Brazílií letem světem

Odpovědět
supervaclav
Nováček
Nováček
Příspěvky: 8
Registrován: 18. 09. 2012, 11:49
Stav: Offline

Brazílií letem světem

Příspěvek od supervaclav »

Brazílií letem světem

1. Z Evropy k vodopádům Iguacu
2. Amazonas
3. Návrat do reality

1. Z Evropy k vodopádům Iguacu


Prolog
Někdy na přelomu července a srpna 2012 jsme se s přítelkyní rozhodovali kam na dovolenou. Ona strašně chtěla k moři, já pro změnu do hor a to nejraději na motorce. K uspokojení potřeb nás obou jsme našli kompromisní řešení – v létě pojedeme na dovolenou na motorce a já mezitím najdu na úplný konec letní sezóny nějaký all-in zájezd za pár korun třeba do Egypta nebo Tunisu. To byl přijatelný kompromis pro nás oba a já se jal hledat zájezd s cestovkou.
Náhoda tomu chtěla, že jsem vhodný zájezd nenašel, ale místo toho jsem koupil letenky do Ria na osm dní pobytu (na víc dnů se mi v tom okamžiku zdálo zbytečné – co tak dlouho v Riu?). Podmínku moře to splňovalo a taky Rio se mi tehdy zdálo zajímavější než Středomoří. Co navíc, tarif AZ mi rozhodování značně ulehčil – při směrování MUC-FCO-GIG-FCO-MXP vycházela celá sranda na nějakých 7500 korun na osobu, no nekupte to!
Ostatně i doma se to setkalo s úspěchem... Hurááá jedeme do Ria! :)
Háček byl v tom, že do odletu v listopadu tehdy uprostřed léta zbývalo ještě příliš mnoho času. Příliš mnoho na to, abychom měli čas přemýšlet, co tam budeme dělat. Abych to zkrátil – přítelkyně přišla s myšlenkou, že si od dětství přála vidět amazonský prales a já pro změnu s nápadem, že by mi vlastně vůbec nevadilo vidět vodopády v Iguacu.
Původní myšlenka na to, že se osm dní budeme „nudit“ v Riu vzala velmi rychle za své, ba naopak - vznikl problém, jak do osmi dnů narvat Rio, Iguacu i Amazonii.
Neuvěřitelné se ovšem podařilo a začátkem listopadu jsme dokoupili všechny možné přelety a přískoky. Finální plán tedy zněl: MUC-FCO-GIG-IGU-(CWB-BSB)-MAO-GIG-FCO-LIN~MXP-MUC (Mnichov-Řím-Rio-Iguacu-(Curitiba-Brasil)-Manaus-Rio-Řím-Milan/Linante~Milan/Malpensa-Mnichov). Vědomi si toho, že včetně cesty nemáme o moc víc než devět dní, čeká nás opravdu náročná dovolená.

19.11.
Odjezd, MUC-FCO
A319 – EI-IMU
AZ433

Přišel den odjezdu. Balíme slovy „jeden“ batůžek (který svým rozměrem splňuje parametry palubního zavazadla), pro oba dva a míříme do auta. Čeká nás něco málo přes tři hodiny cesty z Prahy do Mnichova v sychravém pozdním listopadu. Přijíždíme naprosto nesmyslně brzy – asi 5 hodin před odletem, ale co kdyby se cestou něco stalo? ;)
Batůžek, ač malinkatý, si necháváme odbavit až do Ria a kupodivu to není problém ani tak dlouho před odletem. Odbavujeme ho především proto, že v něm máme věci, se kterými se na palubu nesmí – tekutiny, nůžky, repelenty apod. Zbývající čas jsme trávili v prostoru mezi terminály, kde byly v plném proudu vánoční trhy, včetně Glüh Wein.
Asi hodinu před odletem procházíme bezpečnostní kontrolou a jdeme čekat k nástupní bráně.
Samotný let vlastně nestojí za zmínku. Letadlo je téměř plné, po nastoupání na letovou hladinu posádka prošla letadlem, rozdala malý snack a nápoje, vzápětí probíhá úklid a klesáme na přistání v FCO. K mé nelibosti letadlo zastavuje kdesi „uprostřed ničeho“ a výstup probíhá do autobusu. Naštěstí nás čeká jen krátká projížďka letištěm a vystupujeme u terminálu.

