80 000 km na cestě kolem světa (Poučení z krizového vývoje)

Odpovědět
cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (chvíle před odletem)

Příspěvek od cocik »

Sorry za zpozdeni, uz sem zacnu hazet jednotlivy kapitoly...

(jinak zdravim z La Paz, to pristani na El Altu bylo hodne zajimavy, z toho nekolikasetmetrovyho srazu na konci runwaye jsem nemel moc dobrej pocit) :D


barnes
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 141
Registrován: 29. 12. 2011, 09:22
Oblíbené typy letadel: TU154 / B747
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (chvíle před odletem)

Příspěvek od barnes »

cocik píše:Sorry za zpozdeni, uz sem zacnu hazet jednotlivy kapitoly...

(jinak zdravim z La Paz, to pristani na El Altu bylo hodne zajimavy, z toho nekolikasetmetrovyho srazu na konci runwaye jsem nemel moc dobrej pocit) :D



No vzhledem k tomu, že se na stejném letišti budeme vyskytovat za měsíc, tak mne poznámka o "zajímavém přistání" uvádí poměrně v nejistotu :lolno:

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (chvíle před odletem)

Příspěvek od cocik »

Ze Šangaje do Prahy s civilizovanou aerolinkou

Obrázek

Je pátek, krátce před polednem. Kolegové se pomalu začínají připravovat na hromadný polední úprk do kantýny o šestadvacet pater níž, ale já si jich moc nevšímám, protože stojím před dveřmi výtahu a hypnotizuji displej. Mám přesně hodinu na to, abych dorazil domu, sbalil se a vyrazil na svůj zatím nejdelší cestovatelský výlet. Venku je překvapivě jasná obloha a nějakých devětadvacet stupňů ve stínu dává tušit, že léto přijde co nevidět. Přepínám se do režimu autopilota a nechám se unášet jednu stanici metrem, patnáct minut pěsky a dvaatřicet pater výtahem, protože jsem myšlenkami už na cestě. Překvapený čínský pes nechápe, jaktože jsem se doma objevil takhle brzo, ale narozdíl od českého kocoura není příliš vychcaný, takže nevyužívá situace a nedomáhá se mimořádného přídělu krmení případně procházky v parku.

Fajn, takže zabalit věci. Jeden fotobatoh s pár objektivy a elektronikou a jeden kufr velikosti příručáku – to mi musí na další měsíc cestování stačit. Minimalistická výstroj má svůj důvod – pokud bych někde nestíhal přestup nebo bych se (vycvičený z CDG a LHR) bál svěřit kufry zaměstnancům letiště, mohl bych se s trochou dobré vůle vejít do limitu pro příruční zavazadla. A pokud bych náhodou něco zapomněl, mám po cestě několik míst, kde se dá celkem rozumně nakupovat. Ale to už mi pípá budík, že je jedna hodina odpoledne, což znamená rychle zapnout zipy, vypadnout z bytu a požádat ochranku na recepci, aby mi zavolala taxíka. Po pár minutách zastavil před vstupní bránou mladý řidič, kterého rito na letiště evidentně potěšilo. Ještě trochu adrenalinu v podobě patnáctiminutového čekání před nadjezdem na dvoupatrovou dálnici, ale nakonec policisté uvolňují průjezd a cesta k letištnímu přivaděči je volná. Pokud všechno dobře dopadne, za měsíc se budu stejnou cestou vracet zpět...

PVG-SIN, SQ833, B777-300ER

Check-in Singapore Airlines na letišti v Šanghaji mám opravdu rád, protože kam až moje paměť sahá, nikdy jsem tam nemusel čekat déle než pár minut a ani dnešní den nebyl výjimkou. Jakmile jsem se přiblížil k prioritní uličce, hned mi pokynul agent od přepážky první třídy. Následoval dotaz, kam že letím, na což jsem odpověděl, že to bude trochu složitější, a předal mu itinerář RTW letenky. Můj routing ho evidentně pobavil, protože se s úsměvem zeptal, jestli mi stačí palubní vstupenky jenom do Prahy. No ještě aby nestačily, že... Coby pozornost aerolinek jsem k přání šťastné cesty kolem světa dostal i priority tag pro první třídu a zlatou visačku Solitaire. Radost z dobrého začátku cesty mi však trochu zkazila neuvěřitelná fronta na pasové kontrole (no dobře, ne zas tak neuvěřitelná, ale čekalo se dobrých dvacet minut). Do začátku boardingu bylo ještě něco přes hodinu, takže jsem se odebral do salónku dát si na dlouhou dobu poslední čínskou coca colu.

