Studium v USA - UPDATE Bahamy, pt. 1

Zoltan
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 592
Registrován: 21. 07. 2009, 18:25
Oblíbené typy letadel: Jak to má alespoň jednu uličku, tak letím...
Pohlaví: muž
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od Zoltan »

Jen by mě zajímalo jak fungují lovci kufrů?


vita
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1812
Registrován: 06. 09. 2004, 21:57
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od vita »

Tak, za dva týdny budeme updateovat, právě jsem koupil letenky
DCA - MIA v pátek 18. března a MIA - DCA v pátek 25. března. Klidně bych na Floridě zůstal až do neděle, ale to bych nesehnal letenku, protože končí jarní prázdniny.
Je to můj první award ticket, stála mě 32 500 mil (zbylo mi asi 400 mil) a 5 dolarů. Co se týče leteckých zážitků (2x MD-88 a bohužel přímé lety) žádný zázrak, ale celková cena byla hlavním měřítkem. A alespoň se podívám na nové letiště (DCA), kam se s přestupem můžu dopravit ze školy metrem :)

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5477
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Oblíbené typy letadel: B767, Cessna 208
Pohlaví: muž
Bydliště: Honolulu
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od Globik »

vita píše:Tak, za dva týdny budeme updateovat, právě jsem koupil letenky
DCA - MIA v pátek 18. března a MIA - DCA v pátek 25. března. Klidně bych na Floridě zůstal až do neděle, ale to bych nesehnal letenku, protože končí jarní prázdniny.
Je to můj první award ticket, stála mě 32 500 mil (zbylo mi asi 400 mil) a 5 dolarů. Co se týče leteckých zážitků (2x MD-88 a bohužel přímé lety) žádný zázrak, ale celková cena byla hlavním měřítkem. A alespoň se podívám na nové letiště (DCA), kam se s přestupem můžu dopravit ze školy metrem :)

To se divím, žes tam ještě nebyl. Zajímavé budovy. Jsou to dva terminály, vzájemně spojené neuvěřitelně úzkou (a dlouhou) chodbičkou. A až bude teplo, běž si lehnout na loučku, co je pár desítek metrů severně od letiště. Výborné spotterské místo. Letadla Ti přistávají nad hlavou nebo startují téměř nad hlavou.

vita
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1812
Registrován: 06. 09. 2004, 21:57
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od vita »

Globík píše:
vita píše:Tak, za dva týdny budeme updateovat, právě jsem koupil letenky
DCA - MIA v pátek 18. března a MIA - DCA v pátek 25. března. Klidně bych na Floridě zůstal až do neděle, ale to bych nesehnal letenku, protože končí jarní prázdniny.
Je to můj první award ticket, stála mě 32 500 mil (zbylo mi asi 400 mil) a 5 dolarů. Co se týče leteckých zážitků (2x MD-88 a bohužel přímé lety) žádný zázrak, ale celková cena byla hlavním měřítkem. A alespoň se podívám na nové letiště (DCA), kam se s přestupem můžu dopravit ze školy metrem :)

To se divím, žes tam ještě nebyl. Zajímavé budovy. Jsou to dva terminály, vzájemně spojené neuvěřitelně úzkou (a dlouhou) chodbičkou. A až bude teplo, běž si lehnout na loučku, co je pár desítek metrů severně od letiště. Výborné spotterské místo. Letadla Ti přistávají nad hlavou nebo startují téměř nad hlavou.


Tak nevím, jestli jsi tu poslední měsíc byl, ale ona až na pár výjimek teď byla docela dost kosa (mám tu jen letní bundu) :D

DCA si určitě pořádně prohlédnu. Už když jsem byl na Mallu, tak se mi líbilo, že u každého letadla rozeznám typ a společnost, jak jsou nízko.

Navíc mé plány se plní :) Protože Southwest je zřejmě jediný, kdo v USA přepravuje v ceně letenky zavazadla, tak to vypadá, že po konci semestru se na Floridu budu stěhovat z BWI - tedy úkol bude splněn, všechna Washingtonská letiště navštívena :) Snad

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5477
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Oblíbené typy letadel: B767, Cessna 208
Pohlaví: muž
Bydliště: Honolulu
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od Globik »

vita píše:
Globík píše:To se divím, žes tam ještě nebyl. Zajímavé budovy. Jsou to dva terminály, vzájemně spojené neuvěřitelně úzkou (a dlouhou) chodbičkou. A až bude teplo, běž si lehnout na loučku, co je pár desítek metrů severně od letiště. Výborné spotterské místo. Letadla Ti přistávají nad hlavou nebo startují téměř nad hlavou.


Tak nevím, jestli jsi tu poslední měsíc byl, ale ona až na pár výjimek teď byla docela dost kosa (mám tu jen letní bundu) :D


Proč si nekoupíš v nějakém "vetešnictví" (Ross, Marshal´s, TJ Max, Filem.basement) za pár dolarů zimní? Počasí se tu mění každý den, ještě by se Ti mohla hodit.

vita píše:Navíc mé plány se plní :) Protože Southwest je zřejmě jediný, kdo v USA přepravuje v ceně letenky zavazadla, tak to vypadá, že po konci semestru se na Floridu budu stěhovat z BWI - tedy úkol bude splněn, všechna Washingtonská letiště navštívena :) Snad

Southwest a Jetblue. Asi jediné airlines se slušným chováním a zacházením. Nemyslím tím jen ty kufry. A podívej se taky, jak obrovské zavazadlo si u JetBlue můžeš vzít na palubu (záleží na typu letadla). A podobně velké si můžeš vzít i u Airtranu. Jo a až poletíš z BWI, napij se do zásoby před security. Nejsou tam fontánky s vodou a kupovaná bude asi předražená. Na palubě dostaneš, ale kdoví kdy.


aramura
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 19
Registrován: 18. 09. 2006, 02:19
Bydliště: Praha
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od aramura »

super pocteni a zavist nad spatrenim onech A380 na LHR :wink:

Caky
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 89
Registrován: 02. 03. 2009, 15:41
Bydliště: Praha-Prostějov
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od Caky »

