Jak Fifinka vyrazila letadlem do světa - DOKONČENO!!!
Napsal: 16. 12. 2013, 02:30
Předmluva:
Souhrou náhod, se mi v hlavě urodila poněkud infantilní myšlenka, pojmout cestopis zcela jiným způsobem, než tomu bylo doposud. Mnoho z Vás jistě pamatuje kreslený seriál Čtyřlístek, tedy hlavně jeho postavy Myšpulín, Bobík, Pinďa a Fifinka.
Právě Fifinku už přestalo bavit posluhovat ostatním členům party a tak vyrazila na svůj první letecký výlet, daleko za hranice EU. Zajímá Vás její příběh? Rozhodnout může každý z Vás, proto prosím napište svůj názor.
Děkuji za názory a přináším "pohádku" třeba pro Vaše děti pod stromeček.
Jak Fifinka vyrazila letadlem do světa
Cesta do Bangkoku a prohlídka města
Není tomu tak dávno, co se v televizi objevila zpráva o tom, že se Krteček vydal do vesmíru. Po jeho návratu se v Třeskoprskách nemluvilo o ničem jiném a tak jednoho krásného dne, si Fifinka řekla, že je na čase taky někam vyrazit. Protože letenky na Měsíc nenašel ani kámoš Pelikán ani Matrix, tak začala hledat letenky pro svůj výlet, pouze v rámci naší planety. Do toho se Fifince ozval její velký kamarád Méďa, který momentálně bydlí v Bangkoku a stačil si tam pořídit hromadu potomků. Bobík a Pinďa velice protestovali, protože jim bylo jasné, že letos jim Fifinka na Vánoce nic nenapeče.
Když Méďa Fifinku zval do Bangkoku, tak jí říkal: Poletíš v zimním období, tak by bylo dobré, přestupovat tam, kde se vyhneš případné sněhové kalamitě. Logicky se v tento moment nabízel přestup v Dubaji, ovšem Fifinka chtěla spíše kratší přískok s následným delším letem, než kombinaci dvou středně dlouhých letů, tudíž přestup v DXB zavrhla. Fifinka dobře věděla, že se nebude vracet z Bangkoku, tak začala hledat multicity letenku a jako nejvhodnější letecká společnost ukázala Turkish Airlines.
Bylo nebylo a tak v černý pátek 13-tého, Fifinka vyráží na letiště do Ruzyně. V tu dobu řádí v Istanbulu sněhová bouře, dokonce taková, že musel být kvůli sněhu zrušen nějaký tamní zápas významných čutálistů (Juventus versus Galatasaray). Ještě v Třeskoprskách si Fifinka udělala on-line check-in na oba lety, tedy TK1770 do IST a následný TK68 do BKK. U odbavovacích přepážek bylo prázdno, slečna byla milá a vše šlo jak po dobře roztíratelném másle, jen ten pás mi byl nějaký větší.
Jenže pak to začalo nějak drhnout. Vytlačení ze stojánky o více jak půl hodiny později a další časová ztráta čekáním na rozmrazovací postřik. Sečteno a podtrženo, daleká cesta začíná téměř hodinovým zpožděním, které může některým cestujícím dost komplikovat jejich přestup v IST. TK jsou kromě jiného často kladně hodnoceny i v oblasti svého cateringu na palubách. V tomto směru na letu PRG-IST společnost nezklamala a podávala hodně dobré jídlo, i když to vizuálně na první pohled nevypadalo, tak chuťově to bylo vynikající.
Celý let probíhal celkem klidně, letadlo bylo plné, nástup i výstup proběhl kultivovaným způsobem, posádka byla milá, místa na nohy přiměřeně. Máslo jsem samozřejmě nezapomněla vyfotit.
Zklamání přišlo po výstupu do prostor letiště IST. Můj kamarád Jife říkal, že letiště v Istanbulu se mu líbilo, jenže to byla řeč o druhém zdejším letišti SAW. Nevím, jestli jsem byla v nějaké staré části tamního letiště, ale byla to bída. Málo místa, hodně lidí, špatný orientační systém, pohoda nulová. Zpožděním se poněkud zkrátila doba, kterou jsem měla na přestup. Největší atrakcí tohoto přestupu byl nějaký český buran (asi z Balíkova), který patrně vystoupil ze stejného letadla a bohužel čekal na odlet letadla do BKK. To stvoření mělo blonďaté háro, které bylo „in“ asi tak v roce 1985 a pán byl oblečen jako saniťák (nic proti sanitářům), co právě utekl ze služby. Tedy bílé ušmudlané tričko, bíle ušmudlané kalhoty a tento „elegantní“ komplet byl doplněn o špinavé bíle boty typu Crocs. Pán musel všem okolo sedícím ukázat, že má i mobilní telefon včetně zaplaceného roamingu a tak volal na všechny strany a s patřičnou razancí hlasu sděloval první větu: „Tak jsem se zase přežral v tom spíčeným letadle….“ Vážně jsem měla strach, že budu muset sedět dalších několik hodin poblíž tohoto individua, což se naštěstí nestalo.
Letadlo nachystané pro let do BKK bylo podstatně větší. Leč i tak plně obsazené B777 opouštělo IST se zpožděním více jak 30 minut, protože se zřejmě čekalo na nějaké další cestující. Podle světelných nápisů v terminálu, tento let z BKK pokračoval do SGN, takže paradoxně vůbec nebyl na odletové tabuli uveden jako let do BKK. Po usednutí do pohodlné sedačky 55té řadě mne potěšila nachystaná stylová krabička, která obsahovala předměty zpříjemňující noční let, samozřejmostí byla deka, polštářek a nachystané papuče.
Večeře se podávala, relativně brzy po startu, ale byla obrovským zklamáním, stejně jako ráno podávaná snídaně a to jak vizuálně, tak chuťově bída, kterou nemělo cenu ani vyfotit. Po večeři následoval prášek na spaní a probuzení někde nad Barmou. Let díky tomu tedy celkem utekl. Při přiblížení jsme přelétávali letiště Don Muaeng, odkud budeme pokračovat dále.
Přistání v BKK proběhlo zcela bez komplikací, stejně jako vyřízení pasových formalit a vyzvednutí zavazadel. Do centra jsem se z letiště vydala rychlodráhou a pak kousek taxíkem. Méďa byl z mého příletu nadšen, takže jsme se spolu vyfotili a ukázal mi vánoční stromeček ze svých potomků.
Bydlela jsem kousek od stanice Nana, ale musím se přiznat, že když jsem večer chodila po ulicích, tak jsem si taky připadala trochu jako nána, protože na mne furt chtěli sahat ty, co vypadal(i)y jako holky, ale mluvil(i)y jako kluci, tak jsem z toho byla trochu paf.
Poznámka: Zážitky z Bangkoku naleznete na další straně tohoto vlákna.
Souhrou náhod, se mi v hlavě urodila poněkud infantilní myšlenka, pojmout cestopis zcela jiným způsobem, než tomu bylo doposud. Mnoho z Vás jistě pamatuje kreslený seriál Čtyřlístek, tedy hlavně jeho postavy Myšpulín, Bobík, Pinďa a Fifinka.
Právě Fifinku už přestalo bavit posluhovat ostatním členům party a tak vyrazila na svůj první letecký výlet, daleko za hranice EU. Zajímá Vás její příběh? Rozhodnout může každý z Vás, proto prosím napište svůj názor.
Děkuji za názory a přináším "pohádku" třeba pro Vaše děti pod stromeček.
Jak Fifinka vyrazila letadlem do světa
Cesta do Bangkoku a prohlídka města
Není tomu tak dávno, co se v televizi objevila zpráva o tom, že se Krteček vydal do vesmíru. Po jeho návratu se v Třeskoprskách nemluvilo o ničem jiném a tak jednoho krásného dne, si Fifinka řekla, že je na čase taky někam vyrazit. Protože letenky na Měsíc nenašel ani kámoš Pelikán ani Matrix, tak začala hledat letenky pro svůj výlet, pouze v rámci naší planety. Do toho se Fifince ozval její velký kamarád Méďa, který momentálně bydlí v Bangkoku a stačil si tam pořídit hromadu potomků. Bobík a Pinďa velice protestovali, protože jim bylo jasné, že letos jim Fifinka na Vánoce nic nenapeče.
Když Méďa Fifinku zval do Bangkoku, tak jí říkal: Poletíš v zimním období, tak by bylo dobré, přestupovat tam, kde se vyhneš případné sněhové kalamitě. Logicky se v tento moment nabízel přestup v Dubaji, ovšem Fifinka chtěla spíše kratší přískok s následným delším letem, než kombinaci dvou středně dlouhých letů, tudíž přestup v DXB zavrhla. Fifinka dobře věděla, že se nebude vracet z Bangkoku, tak začala hledat multicity letenku a jako nejvhodnější letecká společnost ukázala Turkish Airlines.
Bylo nebylo a tak v černý pátek 13-tého, Fifinka vyráží na letiště do Ruzyně. V tu dobu řádí v Istanbulu sněhová bouře, dokonce taková, že musel být kvůli sněhu zrušen nějaký tamní zápas významných čutálistů (Juventus versus Galatasaray). Ještě v Třeskoprskách si Fifinka udělala on-line check-in na oba lety, tedy TK1770 do IST a následný TK68 do BKK. U odbavovacích přepážek bylo prázdno, slečna byla milá a vše šlo jak po dobře roztíratelném másle, jen ten pás mi byl nějaký větší.
- Fifinka na počátku svého výletu
- image.jpg (79.58 KiB) Zobrazeno 13601 x
Jenže pak to začalo nějak drhnout. Vytlačení ze stojánky o více jak půl hodiny později a další časová ztráta čekáním na rozmrazovací postřik. Sečteno a podtrženo, daleká cesta začíná téměř hodinovým zpožděním, které může některým cestujícím dost komplikovat jejich přestup v IST. TK jsou kromě jiného často kladně hodnoceny i v oblasti svého cateringu na palubách. V tomto směru na letu PRG-IST společnost nezklamala a podávala hodně dobré jídlo, i když to vizuálně na první pohled nevypadalo, tak chuťově to bylo vynikající.
- Papáníčko pro Fifinku
Celý let probíhal celkem klidně, letadlo bylo plné, nástup i výstup proběhl kultivovaným způsobem, posádka byla milá, místa na nohy přiměřeně. Máslo jsem samozřejmě nezapomněla vyfotit.
- Dobře roztíratelné máslo
Zklamání přišlo po výstupu do prostor letiště IST. Můj kamarád Jife říkal, že letiště v Istanbulu se mu líbilo, jenže to byla řeč o druhém zdejším letišti SAW. Nevím, jestli jsem byla v nějaké staré části tamního letiště, ale byla to bída. Málo místa, hodně lidí, špatný orientační systém, pohoda nulová. Zpožděním se poněkud zkrátila doba, kterou jsem měla na přestup. Největší atrakcí tohoto přestupu byl nějaký český buran (asi z Balíkova), který patrně vystoupil ze stejného letadla a bohužel čekal na odlet letadla do BKK. To stvoření mělo blonďaté háro, které bylo „in“ asi tak v roce 1985 a pán byl oblečen jako saniťák (nic proti sanitářům), co právě utekl ze služby. Tedy bílé ušmudlané tričko, bíle ušmudlané kalhoty a tento „elegantní“ komplet byl doplněn o špinavé bíle boty typu Crocs. Pán musel všem okolo sedícím ukázat, že má i mobilní telefon včetně zaplaceného roamingu a tak volal na všechny strany a s patřičnou razancí hlasu sděloval první větu: „Tak jsem se zase přežral v tom spíčeným letadle….“ Vážně jsem měla strach, že budu muset sedět dalších několik hodin poblíž tohoto individua, což se naštěstí nestalo.
Letadlo nachystané pro let do BKK bylo podstatně větší. Leč i tak plně obsazené B777 opouštělo IST se zpožděním více jak 30 minut, protože se zřejmě čekalo na nějaké další cestující. Podle světelných nápisů v terminálu, tento let z BKK pokračoval do SGN, takže paradoxně vůbec nebyl na odletové tabuli uveden jako let do BKK. Po usednutí do pohodlné sedačky 55té řadě mne potěšila nachystaná stylová krabička, která obsahovala předměty zpříjemňující noční let, samozřejmostí byla deka, polštářek a nachystané papuče.
- Krabička s překvapením od TK
Večeře se podávala, relativně brzy po startu, ale byla obrovským zklamáním, stejně jako ráno podávaná snídaně a to jak vizuálně, tak chuťově bída, kterou nemělo cenu ani vyfotit. Po večeři následoval prášek na spaní a probuzení někde nad Barmou. Let díky tomu tedy celkem utekl. Při přiblížení jsme přelétávali letiště Don Muaeng, odkud budeme pokračovat dále.
- Don Muaeng Airport
Přistání v BKK proběhlo zcela bez komplikací, stejně jako vyřízení pasových formalit a vyzvednutí zavazadel. Do centra jsem se z letiště vydala rychlodráhou a pak kousek taxíkem. Méďa byl z mého příletu nadšen, takže jsme se spolu vyfotili a ukázal mi vánoční stromeček ze svých potomků.
- Fotka s Méďou
- Méďa je hodně plodný
Bydlela jsem kousek od stanice Nana, ale musím se přiznat, že když jsem večer chodila po ulicích, tak jsem si taky připadala trochu jako nána, protože na mne furt chtěli sahat ty, co vypadal(i)y jako holky, ale mluvil(i)y jako kluci, tak jsem z toho byla trochu paf.
Poznámka: Zážitky z Bangkoku naleznete na další straně tohoto vlákna.
Byl jsem požádán o názor, taxem ho napsal. A už při psaní jsem čekal, který z ortodoxních se ozve (viz. nesnášenlivé vypuzovací komentáře u posledního cestopisu Alexxe...). Air-šaríja 
a ted by se tedy hodil ten trip report