V lounge jsem ani nesledoval monitory, protože jsem předpokládal, že s linkou Singapore Airlines nebude žádný problém. Ve stanovený čas jsem se proto zvednul, sjel po eskalátorech dolů a došel pár kroků ke gatu z palubní vstupenky. Jenže co to – všude kolem stojí Korejci, což není zrovna typický národnostní profil cestujících do Singapuru. Pro jistotu se kouknu na displej a už to vidím – gate change a procházka na druhý konec letiště. V duchu se proklínám a přidávám do kroku, abych to stihnul, jenže po pár minutách chůze vidím za oknem přistávat něco, co vypadá jako „třístovka ER“ Singapore Airlines. Člověk nemusí být žádný Einstein, aby mu došlo, že rozhodně nebudeme odlétat včas. Na přestup jsem měl díkybohu dostatečnou rezervu, ale tahle událost jakoby předznamenala celou první část výletu...

Zpoždění evidentně rozhodilo i agenty u gatu, protože se ve snaze naboardovat letadlo co nejdříve vykašlali na nějaké řazení cestujících podle priority a brali to hezky po čínsku z neorganizovaného chumlu. Naštestí jsem měl ostré lokty, protože jsem seděl u nouzového východu hned na začátku economy class, kde je sice spousta místa a božský klid, ale s místem v binech se nedá počítat. Ještě rychlé přivítání s cabin crew a pak už jsem se jenom posadil a sledoval, kterak stewardi postrkují cestující, abychom odletěli co nejdřív. Nakonec z toho byla sekera nějakých pětačtyčicet minut, ale kapitán slíbil, že se pokusí alespoň dvacet minut dohnat.

Singapore Airlines normálně na tuhle krátkou linku nasazují Boeingy 777 v regionální konfiguraci, ale jednou denně se na ní otočí i dálkové letadlo a to byl právě důvod, proč jsem si let SQ833 zvolil. Singapurský 777-300ER totiž patří k tomu nejlepšímu, co v současné době létá kdekoliv na světě – ať již díky velkorysému prostoru ve všech cestovních třídách, skvělému IFE nebo kvalitě materiálů použitých v interiéru. A samozřejmě se nesmí zapomenout ani na špičkový servis. Pravda, večeře v podobě zapečeného kuřete se sýrem asi nevyhraje první cenu v žádné kulinářské soutěži, ale když si k tomu člověk přidá ještě skvělou zmrzlinu, nepočítaně nápojových servisů a tradiční nahřáté ručníky, dostane výsledek v podobě velmi příjemného a pohodového letu.

Jedinou větší výhradu bych ale měl k nabídce filmů v IFE. Na palubě byla sice maximální verze KrisWorldu s řádově stovkami hodin zábavy, ale nebýt výběru televizních programů a seriálů, mohl jsem se akorát tak dívat na závěs před sebou. Seznam filmů totiž připomínal beztvaré rozblemclé bezpohlavní absurdno, které sice mohlo zaujmout suchoprdného bankéře nebo upjatého Číňana, ale rozhodně ne normálního člověka, který nepije odstředěné mléko a dá si víc než jednu třetinku piva za večer. Z multikulturních úvah mě ale vytrhlo hlášení kapitána, že právě začínáme klesat k Singapuru. Ještě průlet tradičním pásmem turbulencí nad průlivem a už jsme mířili ke třetímu terminálu, kde již stál připravený Airbus 380 linky do Frankfurtu a New Yorku...

Obrázek
Check-in Singapore Airlines

Obrázek
Tak kam dneska poletíme?

Obrázek
Těch boarding passů je nějak moc

Obrázek
Na třetí kolej přijede zpožděný rychlík ze Singapurovic

Obrázek
Místa na nohy je víc než dost

Obrázek
Detail KrisWorldu

Obrázek
Večeře poprvé

Obrázek
Za chvíli budeme přistávat

Obrázek
Večerní nasvícení kabiny

SIN-FRA, SQ26, A380-800

Čas kolem půlnoci představuje v Singapuru tranzitní špičku, takže jsem se štěstím obsadil jedno z posledních volných míst v salónku KrisFlyer Gold a ještě vyřídil několik pracovních mailů, na které jsem v předcestovním shonu zapomněl. Z dalšího segmentu jsem měl trochu strach, protože poprvé poletím v A380 v ekonomické třídě. Naštěstí jsem si i tady předem zarezervoval sedačku u nouzového východu na začátku malé economy class sekce na horní palubě, ale tentokrát to byl spíš lístek do loterie, protože hned za uchem jsem měl sedačky s basinety pro infanty. V úvahu tak připadaly dvě varianty – buď bude let naprosto v pohodě, nebo půjde o bitvu decibelů mezi kojencem a kytarovým zesilovačem Paľa Habery...