Ahoj. Měl bych dotaz k Washingtonu. Budu tam příští pátek a budu bydlet u stanice metra Huntington (Alexandria). Mám v plánu se asi na 6 hodin podívat na Mall (bílý dům, kapitol atd.). Budu tam autem, tak řeším, zda ve 4-lidech nechat auto u metra Huntington a jet na mall metrem (cca 4x7USD+parkovné), či jet autem v cca 8-9 ráno k Mallu a zaparkovat pod Ronald Reagan bldg. (14ST NW a Costitution Ave. NW). Co byste mi vy místní (asi hlavně Globík), doporučili (zácpy, špatné parkování (byť pod tím RR by mělo být až 2000míst + parkovné za 20USD) )

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5477
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Oblíbené typy letadel: B767, Cessna 208
Pohlaví: muž
Bydliště: Honolulu
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od Globik »

Caky píše:Ahoj. Měl bych dotaz k Washingtonu. Budu tam příští pátek a budu bydlet u stanice metra Huntington (Alexandria). Mám v plánu se asi na 6 hodin podívat na Mall (bílý dům, kapitol atd.). Budu tam autem, tak řeším, zda ve 4-lidech nechat auto u metra Huntington a jet na mall metrem (cca 4x7USD+parkovné), či jet autem v cca 8-9 ráno k Mallu a zaparkovat pod Ronald Reagan bldg. (14ST NW a Costitution Ave. NW). Co byste mi vy místní (asi hlavně Globík), doporučili (zácpy, špatné parkování (byť pod tím RR by mělo být až 2000míst + parkovné za 20USD) )

Viz SZ

vita
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1812
Registrován: 06. 09. 2004, 21:57
Stav: Offline

Re: Studium v USA

Příspěvek od vita »

18. března 2011 - Delta 1564

Uběhly přesně dva měsíce mého amerického pobytu (a 7 týdnů vyučování) a dočkal jsem se mých prvních a zřejmě posledních vysokoškolských jarních prázdnin. Moji spolužáci směřovali na různá místa v severní Americe, největší část do Kostariky, někteří jedinci do New Yorku a Chicaga a většina (byť pravda spíše asijských spolužáků, Evropané si vybrali Kostariku) včetně mě na Floridu. Já jsem měl výhodu v tom, že zde mám příbuzné, takže neplatím nic za ubytování, a navíc se mi podařilo sehnat award letenku za příjemných 32 500 mil od Delta Airlines. Svůj Skymiles účet jsem vyluxoval dokonale, zůstalo mi tam necelých 400 mil. Ale sehnal jsem letenku v pátek (poslední den školy) do Miami a přesně o týden později zpátky. Samozřejmě bych spíše bral návrat v neděli (a let do Fort Lauderdale či ještě lépe West Palm Beach, ale holt se nedá nic dělat).
V pátek mám normálně tři diskusní hodiny (má univerzita má u většiny předmětů dvě 50-minutové přednášky týdně a jednu stejně dlouhou seminární diskusní hodinu, kde jsme rozděleni na skupinky o maximálně 25 lidech). Ale naštěstí se ve dvou předmětech v tomto týdnu psaly mid-term testy a vyučující diskusní hodiny v pátek zrušili (aby ti, co je vedou, mohli opravovat testy). Že je zruší, jsem ještě v době „nákupu“ letenky nevěděl, ale naštěstí mi přálo štěstí. První hodiny, kterou mám od devíti hodin, jsem se zúčastnit ale musel, protože tam jsou hodně striktní na dodržování docházky.

Začal mi tak trochu boj s časem. Odlet byl v 1:30 p.m. z Reaganova Národního letiště. Vstával jsem v osm, v deset jsem se vrátil z přednášky, dobalil poslední věci a před 11. hodinou jsem vyrazil směr letiště. Normálně by to nebyl problém, ale musel jsem se zastavit v centru D.C. a v knihkupectví Barnes & Nobles si vyzvednout knihu, s jejíž četbou musím během prázdnin pohnout.
Shuttle-UM, první dopravní prostředek
Shuttle-UM, první dopravní prostředek


Naše škola leží severně od D.C. nedaleko zastávky zelené linky metra (které staví v centru městečka College Park). Mezi metrem a školou pendluje pro studenty zadarmo autobus. Už po 11. hodině se ale začal plnit prvními prázdninovými cestujícími, takže jsme od školy vyrazili s nemalou sekerou, kterou jsme ještě navýšili na obou zastávkách na trase. Bohužel výsledkem bylo, že přesně naplánovaný příjezd těsně před odjezdem metra, nevyšel a zrovna jsme viděli, jak metro ze stanice odjíždí. Nevěděl jsem, že další jede až snad za 20 minut, ač na SmarTip kartě mi zbývalo asi 15 centů, šel jsem rovnou na peron, protože jsem věděl, že je možné jít do mínusu, případně ji dobít před výstupem z metra. Ale na nástupišti jsem na vlak čekal až do 11:20.
College Park Metro Station - výchozí bod
College Park Metro Station - výchozí bod


Celou cestu ze stanice College Park-UMD do Navy-Archives jsem řešil dilema, jestli se nevykašlat na knížku a nepřestoupit rovnou na žlutou linku, která mezi stanicemi Fort Totten a L´Efant Plaza vede souběžně se zelenou. Ale nakonec jsem se to rozhodl risknout. Můj soukromý odhad byl, že na letiště i přes zastávku ve Washingtonu dorazím zhruba 60-70 minut před odletem a to vzhledem k tomu, že jsem byl odbavený a měl palubní lístek v kapse, mělo stačit.

Zdálo se mi, že automat na dobití SmarTip karty před výstup z metra bere jen hotovost, tak jsem to zkusil risknout, jestli mě to pustí ven a s dluhem přes dva dolary jsem se skutečně z metra dostal. Hned za turnikety jsem kartu svou platební kartou Bank of America nakrmil.