19.11.
FCO-GIG
A332 EI-EJM
AZ672

Na přestup máme bez pár minut 4 hodiny. Dost na to, abychom vyšli ven před letiště na vzduch, než se necháme dobrovolně „uvěznit“ v tranzitním prostoru. Cestou letištěm i před ním nás překvapuje neskutečný nepořádek. Zažil jsem stávku popelářů v Neapoli, ale v Říme? Cestou na pasovku se moje domněnka potvrzuje, letištní personál opravdu stávkuje, což potvrzuje omluvné hlášení na informačních panelech.
Terminal F, odkud budeme odlétat, je dostupný automatickým vláčkem. Těsně před odletem si dáváme ještě jedno espresso a doufáme, že brazilská káva bude stejně dobrá jako tady (nakonec nebyla).
Letadlo je téměř nové, má za sebou míň než jeden rok provozu. Odlet probíhá přesně na čas a před námi je přes jedenáct hodin letu.
Krátce po startu dostáváme malý snack a po téměř celém dni na cestě se už těšíme na jídlo. Nikdy jsem nevěřil, že napíšu slovo "těšit" při očekávání stravy v ekonomické třídě letadla. Servis následuje asi po další hodině letu a vlastně si není na co stěžovat.

Večeře na palubě
Večeře na palubě


Mapa
Mapa


Mám tu smůlu, že na palubě letadla většinou neusnu, takže střídavě sleduji filmy v docela kvalitním IFE, případně koukám na mapu a čtu si. Do tohoto letu jsem nikdy neletěl přes rovník. Během přípravy na cestu jsem se dočetl, že nad rovníkem bývají silné turbulence. Vlastně jsem se na to docela těšil – aspoň nějaká atrakce při tak dlouhém letu. Rodeo se bohužel nekoná a vůbec bych celý a let označil jako nezvykle klidný. Po přeletu Atlantiku se pomalinku rozednívá a servíruje se snídaně.

Snídaně na palubě
Snídaně na palubě


Před přistáním krátce uvažujeme, co uděláme se zimními bundami. Schválně jsme si vzali starší věci s tím, že je případně vyhodíme, ale cestou zpátky se nám budou hodit. Dosedáme asi 15 minut v předstihu proti letovému řádu. Naprosto bez problémů a vcelku svižně procházíme pasovou kontrolou, vyzvedáváme batoh a jsme venku. Následující let máme až za 4 a půl hodiny – na rozdělených letenkách jsem si netroufnul naplánovat kratší čas na přestup. Zbývá nám jen najít bankomat, který nám vydá peníze při použití české karty a kam se zimním oblečením?
Oboje se daří poměrně rychle vyřešit – peníze nám sice dává až třetí bankomat, ale hotovost nakonec máme. Regulérní úschovnu zavazadel jsme neobjevili, ale před terminálem bylo několik skříněk a před nimi pultík s obsluhou. Platíme, na můj vkus docela dost peněz za použití jedné z nich na týden – skoro tisícovku v korunách, a vlastně se poprvé setkáváme s cenovou realitou Brazílie. Jo, je tu opravdu draho.

20.11.
GIG-IGU
B738
G31756

Bez problémů včetně zavazadla (se kterým jsme si v Evropě netroufli na palubu) procházíme bezpečnostní kontrolou. K mému pobavení, v krátké frontě pozoruji, jak je několik místních „velmi“ překvapeno, že po nich chtějí doklad totožnosti. Nevím, možná novinka na brazilských letech. Na nástup spořádaně čekáme před nástupní bránou, jen mě malinko udivuje, že vlastně všechna hlášení probíhají jen v portugalštině.
Na palubu nastupujeme mezi prvními, zde moji pozornost ihned upoutal nepříjemný zvuk vibrujících plastů interiéru letadla, který nás nakonec provázel po celou dobu letu. Plně obsazený let trvá dvě hodiny, z čehož může být polovina turistů a polovina místních. Usuzuji podle toho, že je na palubě občas slyšet němčina. GOL se prezentoval jako Brazilský low cost a tomuto označení zcela dostál. Posádka během letu rozdává MENU s nabídkou a ceníkem. Co mě příjemně překvapuje, vodu rozdávají zdarma.

