Z Prahy do Indie přes Dubaj

xjedlins
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 19
Registrován: 16. 11. 2010, 09:13
Status: Offline

Z Prahy do Indie přes Dubaj

Příspěvekod xjedlins » 24. 01. 2012, 20:01

Skoro přesně rok po mém prvním reportu z cesty na Nový Zéland a po Austrálii jsme podnikli další výlet, tentokrát do Indie. Tento tripreport možná nebude tak obsáhlý, zaměřím se na podrobnosti kolem procedur na letištích a snad doplním velmi pěkný report létajícího kolegy o pár dní před námi. Snad to ocení ti další, kteří poletí stejnou cestou v budoucnu.

1) 4.1.2012 PRG – DXB
Emirates EK140
Boeing B777-200
15:55 – 01:00 (+1), plánovaná délka letu 06:05
sedačka 38A, obsazenost >95%
4459 km

Ve srovnání s cestou před rokem došlo k změně letadla k lepšímu. Ovšem délka letu se prodloužila o 20 minut. ICE byl již na použitelné úrovni, ovšem stále nedosahoval kvalit verzí z A380 z loňska. Vyšel na nás zrovna den s konfigurací B777-200. Jiné dny létá varianta 300. Na nonschengenském terminálu v Praze to všichni jistě už znají, po kontrole pasů následuje sken příručních zavazadel až v prostoru vlastního gate. Při check-in došlo k zajímavé věci. Operátorka nejdříve znejistěla neb zjistila, že já jsem už odbavený. Šlo však jen o shodu příjmení, křestní jména jsme už měli jiná. Byl jsem velmi překvapený, protože jde o hodně velkou náhodu, aby někdo s mým příjmením (je nás v republice 152) přišel ve shodný den zrovna k přepážce Emirates, navíc přede mnou a operátorka mi to navíc sdělila. Ona mi prozradila i celé jméno a destinaci. "Kolega" letěl jinam a nepatřil k osobám, které bych znal. Let proběhl standardně poemirátsku, česky mluvící letuška nebo letušák na palubě nebyla/nebyl. Letadlo bylo celkem obsazené. Přistání v Dubaji bylo na čas, ovšem na ploše, takže do terminálu byla celkem dlouhá jízda busem. Dubajské letiště už pro mě nebyla neznámá. Do tranzitního prostoru není možné netrefit. Projde se jen skenem příručních zavazadel. Měli jsme tři hodiny času do odletu.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

2) 5.1.2012 DXB – BOM
Emirates EK504
Boeing B777-300ER
04:00 – 08:20, plánovaná délka letu 02:50
sedačka 41B, obsazenost >95%
1928 km

Druhý let do Bombaje nebo Mumbaje chcete-li probíhal naprosto v pohodě. Skladba cestujících byla už pochopitelně jiná, ale nebyli jsme jediní Evropané v letadle. Našemu britskému sousedovi na trojce jsme věnovali indický imigrační formulář, který je třeba vyplnit a který jsme měli navíc. Přílet proběhl podle plánu. Po vystoupení z letadla krom tepla neudeřilo na můj nos nic. Pověstný bombajský smell nějak ten den chyběl. Začalo však lehce přituhovat. Fronta na pasy byla velmi dlouhá, avšak had byl jen jeden a na konci vícero imigračních úředníků. Část imigračního formuláře si imigrační nechal, část se odevzdávala u celníků o pár kroků dál. Podle šipek jsme směřovali na domestic transfer. Let na Goa jsme měli u Jet Airways, kteří měli na mezinárodním letišti přepážku a tak bylo možné udělat check-in a zbavit se velkých zavazadel už tam. Velká zavazadla však musela nejprve projít skenerem, kde je jakousi nálepkou označili a až pak šel check-in. Že šlo mezi tím tu bombu do kufru vložit, nikdo neřešil. Zde nám nějak neprozradili jednu důležitou věc, která patrně platní všude v Indii, a to je "bag tag". Příruční zavazadlo musí mít visačku. Více později. Po chvíli jsme byli vyzváni k nástupu do autobusu, který nás bezplatně převezl na domestic letiště. Cesta probíhá areálem letiště a z autobusu se může návštěvník dobře seznámit k životní úrovní obyvatel přilehlých slumů. Po příjezdu na domestic letiště jsme prošli arrivals halou ven a přišly nové dosud nepoznané věci. U každého vchodu či východu stojí ozbrojení vojáci, nechybí i kulometné hnízdo (když to trochu přeženu). Novinkou bylo to, že tyto vchody/východy jsou zásadně jednosměrné. To znamená, že přes arrivals vyjdete ven z budovy, ale stejnou cestou vás už nepustí dovnitř. Podobně u departures vás pustí dovnitř (ovšem pouze s vytištěnou letenkou a dokladem totožnosti), ale ven už nesmíte! Kdo jednou vstoupí do departures haly, už se nepodívá ven jinak, než na palubě letadla. Jelikož jsme měli boarding pasy už z mezinárodního letiště, stačilo jen čekat a posléze jít na security. Tady se ukázala absence visačky na příručním zavazadle jako zásadní. Takže u skeneru hulákali, že nemám bag tag, což mi chvilku trvalo to pochopit. Pro visačku jsem se tedy musel (a nejen já) vracet na check-in přepážky. Pak došlo i k hádce, kdy si cestující stěžovali, že se po nich chce bag tag, ale nikdo u skeneru ho nemá. Přítelkyně také bez visačky ale kontrolou prošla, což byla taky chyba. Odletový gate byl stolek s číslem a za ním dveře ven na letištní plochu s připraveným autobusem. Ve dvěřích ale stál hodně drsný ozbrojený člověk v uniformě a kontroloval visačky na příručních zavazadlech orazítkované spolu s boarding pasem o pár metrů předtím u skenerů. Jak ale projít, když nemáte ani visačku ani razítko a přesto jste za skenerem? Vyloudili jsme visačku a dobrá víla u skenerů nám tam prskla razítko dodatečně. Minutová busem jízda k letadlu a let mohl začít.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

