Bianco Monte Negro

hafi
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1729
Registrován: 20. 09. 2007, 17:47
Pohlaví: muž
Bydliště: bejvávalo YVR
Status: Offline

Bianco Monte Negro

Příspěvekod hafi » 15. 02. 2012, 05:11

Trip Report Disclaimer
Předem čtenáře upozorňuji, že následující trip report neobsahuje fotky s leteckou tematickou, jelikož zpravidla foťák odložím v příruční igelitce do binu, sednu na místo a zvedám se až když už je letadlo prázdné a tedy bych měl rychle vypadnout. Dále neobsahuje ani registrace letadel, přesné časy odletů a load factory s přesností na desetiny procenta a ani proporce letušek (ty ne proto, že bych je tam nechtěl zahrnout, ale proto, že nestály za zmínku; naopak z tohoto pohledu velmi chválím osádku přepážky Austrian Airlines v BEG, která by stála nejen za zmínku ;-) ).
Nedozvíte se ani pikantní historky o páchnoucích spolucestujících a potravinách v igelitu či bez.
Prostě jen přehled patálií způsobených počasím a balkánským přístupem, doplněný trochou prózy na dokreslení situace.


O vánočních svátcích jsem místo pracovního klidu po nocích dodělával práci, na niž jsem kašlal celý prosinec, abych se s čistým stolem mohl vzdálit od internetu a vyrazit s kamarády na pár dní přes Silvestra na Vysočinu. Takže mi neunikla noční nabídka grouponů na letenky od eDreams, které jsem po pár hodinách váhání koupil rovnou čtyři.

Následovalo několik dní nejistoty, kdy se ze strany Grouponu nic nedělo a vouchery přišly až skoro týden po skončení akce. Plán akce byl jasný – někdy v únoru s kamarády kamsi asi na Balkán na přechod nějakých hor na sněžnicích, cca 4-6 dní čistého. Lokality dostupné finančně i časově byly dvě – přechod Olympu v Řecku (cca 230 CHF, tj. 3000 Kč se započtením voucheroslevy za letenky s Malévem do SKG) nebo pohoří Bjelasica v Černé Hoře (buď TGD za cca 210 CHF/2400 Kč s Austrian, nebo DBV za 190 CHF/2000 Kč s Austrian a Croatian, ale dražší a složitější dopravou na místo). Když se k nám nakonec přidala i kamarádova přítelkyně – učitelka omezená jarními prázdninami, byl kvůli cenám letenek vybrán let PRG – VIE – TGD a zpět od pondělí 6. do neděle 12. února. Bohužel mě vypekla pravidla koupě RedTicketu, takže než jsem sehnal čísla OP/CP (na eDreams nutné), bylo pár minut po půlnoci a cena značně poskočila. Nakonec tedy koupeno od úterý do neděle, a aby nedošlo ke stejné situaci jako o den dříve, kupoval jsem letenky na relativně nestandardním místě.
Asi tušíte, jak jsem byl rád za volbu Černé Hory, jelikož do SKG byl nejvýhodnější Malév a z chargebacku karty bych dostal jen cenu nad 160 CHF, jelikož voucher jsem dostal, tedy ten by reklamovat nešlo.

Trojici spolucestovatelů jsem koupi letenek oznámil emailem tohoto znění:

Čekají mě teď asi tři dny přednášek a seminářů na horské chatě kousek od Jáchymova v Krušných horách, příjezd dnes odpoledne. Ano, šlo sem dojet normálně autobusem, ale když už jedu na hory, že? ...tak jsem vyrazil z Prahy v 5:19 Excelsiorem, směr Karlovy Vary a dále směr zastávka Nejdek-Oldřichov.
Už ve vlaku do Varů jsem občas zajuchnul jak malý Toník, když jsem zahlídnul nádherně zasněžené kopečky na obzoru.

"To tam fakt chcete vystupovat?", lehce zděšeně optala se průvodčí ve vlaku z Varů do kopců.
"Určitě", a měl jsem upřímnou radost, že jsem si vybral dobře.

Z okénka jsem se kochal zasněženými cestami, lesy, loukami.
V Oldřichově mě sice překvapil odhrnutý sníh na nástupišti, přístupová cesta k zastávce už byla ale pod půl metrem sněhu. V podstatě jsem mohl vystupovat z motoráčku se sněžnicemi na nohou.
Probrodil jsem se k silnici a po pár stech metrech zahlídl první z dnešních cílů - rozcestník s modrou značkou. Trochu jsem se obával urolbované lyžařské magistrály, ovšem první modrobílý čtvereček jsem zahlídl na stromě obklopeném pár desítkami metrů netknutého sněhu.

"Óch", znovu jsem si zajuchnul a hned tu krásu vyfotil.

Sněžnice na nožky, čepku na hlavu, rukavice na ručky, hůlky do dlaní a hop do sněhu.
No a v tom jsem stál po kolena v těch bílejch sra*kách. Následovala dřina každým krokem, první kilometr jsem to co chvíli chtěl vzdát, pak už mi návrat přišel neúměrně náročný a doufal jsem, že dál bude líp. Moc nebylo. Po asi hodině jsem došel k rozcestníku, kde bylo vidět, že jsem sice 2 km ušel...ale cíl se nepřiblížil ani o 100 metrů. Tady má někdo problém s matematikou a já to nebudu.
Po druhé hodině v bílém bahně se připojila větší cesta, která byla někde dole asfaltová, takže jsem se propadal jen tak 20 cm. Půl hodina byla celkem svižná, než modrá šipka do strany naznačila ukončení mé radosti. Další dva kilometry zabořen po kolena než jsem se konečně dostal na trochu projetou cestu vedoucí k silnici, kterou jsem měl přejít a pokračovat vzhůru na kopec s rozhlednou a hospodou. Pokračoval jsem stopem směr nejbližší vesnice s autobusovou zastávkou a rovněž i hospodou, samozřejmě. V té jsem vytáhl notebook z batohu, připojil mobilní USB internet a objednal letenky na sněžnicový výlet do Černé Hory. No nejsem nepoučitelný debil?!


Dny ubíhaly, zkouškové pokračovalo a na blížící se výlet jsem se sice těšil, ale nebyl čas se podrobněji věnovat přípravě. V pondělí jsem složil poslední nutnou zkoušku zimního semestru, nakoupil jídlo, zabalil a připravil se k brzké ranní cestě přes půl Prahy na letiště.

PRG–VIE
OS 704
8:15 – 9:15
Dash 8-400 (alias Okřídlená Karosa)

Následující let do TGD bychom stíhali i dalším letem z PRG, jenže již s velkou šancí na ztrátu spojení nebo přinejmenším nedoručení zavazadel, což je při málo letech do TGD a pro nás už tak dost krátkého výletu dost nešikovné.
Ráno Praha zasněžená, což plynulosti MHD nepřidalo a oproti plánu nás to trochu zdrželo. Na letišti jsme byli asi v 7, tedy se zdánlivou rezervou než mě překvapilo, že tři economy přepážky odbavují společně asi pět letů a tady je tam dosti fronta. Neměli jsme on-line check-in, protože nemám možnost to doma vytisknout. Jelikož tam ale nebylo nic jako bag drop-off s rychlejší frontou, tak to bylo stejně jedno. Navíc jsem si check-in stejně musel udělat sám v kiosku (moc nevím, kolik práce jim to ušetří, jelikož naháněč ze fronty stejně nedělal nic jiného než, že vysvětloval, jak se odbavit). Když v 7:30 mělo končit naše odbavení, ještě jsme nebyli zdaleka na řadě. Frontový naháněč, ale slíbil, že to stihneme, že on bude stejně na gatu a případně na nás počká, ale že pro příště máme být na letišti doporučené 2 hodiny před odletem. Ano, mami....
Let trochu turbulentnější hlavně před přistáním ve VIE, jinak vše OK a celkem na čas.

VIE–TGD
OS 727
12:50 – 14:25
Canceled

Hned po příletu jsme prošli non-Schengen kontrolou, posadili se ke gatu, odkud to mělo letět, vytáhli karty a začali hrát Černou sviňu - to je ta hra, již ve vašich Windows naleznete pod méně výstižným názvem „Srdce“.
Asi v poledne se ozvalo hlášení pro pasažéry letu do Podgorice, že z důvodu špatného počasí na letišti TGD je let zrušen a máme jít k servisní přepážce. Tušil jsem, že z důvodu lepšího výběru varianty přebookování a menší fronty bude výhodnější popoběhnout a být tam co nejdříve. S jedním kamarádem jsme vzali všechny pasy a vyběhli ze zóny za bezpečnostní kontrolou a našli servisní přepážku. Neobsazenou. Vedle byl salónek, kde nám slečna řekla, že někde dál je ještě jedna přepážka, která by měla fungovat. Tam jsme byli z našeho letu asi první, nabídli nám odpolední let do BEG a odtamtud ještě večer do TGD s JATem (s velkým otazníkem, jestli tento let poletí, ale že zatím zrušen není). Plus nám dali každému voucher na 12 E na jídlo (= 2 bagety a velké pivo). Ptal jsem se ještě na co dalšího mám nárok, kdyby byl zrušen let do TGD (ubytování, proplacení případné pozemní cesty nočním vlakem). Obé slíbila, že by v případě zrušení nebyl problém. Měl jsem z toho mírně obavu, protože tuším, co musejí při letech podléhajících EUregulím, což ale potencionálně zrušený let BEG-TGD asi nebyl.

VIE-BEG
OS 735
16:45-17:50
Dash 8-400

Gate našeho nového letu zatím nebyl určen, ale z logiky věci bylo jasné, že bude ve stejné oblasti (tedy za stejnou bezpečnostní kontrolou) jako let do TGD. My tam navíc měli svá příruční zavazadla a u nich dva spolucestující.
Jenže zde se ukázal takřka nepřekonatelný problém – nemůžou nás tam pustit, když nemáme BP na let, který odlétá z některého z těch gatů. Následovalo několik minut dohadů, kdy oni po mě chtěli, abych zavolal kamarádům a ti odešli se všemi věcmi z té oblasti (to jsem odmítal za prvé z předpokladu, že kvůli šetření baterek budou mít mobily vypnuté a za druhé mi přišlo jednání ostrahy hloupé).
S kamarádem, co šel se mnou, jsme to komentovali (česky a nahlas) něco ve smyslu, že jsou tupci a že jim prostě musíme vysvětlit, že se chovají zcela nelogicky a jestli se jim nelíbí, že tam budu, tak ať mě pustí dovnitř a klidně ať jdou se mnou. Nakonec se ostraha šla zeptat nějakého vedoucího a z jeho vyjádření jsem pochopil, že naprosto nechápe, proč nás tam nechtěj pustit. Takže jsme prošli. Při odchodu se tam s námi jedna holka z ostrahy loučila slovensky (tedy musela mým slovům o tupcích velmi dobře rozumět...ale myslím, že ani ona příliš nechápala, kde je problém, jenže neměla příslušně vážné slovo).
Zůstali jsme u gatu, kde jsme seděli už dříve, Bělehrad nakonec byl dle očekávání asi o dva gaty vedle, tedy ve stejné oblasti.
Už před odletem jsme na internetu zjistili, že následný let BEG-TGD je zrušený, tedy náš ani netrápilo asi 30-40 minut zpoždění (horší bylo, že většinu z toho jsme stáli v zimě v otevřeném autobuse, což mi nepřišlo úplně jako prozákaznický přístup). Let samotný v pohodě, přistání v BEG na lehce zavátou ranvej patřilo k nejtvrdším, co jsem zažil.

BEG-TGD
JU 664
18:40-19:30
Canceled

Jak už jsem předeslal tak, jako všechny lety do TGD toho dne, byl zrušen (a později jsem zjistil, že totéž platilo i o předchozím dni). Na tranzitní přepážce nám řekli, že si máme vzít zavazadla a stavit se na stánku JAT v odletové hale. Následují ukázky „balkánského přístupu“, já měl velmi smíšené pocity - na jednu stranu mě jejich chování vytáčelo, na druhou stranu, jelikož už jsem tam několikrát byl a vím trochu, co čekat, tak mě děsně bavilo sledovat zcela naivní požadavky „západních“ spolupostižených (například a především očekávání, že se budou aktivně snažit pomoci a poradit a dělat i něco navíc, než mají zadaný).
  • Zhruba souběžně s naším letem Austrian VIE-BEG letěl i let FlyNiki na stejné trati. Pásy se zavazadly byl označené, zavazadla vyjížděla, a točila se a nikdo si žádná nebral. Až si někdo důvtipný všiml vlastního kufru na vedlejším pásu a tím se zjistilo, že na „našem“ pásu jsou zavazadla z Nikiho a naopak.
  • Vyjeli jsme s batohy na vozících do příletové haly. Batohy zabalené v igelitu a neměli jsme v úmyslu je vyndavat (nebylo potřeba a nechtělo se nám platit balení), což omezovalo možnost přenášení. Odletová hala je o patro výš. Vede do ní jediný výtah, který je navíc dost schovaný, je v něm tma (úplná) a funguje dosti náhodně.
  • Přepážka JAT je označena relativně nenápadnou nálepkou, obsluha umí jen srbsky, snažím se vyzjistit možnosti cesty vlakem (noční jede někdy po osmé z Bělehradu), ženská mi vydává papír, na němž je něco, co vypadá spíš jak zdrojový kód, ale při troše luštění dávám dohromady, že jde o přebookování na ranní let do Podgorice. Pro voucher na hotel prý mám jít na check-in přepážky.
  • Další anglicky jen bídně mluvící reklama na neochotu nám vypisuje voucher na ubytování a večeři, před tím nás ještě znova posílá pro nějaký jiný papír na přepážku JATu. Nakonec máme voucher na hotel společně ještě s nějakou Srbkou, kterou jsme v životě neviděli. Naše protesty odpálkuje, že to přeci nebude vypisovat každému zvlášť...
  • Jelikož už jsem v Bělehradě někdy byl a vím, jak tam fungují vlaky a nádraží tak tuším, že vlak za nějakých 50 minut stihnout nejspíš nejde. Přesto pobaveně sleduji, jak výše zmíněná reklama nějaké Angličance vysvětluje, jak to v pohodě stihne, že autobusy z letiště na nádraží jezdí často a jsou tam za chvíli. Na konkrétněji položený dotaz dodává, že často je jednou za 20-30 minut a cesta trvá 20 minut. Angličanka se zhrozí, že tím pádem je možné, že to nestihne (a to ještě netuší jaké martyrium je koupě mezinárodní jízdenky na vlak). O pár minut později se vrací s informací, že takhle večer jsou intervaly už větší a další bus jede až v osm z letiště (zas se naivně nachytala na předpoklad, že tu autobusy jezdí podle jízdního řádu).
  • Jsme posláni za nějakým klukem, který prý zajistí dopravu do hotelu. Odvádí nás do zimy před terminál a mizí. Po chvíli se vracím na check-in a ptám se, jak to s tím vypadá. Prý musíme počkat na ten bus do centra (ten co měl jet v osm, nakonec jel asi v půl devátý a byl komplet plný). Ještě jsem se ptal jestli ta doprava do hotelu je zdarma. Prý ano a ještě málem pohoršený pohled, jakože co si to o nich myslím.
  • Bus dohrkal k hotelu Slawija v centru Bělehradu. Řidič vybírá od každého 4 Eura. Již slušně vytočený na něj česko-rusky řvu cosi neslušného, doplněné o to, že měl říct při nástupu a že na letišti říkali, že je to zdarma. Jako jediní myslím cestu nakonec neplatíme.
  • Hotel je trochu vzpomínka na komunismus. Vysoká, mnoho patrová budova, pokoje velmi použitým vybavením jak vystřihnutým z výstavy Zlatá šedesátá.
  • V prázdné hotelové restauraci nás číšníci okázale přehlížejí a plně se věnují svým rolím – řidič vozíku na špinavé nádobí, rovnač židlí a řidič vozíku na rozvoz nápojů – ten tam občas pomalu projel s vozíkem, na němž byly položeny maximálně dvě lahve piva. Když se nám podařilo vynutit si špetku pozornosti, překvapeně se na nás podíval, kde jsme se tam tak zčistajasna vzali a nekompromisně nás přesadil ke stolu asi 2 metry vedle.
  • Večer ještě jdeme zjistit pozemní možnosti dopravy do Černé Hory. Na nádraží je překvapím požadavkem na zjištění ceny do Podgorice na mezinárodní pokladně. To se přece dělá na vnitrostátní.