Paluba
Paluba


Nabídka
Nabídka


Vodopády Iguacu
Vodopády Iguacu


Vystupujeme přímo na letištní plochu a do terminálu jdeme pár metrů pěšky. Překvapuje nás horko. Zatímco v Riu mohlo být okolo 20 stupňů, tady je hodně přes třicet, a to přitom nejsme o moc jižněji než v Riu.

IGU - po přistání
IGU - po přistání


Máme rezervovaný hotel nedaleko autobusového nádraží, takže volba pozemní dopravy je vcelku jasná. První setkaní s veřejnou dopravou v Brazílii nás samozřejmě překvapuje. Nastupujeme předními dveřmi do autobusu, kousek za řidičem sedí pokladní, kde platíme, a vzápětí je třeba projít turniketem do zadní části autobusu. Nechávám si na zádech batoh, což se ukazuje jako kardinální chyba. V turniketu jsem se zasekl. Naštěstí se mi podařilo batoh posunout vzhůru a popojít dál.

Iguacu BUS
Iguacu BUS


Po asi půl hodince cesty vystupujeme na místním autobusovém nádraží a podle mapy nás čeká jen pár minut chůze do hotelu. Po skoro dvou dnech beze spánku už nemám sílu na nic. Zvládáme rychlou večeři na nedaleké zahrádce, jednu Caipirihnu na umrtvení a mizíme v hotelovém pokoji.

21.11.
Vodopády Iguacu

Plán zněl jasně, (muž s koženou brašnou … ) strávit u vodopádů dva dny. Vodopády jsou zároveň hranicí mezi Argentinou a Brazílií. Už dopředu jsme se rozhodli první den navštívit argentinskou stranu a druhý den, kdy máme během pozdního odpoledne odlétat, pak nám tu bližší, brazilskou. Vstáváme brzy, před sedmou hodinou místního času a i přesto nás venku překvapuje až nepříjemné horko. Z hotelu míříme zpět na, nám již známé, autobusové nádraží a hledáme spoj do Argentinského městečka Iguazú, což je pro nás výchozí bod k vodopádům na argentinské straně. Nádraží je oploceno a jízdenky prodávají v budce při vstupu. To nám situaci značně ulehčuje, protože prodavačka shodou okolností mluví anglicky, což tu zdaleka nelze považovat za samozřejmost.

Iguacu - autobusové nadráží
Iguacu - autobusové nadráží


Poučen z internetu vím, že na hranicích musíme vystoupit a nechat si dát razítko do pasu, jinak by mohli být problémy při návratu zpět. Teď se zpětně domnívám, že to zřejmě nebyla taková nutnost, ale řídíme se návodem.
Autobus samozřejmě nečeká a jede dál, což jsem naštěstí taky vyčetl předem. Necháváme si orazítkovat pas a čekáme na další bus (jede každých třicet minut). Pokud máte lístek z předchozího spoje, tak pokračujete dál bezplatně.