Když jsem prošel rychlou bezpečnostní kontrolou a usadil se v čekárně před gatem, nechěl jsem věřit vlastním uším. Agenti právě oznamovali další zpoždění odletu, které mělo být opět kolem čtyřiceti minut, a to z důvodu čekání na cestující ze zpožděného letu z Bali. Reagoval jsem celkem odevzdaně a v duchu začal počítat, kolik že my zbyde času na přestup ve Frankfurtu a jak moc budu muset sprintovat. Bohužel čas příletu vycházel přesně mezi „poklusem to stihnu“ a „půjdu se rovnou přebookovat“, což mi na klidu nepřidalo. Každopádně to už začal boarding, a tak jsem mezi prvními vyšel na horní palubu, kde jsem se spokojeně usadil do pohodlné sedačky. Po dalších dvaceti minutách dorazila i ona skupinka zpožděných koupáků a k mému překvapení spadala minimálně polovina z nich do kategorie „zanedbaný přiopilý obtloustlý padesátiletý dědek z českého venkova, ze kterého na všechny strany táhl pivní smrad“. Naštěstí tito „krajané“ zmizeli kdesi vzadu, protože jsem opravdu neměl náladu na to poslouchat dvanát hodin opilecké řeči nebo hlasité chrápání.

Odlétali jsme se sekerou 45 minut a kapitán bohužel hlásil, že máme na trase velmi silný protivítr, takže nemůžeme počítat s tím, že by se podařilo nějaký čas dohnat. To znamená, že ve Frankfurtu budu mít na přestup necelou hodinu, takže všechno záleží na tom, ke kterému gatu dorazíme a odkud to pak poletí dál do Prahy. Chmurné úvahy jsem se rozhodl zahnat večeří v podobě hovězího s bramborovou kaší, těstovinového salátu a koláče s citrónovou polevou, která jakoby chtěla křičet do celého světa: „podívej se, Lufthanso, co se dá také jíst na cestě do Frankfurtu“. A konečně jsem se také mohl dozvědět výsledek své sedačkové loterie – na bulkheadu přes uličku sice cestoval infant, ale šlo o nesmírně disciplinovaného kojence, který se hlasitě projevoval snad jenom pět minut, než ho jeho máma uspala a byl klid. Rozhodl jsem se následovat jeho příkladu a také jsem si dal pár hodin spánku (pravda, trochu mi chyběly opěrky nohou, třeba ve stylu beanie bagů z nové premium economy Air New Zealand).

Vzbudil jsem se ráno chvíli před tím, než se servírovala snídaně. Musím se ale přiznat, že víc než míchaná vajíčka s klobásou a německý jogurt mě zajímala mapa, protože jsme právě přelétali střední Evropu. Představoval jsem si, kterak dole pod námi stojí nějaký český spotter a fotí náš přelet, ale z romantických úvah mě vytrhnul předpokládaný čas příletu. Tentokrát to bude hodně těsné, protože navíc sedím v zadní části dvoupatrového obra, takže se nedá počítat s tím, že budu první z letadla...