BEG-TGD
JU 662
7:50-8:30
Boeing 737-300

Jelikož cestu na letiště bychom už asi platili, raději si ve čtyřech za stejnou cenu bereme taxi. Původně jsme předpokládali, že let bude zrušen, na letiště ani nepojedeme a dáme přednost vlaku nebo autobusu, ale zatím se tváří funkční, tak po šesté jedeme na letiště.
Všechny lety kromě letů do TGD mají udané gaty, ale jinak se let tváří OK, takže jdeme na check-in. Ob jedno místo před námi poznáváme holku z hotelu, která taky letí do Podgorici a v pohodě jí zavazadla odbavují, Když se dostaneme na řadu my, dozvídám se, že změna, že zavazadla nevezmou a že máme jít na přepážku JAT.
Tam tvrdí, že je vše v pořádku a že máme jít na check-in. Protestujeme, že právě tam nás vyhodili. Někam volá a říká, že změna a že máme počkat.
Poté se čas od času na obrazovce s odlety u našeho letu objevil nový čas odletu a nápis „new information“, po němž následovalo oblíbené kolečko JAT – check-in – JAT – ještě čekejte.
Už si nepamatuji, kolikrát jsme se takto zacyklili. Vím, že jsem tam našel v jiné části haly přepážku Austrian, kde mi ochotně slíbili, že když budu chtít, tak mám v TGD říct a bez problémů nás přebookují o den později, abychom měli v Černé Hoře čtyři celé dny, tak jak jsme si to koupili. Dále jsem si všiml, že o něco pozdější let Montenegro Airlines do TGD už v pohodě odbavuje. Tam jsem se jednoho z čekajících zeptal, jak to vypadá a ten říkal, že ráno telefonoval kamarádovi do Podgorice a letiště prý je otevřené, tedy by neměl být problém. První dobrá a relativně jistá zpráva toho dne, škoda, že mi ji musel poskytnout cestující.
Další pokus o check-in, tentokrát nás vyhodili k přepážce JAT kvůli tomu papíru se zdrojovým kódem. Prý to není e-ticket, který mi musejí vydat na té přepážce. Tam se už nám podobných byla pěkná řádka, tak jsem usoudil, že toto by měli umět i u Austrian a proběhl do vedlejšího terminálu a zpět. S e-letenkou v ruce nám konečně odbavili zavazadla a dali boarding passy.
Před odletem následovala ještě dvojitá bezpečnostní kontrola. První röntgeny před pasovou kontrolou, další stejné u vstupu ke gatu. Nevím, co nebezpečného jsem mohl mezi nimi získat...
Letadlo JAT celkem starší, ošuntělé, ale v rámci možností OK. Přistání v Podgorici bez problémů, dráha sněhuzbavená a vítr, který byl hlavním důvodem předchozího rušení, byl už asi v normě. Změnu data cesty zpět jsme nakonec nedělali a doufali, že to v případě potřeby půjde i po telefonu.

V Černé Hoře...
Jelikož silnice na sever byla kvůli sněhu zavřená, zbyl nám jen vlak. Tím jsme odpoledne popojeli do Mojkovace, odkud jsem chtěl na hřeben pohoří Bjelasica a sejít do Kolašinu, který je blíže Podgorici. Teoreticky nic extra náročného, cca 25 km za 3 dny.
Jenže sněhu bylo znatelně víc než jsme čekali, což postup silně znesnadnilo, takže jsme ani na hřeben nevyšli a stočili se naopak k severu. V noci na sobotu navíc napadlo dalších 60-70 cm nového sněhu. Takže když jsme v sobotu odpoledne byli u hlavní silnice na Bělehrad a i u tratě, byli jsme celkem nadšeni, jelikož přes den to tak dobře nevypadalo. Občas jsme zapadli až po ramena do sněhu a místy si cestu prokopávali lopatou. Prošlápli jsme cestu k nádraží, kde nám velmi překvapený výpravčí sdělil, že vlaky nejezdí a jezdit budou nejdřív zítra. A po silnici na jih (do Podgorice) se dostat nedá a na sever jen do města Bijelo Polje, dál do Srbska ne.

