Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. Část druhá DC

walt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 12
Registrován: 29. 08. 2012, 16:17
Status: Offline

Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. Část druhá DC

Příspěvekod walt » 30. 08. 2012, 20:21

Za příbuznými přes velkou louží po čtvrté. (DC, Severní Karolína, NYC) 

Po dlouhé době od návratu jsem se konečně dostal k sepsání svého prvního trip reportu.
I když se jedná o cestu do turisticky dobře známých destinací, tak jsem se rozhodl pro maximalistickou variantu, která bude podle aktuálních předpokladů rozdělena na čtyři části:
 
    1. Cesta za louži a to, co jí předcházelo
    2. Ve vyprahlém Washingtonu
    3. Zkazky ze života a výletů v Severní Karolíně
    4. Rychlonávštěva města, které nikdy nespí a cesta zpět do starého světa.
 
Část první
Cesta za louži a to, co jí předcházelo

Již průběhu loňského roku bylo naplánováno, že letos se vydáme na návštěvu příbuzných za velkou louži. V původních představách jsem plánoval, že by bylo pěkné absolvovat jednu z cest Airbusem A380 a jednu Boeingem 787.
Ovšem již průběh zařazování Dreamlineru do provozu a zpoždění dodávek pro United Airlines naznačoval, že tento plán se letos neuskuteční.
 
Protože od poslední návštěvy se příbuzní přestěhovali do Severní Karolíny, tak byly jako nejbližší města s rozumnými cenami vybrány Atlanta a ve Washington. DC se jevilo jako výrazně lepší možnost. Ceny do Atlanty nebyly až zase tak slavné a DC je přeci jen zajímavější destinace.
Bylo tedy domluveno, že si příbuzní udělají výlet do DC, vyzvednou nás na letišti a následně pojedeme do autem do Severní Karolíny.
Cesta tam tedy byla vyřešena. Zbývalo vyřešit cestu zpět. V úvahu připadala cesta vlakem, jednosměrné půjčení auta, nebo letadlo.
Když už letadlo, nebyl přece důvod vracet se přes DC, proto do plánu přibývá new York.
 
Termín je poměrně pevně stanoven, takže jak se blíží začíná sledování cen a vyhodnocování nejlepšího okamžiku pro zakoupení.
Možnosti jsou v zásadě dvě buď dostat všechny lety, včetně vnitrostátního přeletu z Greensboro (GSO) do New Yorku na jednu letenku, nebo přelet řešit separátně.
Protože let do NYC z Greensboro v našem termínu nabízela pouze Delta (lety US Airways skončily v rámci výměny slotů na DCA a LGA o dva dny dříve), jeví se jako jedinou možností Skyteam.
Dlouho to tak vypadá, že nejlepší cenu nabídne KLM i s vnitrostátním letem, ale jako lusknutím prstu jsou dobré ceny pryč a hledání začíná na novo.
Výrazně nejlepší se ukazuje Air France se zpátečním letem z Bostonu, což by sice znamenalo vypustit NYC, ale nabízel se za mírný příplatek let na horní palubě Boeingu 747.

