Nastalo přemýšlení, kam letět. Zavrhnul jsem variantu, že pojedu na několikadenní výlet za kulturou, poznáváním nových měst a tak... Sice nezastávám názor, že FSV je nejtěžší škola na světě, ale zapsal jsem si 19 předmětů, z časových důvodů by proto vícedenní výlet byl lehce nepraktický. Logicky tak padla volba na pouhopouhé proletění se letadlem tam a zase zpátky. Nastalo tedy hledání různých zajímavých typů letadel a dlouhé kombinování všech možností.
Dlouho jsem se chtěl (a pořád chci) letět Turboletem na pravidelné lince, na ostrov Man bych se ale buď nedostal v mně vyhovujícím termínu, anebo bych se tam dostal, ale za mně nevyhovující cenu. Inu, studentská léta jsou fajn, ale v něčem taky ne
Z druhého důvodu tedy odpadla i touha proletět se AN24 do Záporoží (kterou si snad vykompenzuju v létě Jakem 40 do Kryvoj Rogu). Zhruba po týdenním hledání všech možných variant se nakonec zrodil celkem zajímavý itinerář, který se zahrnoval i Trimotora, pravda, trochu jiného než v modrých barvách KLM.
4.6.
OSR-STN, 737-800, Ryanair
142 lidí
Jediné datum, které mi vyšlo, bylo právě úterý, 4.6. Vůbec jsem si při plánování neuvědomil, co toto datum znamená pro moravskoslezskou část spotterů a ani jsem nijak cíleně tímto směrem letenky nevyhledával, ale cenová konstelace se naskytla taková, že z PRG by vše bylo minimálně o 900 CZK dražší (i po započtení ceny za vlak do OSR) a ani varianty z BRQ a BTS nebyly o moc lepší. Jsem šetřivý typ (ostatně ani nic jiného mi zatím nezbývá
), proto jsem přistoupil na variantu OSR-STN s Ryanam, byť tuto společnost nemám moc rád. Až týden před odletem jsem si uvědomil, že budu vlastně přítomen události století pro OSR V úterý dopoledne jsem v klidu vyrazil a hlavní nádraží v Praze. V klidu proto, že bydlím na Vinohradech a jak známo, tak Vinohrady a hlavák nedělí Vltava, Berounka, Botič, Rokytka, ani jiný vodní tok.
Cenově nejlépe vycházel LeoExpress, ale protože jejich rezervační systém vytrvale odmítal uznat mého ISICa, dal jsem přednost žlutému Regiojetu.
- Regiojet na hlavním nádraží
Regiojet je fajn, škoda akorát, že až nepříjemně na první pohled bije do očí fakt, že vagony jsou z druhé ruky a vybavení je značně old-schoolové. Cestu mi znepříjemnil ještě snaživý vedoucí palubního personálu, který po každém zastavení na cestě cestující s těžkým cool anglickým přízvukem vítal slovy "vítejte na palubě regiojetu, člena skupiny stadent egencaj". Já to prostě nikdy nepochopím, dobrovolné prznění názvu své firmy...
Vzhledem k tomu, že autobus, který má navazovat na odlet Ryanairu, bude v provozu inteligentně až od 9.6., musel jsem využít linky do Nového Jičína, která na letišti taky zastavuje. odhadem tak celá třetina, možná půlka autobusu jela na letiště, nicméně je pravda, že jsem to čekal horší (lidi vysící z oken, na střeše, a tak)... Těch pár busů na OSR denně asi fakt bude stačit...
- Vyhlídková terasa v OSR :D
- Odletová tabule
- Zaplněné ostravské letiště
- Velká sláva v OSR
V čase odletu Ryanu (21:00) bylo v OSR ještě jedno další letadlo, Travel Service do Monastiru, letiště tedy bylo tak akorát zaplněné, člověk se cítí jistěji, před rokem jsem letěl z OSR do PRG a na celém letišti bylo 10 lidí, bál jsem se
Janáčkovo letiště se mi docela líbí, jen škoda, že za bezpečnostní kontrolou jsou velmi velmi omezené možnosti občerstvení... Tenhle fakt trochu vykompenzovalo pohoštění k příležitosti inauguračnímu letu OSR-STN, byla tam dokonce i nějaká televize (Polar http://www.polar.cz/archiv/video/region ... 2013-16-00), v prostoru před gatem právě probíhal rozhovor s hejtmanem MS kraje, tak jsem se šel radši občerstvit k slavnostnímu stolu. K dispozici byly nějaké toasty, džus, voda, káva, čaj...- Občerstvení
- Slavobrána s typicky reflexní hasičskou barvou MS kraje :)
Nechyběla samozřejmě ani vodní slavobrána a trochu komicky vypadala scéna, kdy po zaparkování letounu (EI-DLK) se vyhrnuli snad všichni zaměstnanci ostravského letiště v různobarevných reflexních vestách k letadlu a jali se oslavovati.