Stanice metra je na 9. ulici, Barnes & Nobles na 12. Knížku už pro mě měli připravenou, zaplatil jsem 8 dolarů a mazal zase zpátky na metro. To hned přijíždělo, ale bohužel zase zelená. Tak jsem si počkal asi deset minut na žlutou (mimochodem, předchozí stanice je tak blízko, že vidíte v tunelu v ní stát soupravu. A mohl jsem se vydat na letiště.
Přestup v centru D.C. - také na vás Washingtonské metro působí až megalomansky?
Přestup v centru D.C. - také na vás Washingtonské metro působí až megalomansky?

Cílová stanice
Cílová stanice


Můj odhad byl velmi dobrý – dorazil jsem 65 minut před odletem. Což bohužel nedávalo moc prostoru k pořádné prohlídce letiště, ale tohle si určitě brzy vynahradím. Nový terminál na Reaganově letišti byl postavený v roce 1997 a je skutečně velmi pěkný. Do starého, otevřeného v roce 1941, jsem se bohužel nestihl zajít podívat.
Z metra jsem se dostal do terminálu C, okupovaném US Airways, na Reaganově letišti hlavním přepravcem. Delta létá z Béčka, které na Cčko plynule navazuje. Ačko je onen původní terminál. Udělal jsem pár rychlých fotek veřejné části. Vylezl jsem i do horního patra, kde jsou check-in přepážky. Ale protože bylo 12:35 a do boardingu podle mého boarding passu zbývalo 15 minut, zamířil jsem na security, kde jsem předpokládal, že bude pořádná fronta.
Pohled směr terminál C
Pohled směr terminál C
Mezi nejsevernějším a prostředním prstem
Mezi nejsevernějším a prostředním prstem
Směr terminál B
Směr terminál B
Fotografie z horního patra
Fotografie z horního patra
Nahoře jsou odbavovací přepážky
Nahoře jsou odbavovací přepážky
Do odletu moc času nezbývalo
Do odletu moc času nezbývalo


Když jsem viděl frontu na security do prostředního nástupního prstu, tak jsem se zděsil, ale pak jsem s úlevou zjistil, že tam jsou východy začínající číslem 22 a já letím z východu 20, tedy dál směrem ke starému terminálu. Ale úleva nebyla moc dlouhá, fronta tam byla minimálně stejná.

Trpělivě jsem se do ní zařadil. První přišla na řadu kontrola cestovních dokladů. Předložil jsem starý pas (s vízem a bílou kartou, ale příště schválně zkusím ten druhý, na který jsem nevstupoval do USA). Černoška mi udělala několik čár na boarding pass a poslala mě na sekurity. Stál jsem ve frontě, ve které byl ten „kontroverzní“ rentgenový skener. Trochu nechápu význam, když mají jednu frontu s tímhle a druhou s obyčejným rámem. Fronta se předemnou nějak nepříjemně zasekla. Kufr mi projel rentgenem, ale když jsem se tam snažil nacpat košík s notebookem a druhý s brašnou, botami a mikinou, tak pás nejel. Protože zrovna mi začínal boarding, tak už jsem byl trochu nervózní. Konečně se pás rozjel, prošel jsem skenerem, začal jsem zase sbírat své věci a pak jsem utíkal na konec nástupního prstu. Neviděl jsem tam žádné letadlo, což se v tuto chvíli spíš jevilo jako špatná zpráva, než jako dobrá.
Jedna Delta MD-88 u východu 17
Jedna Delta MD-88 u východu 17
737-800 byl největším strojem, který jsem tam viděl
737-800 byl největším strojem, který jsem tam viděl
CRJ-200 na lince Delta Express na La Guardia
CRJ-200 na lince Delta Express na La Guardia


Boarding měl začít před pěti minutami, do odletu zbývala ještě půl hodina, ale naštěstí se ukázalo, že stroj ještě nepřiletěl z Miami. V Miami Delta základnu nemá. Tenhle let zjevně operuje stroj z báze v Atlantě, protože tam pak podle monitorů v Miami letadlo poté směřovalo. To mi umožnilo udělat si prohlídku kolem nástupního prstu a udělat pár snímků. Bohužel ale kromě pár strojů Delty tam nic nebylo k vidění. Z tohoto prstu vede jakýsi výběžek směrem ke starému terminálu, kde je několik východů. U jednoho z nich stála 737čka Continentalu (United Airlines).
Ještě staré barvy dnes neexistujícího Continentalu. Za ním dva ocasy MD-88 Delty, jeden z nich je můj stroj
Ještě staré barvy dnes neexistujícího Continentalu. Za ním dva ocasy MD-88 Delty, jeden z nich je můj stroj


V tu chvíli na dráze přistály po sobě dvě MD-88čky Delty, z nichž jedna bezpochyby mířila pro mě. Vrátil jsem se ke gatu. Všiml jsem si, že dost lidí se stejnými kabinovými zavazadly stojí frontu, check-ing agent jim na ně dává nějakou visačku a dává je stranou. Tak jsem se ho zeptal, jestli musím kufřík takhle nějak odbavit. Řekl mi, že zatím ne, že shánějí nějaké dobrovolníky, protože všechny kufry se na palubu nevejdou, takže některé musí odbavit. Jestli chci, tak prý taky můžu, nebo to můžu zkusit do letadla. Delta má kufr po Státech za 25 dolarů, ačkoliv předpokládám, že v tomhle případě by cestoval zadarmo, nezkoušel jsem to.

Jiná nabídka mě zaujala víc, ale bohužel jsem nebyl časově flexibilní, měl jsem domluvený odvoz, který již (podle právě proběhnutého telefonátu) byl na cestě do Miami. Náš let byl docela solidně přebookovaný. Když jsem se den předtím díval na web, nebylo už volné jiné místo, než které jsem měl (chtěl jsem někam dál od jump seatu s letuškou, abych mohl fotit v případě startu z dráhy 1, ale nic volného už nebylo). Agent u gatu hledal dobrovolníky, kteří by byli ochotni letět do Miami večer – za náhradu 400 dolarů! Vezmeme-li v úvahu, že mě letenka stála 5 dolarů (jen daň), tak bych byl za letenku na Floridu v plus 395 dolarech! Samozřejmě peníze byly ve formě poukazu na další let s Deltou, ale to bych bral také, rozdělil bych si svůj pobyt v USA na dvě poloviny a podíval se na konci jara domů. Nakonec se o to přihlásila jedna čtyřčlenná rodina.