3) 5.1.2012 BOM – GOI
Jet Airways 9W2403
snad Boeing B737
13:05 – 14:05, plánovaná délka letu 01:00
obsazenost >99%
412 km

Jak už psali jiní, let do Dabolimu je krátký sotva hodinový. Občerstvení na palubě se nekonalo. Let měl na příletu asi půl hodiny zpoždění. Po příletu bylo znát, že Indie se blíží, kvalita a čistota WC šla rapidně dolů. Předem smluvený taxikář nezklamal a čekal a pak následovala cesta na Arambol a první seznamování se s indickou realitou, ale to už je jiná písnička.

Obrázek Obrázek Obrázek

4) 18.1.2012 GOI – BOM
GoAir G8-180
snad Airbus A320
06:50 – 07:45, plánovaná délka letu 00:55
obsazenost >99%
412 km

O tuhle letenku jsme si zahráli takovou malou ruletu. Na velmi dobrém serveru makemytrip.com prostě vyhlásí, že let je mezi 6:50 a 8:50, trvá hodinu a stojí tolik a tolik. Leteckou společnost a konkrétní čas letu se dozvíte až po zaplacení. Vyšlo to na GoAir. Bylo zapotřebí velmi brzo vstávat i přes to, že jsme byli ubytovaní v Panaji jen 30 km od letiště. V Indii se nejezdí či nedá jezdit moc rychle a tak ranní cesta trvala tři čtvrtě hodiny. V pět jsme byli tam, u vchodu opět ostří hoši. Potom nechat projít velká zavazadla skenerem, označkovat, pak na check-in, nabrat bag tagy a hurá na security, kde orazítkují bag tagy aby ty razítka po dvou metrech nějaký drsňák hned zkontroloval. Opět minutový přesun busem k letadlu. Letadlo ještě vonělo novotou. Let probíhal bez problémů a na čas. V Bombaji jsme měli celý den čas do večerního odletu do Dubaje a tak byl plán navštívit město. Po příletu na domestic letiště jsme vyfasovali lístek na bus transfer na mezinárodní letiště. Po kontrole tohoto lístku a e-tiketu letenky dalším drsňákem přišel sken velkých zavazadel a průchod rámem. Potom nástup do busu směrem na departures mezinárodního letiště. Řidič busu loudil 10 INR za kufr, nic ale nedostal. Emirates létá z Bombaje minimálně čtyřikrát denně, takže plán byl zkusit udělat hodně předčasný check-in, zbavit se kufrů a podívat se do města. Takhle to ale udělat nejde. Po kontrole u vstupu departures následuje sken příručních zavazadel, tam nám jedna dobrá duše poradila, že když vstoupíme dovnitř, tak už nevyjdeme zpět a budeme tam muset celý den čekat. Ok, všechno zpět. I s kufry jsme sešli o patro níž, kde jsme u arrivals východu (nesmíme dovnitř) požádali jednoho pistolníka, který zavolal povolanou osobu, která s námi odešla do jakéhosi skladu kufrů. Vypadalo to jako sto let zatuchlá dílna plná prachu. Za celkem nehezké peníze (cca 660 INR za dva kufry a 5 hodin úschovy) jsme se jich na čas zbavili. Prepaid taxi k Gateway of India stál příjemných 460 INR. Cesta tak příjemná nebyla, trvala hodinu a půl a člověk se mohl opět seznámit s kontrasty v životech místních obyvatel. Na zpátek jsme prepaid budku nenašli, běžný taxikář nás vzal za 500 INR, což bylo solidní. Pak opět žádost u arrivals, odchod pro kufry a přesun na departures.