- Historický okamžik...
Boarding proběhl poměrně rychle a bez problémů, priority mělo odhadem 15 cestujících. Usadil jsem jako obvykle za křídlo k oknu. Vzhledem k tomu, že v tu dobu už jsme byli v OSR jediné letadlo, nic nás nezdrželo a start tak proběhl prakticky přesně ve 21:00.
Let probíhal klidně za polojasna, přímo nad Prahou, která byla krásně vidět, včetně ruzyňského letiště. Nad Německem se zatáhlo a bylo vidět zase až ústí Rýnu a přístav Antverpy.
STN přílet ve značném předstihu oproti letovému řádu (cca 25 min), nechyběla pochopitelně fanfára ještě před tím tradiční český potlesk
- Příletová tabule na Stanstedu :)
Měl jsem tedy skoro sedm hodin do odjezdu easyBusu do Londýna. Asi už stárnu, nocování na letištích pro mě už není. Navíc STN neoplývá přílišným množstvím, ani pohodlností sedaček, na kterých by se dalo spát, většina už byla stejně obsazená, noc se tak proměnila v průběžné klimbání a sledování usínajících a lidí. Ve 3:00 už jsem to nevydržel a "vstal", velké plus na STN je otevřený Spar celou noc, kde jsem si koupil pár redbullů, abych přečkal následující den.
- Stansted ve 3 ráno
EasyBus mě vzal už ve 4:30, byť jsem měl zabookováno až na 4:50 pohodový řidič v mikině se mě ještě vyptával, kde že je to ta Ostrava, myslel, že je kdesi v Rumunsku
Cesta na Baker street ubíhala takhle ráno rychle, vidět probouzející se Londýn, kdy není na ulicích kromě pekařů a aut s novinami ani noha, je celkem nezvyk, stejně tak jako čekat úplně sám na stanici metra Baker street na první ranní vlak. Do odjezdu dalšího easyBusu na Gatwick mi zbývala asi hodina, to bylo tak akorát dojet na West Brompton a čtvrt hodinky počkat.
5.6.
LGW-GCI, ATR 72, aurigny.com
LF cca 55%
Pokaždé mě překvapí, jak daleko je LGW (i STN) od Londýna, easyBus to stále ještě mimo špičku jel skoro 70 minut, a to většinou po dálnici. Příště radši pojedu vlakem.
- Vchod do jižního terminálu letiště Gatwick
Jižní terminál prochází poměrně rozsáhlou rekonstrukcí, prostory před security jsou celkem velké a prostorné, za security, kde nyní probíhají hlavní části oprav to vypadá trochu jako ve spojích X-B v Praze, všude jenom lidi a lidi a lidi, do toho všeho rámus a smrad z vrtaček, nic příjemného. Je škoda, že na LGW není žádná přijatelná možnost výhledu na plochu, kromě jedné vždy nacpané restaurace. Je to škoda, provoz na Gatwicku je - alespoň v dopoledních hodinách - hodně rozmanitý. Spoustu panenských 747, heavies od BA, air transaty, apod... Sedl jsem si před obrazovku, chvíli pozoroval příslušníky nejnižší vrstvy anglického obyvatelstva, kterak mezi sebou hovořili stylem, že v každé větě použili čtyřikrát slovo "fu*k", naštěstí se za chvíli objevila informace o gatu a já tak mohl odejít mezi slušnější lidi.
jÁTRo se tak trochu utápělo mezi 333 a 747 Virginů na jedné straně a ryanairovskou 737 na straně druhé, ovšem vynikalo svým krásným livery s papuchalkem na směrovce
Je to podle mě jedno z nejnápaditějších livery, rozhodně lepší, než stovky obyčejných bílých, které v posledních letech zaplavují svět (RIP červená Avianca 
)...Nástup proběhl velmi rychle, posádka tvořená dvěma stewardy, podle mě jeden byl dědeček toho druhého
Ale byli oba dva vstřícní, ten mladší mi zdarma nabídl twixku za to, že mě polil pár kapkami pomerančového džusu... Na hodinovém letu na Guernsey je zdarma pití (džus, cola, voda, čaj, káva), ostatní za poplatek. Bohužel bylo celou cestu zataženo, a tak nebylo na co koukat. Na Guernsey jsem zažil zatím asi nejnepříjemnější přistání v životě. Byla nízká oblačnost, mrholilo, foukal vítr a odhadem 40 metrů nad runwayí už jsem pomalu začal počítat andělíčky, každou chvíli jsem očekával kolaps jedné z podvozkových noh (nebo obou), subjektivně mě připadalo, že jsme přistávali ve velké rychlosti, ale asi to bylo jen tím, že jsem seděl v malém letadle. Každopádně po dosednutí nejdříve na levou, pak na pravou a pak na obě podvozkové nohy se mi celkem ulevilo. - jÁTRo na Guernsey. Ten papuchalk je boží <3
5.6.
GCI-JER, Trislander, aurigny.com
LF 100%
Letiště Guernsey se dá velikostí přirovnat k Ostravě nebo Brnu, možná trochu větší a s živějším provozem. Je to vlastně takový autobusák, jediná spojnice ostrova s okolím. Letištní plocha právě prochází nějakou velkou rekonstrukcí. Je to ale příjemné malé nové letišťátko s minimální čekací dobou na security.
- Terminál letiště Guernsey
- Veřejná část letiště GCI
- Odlety, nic moc rozmanitý provoz
V tranzitním prostoru je před gatem obrazovka, na které běží bezpečnostní video pro trislander, v letadle by totiž rozhodně nebyl prostor pro předvádění bezpečnostních instrukcí
Kapacita trislanderu je 15 lidí, proto mě trochu znervóznilo, že v letištním autobuse bylo lidí 17, pak se ale ukázalo, že ti dva navíc byli zaměstnanci letiště, akorát neměli reflexní vestu. Nástup do trislander probíhá tak, že řidič autobusu čte jména pasažérů a po jednom je pouští do letadla, asi aby se předešlo zmatkům při nástupu, do letadla se totiž nastupuje hned čtyřmi (nebo pěti?) dveřmi, pro každé dvě řady jedny. Je to poravdu titěrný stroj a místa tam skutečně není nazbyt, o to víc mě překvapilo, jaký randál ty tři motory umí vydat. Posádka byla ve složení jeden kapitán Těšil jsem se na vyhlídkový let v nízké výšce, bohužel bylo stále pěkně hnusně a tak nebylo vidět vůbec nic. Jako na potvoru pár minut po přistání na Jersey byla obloha jako vymetená. - Interiér Trislanderu, místa skutečně není nazbyt
- Trislander po příletu na Jersey, bohužel ani na GCI, ani na JER nebyly moc příhodné podmínky pro focení
- Trislander startuje, z fotky to není patrné, ale je to řev :D
Tirslander je opravdu velmi zvláštní letadlo, ale zážitek to byl parádní, škoda, že nebylo hezky a že jsem nemohl sedět hned v první řadě. Nicméně více než 20 minut z GCI na JER bych s tímhle strojem letět nechtěl, ještě teď mám zalehlé uši.
5.6.
JER-LGW, Embraer E175, flyBE
LF cca 80%
- Stará příeletová hala letiště Jersey
Příletová část letiště Jersey je stará a pěkně omšelá, zatuchlá, odletová z roku 1995 vypadá o poznání lépe. Tohle letiště je značně větší než na sousedním Guernsey s rozmanitějším provozem, inu typická dovolenková destinace pro Brity, asi jako pro Čechy Mácháč.
- Jenda fotka pro pavlapmi ;)
- Odlety Jersey
- Odlety Jersey interiér
- Náklaďák na Jersey
V prvním patře v tranzitním prostoru je celkem hezká vyhlídková místnost, jen škoda, že se nedá jít ven. V JER mají sice nástupní prst, ale bez nástupních mostů, takže se k letadlu vždy musí kousek pěšky. Náš let byl opět na čas, krásné počasí slibovalo hezký 50 minutový vyhlídkový let, bohužel hned jak jsem usednul, usnul jsem spánkem spravedlivých. Alespoň jsem se naštěstí probudil nad Portsmouthem, takže přeci jen něco vidět bylo. Před LGW jsme udělali jedno hezké malé vyčkávací kolečko, abychom hladce dosedli na runway 08R.
Embraer je velmi příjemné letadlo, prostorné sedačky, přátelské uspořádání 2+2, i nízká úroveň hluku v kabině...
- Embraer na Jersey, příjemné letadlo
- Portsmouth
5.6.
LGW-PRG, 320, easyJet
LF cca 95%
- Most na Gatwicku
Tento den podruhé na Gatwicku, už jsem byl opravdu velmi unavený a bylo hezky, tak jsem se rozhodnul, že si půjdu na chvilku lehnout na trávu poblíž hotelu Hilton (cca 200 metrů po chodníku). Byla to parádní úleva, dokonce byla vidět i startující letadla, nikdo mě nevyhnal, akorát jsem na chvíli usnul a probudil se až 45 minut před nástupem do letadla... Příště si dám radši budík
Co se na LGW musí nechat, že i přes velký nápor lidí jak v dopolední, tak v odpolední špičce, je bezpečnostní kontrola velmi rychlá, ani jednou jsem nečekal déle než 3 minuty. Nástup do PRG probíhal z nejvzdálenějšího gatu 27, měl jsem místo 11B, tedy uprostřed, což mi silně nevyhovovalo, protože jsem chtěl spát. Usadil jsem se, boarding trval nezvykle dlouho, až jsem si říkal, že je to letadlo možná nafukovací, vážně nechápu, kam se všichni ti lidi vešli a to ještě zůstalo pár míst volných. Nicméně i přes tolik lidí si na 11C stále nikdo nesedal a já tak začal doufat, že budu mít dvě sedačky pro sebe a trochu si zdřímnu. Tato naděje vzala za své, když se přihnal na poslední chvíli obtloustlejší anglický starší pán s rudým obličejem a praštil sebou právě na 11C. Poslední naděje na alespoň spánek s hlavou na stolku mi vzal tříletý klučina na 11E, který vytrvale dával najevo, že bezpečnostní pás prostě NECHCE. Nikdy v životě jsem neslyšel dítě tak strašně řvát, naštěstí si pár minut po startu asi uřval hlasivky a přestal. Zbytek letu proběhl v polobdělosti, jen jsem zaznamenal, že se pravděpodobně nějací cestující vsadili, že jeden z nich projde uličkou v kostýmu berušky a bude při tom vybírat odpadky, posádka k tomu přistoupila velmi pozitivně, takže pro většinu letadla byla na pár minut zábava.
Přistávali jsme na dráhu 30, takže byla krásně vidět ona pověstná křižovatka mezi Radotínem a Zbraslaví ze všech stran obklopená vodou. Velmi nepříjemný zážitek na mě čekal na Ruzyni. Už z letadla jsem si všiml, že je terminál 1 slušně zaplněný, inu večerní vlna odletů na východ a přílety z Británie, na tabuli jsem si pak všimnul, že v krátkém sledu za sebou přistálo naše letadlo z Gatwicku, pak další easy z Bristolu, zpožděný let z Heathrow a pak tři chartery z Egypta, Tuniska a Turecka. Na to všechno byly otevřené 2, slovy DVĚ stanoviště na pasové kontrole + dvě samoobslužné stanoviště. Nakonec z toho bylo hezkých 25 minut ve frontě, vážně jsem si připadal jak někde na blízkém východě. Veškerá snaha o posílení žádná.
Vrcholem mého rozčarování bylo zjištění, že AE na hlavák jezdí jen do 21:15 a já se tak musím kodrcat přes celou Prahu pochybným X-A.
Tenhle výlet byl fajn, utvrdil jsem v tom, že mám rád neobvyklé typy letadel i malá útulná letiště, ale taky třeba v tom, že nocování na letišti už není nic pro mě a v tom, že příště pojedu radši aspoň na dva tři dny, abych se v destinaci nějakou chvíli zdržel...
Pokud mi vyjdou finance, tak v červenci zkusím sepsat trip report s Jakem 40
Doufám, že můj první trip report byl aspoň trochu ok a omlouvám se za fotky, fotit se musím ještě naučit...
a bylo po výletě.