Obrázek
Čekání v salónku

Obrázek
Přesun ke gatu

Obrázek
Tak teda ještě počkáme, no

Obrázek
Horní paluba

Obrázek
Detail mé sedačky

Obrázek
Výhled na nouzový východ

Obrázek
Večeře podruhé

Obrázek
Snídaně

Obrázek
Klasické trasování

Obrázek
Za chvíli budeme přelétat nad Prahou

FRA-PRG, LH1392, A321

Dobrá, takže si znova vyzkouším oblíbenou sportovní disciplínu všech frequent flyerů – sprint napříč letištěm. Nejdřív hypnotizuji provoz na ploše, abychom se co nejdřív dostali ke gatu. Potom nekonečné minuty čekání na to, než připojí nástupní mosty. Další neskutečně dlouhé čekání, než konečně vystoupí lidé z business class a nás pustí horním východem ven. Tři, dva, jedna - start! Ostrým krokem se prodírám davem na nástupním mostu a koutkem oka zahlédnu na monitoru, že letadlo do Prahy odlétá z gatu A17. Teď bezpečnostní kontrola. Herdek, proč to těm lidem tak dlouho trvá. Rychle naházet notebook i iPad do přepravky, přidat tam foťák a pásek, na druhé straně rámu věci zase vrátit do batohu, a hurá do tunelu. Na výtah nemá smysl čekat, poběžím radši po schodech. Nebudu to zbytečně protahovat – s jazykem na vestě jsem dorazil ke gatu A17, kde samozřejmě nikdo nebyl, na monitoru vedle svítila změna na A24 a když jsem s posledními zbytky sil doběhl k A24, zjistil jsem, že boarding ještě nezačal, protože budeme mít přibližně půl hodiny zpozdění. Tak tomu se říkají smíšené pocity...

Samotný krátký skok z Frankfurtu do Prahy není potřeba nijak obšírně popisovat. Na krátkých tratích je Lufthansa vynikající a navíc patřím k lidem, kterým se nový interiér Airbusů s tenkými sedačkami opravdu líbí. Při pojíždění na start jsem navíc zahlédl Dreamliner ANA, který do Frankfurtu pravidelně létá z Tokia, a tak jedinou vadou na kráse posledního segmentu byla zdravá strava v podobě muesli s jogurtem. Přiznám se, že jediný důvod, proč jsem si takovou snídani dal, byla čistá zvědavost z balení ve stylu Receptáře Přemka Podlahy, kde nechyběla skládací lžíce a vkusná modrá plasová mistička. Naštěstí jsem přežil bez následků, protože mě nepotkala žádná střevní příhoda ani jsem neobrostl zdravým zeleným ekologickým listím. Po pětatřiceti minutách ve vzduchu jsme dosedli na runway ruzyňského letiště a první část cesty kolem světa byla úspěšně za mnou.

Obrázek
Dreamliner na ploše ve Frankfurtu

Obrázek
Náš odletový gate

Obrázek
Tenké regionální sedačky Lufthansy

Obrázek
Odlet z Frankfurtu

Obrázek
Snídaně "udělej si sám"


Ještě vám dlužím malé zhodnocení. Troufám si tvrdit, že v economy class neexistuje pohodlnější dvojkombinace než exit row v 777-300ER a A380 Singapore Airlines. Stejně tak Lufthansa patří v letech po Evropě k naprosté špičce. Teoreticky bych se teď měl radovat, že jsem konečně objevil ten nejlepší způsob dopravy z Šanghaje do Prahy, ale opak je bohužel pravdou. Tu neuvěřitelnou depresi, když jsem po šesti hodinách letu vystoupil v Singapuru a zjistil, že to mám do Prahy ještě dál, než když jsem vylétal z Číny, tu bych opravdu nikomu nepřál. Jenže jak praví klasik, někdo prostě musí tyhle slepé uličky prozkoumat, aby mohl nakonec říct: „Tak tudy opravdu ne, přátelé!“

Zatím proletěno km: 14 487
Nálada: Poměrně pozitivní, těším se na česká jídla
Zadek: V pohodě
Naposledy upravil(a) cocik dne 16. 09. 2012, 07:54, celkem upraveno 3 x.

hafi
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1805
Registrován: 20. 09. 2007, 17:47
Pohlaví: muž
Bydliště: bejvávalo YVR
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od hafi »

dočteno, pěkné, jen jakobych to někde už slyšel :wink:

a (ne proto, že jsem detailista, ale protože myslím, že jsi detailista ty) jen překlep, co jsem postřehnul:
Samotný krátká skok...

Fapive
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 43
Registrován: 27. 02. 2012, 14:08
Pohlaví: muž
Bydliště: lkpr
Kontaktovat uživatele:
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od Fapive »

Už jsem si říkal , že se začátku ani nedočkám a konečně je to tady :) .
Moc příjemné čtení , přeju hodně štěstí na dalších segmentech cesty , hlavně pak v zajímavějších destinacích než PRG a FRA .
Myslím , že by možná bylo dobré udělat anketu o nejlepší trip report tohoto roku hned po konci této cesty. Pak už asi stejně nebude co řešit :D .


cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od cocik »

Bude to jeste hodne zajimavy, zatim mam naladu jako na houpacce. Vcera v noci jsem byl tak znicenej, ze jsem se chtel na vsechno vykaslat, ale dnesni vyhlidkovej let pres Andy byl naprosto uzasnej. Jo a (znova) zkrachoval Aerosur, takze jsem si musel koupit druhou letenku s BoA, coz je takovej bolivijskej mix CSA a Ceskych drah :D