Brazílie–Argentina hraniční přechod
Brazílie–Argentina hraniční přechod


Sotva ujedeme 500 metrů, následuje argentinská hraniční kontrola. Tady už autobus čeká, všichni pasažéři musí projit pasovou kontrolou. Spoj je poloprázdný a celá anabáze trvá pár minut. Chvíli na to přijíždíme na autobusové nádraží v Iguazu, v Argentině. Sotva vystoupíme, vidíme „dálkový“ autobus přímo k vodopádům. Autobus už byl připraven k odjezdu a ihned jak nastoupíme, zavírá dveře a odjíždí.
U dveří, již za jízdy, se pokouším zaplatit jízdenky. Jazyková bariéra a řidič jedoucí 90kilometrovou rychlostí v obci jsou bohužel nešťastná kombinace. Chvíli se rukama a nohama domlouváme, kolik máme platit, až se vzdávám a vysypávám celou svoji peněženku. Řidič ještě chvíli něco divoce gestikuluje a posílá mě sednout. Nechápu. Chvíli na to se smilovala jedna cestující a vysvětluje mi lámanou angličtinou, že máme málo peněz. Jízdenka pro dva vyšla na v přepočtu přibližně 450 korun, do celkové sumy nám chyběly asi 3 koruny. Po dvaceti minutách jízdy v tichosti vysedáme v cíli – před vstupem do parku k vodopádům. U vstupu u pokladny ještě měníme USD na ARS a platíme vstupné.

Vláček v parku
Vláček v parku


Vodopády
Vodopády


Vodopády
Vodopády


Cesta zpět probíhá naprosto stejně. Naštěstí potkáváme stejného řidiče v autobusu a já s úsměvem platím jízdenky, doplácím dluh z minulé cesty a přidávám “spropitné”.
Ráno se ukazuje, že náš plán je nesplnitelný, únava se ozývá. Rozhodujeme se, že brazilskou stranu vodopádů už nenavštívíme. Místo toho čas trávíme na střeše hotelu u bazénu a odpočíváme. Odpoledne pomalinku procházíme centrem, přibližně směrem k letišti s tím, že cestou přistoupíme do autobusu na letiště. Tak se i stalo a chvíli na to už čekáme v letištní hale.

Pokračování...
Naposledy upravil(a) supervaclav dne 27. 11. 2014, 22:31, celkem upraveno 9 x.


Kuboš
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 204
Registrován: 24. 09. 2013, 14:41
Oblíbené typy letadel: 747, MD 11,ERJ 145,Bae 146, D-228
Pohlaví: muž
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: Brazílií letem světem

Příspěvek od Kuboš »

Super report a báječné fotky!

Orus-x
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1251
Registrován: 28. 08. 2003, 15:28
Stav: Offline

Re: Brazílií letem světem

Příspěvek od Orus-x »

Pěkný report, díky. Do Iguazú jsem jel v lednu na jednodenní letecký výlet z Buenos Aires (7,5K CZK zpáteční letenka, takový normální jednodenní tarif). Všichni mi říkali, že argentinská strana vodopádů je daleko hezčí a brazilská je v podstatě jenom jedna plošina nad Garganta del Diablo. Taky jsem byl nadšený, celý den se tam dalo prolízat a vidět vodopády ze všech stran. Takže díky tomuto reportu jsem nakonec rád, že jsem si mohl ušetřit tu anabázi s autobusy a hraničními přechody. Těším se na pokračování reportu

jife
Autor nejlepších fotografií v trip reportu 2012
Autor nejlepších fotografií v trip reportu 2012
Příspěvky: 330
Registrován: 27. 03. 2010, 11:07
Stav: Offline

Re: Brazílií letem světem

Příspěvek od jife »

Díky za připomenutí krásných míst, která jsem měl možnost v minulosti navštívit. Mám rád toto rychlo poznávání. Je škoda, že jste vypustili ten druhý břeh. Je sice z mého pohledu méně atraktivni, ale určitě má co nabídnout:
http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=42&t=7479&start=30

Detailně to lze omrknout zde:
http://www.airpano.com/files/Brasil-Argentina-Iguazu-Falls-2012/m-2

Těším se na pokračování.

supervaclav
Nováček
Nováček
Příspěvky: 8
Registrován: 18. 09. 2012, 11:49
Stav: Offline

Re: Brazílií letem světem

Příspěvek od supervaclav »

jife píše:Je škoda, že jste vypustili ten druhý břeh. Je sice z mého pohledu méně atraktivni, ale určitě má co nabídnout:
http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=42&t=7479&start=30