Ještě víc, než čekat na Národním letišti do večera, bych ocenil to, co zřejmě nabídli prvnímu dobrovolníkovi, který se vzdal místa v letadle. Toho poslali na let s Delta Shuttle na La Guardia (a zřejmě odtamtud nějak do Miami). Pokud by se taková možnost objevila v pátek při cestě zpátky, budu první dobrovolník. Odlétám relativně brzy (v půl jedenácté) a jediné, co mě omezuje, je provoz metra a našeho školního autobusu (nerad bych se ocitl na letišti v půl třetí ráno a neměl se jak dostat domů). Takže mě klidně můžou poslat pozdějším letem nebo ještě lépe s libovolným počtem přestupů. Klidně poletím z Miami do Salt Lake City, odsud do Cincinnati, pak Detroitu, na La Guardia a odtud nakonec na DCA. A myslím, že bych na tomto fóru nebyl jediným. :)) Bohužel zatím je na mém letu 8 volných míst.
Pěkně je vidět i kopule Kapitolu
Pěkně je vidět i kopule Kapitolu
A hezký výhled je i na Jeffersonův a Washingtonův památník
A hezký výhled je i na Jeffersonův a Washingtonův památník
Tenhle typ prostě žeru - přistávající EMB US Airways
Tenhle typ prostě žeru - přistávající EMB US Airways


Boarding začal nějakých 20 minut před plánovaným odletem. Po příletu a vystoupení cestujících z Miami šla ven i posádka. Kapitán postál u gatu, druhý pilot zatím oběma přinesl kafe. Objevily se i letušky, bohužel typické Americké. Jedna z nich byla i docela hezká, bohužel tak před patnácti lety. Jiná mi zase až nepříjemně připomínala jednu učitelku ze základní školy – byla už tehdy v důchodovém věku.

Nejprve byli k boardingu připuštěni lidé s omezenou pohyblivostí a rodiny s malými dětmi. Pak následovala první třída (která byla mimochodem také plná). Zaujal jsem strategickou pozici co nejblíže gatu. Delta boarduje podle předem určených zón. Agentka vyzvala nejdříve zóny jedna a dvě a vzápětí (prakticky okamžitě) i mou třetí zónu. Tak jsem se hned nahrnul do nástupního mostu, abych našel nějaké místo pro můj kufr.

Ale postup se z nějakého důvodu zastavil u dveří letadla, zřejmě cestující v jedničce ještě nebyli usazení. Když jsem se ohlédl, uviděl jsem, že v mostu už je seřazené snad celé letadlo. Když se fronta dala do pohybu (byl jsem asi dvacátý v řadě), vedoucí kabiny zrovna stála ve dveřích do kokpitu, tak jsem nahlédnul. Kokpit MD-88 je opravdu neskutečně těsný. Já bych se „popředu“ ani neprotáhnul dveřmi!

Měl jsem řadu 29, sedadlo E. Kolem mě ještě nikdo neseděl. S obavami jsem vzal svůj kufr a pokusil se ho narvat do binu. Tenhle kufr mi minule do MD-88 nepasoval (ale v A319 a B767 jsem problémy neměl). Nepasoval tam ani koly napřed, jak by se tam správně měl dávat, ani koly dozadu, jak jsem jej tam narval minule, ale to bylo do binu na levé straně letadla, kde jsou v MD-88 tři sedadla. Jediná šance byla dát tam kufr podélně. Svoji „personal item“ – notebook jsem si dal pod sedadlo předemnou. Letuška připomínající mou učitelku ostatní cestující žádala, aby malé věci dávali pod sedadla, zjevně také očekávala, že budou problémy s přemírou kufrů. Ale nakonec nejenže se nemusely odbavovat další kufry, ale dokonce by se i pár dalších do binů vešlo.

Nafasoval jsem také spolusedícího, byl jím postarší muž. V podstatě poprvé jsem v letadle seděl s někým cizím na vedlejším sedadle. Toto je můj první sólo pobyt a při cestě do USA jsem na dálkové lince měl pro sebe dvojsedačku a z Prahy do Londýna bylo prostřední sedadlo volné. Ale pán usnul ještě u gatu a až nad jednu výjimku nad Virginií, kdy se mě ptal, jestli něco venku vidím, se probudil až někde u West Palm Beach.
Od gatu jsme byli odtlačení s patnáctiminutovým zpožděním. Provoz byl bohužel na dráhu 19. Což znamenalo žádný spektakulární start směrem nad centrum Washingtonu. Naopak pro cestující v přistávajících letadlech to znamenalo neméně spektakulární „River Visual Approach“ přes řeku Potomac. Cestující na levé straně letadla (kam mám mimochodem místo při cestě z Miami, tak doufám, že bude opět provoz na 19ctku) mají pěkný výhled na centrum města. Během rolování provedly dvě letušky safety demo. Ta připomínající moji učitelku se jej z nějakého důvodu neúčastnila.

Provoz nebyl nikterak strašný. Před námi byli ve frontě akorát dvě CRJ US Airways Express. Jeden stroj stejného typu přistál v barvách Air Canada. Těsně před námi sedala MD-88 American Airlines. MD-88 je všechno, jen ne tichý stroj. Když jsme na DCA nahodili motory, měl jsem pocit, že máme otevřené dveře v ocasu letadla. Na druhou stranu, díky tomu jsem si pořádně užil start s ohlušujícími motory hned za hlavou. Příště to bude ještě lepší, to mám místo až za zadní kuchyňkou.