5) 18.1.2012 BOM – DXB
Emirates EK503
Boeing B777-300ER
19:05 – 20:45, plánovaná délka letu 03:10
sedačka 37B, obsazenost >95%
1928 km

Vstupní hala je totálně pustá, jeden nebo dva obchůdky, jen pár židlí a dva terminály s free filtrovaným internetem. Tam by se opravdu celý den čekat nedalo. Od toho je o kousek vedle Waiting Room, kde jsme ale nebyli. Zkušeně jsme nabrali bag tagy, výstupní formuláře a prošli poněkud delším hadem imigračních, celních a pak i security procedur. V mezinárodním prostoru obchody a sedačky už byly jak je běžně obvyklé. Poněkud převapeni jsme byli při boardingu (jasně, že se kontrolují orazítkované bag tagy), kdy se ukázalo, že sedíme jinde, než byl náš seat request. Chytili jsme sedačky na trojce u emergency exitu. Někdo to považuje za výhodu, můj případ to není. Tříhodinový let se tak ale přežít dá. Jeden letušák byl docela dost crazy a lítal po letadle jak na pouti, jinak nic zvláštního. Pak už známý postup - eye scan (šel docela rychle, protože nebyla půlnoční špička), pasy, kufry a hurá do hotelu, kam jsme dorazili po 22 hodinách od vstávání v Panaji unavení jako psi.

6) 22.1.2012 DXB – PRG
Emirates EK139
Boeing B777-300
10:20 – 13:50, plánovaná délka letu 06:30
sedačka 41J, obsazenost >90%
4459 km

Poslední let domů vždy tak nějak nejpomaleji ubíhá. Byl jsem celkem nespokojen s výkonem personálu. Nebyli nějak sehraní nebo co. Nebyla osvěžující citronáda, neroznášeli nápoje, nestihli vybrat sluchátka, chyběly deky ... Jinak ale ok, měli jsme na své trojce jedno volné místo a přistáli jsme na čas. Všude dobře doma nejlíp.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

---
Pár poznámek pod čarou. Obrazovou dokumentaci nepřikládám, popř. dodám později. Na indických letištích není radno příliš fotit, všude jsou bdělí strážci a fotit úsek PRG - DXB je už myslím nošení dříví do lesa. Pro pohyb po indických letištích je vytištěná letenka naprostou nutností, při absenci tohoto papíru hrozí velké problémy. Jinak Dubaj je velmi pěkné město, ovšem ne moc přívětivé pro pěší turisty, všude je daleko a všichni jezdí na čtyřech kolech (aby ne když litr benzínu je opravdu levnější než litr pomerančového džusu). Hromadná doprava tam funguje bezvadně, doporučuji NOL Silver Card, funguje to bezchybně. A trochu si i rýpnu. Možná by se vyplatilo vyslat klidně ve first class (když už je k dispozici) několik vybraných pražských konšelů do Dubaje, aby omrkli, jak se taková dubajská opencard dá taky udělat jednoduše, levně bez nesmyslných žádostí, fotografií a dalších blbostí, které předvádějí v Praze. Toť vše.

Edit: Na přání jsem posbíral fotografie více či méně zdařilé související s létáním.
Naposledy upravil(a) xjedlins dne 30. 01. 2012, 21:19, celkem upraveno 1 x.


barnes
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 141
Registrován: 29. 12. 2011, 09:22
Oblíbené typy letadel: TU154 / B747
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG
Status: Offline

Re: Z Prahy do Indie přes Dubaj

Příspěvekod barnes » 24. 01. 2012, 21:25

Pěkný report, škoda fotodokumentace.

lolkac
Nováček
Nováček
Příspěvky: 9
Registrován: 25. 03. 2012, 23:36
Status: Offline

Re: Z Prahy do Indie přes Dubaj

Příspěvekod lolkac » 25. 03. 2012, 23:37

Parádny report. Ticho závidim :)



Zpět na “Trip reporty”


Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti