EY004, 12:10 MUC – AUH 20:10, Airbus 340-600, doba letu 6:00
Odbavení na mnichovském letišti proběhlo v pořádku a rychle a naprosto kontrastovalo s průběhem odbavení na zpáteční cestě v Jakartě, kde jsme opravdu pochybovali o tom, že vzhledem k rychlosti vydávání palubních vstupenek poletíme na čas. Web check-in přepážka byla v Mnichově opět prázdná, zatímco na ostatních přepážkách byla středně dlouhá fronta. Nechápu, proč si do teď více lidí nezvyklo na on-line check-in, ale tím lépe pro mne. Bylo zajímavé pozorovat mega frontu na pasové kontrole T1C a fakt, že jedno z nejlepších letišť v Evropě není schopné ani v dlouhodobém časovém horizontu něco podniknout se svými naprosto nedostačujícími kapacitami a prostory pro imigrační na odletu i příletu v terminálu jedna.
Už dopředu jsem věděl o příjemné změně typu letadla na A340-600, čímž jsem si připsal první let tímto monster letadlem. Na druhou stranu jsem ale přišel o nejnovější economy produkt v plánovaném A330-300. Nástup sám o sobě byl dobře organizovaný. Nastupovali jsme mezi posledními a během chvíle jsme byli usazeni na dvojsedadle v zadní části letadla. IFE v podání E-BOXu vypadalo slibně, bohužel bylo odjištěno až po vzletu. Relativně brzo byly spuštěny bezpečnostní instrukce, na které navázala poměrně hlasitá modlitba z koránu za šťastný let. Prvenství Etihad – první společnost, která se po všech bezpečnostních procedurách za šťastný let ještě raději pomodlí. Ne nic ve zlém – přišlo mi to jako nice touch.
- MUC Tower
- MUC T1C
- Náš Etihad Airways A340-600
- Qatari B787-800
- Qatari B787-800
Po pusch-backu Qatar Airways B787, které se na RWY víceméně minulo s dalším letadlem tohoto typu právě přilétajícím z Dauhá, jsme začali na aktivní RWY pojíždět my. Start v oblačném počasí, takže velmi brzy nad mraky a bez výhledů. Konečně po několika týdnech oblačného počasí v Čechách jsme tak viděli Slunce. Po startu následoval bar service, zanedlouho oběd a před přistáním v Abu Dhabi ještě teplý snack. Poměrně fair na šestihodinový let. Objednal jsem si vodku s džusem, a musím říct, že všechny míchané drinky, které jsem u Etihad dostal, byly strašně silné. Další prvenství Etihad - první společnost, kde je nealko složka nápojů spíš jen pro barvu. Když o tom tak přemýšlím, klidně by to mohl být ten jejich výrazně pozitivní rys mezi konkurencí.
- Start z MUC - konečně modrá obloha
E-BOX byl super. Úroveň a rozsah IFE bych přirovnal ke Qatar Airways. Člověk nemá problém se zabavit. Výběr her, filmů a seriálů je poměrně široký, ale v případě filmů se jedná o trochu starší kousky, než jaké mívají Emirates. Pokud tedy tento předpoklad stále platí, přeci jenom poslední let s nimi byl již v roce 2012. Samotné air show má trochu jinou strukturu s přepínáním mezi jednotlivými informacemi, ale zvykl jsem si. Během koukání na filmy, které jsem v kinech v roce 2013 nestihl, nám byl kdesi nad Rumunskem servírován oběd. Jak je uvedeno výše, asi nejlepší zkušenost z economy vůbec. Salát s výbornou zálivkou, kterou se většina společností neobtěžuje. Hlavní chod hovězí, bulgur a chilli špenát bylo skvělé a osobité jídlo. Je to samozřejmě subjektivní. Na airliners.net jsem našel trip report, kde bylo stejné jídlo hodnoceno dost negativně. Jako dezert pak forrest berries crumble. Bohužel už dopředu jsem tušil, že je to tak dobré, že mi ten svůj přítelkyně nedá, a tušil jsem správně. A ano i v trip reportu na airliners byl hodnocen sakra kladně. K tomu všemu relativně dobré víno. To vše stačilo, aby v nás začal již po třech hodinách letu převažovat pocit spokojenosti s touto společností.
- 1. fáze cateringu - snack a nápoje
- 2. fáze cateringu - oběd
- Hlavní chod - hovězí, bulgur, chilli špenát
- Pravděpodobně Dunaj - nekoukl jsem se na Flight Map :-/
- Kabina během letu
- Flight map
Posádka byla od startu do přistání příjemná a usměvavá. Celkově mne Etihad a jejich posádky příjemně překvapily. Moji zkušenost s Qatar Airways sice nepřevyšují, ale celkově efektivita a především konzistence se zdála být lepší než u Emirates. Sice se v kabině nad rámec naplánovaných kol s občerstvení moc neobjevovali, ale na letu s flight timem 5,5 hodiny a třemi koly plánovaného občerstvení to ani není nutné. Po dalším filmu a nikterak barevném západu Slunce jsme se již blížili ke Kataru a začali postupně klesat směrem k Abu Dhabi.
- Kdesi na Středním Východem
- 3. fáze cateringu - pizza snack
- Kdesi nad Katarem
- Kdesi nad Katarem
Přistání v Abu Dhabi již za tmy a poměrně dlouhé pojíždění k terminálu. I tak byla ale jasně rozpoznatelná ohromná stavba nového midfield terminálu, což bude naprosté monstrum. Přijde mi, že plány vládců Abu Dhabi s Etihad Airways nejsou o nic menší než těch z Dubaje s Emirates. Rozdíl bych viděl jen ve fázi realizace. Na netu spousta lidí mluví o tom, že minimálně Qatar Airways nebo Etihad Airways dříve nebo později zkrachují apod. Sám jsem zvědavý, jestli opravdu za 20 let budou v SAE normálně fungovat dva téměř totožné globální megahuby pouhých 200 kilometrů od sebe, ale při pohledu na stavbu toho terminálu je minimálně jedno jasné – odhodlání je ohromné a nezdolné.
- Kabina A340-600
Výstup pak autobusem, což je sice pro většinu cestujících opruz, ale já si aspoň něco nafotím. Navíc mi přijde, že nástup busem je v terminálu 1 příjemnější než bridge. Tento terminál je sice architektonicky krásný, ale v současnosti naprosto nepoužitelný. Navíc zde probíhají určité úpravy, které jeho vnější architektuře dají dost na frak. Všude kolem byla vidět spousta letadel Etihad Airways a Jet Airways. Kapitálová propojenost obou společností byla zřetelná už po výstupu z letadla, kde vedle nás parkoval B777-300ER Jet Airways.
- Krásný výhled hned ve dvěřích našeho airbusu
- Welcome to Abu Dhabi