Po startu jsme chvíli kopírovali řeku Potomac, poté jsme se dostali nad jižní Maryland, přeletěli poměrně široké ústí Potomacu do Chesapeake Bay a vletěli nad Virginii. Dole nebylo absolutně nic zajímavého. Akorát pole a velmi malá městečka. Okamžitě po nastoupání do letové hladiny zahájily dvě stevardky starající se o zadní část kabiny servis.
Ústí Potomacu
Ústí Potomacu


Když se dostalo na mě, seběhly se na jinak nezajímavém letu tři pozornosti hodné věci zároveň. Jednak jsem byl obsluhován, zrovna jsme opouštěli pobřeží (což stálo za to vyfotit) a také se ozval kapitán. K jídlu bylo na výběr mezi oříšky, preclíky a sušenkou. Volil jsem oříšky (kromě jednoho malého sendviče ráno to bylo moje zatím jediné jídlo dne) a sprite. Požádal jsem o něj bez ledu, protože mám citlivé zuby, ale to jsem netušil, že bez ledu znamená, že bude pomalu vařící. No nic moc. Oříšků jsem dostal dva balíčky (po 12 gramech každý).
Nad Severní Karolínou jsme opustili americkou pevninu a nadále směrem na jih kopírovali pobřeží. Kapitán říkal něco o tom, že by měl na mé straně být vidět Charleston a Jacksonville. Neviděl jsem nic než oceán a tak se mi podařilo po hodině ve vzduchu na půl hodinky usnout. Vzbudil jsem se akorát, když jsme se někde u West Palm Beach přiblížili zpět k floridskému pobřeží. To zaujalo i pána vedle mě a začal mi přes rameno nakukovat z okénka. Jinak jak jsem si všimnul v gatu, let byl plný lidí s podobnými cestovními plány, jako jsem měl já – vysokoškoláků mířících na prázdniny. A v gatu bylo nemálo i docela hezkých dívek, ale já musím nafasovat dědka, který navíc stejně celý let prospí. :(
Pobřeží Severní Karolíny (kvůli basketu můj nejvíce nenáviděný stát USA)
Pobřeží Severní Karolíny (kvůli basketu můj nejvíce nenáviděný stát USA)
Občerstvení
Občerstvení


První, co jsem na Floridě zřetelně rozeznal, bylo Fort Lauderdale, respektive jeho přístav s výletními loděmi, které se mi navíc podařilo vyfotit. Hned vedle přístavu je mezinárodní letiště. To se ještě mohly používat elektronická zařízení, ačkoliv letadlo zahájilo sestup na přistání. Tento MD-88 byl vybavený Wi-Fi, ale pro mě by ho nejdříve museli také vybavit zásuvkami, aby můj stařičký notebook byl použitelný. Samozřejmě se jedná o placenou síť. Podle informací od letušky se internet automaticky vypne v 10 000 stopách. Ve stejné letové hladině jsme byli požádáni, abychom přestali používat elektronická zařízení. Protože letuška seděla o řadu za mnou, tak jsem, ač nerad, poslechl.
Přístav ve Fort Lauderdale
Přístav ve Fort Lauderdale
Letiště ve Fort Lauderdale
Letiště ve Fort Lauderdale


Někdo tu kdysi psal, že elektronické přístroje při startu a přistání se nezakazují kvůli tomu, že prý ovlivňují systémy letadla, ale kvůli tomu, aby cestující byl při startu či přistání soustředěný a nerozptyloval se. Ale kvůli krásnému výhledu na Fort Lauderdale mi to bylo líto, byly by z toho moc pěkné fotky. Slečna za mnou se s tím evidentně tak moc netrápila. Ač měla ve stejné řadě jump seat s letuškou, klidně fotila a to ještě telefonem, který při pořízení fotografie vydával zvuk. :)

Kolem Miamského letiště jsme udělali okruh ze severu a přistáli k mému překvapení na dráhu 12. Zvláštní, jediná dráha, která není ve směru východ-západ. Ale byla to určitě ona. Čekal bych, že provoz bude na tři paralelní dráhy. No, ale alespoň jsme to měli blízko k prstu H, kam v Miami Delta létá. Mimochodem, ačkoliv jsme startovali s více jak 15 minutovým zpožděním, v Miami jsme na dráhu dosedli na minutu přesně. I hned po dosednutí se ozval šrumec, jak každý druhý cestující, včetně mě, zapnul mobil a volal příbuzným či přátelům, že už přistál.

Můj soused se moc neměl k tomu vystupovat, ale ani já jsem nikam nespěchal, takže jsme pustili skoro všechny, kteří seděli za námi, a pak jsme se konečně i my vydali z letadla. Znovu jsem nakoukl do otevřeného kokpitu a ujistil se, že bych opravdu měl problém se tam nasoukat.

Náš letoun pokračoval hned do Atlanty, už tam stála řada lidí připravená do něj nastoupit. Pořídil jsem ještě jednu fotku letadla a jednu fotku 767-400 v nových barvách United Airlines (s ocasem po Continental) a šel jsem hledat svůj odvoz, který čekal před security, což je před vstupem do prstu H. Z provozu jsem si všimnul 747čky Air France a 737čky Copa Airlines, ale protože můj odvoz spěchal večer do práce, tak jsem se už nezdržoval focením. I tak jsme měli co dělat, abychom přijeli včas. Chvíli jsme v Miami na letišti bloudili a hledali auto a pak jsme bohužel severně od Fort Lauderdale narazili na nehodu, která ucpala všechny čtyři pruhy dálnice a zdržela nás na dvě hodiny.
Moje MD-88 po přistání v Miami
Moje MD-88 po přistání v Miami
767 "nových" United Airlines
767 "nových" United Airlines


Na Floridě jsem do pátku. Počasí tu je ke 30° C, ale ještě tu není takové to příšerné vlhké dusno, které jsem tu zažil při všech svých letních návštěvách. V sobotu jsem byl u moře, už se dá normálně koupat. Není to studenější, než v srpnu na Havaji. A už se mi také podařilo se spálit. V pátek mě čeká cesta zpátky do Washingtonu, doufám, že to nebude rutinní let Miami – Washington, ale že mě třeba i s nějakou kompenzací pošlou nějakou zajímavou trasou s co největším počtem přestupů a typů letadel.
Florida
Florida

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 5477
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Oblíbené typy letadel: B767, Cessna 208
Pohlaví: muž
Bydliště: Honolulu
Stav: Offline

Re: Studium v USA - UPDATE (DCA - MIA)

Příspěvek od Globik »

