Zdravím všechny zdejší čtenáře obzvláště pak příznivce leteckých trip reportů. V době, kdy na serveru Airways vrcholí nominace na trip report roku 2011, nabízím svůj první letošní výlet daleko za hranice Evropy.
V již zmíněné nominaci se patrně nejvíce objevuje přezdívka a dílo mistra Cocika a tak se musím přiznat, že i mnou nabízený report, má s tímto člověk jistou spojitost. Moje trasa se hned na několika místech protíná s tou, kterou Cocik zmiňuje ve svém megareportu s názvem: Bienvenido, señor pasajero. Sám autor se však v úvodním textu přiznal k tomu, že podcenil plánování své cesty, díky čemuž se nedostal na místa, kam původně chtěl. Logicky se zde nabízí otázka, zda vůbec existují na naší planetě taková místa, kde "guru" ještě nebyl?
Ano, a právě tyto místa Vám nyní nabízím já. Máte tedy před sebou unikátní možnost malého srovnání podobných momentů či situací, a to jak z pohledu pankáče, využívajícího všech možných příjemných vymožeností v letecké dopravě, které on čerpá z titulu svého statusu věrného klienta a držitele mnoha věrnostních karet, tak z pohledu obyčejného cestujícího, který sice v součtu svých letů, již párkrát obletěl naší planetu, ovšem nikdy nebyl třeba v žádném VIP letištním salónku. Abych předešel nepochopení, tak říkám: Nezávidím mu to, přeji mu to, nekopíruji ho, jen to prostě konstatuji. Berte to prosím s nadhledem, není zde snaha s Cocikem soupeřit, ani se ho nechci nikterak dotknout. A o která místa se tedy jedná?
Již delší dobu jsem si v duchu pohrával s myšlenkou vyrazit na kontinent, kde jsem dosud nebyl. Souhra náhod v podobě akce společnosti Lufthansa na zvýhodněné letenky pro trasu z Prahy do Rio de Janeira a článek v časopisu Koktejl na téma Velikonoční ostrovy, vytváří základní kostru plánované cesty. Chci prostě vidět některé perly Jižní Ameriky.
Ač moje loňská koncepce zimního výletu za teplem, tedy prožít Silvestra mimo domov v nějaké zajímavé metropoli s následným odletem do tepla se osvědčila, tak v případě této cesty, mi to pracovní záležitosti nedovolují. Bude tedy třeba najít jiný termín i s ohledem na ceny letenek v období vysoké sezony v dané lokalitě. S pomocí Matrixu dostává celá cesta jasnější obrysy. Díky osobní zkušenosti s vrtochy islandské sopky při cestě na Hawaii, chci maximum letů dostat na společnou letenku pro případ nějakých komplikací. To, že to nebude jen jedna letenka mi je jasné od samého počátku. Tři letenky se zdají být jako optimální. Základem je tedy cesta přes Atlantik s Lufthansou (PRG-FRA-GIG a zpět EZE-FRA-PRG), pak jednosměrná letenka k vodopádům Iguacu na trase GIG-IGU na palubě TAMu a všechny ostatní přelety s LANem (IGU-LIM-CUZ-LIM-IPC-SCL-EZE). Graficky to je zde:
V době koupě letenky od Lufthansy, jsem věděl, že se očekává podobná akce od Emirates, ovšem její uvedení na trh bude podstatně později, takže cena navazujících letů bude mnohem vyšší. Nabízená cena od Emirates je ve finále v případě srovnání s Lufthansou na trase PRG-GIG-PRG prakticky shodná, ovšem při využití multi-city PRG-GIG a EZE-PRG dostává LH jasně na frak v oblasti ceny. Naopak je tomu u celkové doby letu a přestupních časů. No popravdě řečeno, cestovat do Jižní Ameriky přes Dubai je poněkud postavené na hlavu, ale proti gustu… Vždy jsem bral LH jako určitý symbol jistoty a serióznosti podpořený německou precizností, ovšem po přečtení některých zkušeností ostatních cestovatelů jsem poněkud znejistěl. Jak to tedy vlastně dopadlo?
Zcela záměrně se chci vyhnout některým peripetiím, které této cestě předcházely a tím nemyslím vrtochy počasí, stávkující pracovníky letecké společnosti či jiné technické problémy, nýbrž obyčejný lidský faktor a jeho selhání. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak celý report nazvat a s ohledem na výše zmíněné by šlo použít něco ve smyslu: Muž přes palubu či Záchranné lano od LANu atd. Zmiňuji to zde z jednoho prostého důvodu. Chtěl bych tímto ještě jednou veřejně poděkovat českému zastoupení LANu, za to, že mi byla podána pomocná ruka v situaci, kterou jsem sice nezavinil, bohužel jsem však mohl nést na svých bedrech všechny důsledky z toho vyplývající.
Lufthansa PRG-FRA, A320-200, registrace D-AIQP
Přibližně půl roku od zakoupení letenek mi zvoní ve tři hodiny ráno budík, což je jasné znamení toho, že přišel onen den „D“. Podle kalendáře sice panuje v našich zeměpisných šířkách zima, ovšem nutno dodat, že její aktuální průběh je velmi mírný a teploty nadprůměrně vysoké. Obavy v tom smyslu, že by v půlce ledna mohla mít Ruzyň či Frankfurt problémy se sněhem se naštěstí ukazují jako liché. Let LH1403 má plánovaný odlet z PRG v 6:15hod. Nedělal jsem si doma check-in přes internet a tak kolem 4:30hod vstupuji vylidněného terminálu. Tři přepážky pro odbavení mého letu jsou otevřeny, ale žádný cestující zde není. Míjím tedy samoobslužný kiosek a mířím rovnou k přepážce, kde evidentně ruším, zde sedící a nudící se slečnu. Být na jejím místě, budu vděčný za nějaké rozptýlení, když zdřímnout si prostě nemůže. Ovšem ona to evidentně vnímá zcela jinak než já, což mi dává pocítit, tím spíše, když uvidí moji cílovou destinaci Rio de Janeiro. Napůl ospalá si jistě vybavuje scénu, kdy tehdy ještě mladý Jean-Paul Belmondo oslňuje ve filmu „Muž z Ria“ svojí filmovou snoubenku Agnes Villermosovou. No nic, přece jen je časně ráno a nehodlám si kazit náladu nějakou ospalou pipinkou. Slušně poděkuji a odcházím do celního prostoru.
Ani tady žádný cestující není, ovšem panuje zde nálada zcela opačná, řekl bych více než přátelská, takže na nepříjemnou slečnu z přepážky rychle zapomínám. Nezbytné procedury jsou rychle u konce a tak nezbývá než počkat na čas odletu. Objevuji divoce zelenou relaxační zónu ala Koopertiva, kde na vás sice nepříjemně vydechuje vzduchotechnika, ale dobře se zde leží. Chce se mi spát, ale hlavou se mi honí myšlenka o tom, jak jsem se sice dostavil včas na letiště, ovšem letadlo do FRA odletělo bez mé přítomnosti na palubě, protože jsem prostě usnul v terminálu.
Nakonec jsem tedy neusnul a ve správný čas jsem se dostavil k příslušnému gatu. Je zde opět jen velmi málo cestující. Skrz sklo sleduji připravený A320 a jeho posádku dokončující předletovou přípravu. Když tak koukám na registraci tohoto letadla, tak velmi brzy zjistím, že se jedná o letadlo, které se proslavilo nepovedeným přistávacím manévrem za silného střihu větru v Hamburgu, video je třeba zde:
http://www.youtube.com/watch?v=wO1elMsKZuQ
Nástup je velmi rychle ukončen, protože cestujících je celkem asi 25. Letadlo voní novotou, přestože bylo uvedeno do provozu již v roce 1992. Líbí se mi zde nově instalované sedačky v klasické konfiguraci 3-3.
Za okny je stále tma, vytlačení ze stojánky je časově zcela v souladu s letovým řádem. Bez zastavení na prahu dráhy startujeme rovnou z RWY24. Je cítit, že si posádka užívá start s prakticky prázdným letadlem a tak během velice krátké doby je slyšet zasunutí hlavního podvozku. Krátce po startu je nabízeno malé občerstvení v podobě nápojů a celkem chutného mufina.
Ve Frankfurtu přistáváme stále ještě za tmy. Jsem překvapen, jak dlouho trvá naše pojíždění a skoro mám pocit, že na věži neví, kam s námi. Kapitán se po zastavení letadla někde v polích, daleko od terminálu, omlouvá za komplikace vzniklé přeplněným letiště i za výstup do autobusu, který nás k budově letiště přiveze. Preferuji výstup do chobotu, ovšem toto byl opravdu úžasný zážitek. Dlouhá vyhlídková jízda autobusem, snad kolem všech nasvícených stojánek, v bezprostřední blízkosti obrovských letadel byla prostě super.
Jednou větou: nové letadlo, příjemná posádka, let bez zpoždění, příjemné překvapení na závěr, jen ekonomický úsek LH by asi zaplakal nad vytížeností či ziskovostí tohoto letu.
Lufthansa FRA-GIG, A340-313, registrace D-AIGL
Ve FRA mám asi 2:30hod času na přestup, tedy čas vhodný k tomu se nasnídat, protože let LH500 odlétá z FRA v 10.10hod a přílet do GIG je plánován na 19:40hod, což je dlouhých 12:30hod čistého letu. Prostor u příslušného nástupního můstku je plný lidí, jenž mají na svých letenkách stejná tři písmena jako já. Ano celá tahle početná partička letí do Ria. Velmi rychle selektuji jedince, jejichž blízké přítomnosti na palubě bych se rád vyhnul. Nástup probíhá kultivovaně podle řad. Letadlo, které je v provozu od roku 1996 sice není ani zdaleka tak vyvoněné, jako to na předešlém letu, ale nemám mu co vytknout.
Vytlačení ze stojánky na čas, odjezd na vzletovou RWY, kde chvilku čekáme na povolení ke startu. V tomto případě je znát, že je letadlo plně naložené. Load faktor bude téměř 100%. Ve FRA panuje šedivá pošmourná atmosféra, ale netrvá dlouho a dostáváme se nad nízkou oblačnost. Trasa letu z FRA vede přes Pyreneje, okolo Gibraltaru, dále přes Maroko směrem na Dakar, kde opouštíme Afriku a míříme směrem do Brazílie.
Sedím v zadní části letadla s klasickou konfigurací sezení 2-4-2. S prostorem na sezení ani s jeho pohodlností nemám žádný problém. IFE příliš nestuduji, je zde, je funkční, ale bavím se jinak. Obsluhující personál je velmi příjemný a rozhodně se nejedná o nějaké stařenky či staříky. Za dobu letu dostáváme dvě plnohodnotná jídla a k tomu v průběhu letu tuším ještě 3x nějaký snack. Nápoje bez omezení prakticky neustále. Jídlo bylo ve všech případech velmi dobré, totéž platí o italském bílém vínu, které umocňuje naši dobrou náladu. Málem bych zapomněl: Máslo Alpenbutter od Meggle bylo dobře roztíratelné.
Už mám za sebou pár letů a tak s klidným svědomím mohu konstatovat, že tak jako „kmitala“ tato posádka, tak jsem ještě žádnou jinou makat neviděl. Celý let probíhal klidně, až na drobné otřesy zhruba v místech, kde na vždy zmizelo z radarů letadlo Air France letící právě z Ria.
Přistání v Riu při západu slunce proběhlo jako do peřin. Obávané odbavení na letišti GIG netrvalo déle než 15 minut, takže během krátké doby si bereme taxi a odjíždíme asi na nejznámější pláž světa se jménem Copacabana.
Jednou větou: Nevím, zda to byla náhoda či standard, ale Lufthansa na trase PRG-FRA-GIG si dle mého názoru zaslouží určitě 1*.
Pokračování příště...
Konec první části, trip report obsahuje celkem deset částí, které naleznete na dalších stranách tohoto vlákna.
PS: Neprošlo jazykovou korekturou.
tesim se na pokracovani !!!
...)
Ja jsem letos IPC odpiskal, protoze chci vzit pritelkyni na BOB driv nez se tam nahrnou davy cinskejch zbohatliku, ale taky si pro vas chystam jednu specialku z Jizni Ameriky 