Junglista
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 68
Registrován: 30. 08. 2011, 19:51
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od Junglista »

cocik píše:Jo a (znova) zkrachoval Aerosur, takze jsem si musel koupit druhou letenku s BoA, coz je takovej bolivijskej mix CSA a Ceskych drah :D


Na to se dá říct jenom jedno: Ty vole... :lol:

Marr3wk
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 123
Registrován: 11. 05. 2012, 09:24
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od Marr3wk »

Paráda, ať už je tu další část. :) Myslím, že náladometr a ukazatel stavu zadnice jsou dalšími průkopnickými vychytávkami v oboru psaní trip reportů. :biggrin:

kuba.biker
Autor nejlepších fotografií v trip reportu 2011
Autor nejlepších fotografií v trip reportu 2011
Příspěvky: 2109
Registrován: 16. 06. 2007, 10:14
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od kuba.biker »

Nějak podezřele poklidná cesta! Čekal jsem, že bude nějaký rozeřvaný infant, nebo slintající Číňan - a ono nic! :angel:
Už se těším na tu Death Road, to myslím bude na zadnici větší nápor než ultratenké Recaro na palubě Luftwaffe... :wink:

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od cocik »

Death Road me ceka zejtra, dneska jsem se horko tezko vyskrabal na jednu petitisicovku. Toho kysliku tam opravdu moc nebylo :D

Obrázek

pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2207
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od pavelpmi »

Kyslíku je pořád +- stejně. :wink:

beedat
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 142
Registrován: 10. 08. 2009, 23:26
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od beedat »

Když jsem viděl ten routing přes FRA, tak jsem znovu čekal let s hladoletem Lufthansy, ale tohle byla jiná liga :lol:

jife
Autor nejlepších fotografií v trip reportu 2012
Autor nejlepších fotografií v trip reportu 2012
Příspěvky: 330
Registrován: 27. 03. 2010, 11:07
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (chvíle před odletem)

Příspěvek od jife »

cocik píše:Sorry za zpozdeni, uz sem zacnu hazet jednotlivy kapitoly...


No už jsem si říkal, jestli Tě náhodou čaj popíjený v Klubu cestovatelů nezbavil chuti k psaní reportů a ejhle, ono to má úplně jiné účinky. Čtu-li dobře tak, vidím samé zpoždění v podání SQ, slabší nabídka filmů v IFE a pak v dalším odstavci přichází dokonce toto:

cocik píše:Na krátkých tratích je Lufthansa vynikající a navíc patřím k lidem, kterým se nový interiér Airbusů s tenkými sedačkami opravdu líbí.


Nevařil Ti ten čaj někdo z LH?

cocik píše:Vcera v noci jsem byl tak znicenej, ze jsem se chtel na vsechno vykaslat, ale dnesni vyhlidkovej let pres Andy byl naprosto uzasnej.


Klííííd vždyť jsi teprve na počátku... Ty Andy jsou naprosto parádní v tom s Tebou naprosto souhlasím. Z mého pohledu asi nejkrásnější výhledy, co jsem z letadla viděl, tedy pokud pominu výhledy z hydroplánu v prostředí Malediv. Snad se někdy sám dokopu k tomu, abych je také přihodil na Rajce.net. Ochutnal jsi v odletovém terminálu SCL produkty místní pekárny či cukrárny?

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1689
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od cocik »

Tak jsem uspesne prezil Death Road. To slovo "prezil" je na miste, protoze to bylo celkem peklo, jedna z nejvic nebezpecnejch veci, ktery jsem v zivote zazil. Jet na horskym kole skoro ctyricet kilometru po uzky kamenity ceste bez svodidel s kilometrovou propasti na jedny strane neni zadna sranda...
Obrázek

Gerrard
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 73
Registrován: 05. 12. 2010, 23:28
Stav: Offline

Re: 80 000 km na cestě kolem světa (odlet ze Šanghaje)

Příspěvek od Gerrard »

cocik píše:Tak jsem uspesne prezil Death Road. To slovo "prezil" je na miste, protoze to bylo celkem peklo, jedna z nejvic nebezpecnejch veci, ktery jsem v zivote zazil.


Kdo chce kam, pomozme mu tam. :D Těším se na další příspěvky! :thumbup:


Odpovědět