Letěl jsem na trase Praha – Stockholm Arlanda – Praha s odletem ráno v 9:05 z Prahy a odletem ze Stockholmu ve stejný den v 17:30. Obě cesty s ČSA v ekonomické třídě.
Letenku jsem dostal od prodejce s tím, že se registruju na airways.cz a napíšu zde tripreport z této cesty. Zatím jsem po Evropě letěl jenom s Wizzair, s ČSA je to moje první zkušenost.
Před samotným letem jsem si udělal online check in na stránkách ČSA, vytiskl boarding pass a mohl se vydat na letiště. V plánu jsem měl dorazit cca dvě hodiny před samotným letem, což by mi umožnilo trochu si užit atmosféru na Ruzyni. Vzhledem k cestě z jednoho konce Prahy na druhý mi již na začátku cesty pražská doprava udělala menší čáru přes rozpočet. Cesta busem na metro, která normálně trvá 14 minut mi trvala celých 45 minut. Druhou chuťovkou byla jízda 119, jejíž load factor se pohyboval v rozmezí 130-140 procent.
Na letiště dorážím cca v 7:40, což je stále přijatelný čas. Cestoval jsem pouze s malým příručním zavazadlem, takže jsem zamířil rovnou k bezpečnostní prohlídce. Při kontrole Boarding passu mě překvapil přístup kontrolorů, kteří si prohlíželi rozměry příručních zavazadel všech cestujících.
Bezpečnostní kontrola byla rychlá, počet cestujících byl v tuto dobu velmi malý.
Odlet byl z gatu C2. Zamířil jsem na konec prstu C, který nabízí pěkný pohled na startující a přistávající letadla. V tu dobu se přistávalo ze západní strany a vzlety byly směrem na Suchdol. Tento výhled mi trochu připomíná výhled z terminálu 5 na Heathrow, samozřejmě s úplně jiným provozem.
Před půl 9 panoval poměrně čilý přistávací ruch, zaregistroval jsem kromě několika letadel ČSA Luxair, Brussels airlines, Austrian, Ural a chvíli před tím, než jsem se vydal ke svému gatu byla k vidění 767 Delty.
Kolem 08:45 již začal nástup do letadla, nejprve rodiny s dětmi a lidé s nutnou asistencí, poté řady 11-19 a nakonec zbytek. Cestující Business Class mohli nastoupit kdykoliv. Nastoupil jsem mezi prvními, vybral jsem si sedadlo 18A v předposlední řadě. Nechtěl jsem sedět nad křídlem a moc jiných možností se tomu vyhnout v malém Boeingu 737-500 jsem neměl. Většina cestujících hlášení o pořadí nástupu podle řad evidentně ignorovala, protože se hned v nástupním mostě udělala menší fronta, kdy někteří nedočkavci z páté a šesté řady úplně zablokovali nástup pro ostatní.
Složení cestujících na pohled bylo poměrně zajímavé, zaregistroval jsem minimum Čechů a Švédů, zato bylo v letadle cca 15 Arabů a podobný počet Poláků. Bylo vidět, že letadlo registrace OK-XGC má již svá nejlepší léta za sebou. Pushback proběhl s několikaminutovým zpožděním, proběhly bezpečnostní instrukce v češtině, angličtině a dokonce i ve švédštině a přibližně v 9:15 jsme se rozjeli po vzletové dráze a letadlo vyrazilo na svou přibližne 100 minutovou pouť vzduchem.
- Tato letuška blíže a zády ke mně dostává 10 z deseti možných bodů
Load factor byl hrubým odhadem přibližně 50 %, což pro mě skýtalo výhodu v podobě celé trojsedačky pro mne. Počet cestujících v businessu jsem nemohl zaregistrovat. Krátce po vystoupání do letové hladiny začala posádka letadla rozdávat občerstvení. Krátce poté začaly s letadlem otřásat mírné turbulence, které se ale stupňovaly až do té míry, že se rozdávání občerstvení muselo na cca 15 minut přerušit. Dostal jsem krůtí bagetu, která sice na pohled moc velký gurmánský zážitek neslibovala, ale překvapivě byla poměrně chutná.
Zbytek letu již proběhl v poklidu a na letišti Arlanda jsme přistáli zhruba s desetiminutovým předstihem oproti plánu. Vystoupení z letadla bylo rychlé a já již zamířil k východu z letiště nadýchat se švédského vzduchu s cigaretou v ruce.
Do Stockholmu jsem vyrazil bez jediné švédské koruny ani EURA v peněžence, tak jsem doufal že všechny mé výdaje se povedou platit kartou. Hned v příletové hale terminálu 5 jsem zakoupil v automatu zpáteční jízdenku na Arlanda Expres a vyrazil na stanici, která je přímo pod terminálem. Tento vlak jezdí přímo do centra Stockholmu na nádraží Central Station.
Vlak jezdí po většinu dne v 15-ti minutovém intervalu a v některých fázích cesty jede přes 200km/h, takže v centru města jsem opravdu byl již po inzerovaných 20 minutách. Nevýhodou vlaku je, že je poměrně drahý, cena zpáteční jízdenky je 440 SEK, nechci vidět kolik mi banka naúčtuje CZK, počítám s cca tisícovkou... Další možností je využít několika pravidelných autobusových linek, ale cesta s nimi je zase o dost delší a nevyhnou se dopravním zácpám.
- Arlanda Expres stanice terminal 5
Na Central Station jsem si vzal mapu Stockholmu a vyrazil do ulic. Naprosto jsem netušil kde co je a tak jsem šel tam, kde chodilo nejvíce lidí.
Po chvíli jsem došel k řece a přes most jsem se dostal do starého města. Viděl střídání stráží u královského paláce, přístav a další monumenty.
Po zhruba dvouhodinovém chození městem mi vyhládlo, zašel do prvního McDonalds které jsem potkal a obohatil své chuťové buňky pořádným přídělem junkfoodu. Musím podotknout, že takhle drahého hamburgera jsem v životě neměl. Už vím, proč je Švédsko podle BigMac indexu na 4. místě světa. Mimochodem mým hamburgrem se stal McFeast™, výborný po všech stránkách. Chuťové pohárky se tetelily. Výborné hovězí maso, dole hořčičný dresink, nahoře majonéza. První donaldový sendvič s hovězím masem, na kterém byla použita majonéza. Právě ta majonéza dělá whoopera tím čím je
. Zbytek mého putování po městě byl již trochu ovlivněn tím, že se mi chtělo najít WC. Problém byl v tom, že vzhledem k absenci švédských korun v mé peněžence to šlo poměrně těžko. Všechna zařízení jsou na mince, samozřejmě na SEK, což mé hledání dost ztěžovalo. Nakonec jsem se musel vzdát a nastoupit trochu dříve na Arlanda Expres. WC zdarma na letišti jsou po světě samozřejmostí .
Na letišti jsem byl skoro tři hodiny před odletem, chtěl jsem si ho pořádně projít. Letiště má 5 terminálů, terminály 2-5 jsou spojeny v jeden celek. Terminál jedna vlastně snad ani neexistuje, možná je to označení pro cargo terminál. Terminál 2 je určen pro mezinárodní lety, používají ho hlavně low costy. Působil takovým smutným, opuštěným dojmem. Pokud dojdete na konec tohoto terminálu, uvidíte cca 300 metrů od něj známý Jumbo hostel. Terminál 3 je používán pro regionální lety.
- Jumbo Hostel
Terminál 4 je pro vnitrostátní lety, všechny gaty byly obsazené trochu monotónně letadly SAS. Největší terminál je mezinárodní terminál 5.
Čas jsem si krátil sezením v Skycity, nákupní galerií mezi terminály 4 a 5. Za zmínku stojí B747 Thai, na který jsem měl pěkný výhled.
Zbytek letadel příliš zajímavý nebyl, taková klasická evropská směsice jako kdekoliv jinde. I na let do Prahy jsem měl vytisklý boarding pass z domova a tak jsem šel opět rovnou k bezpečnostní kontrole. Odpolední špička na letišti byla v plném proudu a tak jsem čekal přibližně 15 minut ve frontě. Po vstupu do bezcelní zóny jsem měl ještě zhruba tak 1,5 hodiny do odletu. Terminál 5 je poměrně velký, má dva staré nástupní prsty a jeden novější, kde gaty jsou označeny písmenem F a číslem.
Jak jsem již zmínil, především na těch dvou prvních prstech probíhal čilý ruch, všechny kavárny a restaurace plné. Sportbar, kde běžel fotbal byl obklopen davem diváků, kde především hlouček Portugalců dával najevo hlasitě své emoce, protože hrál jejich tým. Letadlo ČSA bylo psáno ke gatu 11, kde zatím stálo letadlo SAS do Paříže. Po jeho pushbacku skoro vzápětí dorazilo to samé letadlo ČSA, kterým jsem letěl ráno.
Nástup začal nezvykle brzo, 45 minut před odletem. Nástupní procedura byla stejná jako v Praze a opět se našli lidé, kteří ignorovali nástupní pořádek a zablokovali nástup do letadla ještě daleko více než v Praze. To, že letím stejným letadlem jsem zjistil po usednutí na mé místo, kde na koberci stále ležela modrá a červená lentilka, které pravděpodobně od předchozího dne nestihli vyluxovat. Stejná zůstala i jedna letuška, která si mě hned po nástupu všimla a ujistila se, jestli jsem to opět já kdo s ní letěl už ráno. Dále se mě zeptala, jestli se můj obchod vydařil.
To mě docela pobavilo. Člověk letí s normální aerolinkou tam a zpět v samý den a už musí být obchodník. Situaci jsem jí vysvětlil a dali jsme se do řeči. Byla to starší, velice příjemná paní a ještě před startem mi donesla sendvič. Po zbytek cesty jsem u ní měl protekci a tak za mnou pořád chodila a ptala se mě jestli něco nepotřebuji. Tak snad se s ní ještě někdy potkám a moc jí za to děkuju. Start proběhl o 15 minut dříve než byl plán. Po představení kapitána jsem zjistil, že dokonce i kapitán letadla je ten samý co ráno (p. Dudáč, Dudák? Omlouvám se, zapomněl jsem jméno). Let byl naprosto klidný a procedury totožné s letem do Stockholmu. Load factor byl vyšší, odhadem 75 %. Naše trojsedačka byla plně obsazená.K občerstvení byla sýrová bageta. Ona to vlastně byla ta samá krůtí bageta jako ráno, jen bez plátku šunky. Po vypití plechovky piva jsem asi na dvacet minut usnul a probudil se až chviličku před přistáním. Přistání bylo klidné, dojeli jsme k terminálu 1 a zpět na terminál 2 jsme museli autobusem. Pro celé letadlo byl přistaven jeden jediný autobus, jehož load factor bych přirovnal k ranní cestě 119. V 19:20 jsem již byl před příletovou halou na Ruzyni.
Na závěr lehké zhodnocení, se službami ČSA celkem spokojenost, letadlo (až na ty dvě lentilky
) čisté, posádka příjemná, lety načas nebo s mírným předstihem. Stockholm je krásné město, i když poněkud drahé. Lepší než sedět doma . Na závěr děkuji těm, kteří došli až sem a doufám, že jsem jim nezpůsobil nějakou újmu 
