Loni v létě jsme si naplánovali dovolenou na vlastní pěst v Kostarice, takže hned následně jsem začal shánět co nejlevnější letenky. Samozřejmě s pomocí rad mnoha z Vás tady na airways.cz (děkuji Vám za to). Nakonec se nejvíc osvědčil vyhledávač matrix.itasoftware.com (rada od: Jano), který našel trasu za nejlepší peníze. Podobně zajímavě vycházel ještě MartinAir, ale nutnost míst US víza nás odradila. Zkoušel jsem i Condor (mezipřistání v Dominikánské republice by bylo zajímavé), ale cena byla mnohem vyšší.
Nakonec to ale vyhrál výše uvedený routing s Air France, přičemž dva segmenty byly operovány jinými přepravci, ale o tom až dál. Itinerář získaný z matrixu jsem zaslal do jedné z agentur, provedl rezervaci a tři měsíce před odletem jsem zaplatil 24,5 tis. za osobu, abych obratem obdržel letenky. Zvolil jsem raději papírovou variantu, protože cestovat s elektronickou přes Kolumbii mi nepřišlo jako nejlepší nápad.
PRG-CDG s Air France
Předposlední březnový den jsme tudíž plni očekávání asi dvě a půl hodiny před odletem dorazili do PRG na terminál N2. Nejdřív jsme si zvážili bágly, což nás donutilo udělat reorganizaci ve věcech, protože jeden z nich měl víc jak 23 kg a nechtěli jsme riskovat jakékoliv doplácení. Bágly na záda, který byly plný různých řemínků, jsme za rozumný peníz nechali zabalit igelitem a šup do malé fronty na check-in. Odbavení pro Air France dělá ČSA, sympatická slečna byla velmi ochotná, sama poskytla i mapku CDG. Bagáž nám odbavila až do SJO a vystavila palubní lístky na segment PRG-CDG a CDG-MEX. Vysvětlila, že palubní lístek na poslední segment dostaneme na tranzitní přepážce až v MEX. Plná spokojenost.
Pasovkou jsme prošli bez problémů, proběhli i pár obchůdku a šli čekat na gate C11. Airbus 320-211 (F-GFKK) Air France byl již na místě, dokonce jsme při nakládání zahlédli i naše zavazadla. Doufali jsme, že se s nimi shledáme i v SJO.
Boarding začal asi půl hodiny před odletem, odlet byl zcela načas, což nás potěšilo Na transit v CDG jsme měli jen 1:50 hod., takže včasný odlet nás uklidnil. Seděl jsem samozřejmě v TEMPO class na sedadle 18E. Let byl klidný, posádka příjemná, letadlo zcela zaplněno, k jídlu jen malý snack, ale s tím jsme počítali. V CDG jsme z okýnka zahlédli na letištní ploše vystavený Concord a po chvilce vyčkávání jsme byli přistaveni na jednu ze stojánek terminálu 2B. Letiště bylo poměrně plné, ale naštěstí se nepotvrdili informace o příšerném značení, takže cestu k autobusu, který nás měl dopravit na terminál 2C, jsme našli hned. Autobusem jsme si udělali okružní jízdu skoro přes celé letiště, trvala přes půl hodiny.
Airbus 320-211 v Praze....
Airbus 320-211 v Praze....
CDG-MEX s Air France
U stojánky C83 byl již připraven Boeing 777-328ER. Měl jsem sedadlo 42C, takže bohužel dost daleko od okénka. Odlet byl chvíli zpožděn, vzhledem k tomu, že se čekalo na 14 tranzitujících cestujících. Let byl plně obsazen, údajně byl i přebookován. IFE bohužel neobsahovalo kameru, ale samozřejmě zobrazení o údajů o letu, mapu letu plus několik filmů, hudebních kanálů a her.
Cesta do MEX trvala asi 11,5 hodiny, během ní byl celkem klid. Teda kromě jednoho okamžiku, kdy posádka požádala, aby lékař (pokud nějaký na palubě je) se ohlásil u CC. Připravil jsem se v tu chvíli na nějaké neplánované přistání, ale nakonec asi nešlo o nic vážného. Ale nevím, nebylo to v zadní části kabiny, kde jsem seděl já. Jinak jídla dost a docela dobré (2x servírované + k dispozici plněné bagety a nápoje v samoobslužných zonach). Letušky a jejich kolegové opět celkem příjemní. Piloti se během letu ozvali jen těsně po vzletu. Let docela ubíhal, podél pobřeží USA jsme přetnuli Floridu a za pár hodin se blížili k pobřeží Mexika. Počasí v Mexiku však nebylo nejpříjemnější. Nemám zase tolik zkušeností z létání, ale turbulence či co to bylo, byly tak silné,že chvílemi jsem nevěděl, zda piloti mají letadlo ještě plně pod kontrolou. Tento stav trval v podstatě po celou dobu fáze klesání. Musím přiznat, že jsem se dost bál (poprvé od svého prvního letu). Dost velká část dámského osazenstva letadla dokonce při některých propadech dost hlasitě křičela. Nakonec jsme ale bezpečně dosedli, což mě uklidnilo, avšak představa, že za další necelé tři hodiny budeme znovu vzlétat na stejném letišti mě lehce zneklidnila.