Ceny na trase PRG – IAD a NYC – PRG nakonec poklesly na rozumnou úroveň a tak nastal den bookování. Vždy mě fascinuje, jak je možné, že jednotlivé světové bookovací servery jsou schopny najít naprosto rozdílné tarify, routingy a u multicity letenek i ceny s rozdíly řádech desítek procent.
Zároveň jsem zjistil, že české servery nejsou většinou schopny ani najít více, než dva lety (bílý pták se žlutým zobákem), nebo ani vůbec multicity nenabízejí (žlutý pán).
Nejlepší se ukazuje americká Expedia s nabídkou Lufthansy s jedním letem s A380. Než projdeme bookovací proces a narazíme na to, že karta kterou chceme zaplatit nemá dostatečný limit a tarif je pryč. Přesto z toho pro nás vyplynulo něco dobrého, ale k tomu později.
Pokus druhý je na německé Expedii s Lufthansou a Swissem, který bohužel končí taktéž neúspěšné.
Následuje pokus třetí, zavítáme na Britské ostrovy na stránky Ebookers.com
Cena jen o málo vyšší než u Expedie a nepřeberné množství letů k výběru. Tak tedy moje čtvrtá cesta přes Atlantik bude po čtvrté na palubě British Airways. Ještě chvíli uvažujeme jaké lety si vybereme, rozhodujeme se mezi posledním letem Brititsh a American Airlines z New Yorku. Vybíráme 747 British Airways.
Platba proběhne bez problémů, takže se pro srovnání dívám na stránky BA, abych porovnal cenu tam. Je téměř dvojnásobná.
Lety přes louži jsou vyřešeny, zbývá dokoupit vnitrostátní let. Logisticky nejsnažší variantou by bylo letět z GSO na LGA. Let operuje Delta několikrát za den za cca 130 dolarů + poplatek za zavazadlo. Ceny se neměnily, akce nepřicházely. Další variantou je letět z RDU. Zde si konkuruje Delta, American a JetBlue. Všichni za 100 USD. Stejně jako u letu s GSO je cenově naprosto (asi pětinásobně) mimo United, který ještě navíc létá na EWR. Asi konkurují něčím jiným, než cenou...
Výběr je tedy jasný, pouze jedna aerolinka má v USA 4 hvězdičky a pyšní se tím, že chce vrátit lidskost do cestování vzduchem. Je to JetBlue, původně low cost, který je pořád nejlevnější, protože má na rozdíl od ostatních zavazadla zdarma a nabízí nejlepší palubní služby. Letenky jde navíc zaplatit Paypalem a za výběr míst nic nechtějí...
 
Letecká část je tedy zajištěna. V původním plánu bylo i pár dní u moře. Jasnou volbou byla Virgina Beach, hned vedle přístavu amerického námořnictva Norfolk.
Bohužel byla tato část z důvodu překvapivě vysoké finanční a časové náročnosti vypuštěna.
Nyní zbývalo zajistit hotely. Expedia nám sama od sebe, i když se booking letu u nich nezdařil zaslala nabídku, že když se zaregistrujeme, tak dostaneme slevu 10% na objednávku ubytování. To se ve chvíli, když plánujete koupit, ne zrovna levné ubytování hodí.
Při výběru ubytování v New Yorku si chvíli pohráváme s možností koupit zajíce v pytli přes Hotwire, ale nakonec uděláme tržbu Expedii a kupujeme pokoj v hotelu Country Inn Long Island City, který tu už někdo v nějakém trip reportu doporučoval.
Ve Washingtonu strávíme delší dobu, proto kupón na slevu aplikujeme zde. Rozhodujeme se mezi Arlingtonem a Alexandrií. Koordinujeme vše s příbuznými. Vybíráme Holiday Inn Rosslyn v Arlingtonu a děláme dobře. Ještě jsme se rozhodovali, jestli si připlatit za snídani, ale teta říkala, že snídaně v amerických hotelech za moc nestojí a že se případně podíváme a rozhodneme na místě. Měl jsem velké pochyby o tom, jestli jsou snídaně v amerických hotelech tak mizerné, nebo už jsou naši příbuzní tak zhýčkaní. Nekoupení snídaně se nakonec ukázalo jako dobré rozhodnutí, ale k tomu až později.
 
Zbývá tedy sestavit plán toho, co navštívíme. Teta žádá v kanceláři jejich kongresmana, nebo senátora? no prostě takového staršího bělovlasého pána z nějakého volebního okrsku Severní Karolíny o vstupy do Pentagonu, Bílého domu, Capitolu, knihovny Kongresu a do Bureau of Engraving and Printing.
Bílý dům je zamítnut a Bureau of Engraving and Printing bohužel také.
Následuje sestavení plánu na pět dní ve Washingtonu. Plán byl dokonalý. Mohl ho zničit jen a pouze lidský faktor.
 
Právě v den odletu měl můj bratr narozeniny, tak jsem volal do BA, jestli je možné u nich objednat dort, nebo něco takového. Odpovědí je, že tuto službu nenabízejí, ale že to napíše do poznámky, a pokud bude mít posádka možnost, tak něco připraví.
Hned tady prozradím, že asi neměla. Nechci spekulovat, jestli to bylo tím, že se posádce nechtělo, nebo operátorka nic nezapsala, ale nebylo nic…
 
Chápu, že někteří už jsou nedočkaví, až se dočtou k letecké části, tak pojďme na to.
 