Tak to jsi frajer. 2,5 půlhodiny před odletem na cestu z toho vašeho zapadákova, mimo špičku (děsné intervaly metra) a s výstupem pro nákup knihy... Barnes and Noble je určitě i v každém floridském městě, ne?
Moc si to tam užij, já bych letěl po měsíci hned znovu, kdybych mohl po nocích navštěvovat tiskárnu cenin.
P.S.: Smartrip nejde v tom doplatkovém automatu uvnitř tarifního prostoru dobít, terč je tam instalován do budoucna. Proto to pouští ven i s dluhem.

vita
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1812
Registrován: 06. 09. 2004, 21:57
Stav: Offline

Re: Studium v USA - UPDATE (DCA - MIA)

Příspěvek od vita »

Globík píše:Tak to jsi frajer. 2,5 půlhodiny před odletem na cestu z toho vašeho zapadákova, mimo špičku (děsné intervaly metra) a s výstupem pro nákup knihy... Barnes and Noble je určitě i v každém floridském městě, ne?
Moc si to tam užij, já bych letěl po měsíci hned znovu, kdybych mohl po nocích navštěvovat tiskárnu cenin.
P.S.: Smartrip nejde v tom doplatkovém automatu uvnitř tarifního prostoru dobít, terč je tam instalován do budoucna. Proto to pouští ven i s dluhem.


Jo, Barnes and Noble jsem i v tom zapadákově objevil...a tu knížku jsem akorát používal jako stojan na notebook, aby mi nesál prach z postele :-D

Sice jsem se skoro utopil, ale líbilo se mi tam. Pomalu se dám do psaní. Příští let bude nejspíš Southwest BWI - PBI (eventuelně FLL, ale West Palm Beach preferuji). I když teď koukám, že v daném termínu jsou i levnější varianty z DCA - Southwest je za nějakých 104, Spirit jen za 82, ale slyšel jsem, že jsou děsný...uvidíme, tak do týdne to budu kupovat :)

Mimochodem, nevíš, jestli je na DCA ta Exhibit Hall normálně přístupná? Já to nechtěl zkoumat z kufrem, ale vypadalo to zavřené. Stejně se tam plánuji ještě podívat, až si udělám výlet do Arlingtonu :)

vita
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1812
Registrován: 06. 09. 2004, 21:57
Stav: Offline

Re: Studium v USA - UPDATE (DCA - MIA)

Příspěvek od vita »

25. března - Delta 2741

Na Floridě jsem pobyl jen týden (vynahradím si to v létě) a už jsem zase mířil zpátky do chladného Washingtonu. Zatímco na jihu bylo příjemných cca. 25 stupňů a ještě tam nebylo to příšerné nedýchatelné vlhké dusno, které jsem na Floridě vždycky zažil, protože jsem tam byl v létě, na severu mě čekala teplota přibližně o 20 stupňů chladnější a ještě možné sněhové přeháňky.

Z pracovních důvodů jsme se museli na poslední noc přesunout do Naples, naštěstí bylo možné mě zde ubytovat v domě známých mých známých. A z Naples to do Miami bylo stejně daleko jako ze Stuartu, kde jsem trávil celé prázdniny. V podstatě jde o takový pravoúhlý trojúhelník, kde Miami je vrchol s pravým úhlem.

Ovšem odlet v 10:30 znamenal vstávání v nekřesťanských šest ráno. Je vám asi jasné, že jsem o prázdninách nechodil spát zrovna po večerníčku, takže sotva jsem „večer“ usnul, už mě budil budík. Po té, co jsem se v autě cestou najedl, se mi podařilo na dálnici I-75 usnout a probudil jsem se až v Miami.
Nejmodernější část letiště - nástupní prst J
Nejmodernější část letiště - nástupní prst J


Na letiště jsme dorazili asi hodinu a půl před odletem. Delta z Miami odlétá z prstu H, což je v jižní části terminálu. Miamské letiště má jeden terminál rozdělený do tří částí (severní, centrální a jižní) a šest nástupních prstů (D, E, F, G, H a J – prsty A, B, C se staly součástí Dčka při přestavbách severního terminálu. -Nejzanedbanější částí letiště je terminál centrální, což můžete vidět i na fotkách, pokud porovnáte nový prst J s prstem G, máte pocit, že jste na jiném letišti. Ale renovace centrálního terminálu by měla přijít brzy.
Jižní terminál byl původně budován pro United Airlines, ale ty se mezitím rozhodly svůj hub v Miami zrušit a tak se do poloviny terminálu – do prstu H – nastěhovala Delta a její partneři ze Sky Teamu a Jčko zůstalo United a Star Alliance. Až bude dokončena přestavba severního terminálu, stáhnou se tam American Airlines, které jsou v Miami hlavní aerolinií, a jejich partneři z Oneworldu. Centrální terminál zůstane low costům a společnostem, které nejsou součástí žádné z aliancí. Chtěl jsem napsat, že bych se někdy chtěl podívat do toho přestavovaného severního terminálu, ale pak jsem si uvědomil, že s American Airlines odlétám z Miami v září, takže renovovaný severní terminál nafotím na konci léta.

Boarding pass jsem si vytisknul ještě ve Stuartu, takže jsem šel rovnou na security. Systém mě už podruhé přesadil a místo řady tuším 31 a sedadla A mě cpal někam do prostřed kabiny. Vysloveně jsem žádal místa za křídlem, aby to nekazilo focení.

Na security šlo vše jako na drátkách. Prošel jsem rentgenovým skenerem (normální rám tam je zřejmě pro ty, kteří se raději nechají ošahávat, protože to zřejmě jde ruku v ruce), znovu se oblékl, naplnil si kapsy a šel jsem si prohlídnout provoz.

Ten mě ale těžce zklamal. Na Hčku tou dobou stála jen jedna MD-88čka Delty na lince do Atlanty. Jinak byl prst naprosto letadelprázdný. Bylo sice možné jít se projít i na Jčko (v Americe je většinou security před vchodem do prstu, ne jinak je tomu v Miami, ale z něj se už do jiných prostor letiště nedá dostat), kde vedle sebe stály dva Airbusy A330 brazilských TAM, ale tolik času jsem neměl.