Boeing 777-328ER v CDG
Večeře na palubě AF
Mapa letu
On board
MEX-SJO s Mexicana
Po výstupu jsme proběhli k přepážce společnosti Mexicana, s kterou jsme měli letět poslední segment cesty tam, objevil se však nějaký problém a slečna za přepážkou nás požádala ať přijdeme za hodinu. Celou dobu jsme seděli a čekali kousek od přepážky a když nadešla ona hodina, dostali jsme sice palubní lístky, ovšem bez označení sedadla. Pouze s označením Standby. Znervozněli jsme. Let byl operovaný letadlem Boeing 757-2Q8. O to víc jsme byli překvapeni, když začal boarding a my zjistili, že všichni mají své boarding passy s číslem sedadla a dlouho jsme byli jediní, kteří byli vyzváni, ať stojí stranou. Zajímavostí bylo, že se nenastupovalo nástupním mostem ani z plochy, ale přijela jakási „krabice“ na vysokým podvozku, do které lidé nastoupili přímo z gatu a ta je pak odvezla k letadlu stojícímu na ploše do kterého přešli přímo dovnitř. Po chvilce zmatků jsme nakonec dostali na naše palubní lístky ručně napsaná čísla našich míst a mohli taky nastoupit do krabice. Seděli jsme v zadní části letadla, ale ne vedle sebe. Každý z nás čtyřech seděl jinde. Ale co, hlavně že poletíme. Odlet byl asi o dvacet minut opožděn. Vzlet se ukázal lehce neklidným, ale nic proti přistání. Pohled na dvacetimilionové Mexico City byl však úchvatný. Dostali jsme i celkem dobré jídlo, na výběr bylo ze dvou možností. Po necelých třech hodinách začalo letadlo klesat směrem k letišti v San Jose, kde jsem zvědavě pozoroval krajinu, kterou budeme následující tři týdny pozorovat ze země. Přistání v SJO už bylo OK, letiště v jedenáct hodin bylo celkem poklidné, takže venku jsme byli celkem rychle. Jen nám prohledali jeden z batohů, protože na rentgenu jim tvary kosmetických obalů připomínali párky. Zvláštní, ale byli celkem příjemní.
Před boardingem v MEX
SJO-BOG s TACA
Zpáteční cesta měla plánovaný odlet v 10:50 ze SJO. Na letišti jsme byli opět s velkým předstihem. SJO je relativně malý terminál, ale příjemný. Již den předem jsme v bance zaplatili odletovou taxu (26 dolarů pro všechny, kdo opouští zemi letecky) a tak v ruce všichni žmouláme potvrzení o tom, že můžeme tuto krásnou zemi opustit. Přemýšlíme, že opět necháme bágly zabalit, ale cena 9 dolarů nás odrazuje. Našli jsme přepážku společnosti GRUPO TACA, kde jsme byli odbaveni. Bylo nám však sděleno, že z bezpečnostních důvodů nám i zavazadla mohou odbavit jen do Bogoty a tam budeme muset znovu na check-in. To nás překvapilo, ale co se dá dělat. Jak se zbavíme zavazadel, jdeme na pasovku. Procházíme rentgenem, obohacením je to, že se musíte i zout. V odletové hale u stojánky 4B hraje jakýsi místní muzikant živě na kytaru latinské rytmy, což je docela příjemné. Hala je prosklená, takže je možné pozorovat ruch – objevují se zde především domácí (resp. Středoamerické) společnosti TACA, ale American Airlines, Continental Airlines, Delta, COPA, CUBANA či MartinAir. Z naší stojánky nejdříve odlétá letadlo do San Salvadoru, ale asi 40 minut před odletem si to přiroloval i náš Airbus 321-231. Boarding přes nástupní most proběhl celkem rychle seděl jsem až v předposlední řadě na sedadle A. Sedadla mají menší polstrování, je více vidět konstrukce letadlo, což kvituji, protože zase nabízejí více místa pro nohy. K jídlu dostáváme jakýsi sendvič, salát a zákusek, vše zabaleno do úhledné krabičky. Je větší část letu celkem jasno, takže lze pozorovat krajinu Kostariky, Panamy. Až v Kolumbii je oblačno, ale i tak je při přistání vidět obrovská spousta velkých skleníků..copak tam asi pěstují?? Přistáváme za deště a rychle si jdeme pro zavazadla. Všude je spousta policistů. Na pasovce vysvětlujeme, že pouze tranzitujeme. Bereme bágly a procházíme přeplněným letištěm k přepážce AirFrance.