TGD-VIE / VIE–PRG
OS 728 / OS 709
15:00-16:40 / 17:20-18:10
Canceled

Začali jsme tušit problém, že nestihneme let v neděli v 15 h z TGD. Výpravčí nás „uklidnil“, že se nemáme obávat, že by to uletělo, jelikož na letišti je přes půl metru sněhu, takže je zavřené.
Neděle a pondělí byly ve znamení zjišťování, kdy je šance, že to někudy půjde a bohužel to vypadalo občas i na týden uvíznutí. Po SMS jsem byl v kontaktu s bráchou, který napsal, že „zprávy z Černé Hory jsou v českých sdělovacích prostředcích sice kusé, leč do jedné katastrofální“. Dle místní TV jde o největší sněhovou kalamitu v Černé Hoře za posledních 50 let. V Podgorici prý běžně sníh nebývá téměř vůbec. Stovky obcí jsou nedostupné, velké části země bez proudu a tepla a na pobřeží je velmi silný vítr. Ve vlaku kvůli lavině zůstalo několik dní uvězněno kolem 50 lidí.
Brácha několikrát mým jménem mluvil s Austrian a domlouval možnosti přebookování (lety z TGD byly zrušeny v sobotu, neděli a pondělí), dohodl i případnou možnost změny na let z Bělehradu, což se nám nakonec velmi hodilo, protože právě silnice na sever do Srbska byla průjezdná jako první a tak jsme v úterý taxíkem přes celé Srbsko ujížděli na sever, abychom stihli večerní odlet na Vídeň a posledním letem do Prahy.

BEG-VIE
OS 736
18:20-19:40
Dash 8-400

V průběhu cesty jsem zas přes bráchu domlouval tu přerezervaci do Bělehradu. Jelikož už to bylo předjednané a předschválené z předchozího dne, mělo jít jen o formalitu. Za srbskými hranicemi přišla SMS, že já už letenku mám, ostatní čekají na autorizaci od supervizorky. Místo prý v letadle je. To nás uklidnilo, logicky není důvod, proč by to u jednoho šlo a u dalšího ne, když ty rezervace byly všechny stejný (třída, cena, …). Jednotlivě to bylo bookované jen kvůli využití grouponů.
O hodinu později hovor, že bohužel pro ostatní stejná změna udělat nelze. Takovou změnu musí autorizovat supervizor. Já autorizaci už měl předschválenou supervizorem z předchozího dne, jenže do ostatních rezervací už informaci o schválení nikdo nevložil a dnešní supervizor s tím nesouhlasí. Při ceně taxíku na nějakých 350 km dlouhou cestu z Bijela Polje do Bělehradu nám to vůbec neudělalo radost. Snažili jsme se aspoň autorizaci přesunout na kamarádku, za níž už dva dny musejí suplovat, pro nás ostatní (studenty) zdržení nebylo tak krizové. Ani na to nechtěli na Austrian přistoupit.
V tomto jsem je moc nepochopil. Chápal bych, kdyby řekli, že jsem zapadlý v díře, že je to můj problém a že jsem se nedostavil k tomu (zrušenému) odletu a tudíž mi let propadl. Jenže oni mi nabízeli klidně i několikeré přebookování na let TGD-VIE celkem kdykoli podle toho, kdy se tam dostanu (nejen ten nejbližší, který poletí), ale na kratší a levnější let z BEG to nejde. Naštěstí holka na call centru nejspíš rovněž nechápala vrtochy svého nadřízeného a tak poradila zkusit stejný požadavek na přepážce Austrian na BEG. Že prý by to snad mělo jít.
Tam jsme přišli asi v 16h, vysvětlili situaci, že jsme čtyři, ale jen jeden to má na ten let, co chceme, ostatní mají rezervovaný let další den z TGD a že přebookování se nějak z technických důvodů nepovedlo. Celkem aktivně se začal snažit a asi za pět minut nám řekl, že můžeme být v klidu, že to půjde, ale že máme dost kliku, protože tam jsou poslední tři volná místa... Zaměstnali jsme ho tak na 20 minut a pak i holka na check-inu se na naše letenky šla někam ptát, každopádně jsme odletěli v pohodě a hlavně včas, jelikož ve VIE jsme měli jen 25 minut.

VIE-PRG
OS 711
20:05-20:55
Dash 8-400

Extra krátký přestup jsme stihli, přílet byl včas a pak jsme proklusali letištěm a nastoupili do téměř prázdného autobusu. Za námi naskočila ještě jedna holka z letu z Bělehradu a zavřeli se dveře a odjeli jsme k již naboardovanému letadlu. Kapitán ještě oznámil 5 minut zdržení, že se čeká na přeložení zavazadel, takže pak na Ruzyni nás čekalo překvapení v podobě našich batohů (s nimiž jsme se v Bělehradě rozloučili s tím, že nám je přivezou nejdřív další den).