V první chvíli ve mně při pohledu na odlety hrklo, když jsem viděl CANCELED, ale naštěstí jsem koukal o řádek níž na let American Airlines do DCA. American měl zrušeno ten den snad 2/3 letů. Jak jsem se později doslechl z rozhovoru letušky, která přiletěla naším letadlem a střídala se v Miami s jinou posádkou a gate agenta, Miamské letiště postihl nějaký požár palivových rozvodů, který vyřadil podzemní systém a jediný způsob, jak dostat palivo do letadel je jen skrz cisterny.
Tahle část letiště by zasloužila rekonstrukci
Tahle část letiště by zasloužila rekonstrukci


Náš letoun začínal nabírat zpoždění. Měl jsem na telefonu dva zmeškané hovory z čísla 1-800, takže soudím, že to byla Delta, protože jsem od nich následně dostal i email o zpoždění. To ale na příletu letadla nepřesáhlo čtvrt hodiny.

Když stroj přistál, stál jsem u oken a koukal jsem, jak jej pozemní personál začíná obhospodařovat. Mezitím startovala cargo DC-10 a to jsem konečně měl pocit, že jsem na letišti. Její motory burácely tak, že to bylo slyšet i uvnitř terminálu. Přistál také již třetí A330 TAM. Podle odletů se v Miami sešly lety z Brasílie, Sao Paula a Manausu.
DC-10 potěšila :)
DC-10 potěšila :)


Boarding začal cirka ve chvíli původně plánovaného odletu. Mezitím se vyměnily palubní průvodčí. Z letadla vyšla skupinka, kde dvě dámy byly ještě poměrně zachovalé, bohužel je nahradila dáma okolo 40 let, pán, kterému táhlo asi na šedesát a dáma ve středních letech poměrně prostorově výraznějších rozměrů.
Když jsem předložil svůj boarding pass rozpípala se čtečka a vyjel z ní papírek. To sedadlo 31A mi prostě Delta nedá, i kdybych se postavil na hlavu. Dostal jsem místo toho 22A, alespoň v letadle jsem s potěšením zjistil, že je to před křídlem. Nahnal jsem se do letadla, jakmile ohlásili boarding mé skupiny, abych měl kam dát svůj kufr.
MD-88 před startem do DCA
MD-88 před startem do DCA


Při vstupu nás vítala vedoucí kabiny. Použila při tom špatné číslo letu, takže proti nám valícím se do letadla se začaly otáčet skupinky již nastoupených cestujících, kteří si mysleli, že sedí ve špatném letadle. Jak jsem již řekl, má řada 22 je ještě před křídlem. V letadle byla nastoupena zatím hlavně první třída, takže prostor nad mým sedadlem byl prázdný a já mohl pohodlně uložit kufr. Dokonce to šlo i koly dopředu, s čímž jsem měl u tohoto zavazadla a typu letadla před třemi lety problémy.

Usadil jsem se na své místo, brašnu s notebookem dal pod sedadlo (posádka dost dbala na to, aby nikdo nedával nahoru nic menšího než kufr). Za chvíli se o řadu vepředu zastavily dvě slečny okolo 25 let. Chvíli tak koukali na své kufry a na bin předemnou a za nimi se začala tvořit poměrně velká fronta. Tak jsem si říkal, že toho využiju, zvedl jsem se a zeptal, jestli s kufry nechtějí pomoct. Když jsem vzal první z nich, tak mě vůbec nepřekvapilo, že chtěly.

Oba dva měly minimálně 20 kilo. Netuším, co v tak relativně malých kufrech vezly, ale přál bych jim pár letů s Ryanairem. Delta je co do váhy kabinových zavazadel velmi benevolentní (musíte je být schopni bez pomoci dát do binu). Mě se to tam za použití hrubé síly (rozměry také zrovna neodpovídaly) nakonec narvat za povzbuzování obou slečen („You are real man!“) podařilo. Bohužel jak se ukázalo, tak měly místa někde vzadu a sem si jen odložily, protože biny vzadu už vypadaly plné.

Vedle mě se nakonec také posadily dvě (docela hezké) mladé dívky. Mimochodem oproti předchozím případům cestující neuvěřitelně na lehko (pokud tedy neměly odbavené kufry). V letadle měly každá jen větší kabelku, kterou šouply pod sedadlo. Ale jedna z nich usnula ještě před uzavřením dveří a druhá při taxování na start, takže jsem si nepopovídal.

Plánovaný start byl nakonec v 10:45, ale v tu dobu bylo v letadle jen 50% lidí. Vytlačili nás přesně v 11 hodin, s 30 minutovým zpožděním. Taxovali jsme na dráhu 30 (opět start z jediné neparalelní dráhy). Na letišti byl stále prakticky nulový provoz, takže žádné čekání ve frontě na start se nekonalo. Během pojíždění proběhla safety demo. První třída byla ochuzena před startem o servis z důvodu nedostatku času.
Na Jčku byly z této strany jen letouny z Brazílie
Na Jčku byly z této strany jen letouny z Brazílie


Doufal jsem ve start směrem na východ přes Miami a Miami Beach, ale místo toho jsme zamířili na severozápad nad močály. Venku toho moc vidět nebylo (snad jen kromě neuvěřitelného množství letišť, pravděpodobně bývalých základen z 2. světové války. V jednu chvíli se mi podařilo nacpat dokonce tři do jednoho snímku!) A brzy po startu jsem usnul.
Těsně po startu z Miami
Těsně po startu z Miami


Probudil mě servis přibližně po hodině letu. Obsluhovali nás Donald (ten velmi starší pán) a Melissa (ta širší dáma). Na výběr byly preclíky či buráky. Donald dával oboje, na mě bohužel zrovna vyšla Melissa, takže jsem dostal jen preclíky (spíš by se hodilo říct preclíčky) a sprite. Po svačince jsem znovu usnul. Probudilo mě až hlášení kapitána, které přišlo 45 minut před přistáním.
Občerstvení
Občerstvení


