře.

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

Kapitola devátá: Přes Lvov, přes Hradec...
Konečně přicházím na 14. nástupiště, odkud odjíždí vlaky na letiště. Je už půl páté. Vlastně se příběh opět uzavírá, akorát přijíždí spoj, kterým jsem sem v sobotu dorazil, teď tou samou soupravou pojedu zpátky. Je opět narvaná, ale už to beru smířlivě a cestu si vlastně docela užívám.
1 vlak.jpg
1 vlak.jpg (116.92 KiB) Zobrazeno 4372 x

Před šestou jsem na letišti, při vstupu změří teplotu (to ale dělají i na nádražích) a kdo nemá kufr, u toho chtějí vidět i letenku. Vlastně jo, Boryspil je velké klasické letiště, jež se v ničem neliší od svých bratříčků na západě.
Kdesi v rohu pak dávám další pivo koupené předtím ve městě a sleduji odletovou tabuli, kde krom letu ČSA je i o hodinu dřívější spoj společnosti SkyUp. Letět s ním, ušetřil bych asi pět stovek. Ale taky bych se třásl, že padne mlha a přistál bych kdo ví kde.
2 po příjezdu.JPG
2 po příjezdu.JPG (236.87 KiB) Zobrazeno 4372 x
3 hala.JPG
3 hala.JPG (207.22 KiB) Zobrazeno 4372 x
4 tabule.JPG
4 tabule.JPG (249.07 KiB) Zobrazeno 4372 x
Dvě a půl hodiny před odletem pivo dopito, check-in otevřený. Jsem tam sám. Na místo se ani neptám, poletí se za tmy, je to jedno a 28D vlastně není úplně špatné. Jen malá připomínka blížícího se domova – agenti se ptají po respirátorech a sami je také mají.
5 palubka.JPG
5 palubka.JPG (196.42 KiB) Zobrazeno 4372 x

Proplétám se standartní security a ano, ty piva jsou znát. Vítá mně pak rozlehlá hala, kam oko dohlédne a skvělý výhled na plochu. Jen za tmy už toho není tolik vidět. V dokonale unifikovaném duty free kupuju Tátovi láhev ukrajinského vína v přepočtu za 120 korun.
6 tranzit.JPG
6 tranzit.JPG (174.16 KiB) Zobrazeno 4372 x
Sedám si odpočívám. Dobíjím telefon a sleduju Fligthradar. Ten den poprvé asi po dvou měsících letělo OK-REQ, ale do Kyjeva opět ČSA posílají OK-HEU. Mám čas. U vedlejšího gatu mezitím někdo pozdě dobíhá let Ukraine International do Tbillisi, já se jdu ještě projít. Za úplně poslední hřivny kupuju malou sušenku, něco nechávám jako spropitné.
7 gate.JPG
7 gate.JPG (128.95 KiB) Zobrazeno 4372 x
8 před nástupem.JPG
8 před nástupem.JPG (169.77 KiB) Zobrazeno 4372 x


Kyjev Boryspil - Praha
28.10.2021
OK 919; ČSA, A320, reg. OK-HEU
21:10-22:20 (odlet na čas, přílet o dvacet minut dřív)
LF: 60%

Kolem osmé už je letadlo u gatu, o půl deváté se začíná nastupovat. Prázdno není, ale let sem byl plnější. Tentokrát je změna místa ještě snadnější, na 28E i na 28F nikdo nesedí, vlastně více lidem systém přidělil místo do uličky, aniž by kohokoliv posadil k oknu.
Po očku sleduju nakládku bagáže a závidím cestujícím do Istanbulu toho Dreamlinera. Kapitán avizuje odlet na čas a nemýlí se. Je to takový ten poslední let, od kterého člověk nic nečeká, jen se chce včas dostat domů.
9 dreamliner.JPG
9 dreamliner.JPG (195.89 KiB) Zobrazeno 4372 x

Letušky po dosažení začínají s palubním prodejem, ale ještě předtím pár lidem roznesou teplé, předobjednané jídlo. Letadlem to v tu chvíli doslova zavoní. Taky jsem si mohl něco dopředu objednat, já vůl.
10 po startu.jpg
10 po startu.jpg (146.53 KiB) Zobrazeno 4372 x
11 sedačky.JPG
11 sedačky.JPG (205.67 KiB) Zobrazeno 4372 x