My jsme samozřejmě tu druhou stranu původně navštívit chtěli, ale při plánu dovolené na "hodiny" jsme za ten volný půl den byli nakonec rádi. Do Iguacu už znovu cíleně nepoletím, ale když se budu pohybovat někde poblíž, tak tu chybějící brazilskou stranu doženu, včetně projížďky na člunu pod vodopády.
Naposledy upravil(a) supervaclav dne 25. 11. 2014, 20:01, celkem upraveno 1 x.


supervaclav
Nováček
Nováček
Příspěvky: 8
Registrován: 18. 09. 2012, 11:49
Stav: Offline

Re: Brazílií letem světem

Příspěvek od supervaclav »

Kapitola 2. Amazonas

22.11.
IGU-CWB-BSB
A320 PR-MYO
JJ3886

BSB-MAO
A320
JJ3542


Čekají nás dva lety, z toho jeden navíc s mezipřistáním, oba se společností TAM. Nastupujeme pěšky po letištní ploše, ostatně na tak malém letišti se není čemu divit.

Letištní budova IGU
Letištní budova IGU


Poměrně jednotvárný provoz
Poměrně jednotvárný provoz


TAM A320
TAM A320


V letadle se z klimatizace hrne mlha. Evidentně je tu mnohem větší vlhko, než se zdá. Letíme do hlavního města Brazílie - Brasil. Let má krátké mezipřistání v CWB, což je z IGU přibližně 1 hodinu letu. Při mezipřistání zůstáváme v letadle, asi polovina pasažérů z téměř plného letu vystupuje a jen pár jich přistoupí. To trvá asi 20 minut, vyjma výměny zavazadel neproběhne žádná údržba nebo dotankování. Druhá část letu trvá hodinu a padesát minut a letadlo je tentokrát plné přibližně z poloviny.

Občerstvení na palubě
Občerstvení na palubě


image005.jpg


V BSB přistáváme při západu slunce. Na přestup máme necelé dvě hodiny, takže jen míříme tranzitem k odletové bráně a čekáme na další let.

22.11.
BSB-MAO
A320
JJ3542


Pozorujeme čekající pasažéry a máme pocit, že budeme jediní “Gringo“ na tomto letu. Nakonec se ukazuje naše domněnka jako nepřesná, v letadle zahlédnu ještě jeden evropsky vypadající pár. Na palubě dostáváme chutnou rozehřátou bagetu, jako pozdní večeři, a po třech hodinách dosedáme v Manausu, hlavním městě brazilského státu Amazonas. Únava a pozdní hodina se naplno projevují, a ačkoliv se mi opět během letu nedaří usnout, aspoň se pokouším podřimovat.

image007.gif


Přistáváme ve 23 hodin místního času, a jsem na nohou už jen ze setrvačnosti. Ani nevím, jak se ocitáme v terminálu, kde přítelkyně (která je podstatně víc při smyslech) zahlédne černocha s cedulí “Vaclav”, což mi na v daném okamžiku a místě připadá naprosto absurdní.
Už uvnitř terminálu je cítit vysoká vlhkost a horko, což se naplno projevuje venku. I přes velkou únavu nás místní klima vlastně příjemně překvapuje, těšili jsme se na to. Je to naše první návštěva rovníkové oblasti. I když jsme vzdáleně tušili, jak tu bude, facka horkého a vlhkého vzduchu, kterou dostáváme před terminálem, se nám silně vrývá do paměti. Je skoro půlnoc a je určitě přes třicet stupňů.
Nasedáme do překlimatizovaného auta a řítíme se neskutečně divokou jízdou do hotelu v centru města.

23.-24.11.
Amazonie


A kde se vzal ten černoch s mým jménem na letišti? Už před odletem z Čech jsem nám rezervoval dvoudenní výlet do pralesa s průvodcem. Vyzvednutí na letišti a následný odvoz zpět byly součástí nabídky a vzhledem k našemu stavu po přistání nemůžu jinak, než tuto službu s povděkem kvitovat.
V osm ráno nás tentýž člověk vyzvedává u hotelu a míříme do místního přístavu. V autě kromě něj sedí ještě jeden kluk, mladý Kaliforňan, který nám následující dva dny dělá společnost. Čekal jsem „zájezd“, takže jsem rád, že jsme zůstali jen tři.
V přístavu potkáváme našeho průvodce, přesedáme na loď a míříme po Amazonce, konkrétně přes soutok Rio Negro a Rio Solimoes pryč od civilizace.

Soutok Rio Negro a Rio Solimoes, Amazonka
Soutok Rio Negro a Rio Solimoes, Amazonka


Ani ne po hodině plavby přistáváme na “protějším” břehu a přesedáme do auta. Po, do teď, civilizované Brazílii, mě místní prostředí mile překvapuje. Ocitáme se v jiném světě. V přístavu nás čeká odvoz, auto rozměrem velmi podobné Fiatu Punto, kam se jako zázrakem i s řidičem nacpeme a míříme hlouběji do pralesa. Za přístavem mizí signál na mobilu a tiše doufám, že se za dva dny ocitneme ve zdraví zpět.

image010.jpg


Nakonec přijíždíme opět k vodě, odkud plujeme další dvě hodiny do našeho nového útočiště. Je těsně před začátkem období dešťů, což je ostatně vidět i na odhalených březích. Během dalších několika měsíců by hladina měla stoupnout asi o 12 metrů!

image011.jpg


Odpoledne následuje projížďka po řece, lov piraní a večerní „hon“ na kajmany.

Kajman
Kajman


Dobré ráno!
Dobré ráno!
image013.jpg (13.66 KiB) Zobrazeno 4978 x


image014.jpg


Následuje dopolední trek džunglí s výkladem. Zapomněl jsem zmínit, že náš průvodce je místní domorodec, u kterého jsme zároveň bydleli. Zásobuje nás spoustou informací a cestou nám dává ochutnat “plody pralesa”. A to včetně ještě živých kokosových červů. Po obědě nasedáme zpět na člun a čeká nás cesta zpět do Manausu, kam dorážíme před pátou hodinou odpoledne.

Trh v přístavu
Trh v přístavu


Opera - Manaus
Opera - Manaus


Po večeři a nákupu suvenýrů využíváme smluvený odvoz a míříme zpět na letiště.

Pokračování
Naposledy upravil(a) supervaclav dne 27. 11. 2014, 18:01, celkem upraveno 1 x.

supervaclav
Nováček
Nováček
Příspěvky: 8
Registrován: 18. 09. 2012, 11:49
Stav: Offline

Re: Brazílií letem světem

Příspěvek od supervaclav »

Kapitola 3. Návrat do reality

25.11..
MAO-GIG
A320
JJ3251


V rámci úspory času si následující noc “škrtáme z kalendáře”. Po procházce pralesem, návratu zpět do civilizace a prohlídce Manausu se přesouváme na letiště a čeká nás noční let do Ria. Let trvá 4 hodiny, odlétáme pět minut po půlnoci a díky časovému posunu přistáváme těsně po šesté ráno v Riu. Je to poprvé, a do dnes i naposled, kdy v letadle opravdu tvrdě usínám. A to tak, že si nepamatuji vzlet a probouzí mě až dost tvrdé dosednutí v GIG.
Při pojíždění ke stojánce sleduji spolucestujícího v obleku, který sdílel trojici sedadel s námi a upřímně ho lituji. Po náročném treku v džungli, v zablácených kalhotách, bych sám vedle sebe sedět nechtěl. A špinavé kalhoty zřejmě ještě nebyly tím nejhorším.
Na letišti pokračujeme autobusem směrem do čtvrti Copacabana. Cestu sleduji na mapě v mobilu. Autobus kromě několika pravidelných stanic zastaví kdekoliv na požádání. Snažím se vystihnout to správné místo, abychom to měli co nejblíž k hotelu. To se nakonec daří a vysedáme pár desítek kroků od hotelu.
Na recepci jsme s omluvou odmítnuti, protože pokoj ještě není volný - vcelku dle očekávání v tuto brzkou hodinu. Necháváme si alespoň uskladnit batoh a obhlížíme okolí. Asi v 11 dopoledne to zkoušíme po druhé, tentokrát již úspěšně, a bleskově usínáme.
V podvečer se pak probouzíme a míříme se podívat na pláž. Počasí vyloženě nespolupracuje a jen doufáme, že další den se to trošku zlepší.

Copacabana
Copacabana


Kokosy
Kokosy


Ráno se probouzíme do zamračeného dne. Trošku rána pod pás, jelikož nám zbývá pouze tento jediný den na prohlídku Ria před návratem do Evropy.
I přes silné protesty přítelkyně prosazuju výlet k soše Krista na Corcovado. Být v Riu a nevidět sochu Krista, to prostě nejde. Nakonec jsme ji díky mlze vlastně skoro neviděli, ale aspoň jsme se projeli vláčkem nahoru.

Vláček na Corcovado
Vláček na Corcovado


Rio
Rio


Centrum
Centrum


Poslední Caipirinha
Poslední Caipirinha


27.11.
GIG-FCO
A332 AI-EJI
AZ673


Ráno v Riu se opět autobusem přesouváme na letiště a čekají nás poslední tři lety před návratem domů. Vyzvedáváme zimní bundy z boxů a po odbavení na palubě Alitalia opouštíme Jižní Ameriku. Samotný let je zrcadlovou kopií cesty sem. Dosedáme přesně na čas, procházíme pasovkou – tentokrát již uklizeným letištěm – a přesouváme se na náš další let.

28.11.
FCO-LIN
A319 EI-IMG
AZ2036

Na odletové tabuli zjišťujeme, že náš spoj na Linante je zrušen. Na tranzitní přepážce se pokouším přemluvit obsluhu, aby nás přesunuli na let přímo na Malpensu, kam se pak stejně budeme muset přemístit. Odbavené zavazadlo tuto variantu zabíjí a jsme nekompromisně přesunuti na další let na Linante. Naštěstí letí jen o hodinu později, než byl náš původní plán, takže budeme mít dost času na přesun mezi letišti v Milánu.

28.11.
MXP-MUC
A320
AP342

Náš poslední let máme na samostatné letence a naštěstí jsem zcela prozřetelně naplánoval dostatečnou rezervu na přestup. Vlastně jsem si původně naivně myslel, že ještě zvládneme prohlídku centra Milána, ale nějak už jsem nedomyslel, že po tak náročné cestě na to nebudeme mít sílu ani náladu.
Na Linante před terminálem nasedáme na letištní expres a po slabé tři čtvrtě hodince jízdy přijíždíme na Malpensu. Letenku jsem kupoval přímo u AZ, takže nemusíme doplácet za zavazadlo při odbavení, i když je let operován jejich nízko rozpočtovou dceřinou společností. Zbývá nám poslední kraťounký let do Mnichova a něco přes tři hodiny cesty autem do Prahy.
Celá dovolená, jakkoliv náročná, se nám perfektně vydařila a do dnes jsme plní zážitků. Kromě celkové délky samotné dovolené, kdy to prostě chtělo pár dní navíc, bych na našem plánu dneska neměnil téměř nic. Pokud si odmyslím Rio, tak i počasí se vydařilo. A jelikož je Rio jednou ze vstupních bran na jihoamerický kontinent při cestách z Evropy, to špatné počasí si tam při jedné z příštích cest určitě vynahradíme.
Vlastně jednu věc bych dneska přece jen udělal jinak. Po tak dlouhé cestě bych se šel před cestou z Mnichova do Prahy vyspat, třeba v letištním hotelu. Dojížděl jsem do Prahy úplně na doraz.
Musím říct, že Brazílii jsme si zamilovali a příležitostně sem zavítáme znovu. Především Amazonie zůstává na seznamu pro příští cesty.


Odpovědět