Odbavovací hala v SJO
Letadlo společnosti TACA
Čekáme v SJO
Povětrnostní situace na jednom z monitorů
Airbus 321 společnosti TACA - čekáme na něj
Airbus 321 společnosti TACA - čekáme na něj
Foceno z taxiway
Při startu
Továrna společnosti INTEL
San Jose
San Jose
Cartago
Jídlo na palubě společnosti TACA
Ve vzduchu
Nad Panamou
Před přistáním v Bogotě
Před přistáním v Bogotě..copak tam asi pěstují?
Letištní plocha v Bogotě
BOG-CDG s Air France
Všechnu bagáž vlečeme na zádech, protože vozíky jsou za poplatek asi tří dolarů. Stojíme frontu na check-in, ale překvapuje nás první rentgen již před ním..odevzdáváme zavazadla, která jím projíždějí. Za ním zavazadla zase dávají na velkou hromadu. Když se uvolní přepážka, lovíme naše zavazadla z hromady a jsme za trochy zmatků odbaveni na oba zbývající segmenty. Dokonce vidíme, jak naše bágly, které mají řemínky, balí do igelitových pytlů s označením Air-France. Zadarmo. Letiště na nás působí jako nádražní hala, takže mizíme rychle přes pasovku. Procházíme pasovkou a za ní nás čeká další rentgen…následuje osobní prohlídka….a ještě jeden rentgen…holt kontrola je kontrola…sedáme si ke gatu, kde je již přistaven Airbus 340-313X (reg. F-GLZO) Air France. Všechny cestující si obchází zaměstnanec Air France a chce vidět palubní lístky. Odškrtává si nás. Ani nevím k čemu je mu to dobré, ale bereme to sportovně jako další kontrolu. Sedíme u okna a pozorujeme dění v propršené Bogotě. Venku panuje celkem chaos, pár chlapíků nosí nějaká zavazadla do letadla po schodech v ruce, za chvíli některé z nich zase vynášejí ven. Většina z nich se však o něco opírá a pozoruje dění. Na ploše se pohybuje pár letadel, především domácí Aviancy, ale i Iberie a dalších. Bohužel nedostatek místa v paměti foťáku i určitá nejistota z hlediska bezpečnosti mě nenechávají příliš chodit kolem a fotit. Boarding začíná asi hodinu před odletem. Sedím na sedadle 36B. Odlet je zcela načas, letadlo opět 100% plné. Asi za hodinu je servírována večeře, tak jako u předcházejícího TATL letu, včetně kovového příboru. Větší část letu je v noci, ale moc toho nenaspím. Opět si užívám pohledu na ubíhající let na vlastní obrazovce a poslouchám rádio. Ráno se servíruje snídaně, musím přiznat, že jídlo je o něco horší než při cestě tam..to je dáno hlavně nepříliš dobrými bagetami. Ty se jim v Novotě moc nepovedly. Překvapivě přistáváme o více než hodinu dříve na CDG. Chvíli vyčkáváme u jedné z pojížděček a nakonec letadlo zastavuje na ploše proti terminálu 2A. Vystupujeme na plochu a jsme hnáni do autobusu, který nás veze ke dveřím terminálu. Procházíme kontrolou dokladů, která se odehrává v úzké chodbičce. Jsme mezi prvními, takže ani moc nečekáme. Jdeme na autobus, který nás doveze k vedlejšímu terminálu 2A. Tam tamní stojánce je ještě letadlo Swiss Air, která za chvilku mizí směrem do Zurichu.
Airbus 340 Air France
Informace o letu
Airbus 340 Air France
Už jsme v Paříži
Už jsme v Paříži
CDG-PRG s Air France
Za chvíli je přistaven opět Airbus 320-211, do kterého nastupujeme a vydáváme se načas na poslední část naší cesty. Sedím na sedadle 20C. V porovnání s předcházejícím segmentem se jedná v podstatě jen o krátký skok. Letadlo je opět 100% plné. Letušky mají co dělat, aby stihly vůbec uklidit a už přistáváme. Jsme přistaveni k terminálu, procházíme k pasovce, která proběhne velmi rychle, okének je otevřeno dostatek. S překvapením nám dorazila i všechna zavazadla, což nás velmi těší. O dost méně nás těší fakt, že tím naše dovolená skončila. Ale zážitky zůstávají.
Přistavení našeho AF Airbus 320
PS: Vaše komentáře mě potěší... A jsou motivací pro psaní dalších trip reportů...
Supr trip report a krásne fotky. To musel být parádní výlet se spoustou zážitků. Dík