Let BA863 PRG – LHR Airbus A320-200 reg: G-EUUF load factor 98%
Některé věci jsou pro některé členy naší grupy řekněme nepochopitelné. Jendou z nich je to, že na letišti není potřeba být dvě hodiny předem. Tak tedy vyrážíme z Roztok kolem půl dvanácté a odlet máme ve dvě. Na letišti předáváme dědovi auto a jdeme se odbavit. Online check in máme hotový, místa vybrána, takže nás čekají dvě hodiny plácání se po letišti.
Jdeme odevzdat zavazadla, v tu k odbavovací přepážce první třídy British Airways (ne neletíme první třídou, jen bylo volno a slečna se nudila tak nás vzala) přiběhne zmatená paní s palubní vstupenkou Wizz Airu a na něco se ptá ohledně zavazadel a příručáků. Slečna se jí snaží nějak poradit, ale nakonec jí odesílá k přepážce Wizz Airu s tím že tady je, a na to dává důraz, British Airways. V tu chvíli tomu ještě nevěnuji nějakou velkou pozornost.
Následuje bloumání po letišti. S překvapením zjišťuji že KFC, ve kterém jsme kdysi projedli poukázky za 800 korun za zpožděný let ČSA, už na letišti není.
Další překvapivou věcí je půl litr Plzně za 30, což je nejen na letiště velice slušná cena.
Když nastane čas přesuneme se ke kontrole a jsme tak téměř na konci fronty na nástup do letadla. Přímo před námi je černoška s britským pasem, ze kterého kouká boarding pass, no hádejte koho, Wizz Airu.
Had pomalu postupuje a já si říkám, že dneska je asi se zákazníky Wizz Airu něco špatně. Všude na cedulích je British Airways, za sklem stojí letadlo British Airways, ale ona sebevědomě postupuje dále. Když černoška dojde na řadu, setká se tam se slečnou která nám odbavovala zavazadla. Když vezme do ruky pas otevře ho chvíli kouká a pak vysloví asi její oblíbené, ale tady je British Airways, vy letíte s Wizz Airem… Černoška chvíli nevěřícně kouká, ale nakonec bez protestů odchází.
Po tom, jestli let do Lutonu odlétal z brány A3 dříve, nebo později než náš let, jsem raději nepátral.
 
