Po listopadovém návratu z Thajska jsem již hledal pár nejbližších volných dní, abych do mé letní jihoamerické cesty, mohl ještě někam vyrazit. Nakonec při pohledu do kalendáře se nabízela jako první a zároveň poslední možnost - Velikonoce. Datum by bylo, teď ještě destinace, nakonec zvítězil Seoul vzhledem ke klimatickým podmínkám a možnosti letět A380. Trasa tedy byla PRG - DXB - ICN a zpět. Navíc let DXB - ICN byl naplánován na den mých narozenin, takže co víc si přát, než své narozeniny trávit na long-haul na palubě A380 mé oblíbené společnosti Emirates
. Ovšem nadšení trochu opadlo, když byla cca 14 dní před odletem A380ka změněna na B773, kvůli uzemnění několika A380tek na jejichž křídlech se objevily trhliny.PRG - DXB
B777-200
Tuto trasu jsem letěl počtvrté, ale poprvé od té doby, co sem létají 777, letadlo již mělo něco nalítáno a oproti předchozí A332 žádná extra velká změna. Snad jenom vzadu na dvojsedačkách, kde vždy sedávám, je trochu více místa. Jinak během letu žádné velké vzrůšo, kromě pár turbolencí. Jídlo dobré a IFE na palubách EK nikdy nezklame.
Už aby byl dostavěn další terminál, jelikož lidí je v T3 čím dál více a začíná to být v některých hodinách opravdu maso a nejhorší jsou zde záchody, je jich málo a občas se stojí fronty, zlatý AMS.
DXB - ICN
B777-300ER
Byl jsem tak unavený, že jsem si sedl, vychutnal si start a usnul. Celý let jsem prospal, ani jídlo jsem si nevzal.
Byly to úžasné dny strávené v Seoulu a demilitarizované zóně Severní a Jižní Korei plus mnoho dalších zážitků - často se se mnou místní chtěli vyfotit, dělal jsem rozhovor pro korejskou televizi a přibližně padesátiletý pán korejské národnosti se mě při vstupu do jednoho z paláců ptal, odkud jsem, že jsem "very handsome." Kdyžtak pár fotek ze Seoulu a DMZ, kde se ale nemohlo moc fotit. http://exploretheworld.rajce.idnes.cz/
ICN - DXB
B777-300ER
Odlet se blížil a těšil jsem se, že si v klidu projdu letiště, které bylo 7x za sebou vyhlášeno jako nejlepší na světě. Letiště bylo super až na jednu poměrně nezvyklou věc, se kterou jsem se ještě na velkých asijských letištích (jako např. NRT, HKG, PEK, BKK, KUL, SIN) nesetkal - naprosto drtivá většina obchodů zavírala před 22h
náš let byl naplánován na 23:55 a kolem půlnoci odlétalo ještě několik dalších letadel do SIN, KUL, AUH, DOH, HNL, IST... Mnoho lidí to neslo dost nelibě. Jinak celý let jsem opět prospal, bylo už dost pozdě a navíc mě v DXB čekalo více než 5h čekání.DXB - PRG
B777-300
V tuto chvíli jsem netušil, že vrchol "večera" přijde právě teď. Původně byl odlet naplánován z gatu 212, ale následně byl změněn na 146, což znamenalo, že poprvé nepoletím z T3 a už jsem mohl tušit, že ne vše bude jako obvykle. Zdůrazním pouze, že bylo právě velikonoční pondělí.
No nic, dorazil jsem ke gatu, sedl si na zem a začal hrát angry birds. Po několika minutách jsem již v dáli slyšel tu naši krásnou mateřštinu. Přičemž dorazila skupinka lidí v čele s pánem, kterému se evidentně jeho spálené břicho nevešlo pod tričko a všichni měli na krku klasické taštičky s názvem jedné české cestovní kanceláře. Všichni mezi sebou hlasitě řešili změnu gatu, jelikož jim podle jejich slov ti arabové změnili NÁSTUPIŠTĚ na poslední chvíli (pozn. změna proběhla cca 2h před odletem) a oni mohli zmeškat letadlo a půlka jejich skupiny prý stále sedí u NÁSTUPIŠTĚ 212 (pozn. zde byl naplánován odltet do THR).
Letadlo bylo plné tak z 95%, takže zbytek české výpravy sedící u NÁSTUPIŠTĚ 212, letadlo zřejmě stihl. Naštěstí vždycky, když jsem letěl sám, tak jsem měl štěstí na cestující vedle mě - vždy normální lidé se kterými nebyl žádný problém a zde jsem měl dvojsedačku v zadní části letadla jenom pro sebe - tedy prozatím. Zadní část letadla kompletně Češi + jeden Arab v obleku, dva Indové and show must go on.
Skupinka několika zhruba 40ti letých čechů byla lehce rozhořčena, že nesedí vedle sebe, jeden z nich seděl sám úplně vzadu dvě řady za mnou na dvojsedačce. Přičemž si to uličkou zrovna šinula opravdu hezká holka max. 25 let - Češka, přišla k němu, že sedí u okýnka. Pán se "slušivou" náušnicí v uchu z toho zřejmě dostal erekci, která mu momentálně zatemnila mozek a začal halekat na své kamarády, že je rád, že si nepřesednul a ať se mrknou, co vedle něj sedí za kočku
. V tu chvíli jsem si nasadil sluchátka, kapucu a snažil se zajet, co nejvíce pod sedačku. Pět minut po startu za mnou přišel Arab v obleku, jestli by si mohl sednout vedle mě, jelikož seděl mezi dvěma lidmi a že to mezi nimi už dál nevydrží tak jsem řekl, že to chápu a ať si klidně sedne. V tuto chvíli jsem ještě netušil, že největší představení má teprve přijít. Po jídle jsem spokojeně zalehl, sklopil si sedačku, chvíli jsem snášel nelítostné kopance do zad od paní, které se to zřejmě nelíbilo, ale když se na ni zlověstně otočil můj (ač velmi slušný) arabský soused, u něhož se začínala projevovat alergie na české spolucestující, tak od té doby byl klid a čekal jsem opět na nějakou kulturní vložku v podaní českých komiků, která na sebe nenechala dlouho čekat.
Z chvilkového kómatu mě probral dusot směřující do zadní části letadla, dvě osoby o celkové váze 200kg se s něčím v ruce řítily dozadu za drobnější letuškou arabské národnosti, která nic netušíc roznášela kávu a dělaly "hody hody.." To mě okamžitě probudilo, chvíli jsem myslel, zda se mi to nezdá, ale když jsem zaměřil zmenšeniny pomlázek v jejich rukách a uvědomil si, co je za den, tak mě polilo horko. Než jsem stihnul vytáhnout fotoaparát a tento střet civilizací v téměř 11km nad zemí a na pár metrech čtverečních zdokumentovat, tak pánové byli rázně a okamžitě usazeni. Lynčování letušky se nekonalo, ale čekal jsem jestli to pan pilot neotočí a dotyční nebudou v Emirátech ukamenováni, což je taky takový hezký arabský zvyk. Ale tohle české hlavy neodradilo, jelikož se lynčovali poté mezi svými a následně několik cestujících chodilo po letadle s vajíčkama. A když paní sedící za mnou předala svému choti vajíčko se slovy: "Tak tady máš taky koledu..." tak jsem si říkal, že české hlavy se ve světě opravdu neztratí a jen tak někdo si na ně nepřijde.
Po divokém přistání, kdy to chvíli vypadalo, že budeme přistávat přímo u gatu, se samozřejmě ozval bouřlivý potlesk
který již beru jako neodmyslitelnou součást naší kultury.