Kapitán hlásí na levé straně dobře viditelný Lvov, zase jsem si sednul špatně. Mezitím přemýšlím, zda si něco nedat, hlavně pannini vypadá lákavě a také jde na dračku. Nakonec odolávám. Sympatická letuška s červenou čelenkou roznáší zdarma vodu. Té už neodolám.
12 voda.JPG
12 voda.JPG (120.04 KiB) Zobrazeno 4372 x

Venku tuším podle světel Krakov, později, už při klesání, poznávám Hradec Králové. Sedáme od východu, jsme už kousek od Ruzyně, když zahlédnu dvě tečky, z nichž se později vyklubou stroje Air France a KLM, jdoucí na přistání bezprostředně po nás.
13 Hradec Králové.jpg
13 Hradec Králové.jpg (103.6 KiB) Zobrazeno 4372 x

Nakonec přistáváme s předstihem, fanfáry se u ČSA nekonaj, tleskám opět sám. Přemýšlím, k jakému gatu nás postaví, kdo z mých kolegů bude na příletu, ale nakonec je vše jinak. Letadlo přes noc nikam neletí a parkuje na vzdáleném stání, tak tam, vedle několik strojů v barvách Smartwings, rovnou zajíždíme. Je to takové nemilé překvapení, ale vlastně o nic nejde, odváží nás autobus.
14 po přistání.JPG
14 po přistání.JPG (155.08 KiB) Zobrazeno 4372 x

Krátce před námi přistáli letadla Ryanairu z Londýna a Dublinu, s cestujícími z těchto letů tvoříme obrovskou frontu na pasovce. Ta postupuje rychleji než předtím v sobotu v Kyjevě, ale taky to žádná hitparáda není. Pasovák kontoluje krom pasů i příjezdový formulář a skoro to vypadá, že je překvapen tím, že jsem očkován. Už ale fakt nespěchám, autobus domů na Kladno jede za hodinu, v pohodě to stíhám. Ještě pozdravit kamarádku Zdenku a pak se vydat do nitra ruzyňské noci vstříc novým zážitkům…

Všem, co jste trip report dočetli až sem, moc děkuji za pozornost!

whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4146
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Online

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od whiskey »

perfektne! V rokoch 2000-2004 som lietal pracovne do KBP, polovica letov boli CSA, druha Aerosvit ako codeshare CSA. Ani sa clovek nenazda, a 20 rokov fuc. Nuz nemladneme veru.
Nadherny report, aj text aj fotky, dakujem velmi pekne!

Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1320
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od Lkprak »

whiskey píše:
04. 12. 2021, 02:26
perfektne! V rokoch 2000-2004 som lietal pracovne do KBP, polovica letov boli CSA, druha Aerosvit ako codeshare CSA. Ani sa clovek nenazda, a 20 rokov fuc. Nuz nemladneme veru.
Nadherny report, aj text aj fotky, dakujem velmi pekne!
Děkuji moc za přečtení a za pochvalu :thumbup: Takových, co létá do Kyjeva služebně, bylo a je evidentně dost a dost. Mně kdysi překvapil nějaký pán, co mi říkal, že linka ČSA do Kyjeva létá pokaždé z toho samého gatu (což jsem ani já netušil, a to jsem měl o provozu v PRG celkem slušný přehled, nebo jsem si to alespoň myslel) a ten den zrovna neletěla, což zjistil, až když k tomu obligátnímu gatu došel, aniž by ho předtím vůbec napadlo se podívat na informační obrazovku.

Jinak to období 2000-2004 je těsně předtím, než jsem na LKPR začal na plný úvazek pracovat (začal jsem v listopadu 2004) :D

firefly
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 601
Registrován: 17. 06. 2009, 20:15
Pohlaví: žena
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: Ukrajinou kolem dokola (bez Oděsy a Černobylu)

Příspěvek od firefly »

Naprosto úžasný TR! Zajímavý, krásné fotky, prostě fakt skvělé!


Odpovědět