Nastupujeme tedy Airbusu A320, kde jsou ty doby slávy, když tuto linku létala 767, ale také na druhou stranu pouze dvakrát za den.
Usazujeme se na sedadlech v páté a šesté řadě. V páté řadě jsou ještě Club Europe sedadla, neboli klasická sedadla s jakousi prapodivnou úzkou věcí mezi nimi. Servis v této řadě byl už ovšem značně ekonomický. Vzlet byl z dráhy 30, zrovna jsme míjeli přistávajícího tripla Emirates a pak byla řada na nás. Let klidný po většinu času letíme 33000 stopách. Servis byl věru neobvykle ekonomický. Jídlo byla malá sušenka, kterou mi ještě pro jistotu zapomněli dát. Při žádosti o pivo mi jako obvykle nabízejí Grolsch a Heineken, jako kdyby London Pride nepovažovali vůbec za pivo. Ale na vyžádání ho dostanu. Oblačnost je nízko, takže není na co koukat. Pouze při obvyklých kolečkách nad Londýnem (byly tři, tady se musí propálit paliva) vyhlížím jak se město změnilo a kde jsou Olympijská sportoviště. Při přibližování je nám oznámeno, že budeme vystupovat na plochu a pojedeme autobusem. Je to zřejmě běžný postup u malých letadel BA na terminálu 3, ale při času na přestup lehce pod dvě hodiny, to některým členům naší skupiny na klidu moc nepřidalo.
Ještě před přistáním si jdu dozadu na záchod a napočítám pouhá tři volná místa.
Navíc náš následující let byl posledním letem do DC ten den. Na druhou stranu, loni zvládla babička s dědou přestup z pětky na trojku za ještě kratší dobu včetně hodně přísné prohlídky před letem American Airlines.
Přistáváme tedy poměrně tvrdě na dráhu letiště Heathrow. Po menší projížďce po ploše se ukazuje jedna z výhod cestování Businessem s BA. Několik cestujících z přední části letadla má autobus pro sebe…
Náš autobus odjíždí krátce poté a následuje šok. Na terminálu tři jsem nikdy nebyl, ale překvapilo mě, že vypadá vcelku moderně a hlavně, že tam téměř nikdo není.
Podle značek se tedy přesouváme k autobusům, kde čeká pouze několik lidí, včetně těch z businessu z našeho letadla. Poté, co autobus dorazí, ještě dlouho čeká, aby se alespoň trochu naplnil. Po jízdě kolem několika A380 Singapore Airlines a Qantas, které jsem při poslední návštěvě marně vyhlížel a dnes jsou naprosto běžným strojem zajíždíme do bludiště tunelů.
Pak následuje dobře známý terminál 5, který je sice plnější, než trojka, ale opět nijak hrozivě.
Kontrola dokladů proběhne celkem rychle, následuje přesun k osobní prohlídce, která byla posledně hodně tvrdá a pomalá. Tentokrát nás posílají do zadní části, kde nikdo není. Bezpečáci, kteří mi podle hábitů a turbanů připadají jako větší bezpečností hrozba než já nijak nezdržují. Sundat boty nechtějí, pásek také ne a za minutu jsme všichni hotoví. Jen tu stále probíhá tradiční rituál zabavování malé lahvičky vína z předchozího letu…
U našeho letu již svítí, že odlétáme z loni otevřeného „prstu“ 5C, takže po rychlém zkouknoutí pár obchodů následuje přesun vláčkem dvě zastávky až na konečnou.
Musím říct, že ve srovnání s poslední návštěvou, i hrozivými historkami některých cestovatelů, tentokrát naprostá pohoda. Skoro jako přestupovat v Praze…
 
Let BA293 LHR – IAD Boeing 777-200 reg. G-ZZZC load factor v economy 100%
 
V prstu 5C taktéž není nijak živo. Do letadla nastupujeme pár desítek metrů od místa, kde jsme vystoupili z předchozího a pak procestovali půlku letiště.
Již několik dní před odletem jsem se díval do Manage my booking jaká nám byla přidělena sedadla. Zaujala mě jedna věc economy začínala řadou 21. Taková konfigurace nebyla ani na stránkách BA, ani Seat guru. Podle map by řada 21 měla být v premium economy… Vybírám tedy řadu 21, dle mapky u bulkheadu a řadu 22.
S takto vytištěnými boarding pasy postupujeme ke kontrole. Tam se nikdo nezasekává, ani naše palubní vstupenky nikoho nevzrušují. Stejně tak při vstupu na palubu letadla.
Procházíme dozadu a nalézáme naše sedadla. Jsou opravdu v economy a jsou to sedadla u přepážky a bez okna, přesně jak bylo psáno na Seat guru u sedadel řad s číslem o pět více. Usedám tedy pozoruji jak se letadlo, tedy alespoň u nás vzadu do posledního místečka plní.
Najednou si všimnu nápisu na přepážce přede mnou. G-ZZZC. Hned si vybavuji co to znamená, patnáctý vyrobený Boeing 777 typu 200 (nikoliv ER) vyroben v roce 1995, první tripl dodaný British Airways a dodnes létající pod stejnou registrací pro stejnou společnost. V letech 1996 a 1997 byly k BA dodány ještě dvě 777 vyrobené dříve, než tento kus, které nejspíše sloužily u Boeingu jako testovací.
Z toho vyplývají tři věci. Za prvé plán shlédnout během letu Mission Imposible 4 padá, za druhé mám nový (pod)typ do sbírky a za třetí to znamená, že BA už minimálně několik dní před odletem věděli, že poletí buď tento, nebo předpokládám jeden ze tří klasických dvoustovkových triplů, které pravděpodobně mají jinak očíslovaná sedadla, než zbytek flotily.
Trochu s obavami hledám pod opěrkou obrazovku. S použitím větší než malé síly se mi jí podaří vytáhnout a nastavit do polohy, aby se nehýbala a já na ní viděl. Není sice nijak extra velká a rozsah úhlů, ze kterých je na ní vidět je nízký, ale na rok 1995 je zázrak, že tam vůbec nějaká je. Na mé obrazovce chybí zadní kryt a tudíž vykukují drátky a deska s plošnými spoji, ale funguje po celý let.
Před námi si na start sedá steward s italskou vlaječkou u jmenovky, prohodíme pár slov a relativně rychle jsme ve vzduchu. Let je opět klidný, můj bratr si díky letu na západ prodlužuje narozeniny, ale posádka nic nečiní.
K jídlu je klasický výběr kuře, nebo pasta (sakra kdy já si konečně vzpomenu a objednám si košer jídlo). Volím pastu, nebyla to asi horší varianta. Dostanu ukrutně horké nudle v celkem dobré smetanové omáčce, polevě, nebo jak tomu Italové říkají.
Houska byla, máslo dobře roztiratelné.
U piva se opakuje stejná situace jako u předchozího letu. Heineken or Grolsch? London Pride jen na vyžádání. Dobře řeknu si steward je Ital. Úplně stejné je to i o pár hodin později, když si jdu dozadu do kuchyňky k jinému stewardovi. Vážně, nevíte někdo, co za tím je? Je to vůbec pivo, nebo si ho schovávají jenom pro Brity?