Obrázek
Naposledy upravil(a) hafi dne 16. 02. 2012, 15:10, celkem upraveno 10 x.


jjj
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 276
Registrován: 11. 04. 2005, 13:49
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod jjj » 15. 02. 2012, 15:07

Jeden z nejdobrodruznejsich evropskych reportu! Diky.

hafi
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1729
Registrován: 20. 09. 2007, 17:47
Pohlaví: muž
Bydliště: bejvávalo YVR
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod hafi » 15. 02. 2012, 17:30

Tak ještě pikantní bod na závěr, právě volal jeden z mých spolucestovatelů, že ¨teď chtěl odjet z Prahy domů do Českých Budějovic a na autobusáku mu řekli, že spoj byl zrušen z důvodu sněhové kalamity...prý celá zastávka naštvaná a on se tomu děsně směje.

pavelkja
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 110
Registrován: 05. 11. 2010, 10:14
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod pavelkja » 15. 02. 2012, 18:42

Super report! Kolik srandy se dá zažít na takových krátkých letech :-D Btw nejsou někde k vidění fotky z výletu?

hafi
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1729
Registrován: 20. 09. 2007, 17:47
Pohlaví: muž
Bydliště: bejvávalo YVR
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod hafi » 15. 02. 2012, 20:59

Vrátil jsem se včera večer, psal hned za čerstva, než zapomenu.
Takže fotky až zpracuju a dostanu z kamarádů, hodím sem link.


happyna
Vedoucí kabiny
Vedoucí kabiny
Příspěvky: 866
Registrován: 09. 09. 2008, 18:37
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG, YVR
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod happyna » 15. 02. 2012, 22:42

hafi píše:Tak ještě pikantní bod na závěr, právě volal jeden z mých spolucestovatelů, že ¨teď chtěl odjet z Prahy domů do Českých Budějovic a na autobusáku mu řekli, že spoj byl zrušen z důvodu sněhové kalamity...prý celá zastávka naštvaná a on se tomu děsně směje.

Tak to chudák se tam asi nedostane do zítra :lol: Já jel dneska Prachatice-Praha místo 1,5hodiny, 3hodiny něco, hlavní průtah se nehejbal, první objížďka kopec, kamion na štorc, druhá objížďka kopec,kamion, třetí objížďka přes zapadaný vidlákovy a klid. A máma teda jela nazpátek kolem 5 a v 8 jsem jí volal a že prej někde už hodinu stojí a nehejbe se to. Hlavně že zelená vlna pro jihočeskej kraj nehlásila ani jednu uzavírku.

Jo a jinak pěknej report :thumbup:

salamio
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 490
Registrován: 22. 07. 2010, 09:43
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod salamio » 16. 02. 2012, 09:45

Super report, i bez fotek!
Občas mě zamrzí, že na taková dobrodružství už jsem velký srab.

pivko
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 297
Registrován: 28. 08. 2004, 11:24
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod pivko » 16. 02. 2012, 14:30

Cywe, tak na ten přestup v BEG to chtělo velkou dávku flegmatismu, popřípadě masochismu. :D Mě by tam za podobných okolností asi zavřeli do nejtemnější jugoslávské báně, protože bych je seřval tak, až by popraskaly tabulky v oknech. :evil:

Jinak super TR.

hafi
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1729
Registrován: 20. 09. 2007, 17:47
Pohlaví: muž
Bydliště: bejvávalo YVR
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod hafi » 16. 02. 2012, 14:32

pavelkja píše:Btw nejsou někde k vidění fotky z výletu?

Moje fotky jsem hodil na picasu, zájemcům link přes SZ.
Jinak děkuji vše za chválu, byl to první pokus tu, původně nebyl v plánu, ale když už se všechno tak pěkně pokazilo, tak jsem si říkal, že to bude i zajímavý :-)
Naposledy upravil(a) hafi dne 15. 08. 2013, 12:56, celkem upraveno 2 x.

barnes
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 141
Registrován: 29. 12. 2011, 09:22
Oblíbené typy letadel: TU154 / B747
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG
Status: Offline

Re: Bianco Monte Negro

Příspěvekod barnes » 16. 02. 2012, 19:23

Pekny thriller, mam pomerne bujnou fantazii a tohle bylo moc fajn cteni. Ale v realu bych to zazit nechtel :clap:



Zpět na “Trip reporty”


Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů