6. 11. 2013, PRG – GVX, QS 4658, Boeing 737-800, reg. OK – TVL, čas: 11:00 – 12:50, 7A
Odlet byl stanoven na středu 6. 11. z terminálu č. 3 pražského letiště. Vědomi si pokynů od pořádající agentury přijíždíme autobusem cca v 9:15. Prostory tohoto terminálu působí až rodinným dojmem. Jeden bufet, několik stolů a jedna odbavovací přepážka. Velmi rychle nacházíme „pořadatele“, vyzvedáváme si letenky a balíček, jenž obsahuje dres národního týmu, šálu a kšiltovku, vše vyvedeno v národních barvách. Sedáme si ke stolu a při vyřizování posledních pracovních záležitostí pozorujeme „čilý“ ruch v hale. Čas ubíhá velmi rychle a v 10:00 přijíždí autobus s hokejisty. Malý prostor se rázem zaplnil k prasknutí. Dorazil rovněž štáb České televize ve složení Záruba, Hosták a kameraman, kteří poté s námi odlétají směr sever.
Celodenní rozpis provozu na T3
Zhruba v 10:40 začíná bezpečnostní prohlídka. Nikam nespěcháme a přicházíme na řadu za 15 min. Po jejím absolvování, jdeme volným krokem po ploše k letadlu. Seating je dobrovolný, pouze zadní část letedla je vyhrazena pro tým a přední část pro ostatní účastníky zájezdu. Vybírám si místo 7A, kamarád sedí v řadě za mnou. Na to, že boarding začal pozdě, všichni byli usazeni velmi rychle a v 11:10 začal pilot popojíždět po ploše. Během popojíždění jsme viděli bezpečnostní instruktáž. Krátce po startu začaly letušky s palubním cateringem. Na to, že se jednalo o evropský dvouhodinový let, byl catering velmi bohatý, ale bylo to asi ovlivněno tím, že se nejednalo o klasickou linku.
Let probíhal klidně, po celou dobu jsme letěli nad oblačností, takže ke slovu přišly noviny a křížovka. Trenér národního týmu byl po většinu letu schovaný za plentou v přední části letadla. Se skleničkou vína v ruce tam zřejmě promýšlel, jak to na Karjale skoulet. Po necelých dvou hodinách letu jsme proletěli oblačností a sedli jsme na jednu betonovou ranvej, která tvoří letiště v Gävle. Brzdění bylo poněkud intenzivnější, protože toto letiště nepatří velikostí ani k těm středním. To se taky projevilo ihned po zaparkování letadla před „halou“ letiště, kdy téměř všichni v tu chvíli přítomní zaměstnanci vyšli ven a fotili si stojící Boeing 737-800. Podle odposlechnutých kuloárních informací – největší letadlo, jaké jim tam kdy přistálo.
Řídící věž letiště
Následoval výstup z letadla, vyzvednutí zavazadla a ihned na ploše přesednutí do přistaveného autobusu, který nás odvezl do hotelu. Letadlo se v tu chvíli chystalo na dvoudenní pobyt na GVX. V Gävle jsme bydleli v jednom hotelu společně s českou i švédskou reprezentací.
Vykládka zavazadel
letiště je projektováno pro tento typ letadel
"Zazimování" letadla
Součástí programu byla kromě návštěvy hokejových zápasů i návštěva tréninku národního mužstva hned ve středu večer po příletu.
Po tréninku jsme zašli do centra na pár piv a něco k snědku. Překvapila nás docela slušná nabídka českých piv v místních restauračních zařízeních, ale člověk nejede tak daleko, aby pil české pivo, že?
Starobrno a Krušovice na čepu
Upoutávka na zápas
Jídlo před zápasem v jednom z boxů
Jak dopadl zápas určitě víte, jen pro připomínku CZE:SWE 0:6. Takže druhý den ráno jsme se odebrali autobusem na letiště.
8. 11. 2013, GVX – HEL, QS 4659, Boeing 737-800, reg. OK – TVL, čas: 10:20 – 12:10, 30F
Cesta do finského hlavního města byla unikátní. Při nástupu do autobusu každý z nás obdržel tag, který si poté sám připevnil na zavazadlo. Při příjezdu na letiště autobus nezastavil před letištěm, jak je obvyklé, ale zavezl nás rovnou na plochu, kde jsme vystoupili, odevzdali zavazadlo na připravené vozíky a šli nahlásit své jméno zaměstnancům letiště, kteří se seznamem v ruce postávali u připravených schodů, po kterých jsme bez jakékoliv další kontroly vystoupali do letadla.
Unikátní tag
Nástup do letadla na GVX
Rozjezd ze samého začátku nebo konce dráhy?
Troufnu si říct, že absenci jakékoliv kontroly při nástupu do letadla už asi v životě v západním světě nezažiju. Letadlo bylo slušně vymrzlé, ale velmi rychle se vytopilo. Dle pokynů jsme měli zaujmout místa v posledních 7 řadách. Vtipné na tom bylo, že spolu s námi rovněž cestovali švédští hokejisté, kteří byli po nástupu do letadla usazeni na levou část, aby poté, co již všichni seděli, byli letuškou požádáni o přesednutí si na pravou část letadla. Opět jsem seděl sám na trojce na pravé straně.
Ještě než se letadlo vzneslo do vzduchu, tak letušky předvedly zábavnou verzi bezpečnostní instruktáže, kterou jedna z nich zakončila slovy „ty vole Kikino, já mám dost“ a vzápětí se někteří cestující dožadovali jejího zopakování. Let byl velmi krátký – necelá hodinka a tomu rovněž odpovídal catering, který se skládal „pouze“ z obložené bagety a pití. Opět mraky, takže vlastní zábava v podobě novin.
Po dosednutí na plochu hlavního helsinského letiště, jsme ještě dlouhou dobu popojížděli po ploše a hledali místo k zaparkování. Jelikož letadlo zůstávalo na místě až do nedělního odletu, tak výstup z letadla probíhal po přistavených schůdkách do autobusu.
V Helsinkách se scénář opakoval, jenom s tím rozdílem, že hráči bydleli v jiném hotelu. V místních restauračních zařízeních bylo rovněž k dostání české pivo a my jsme se rozhodli pro návštěvu podniku, který se jmenuje ZETOR. Uvnitř můžete najít několik strojů této značky, vyrobených dle mého názoru někdy mezi lety 1950 – 60, které nyní slouží jako dekorace a stoly. Hned naproti se nachází podnik, který se nese jméno PRAHA a cca 400 metrů od něj, blízko hlavního vlakového nádraží je restaurace, která se jmenuje VLTAVA a kde lze pojíst některé české speciality.
Zetor
Vltava
Zápasy v Helsinkách dopadly podobně jako ten v Gävle. Oba skončily porážkou českého týmu, ikdyž ten v zápase s Finskem dlouho vedl a domácí otočili až v poslední třetině. Pro ty, kteří neví: CZE:FIN 2:3 a CZE:RUS 0:2.
Mnohem zajímavější byla prohlídka Hartwall arény před sobotním utkáním, během které jsem se dozvěděl, že pod hlavní arénou existuje ještě jedno kluziště, kompletně vytesané ve skále. Fanoušky pardubického hokeje zahřeje u srdíčka pohled pod strop, kde visí vyřazené číslo Oty Janeckého.
Spodní kluziště
10. 11. 2013, HEL – PRG, QS 4660, Boeing 737-800, reg. OK – TVL, čas: 19:00 – 20:00, 10F
Nastal čas na cestu domů. Přistavený autobus nás odvezl z hotelu na helsinské letiště, kde už jsme absolvovali všechny obvyklé letištní procedury. Tentokrát byl návrat společný s českou reprezentací do 18 let, která hrála ve Finsku přípravné zápasy.
Boarding probíhal opět autobusem, protože letadlo stálo zaparkováno v „temném zákoutí“ helsinského letiště od našeho příletu. Seating byl opět volný a já měl štěstí, že jsem zůstal na celé trojce sám. Odlet byl na čas. Instruktáž už nebyla tak zábavná, jako při cestě z Gävle. Byl to let za tmy, takže ani nevím, zda byla oblačnost, nebo ne. Krátce po nastoupání do letové hladiny došlo na catering, který byl opět výtečný.
Let uběhl velmi rychle a najednou jsme přistávali do deštivé Prahy, kde se ve stísněných podmínkách příletových prostor terminálu 3 vytvořil docela slušný nával u jediného krátkého karuselu, který tam je.
Ještě před tím, než nával vznikl
Závěr:
Co říci závěrem? Snad jen to, že jsem velmi rád za tu možnost účastnit se takového zájezdu. Letecká část byla rovněž vynikající, počínaje přístupem kabinového personálu a konče cateringem. To že hokejisté nevyhráli ani jeden zápas a dali s bídou pouhé 2 góly ve třech zápasech je pouze malé mínus, které nemá žádný vliv na celkové velmi pozitivní hodnocení akce. Kdybych měl v budoucnu možnost si to zopakovat, tak neváhám ani minutu. Na úplný závěr vám všem přeji šťastné a klidné vánoce a v roce 2014 mnoho nalétaných kilometrů bez nehody.
Díky za prima závěr roku 2013