Asi půl hodinky po vzletu je spuštěn obstarožní zábavní systém s tuším 18 kanály běžícími dokola. MI4 tam opravdu není, jako první si dám Johna Cartera (hrozná blbost), potom Tohle je válka (Reese Witerspoon to pořád sekne) a nedokoukám Cestu na tajuplný ostrov. Ještě se z krátkého dokumentu dozvím, jak bojovali dánské čističky (nebo snad pračky?) uniforem s nacisty, dávaly jim do nich blechy… Odvážná to činnost.
Najít s prostorem na nohy u naší řady pohodlnou polohu, nebylo nijak složité. Vystřídal jsem jich několik. Nakonec jsem si oblíbil dát si nohy na tu část nouzového východu, kde je schovaná klouzačka popíjet u toho pivo a sledovat film. Když jsem ovšem asi po dvou hodinách nohy sundal a dal na zem, tak se mi najednou zdálo, že z fukaru na stěně fouká velmi horký vzduch a to jsem si byl jistý, že by měl foukat studený. Ověřil jsem to rukou, potom jsem si sáhnul na nohy a už jsem si od té doby dával pozor, kam si nohy odkládám. Když jsem přepnul na mapu, spatřil jsem že bychom měli být na západ od New Yorku, zvedl jsem se a došel jsem se k okýnku a stal se ze mě ten vyvrhel, který jako jediný v celém zatemněném letadle otevře zástěrku a podívá se ven. Zmaten z časových posunů jsem ani netušil, jestli bude venku ještě světlo, ale raději jsem otevíral pomalu, aby malé dítko v první řadě uprostřed, které na mě koukalo nezačalo řvát. Světlo bylo. Poprvé jsem spatřil Manhattan, Central Park, jen ty mrakouše byly nějaké malé. Krátce po mě vystartovala i sestřička a začalo focení. Mimochodem v první řadě uprostřed je výrazně méně místa než u „okének“.

Tentokrát se na rozdíl od posledně nevyplňuje papírek pro každou osobu, ale pouze jedno celní prohlášení pro celou skupinu. Informace dříve vyplňované si úřady vytáhnou z ESTY, jaký to pokrok…
Na přistání jsme šli ještě za světla, dal jsem se do řeči se stewardem, který seděl proti nám (posádka byla převážně mužská). Ptal jsem se ho jestli je Ital, nebo Američan. Říkal, že se narodil v Austrálii a žije v Itálii, kde má malé dítě. Po tomhle letu ho čekaly dva dny v DC a jestli mě paměť neklame, tak poté zpátky do Londýna a pak San Diego, Newark, Bangkok a nakonec 5 dní volna doma v Itálii a znovu do práce.
Na Dullesovo letiště přistáváme hladce bez jakéhokoliv kroužení kolem. Prostě jak si potvrdím později, letiště, kde chcípnul pes. Výstup z letadla trvá poměrně krátce. Vedle nás stojí další 777 BA a vedle ní ní A340 Virginu. Jinak se tu nic moc neděje. Jsme nasměrování o patro níže, kde na nás čeká honosně nazvaný mobile lounge, neboli pojízdný salonek. Prakticky se jedná o křížence autobusu s vysokozdvižným vozíkem. Nejprve se vozítko vedle nás sníží a odjede a následně si tuto ojedinělou atrakci užijeme i my. Nevím o žádném jiném letišti na světě, které by něco podobného provozovalo.
V minulosti byl tento systém používán pro dopravu po letišti a možná i výstupy přímo z letadla do salonku. Dnes je menší množství používáno pro dopravu cestujících do budovy mezinárodních příletů. Během jízdy není na ploše žádný pohyb. Když nás obluda vyplivne ven, jdeme směrem k vstupní kontrole.

Jsme poslední let z Evropy toho dne, takže jsou otevřené již jen tři, nebo čtyři přepážky. Vzhledem k tomu, že někteří členové musí nutně na záchod, tak se dostaneme na konec fronty a pomalu postupujeme. Hada z provazů za chvíli oběhne posádka našeho letu, ovšem, což mě velmi šokuje, nikdo se jí nevěnuje. Posádka tak čeká stejně, jako ostatní cestující, sice v jiné, ale ve frontě, až budou vpuštěni do země. Když se dostaneme na řadu, jdeme jako obvykle všichni najednou. První otázka, co se jedete dělat, druhá, po kolikáté tu jste. Potom prst fotka, další. Za dvě minuty jsme vpuštěni do země. S bagáží jdeme k celníkům. Všímám si, že německy mluvící cestující před námi mají na na celním prohlášení napsáno písmenko B a celník si je odchytává a odvádí k jedné z přepážek označené písmeny A, B a C pravděpodobně k hloubkové kontrole dovozu nebezpečných věcí do USA.
My na celním prohlášení nemáme nic, tak jdeme bez zdržení dále vstříc zemi velkých (a překvapivě neuvěřitelně často bílých a stříbrných) aut, motorů, silnic, budov, jídla a mnoha dalšího. Potkáváme se s tetou a jdeme ven. Za dobu, než jsme prošli letištěm s halou od slavného Eera Saarinena se setmělo a tak tedy již za tmy míříme směr Washington, nebo spíše dnes Arlington ve Virginii.

Konec první části.
Naposledy upravil(a) walt dne 14. 09. 2012, 22:42, celkem upraveno 1 x.


Junglista
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 68
Registrován: 30. 08. 2011, 19:51
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod Junglista » 30. 08. 2012, 22:54

Výbornej začátek, dobře se to čte a nenudil sem se ani na vteřinu. Těšim se na pokračování :wink:

Airbus380
Nejlepší autor trip reportů 2015
Nejlepší autor trip reportů 2015
Příspěvky: 1517
Registrován: 13. 06. 2010, 12:33
Oblíbené typy letadel: Let 410, 346, 747
Pohlaví: muž
Bydliště: Provodín
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod Airbus380 » 31. 08. 2012, 00:53

Junglista píše:Výbornej začátek, dobře se to čte a nenudil sem se ani na vteřinu. Těšim se na pokračování :wink:


Přesně tak, souhlasím :thumbup: Jen fotky, nebyly by? ;)

jonapet
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 272
Registrován: 22. 08. 2011, 08:52
Oblíbené typy letadel: ATR 42
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha & Ostrava, ČR
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod jonapet » 31. 08. 2012, 06:14

walt píše: kupujeme pokoj v hotelu Country Inn Long Island City, který tu už někdo v nějakém trip reportu doporučoval.