Řekl nám, že jsme podle letového řádu právě měli přistát ve Washingtonu, ale že potřebuje ještě přibližně třičtvrtě hodiny. Problémy prý vznikly ráno cestou z Atlanty do Washingtonu, kde dlouho čekali na přistání. Bohužel řekl také něco, co jsem přesně nechtěl slyšet. „Přistávat budu od jihu na dráhu 1.“, to znamená žádný River Visual Approach na dráhu 19, který by mi poskytl nádherný výhled na DC, protože jsem seděl na správné straně letadla.
Richmond International Speedway
Richmond International Speedway


Sestupovat jsme začali nad Virginií. Dobře byl vidět Richmond, který jsem coby reportér píšící o americkém motorsportu poznal podle oválu Richmond International Raceway. Přeletěli jsme ústí Potomacu a srovnali se s tokem řeky. Ještě jsem vyfotil jižní Capital Beltway a už jsme dosedli na dráhu Washingtonského národního letiště.
Capital Beltway (alespoň doufám)
Capital Beltway (alespoň doufám)


Taxování bylo velmi krátké, zamířili jsme ke stejnému východu, ze kterého jsem před týdnem odlétal. Dokonce jsem si všiml, že u něj byl i stejný gate agent jako minulý pátek. Provoz byl také identický (jestli se nepletu, tak linka, která následně odlétala, byla tou, kterou jsem letěl před týdnem), jen některé stroje byly již vinou našeho zpoždění pryč. Prostě jako kdybych nebyl pryč týden, ale jen pár minut.
Po dosednutí ve Washingtonu
Po dosednutí ve Washingtonu
Jak již víte, Embraery mám rád. :)
Jak již víte, Embraery mám rád. :)


Slečny vedle mě se vykradly z letadla velmi rychle. Já jsem měl kufr nahoře, tak jsem čekal, až se letadlo trochu vylidní, abych se nemotal mezi ty, kteří třeba v DCA přestupují. Když jsem se odpoutal a zvednul, tak zrovna k mému místu dorazily ty dvě, kterým jsem v Miami dával nahoru kufry, takže jsem jim je také v DCA sundal. Dolů to šlo snáze, než předtím nahoru. Za odměnu jsem si vyslechl snad 50x Thank you a několik lichotek na moji sílu. :). Vzal jsem svůj kufr a také se vypakoval z letadla.

Teď jsem si ale chtěl vynahradit, že jsem před týdnem neměl čas si letiště pořádně prohlédnout. Vylezl jsem z transitního prostoru a zamířil směrem ke starému terminálu A. Spojuje jej velmi dlouhá chodba, která je rozdělená na dvě poloviny. Levá polovina je ještě v transitu a vede k dalším gatům prstu D a druhá polovina je ve veřejné části. Na jejím konci je již nepoužívaná část terminálu otevřeného v roce 1941.
Sem se musím podívat
Sem se musím podívat


Je tam i jakási Exhibition Hall, ale zdála se mi zavřená, navíc bych si ji radši prohlédl, až s sebou nepotáhnu zavazadla. Na stěně visí fotografie, jak se letiště od začátku do roku 2008 vyvíjelo. Nejradši bych je všechny sundal a přestěhoval si je domů. Současné terminály B a C byly stavěny na konci 90. let. Co mi přišlo zajímavé, že nahradili ani ne 10 let starý terminál, který stál severněji od současného. Dnes tam jsou nějaké hangáry či co. Navíc s otevíráním nového terminálu byly zbourány gaty u starého terminálu včetně jednoho nástupního prstu. Zůstalo tam jen to Ačko, které je úplně v nejjižnější části. Navíc z prostoru kde jsem byl, je velmi dobrý výhled na provoz na ploše, což je i ostatně z míst mezi prsty na novém terminálu. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, je to jako kdyby na Ruzyni posunuli pasovku až k prstům a se zálivů před nimi udělali veřejnou část. Došel jsem až do používané části starého terminálu, kde je několik odbavovacích přepážek. Směrem k letadlům stáli dva pracovníci TSA, ale mám pocit, že bych se k oknům s výhledem na plochu dostal. Vyšel jsem ven, udělal pár fotek zvenčí. Zima nebyla tak příšerná, jak jsem se obával. Ty dva stupně nad nulou, které hlásil monitor v Miami, rozhodně nebyly.
Starý terminál
Starý terminál
Retrojet
Retrojet


Ale na metro jsem to vzal znovu přes terminál, abych si ještě užil pěknou architekturu nového terminálu na DCA a nějaký ten výhled na plochu. Na žádném letišti jsem snad po přistání nestrávil tolik času ani když jsem šel na imigrační a čekal na kufry.
Terminál A zvenčí
Terminál A zvenčí
Používaná část starého terminálu
Používaná část starého terminálu
Detail :)
Detail :)
Další netradiční barvy
Další netradiční barvy
Chodba spojující starý a nový terminál
Chodba spojující starý a nový terminál


Tak, teď ode mě máte zase do května pokoj
Naposledy upravil(a) vita dne 31. 03. 2011, 01:28, celkem upraveno 1 x.

Lopata
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 60
Registrován: 05. 11. 2010, 11:06
Stav: Offline

Re: Studium v USA - UPDATE (MIA - DCA)

Příspěvek od Lopata »

Diky za dalsi paradni report, Vito. Jen drobna poznamka - to Skylease Cargo neni DC-10, ale MD-11.

vita
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1812
Registrován: 06. 09. 2004, 21:57
Stav: Offline

Re: Studium v USA - UPDATE (MIA - DCA)

Příspěvek od vita »

Lopata píše:Diky za dalsi paradni report, Vito. Jen drobna poznamka - to Skylease Cargo neni DC-10, ale MD-11.


Díky. Dá se to nějak vizuelně rozeznat? :)

gr09
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1106
Registrován: 03. 01. 2011, 14:55
Stav: Offline

Re: Studium v USA - UPDATE (MIA - DCA)

Příspěvek od gr09 »

vita píše:Dá se to nějak vizuelně rozeznat? :)


MD-11 je o malinko delsi, dale ma o neco vetsi vstup motoru #2, ale jinak me nic moc nenapada


Odpovědět