To jsem byl já tady :D Doufám, že jste byli spokojeni...

firefly
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 531
Registrován: 17. 06. 2009, 20:15
Pohlaví: žena
Bydliště: PRG
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod firefly » 31. 08. 2012, 12:40

Přidávám se s pochvalou :thumbup: :thumbup: :thumbup: , fakt se to moc pěkně čte a těším se na pokračování! :clap:


MarekT
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 98
Registrován: 13. 11. 2011, 09:45
Oblíbené typy letadel: B738, A380, A320, B744, A321
Pohlaví: muž
Bydliště: KLV
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod MarekT » 31. 08. 2012, 13:47

Pěkné. Moc dobře se to čte 8). Také se těším na pokračování :biggrin:

outlier
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 350
Registrován: 20. 09. 2007, 18:02
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod outlier » 31. 08. 2012, 14:17

Mě to naopak přijde trochu rozvleklý, dalo by se to trochu proškrtat.

walt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 12
Registrován: 29. 08. 2012, 16:17
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod walt » 31. 08. 2012, 15:26

jonapet píše:
walt píše: kupujeme pokoj v hotelu Country Inn Long Island City, který tu už někdo v nějakém trip reportu doporučoval.


To jsem byl já tady :D Doufám, že jste byli spokojeni...

Tak tímto děkuji inspiraci. Není nad reference od zkušených:). Spokojeni jsme byli. Hotel to byl sice dražší a nižší kategorie, než v DC, ale mnoho času jsme tam nestrávili a je to potřeba brát tak, že New York je drahé město.

Nebyl jsem hlavním fotografem naší výpravy, ale nějaké fotky by mohly být, pokud přijdu na to, jak se sem vkládají a najdu něco použitelného...

Pokud se někomu zdá, že je tu příliš málo letadel a mnoho komentářů kolem, tak doporučuji rovnou přeskočit plánovaný třetí díl, protože tam toho o létání bude pomálu. I tak se domnívám, že zážitky z na první pohled obyčejných, přesto zajímavých míst, kam zase tolik turistů nezavítá mohou být pro někoho zajímavé.

pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2067
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod pavelpmi » 01. 09. 2012, 11:59

Správný vstup na fórum, vítej! Přidej nějakou fotku a pokračuj!

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4633
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Bydliště: Honolulu
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod Globik » 01. 09. 2012, 13:30

Paráda! :thumbup: :clap:
Pár poznámek a dotazů:
- Kde se dá na PRG koupit pivo za 3 pětky?
- Turbany nosí sikhové, ti jsou velmi mírumilovní, nikoli nebezpeční.
- Srandovní autobusy (mobile lounge) se kromě mezinárodních příletů používají i pro dopravu mezi terminály a to přesto, že mezi nimi od nedávna jezdí i podzemní vláček.
- Měli jste štěstí, že jste přistáli v době, kdy na IAD chcípl pes. Obvykle tomu tak není.
- Když čtu o písmenech A, B, C, otevírá se mi kudla v kapse. Je to banda buzerantů (gayové prominou)! Jednou mě to stálo několik hodin života a mě a moji ženu spoustu nervů.
- Už stojí na Rosslynu nová budova vstupu do metra?
P.S: žil jsem do listopadu 2011 15 minut pěšky od Tvého hotelu :D

Wheelbow
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 30
Registrován: 30. 09. 2009, 16:51
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod Wheelbow » 01. 09. 2012, 14:21

Globik píše:- Kde se dá na PRG koupit pivo za 3 pětky?


Plzen 0,5 l za 26 kc v Bille na terminalu 2. Vevnitr stoji Plzen 0.5 l 50 kc(mozna ze uz stoji vic) a tocene pivo stoji mnohem vic.
Edit: Teda pokud autor nenasel nejake specialni duty free nebo bar :wink:
Tim "vevnitr" jsem samozrejme myslel duty free. Jak bylo napsano hned na zacatku je to maximalisticke a autor ten trip popsal velmi detailne. Ale pekne se to cte :thumbup:

walt
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 12
Registrován: 29. 08. 2012, 16:17
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod walt » 01. 09. 2012, 15:39

Globik píše:Paráda! :thumbup: :clap:
Pár poznámek a dotazů:
- Kde se dá na PRG koupit pivo za 3 pětky?
- Turbany nosí sikhové, ti jsou velmi mírumilovní, nikoli nebezpeční.
- Srandovní autobusy (mobile lounge) se kromě mezinárodních příletů používají i pro dopravu mezi terminály a to přesto, že mezi nimi od nedávna jezdí i podzemní vláček.
- Měli jste štěstí, že jste přistáli v době, kdy na IAD chcípl pes. Obvykle tomu tak není.
- Když čtu o písmenech A, B, C, otevírá se mi kudla v kapse. Je to banda buzerantů (gayové prominou)! Jednou mě to stálo několik hodin života a mě a moji ženu spoustu nervů.
- Už stojí na Rosslynu nová budova vstupu do metra?
P.S: žil jsem do listopadu 2011 15 minut pěšky od Tvého hotelu :D


Na 99% bych řekl, že u baru vlevo od pasové kontroly, hned vedle té Škodovky, co tam stojí, byla tabule a na ní křídou nasaný nápis Akce, točené pivo za 30 Kč. Hned vedle měli nějaké pivo v asi 2 litrové petce za podobnou cenu. Mám teď pochyby, jestli to nebylo 50, ale myslím si, že to bylo 30. Cestou zpátky už jsem to nezkoumal.
Nechci, aby to vyznělo nějak nepěkně, ale osoby u bezpečností kontroly bych zařadil do kategorie, když je večer potkám, dám si pozor na peněženku. Nic proti těm s turbanama...
O tom že tam chcípl pes si udělal názor den následující, ale o tom v příštím díle. Možná prostě náhoda.
Vchod do metra jsem nijak nezkoumal, ale vybavuji si, že na tom autobusovém nádraží bylo hodně lešení a dopravních omezení, takže nejspíš ještě byla ve výstavbě.

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4633
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Bydliště: Honolulu
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod Globik » 01. 09. 2012, 16:15

Tak to ještě staví. V zemi neomezených možností totiž zřejmě neplatí "čas jsou peníze". Generální oprava eskalátoru v metru se v DC klidně táhne celý rok. Btw.zažil jsi v metru v jiném městě tolik porouchaných eskalátorů a výtahů? Přitom porucha výtahu znamená, že musejí jezdit nonstop mikrobusy pro invalidy mezi stanicí s poruchou výtahu a nejbližší "zdravou" stanicí.
IAD s chcíplím psem jsem zažil jen jednou, na Díkůvzdání.

cocik
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
autor Trip reportu roku 2011, 2012, 2015; Nejlepší autor trip reportů 2011, 2012; vítěz kategorie Když cesta je cíl 2011, 2012, 2015
Příspěvky: 1679
Registrován: 12. 08. 2008, 05:05
Bydliště: CTU
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod cocik » 01. 09. 2012, 16:22

Globik píše:Tak to ještě staví. V zemi neomezených možností totiž zřejmě neplatí "čas jsou peníze". Generální oprava eskalátoru v metru se v DC klidně táhne celý rok. Btw.zažil jsi v metru v jiném městě tolik porouchaných eskalátorů a výtahů? Přitom porucha výtahu znamená, že musejí jezdit nonstop mikrobusy pro invalidy mezi stanicí s poruchou výtahu a nejbližší "zdravou" stanicí.
IAD s chcíplím psem jsem zažil jen jednou, na Díkůvzdání.


Ja to nejak nechapu - to rok opravujou jeden eskalator nebo stavej novou trasu metra?

Globik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4633
Registrován: 04. 01. 2004, 11:53
Bydliště: Honolulu
Status: Offline

Re: Za příbuznými přes velkou louži po čtvrté. (DC, NC, NYC)

Příspěvekod Globik » 01. 09. 2012, 16:27

Rok opravujou eskalátor. Chápu, že je to pro Tebe z Tvého azijského pohledu zcela nepředstavitelné, ale nekecám, to je fakt realita v DC. Až budu mít čas a najdu, dám sem fotku cedule.



Zpět na “Trip reporty”


Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot] a 14 hostů