Výlet lodí v zátoce Ha Long
Na ulici v Hanoi
Oblíbená stravovna
Je úžasné teplo. Slunce svítí tak, jako téměř každý z posledních 25 dní. Vracíme se z nádherné cesty podle pečlivě naplánovaného routingu MUC-DXB-KUL-HAN-KUL-DPS -KUL-DXB-MUC. Vyšlo to právě tak, že na dnešek vychází moje kulaté narozeniny. Pro odpolední let EK51 mám jako pozornost od agenta Emirates "zaškrtnutý" Special meal. Prý dortík a sklenka sektu. Asi pro větší pozornost spolucestujících.
Chrám ve vnitrození ostrova Nusa Penida - Indonesie
Náboženské pagody
Západ slunce nad Lembonganem
Při předání auta jen doplácíme poplatky za dálnice a v zápětí nás kluk z půjčovny veze na terminál. Odbaveno máme i přes megafrontu v mžiku. V transitu, přiznám se, nenacházím už žádnou sílu procházet a kupovat věci z nablýskaných regálů Tax Free Shopů. Není divu! Hodiny dřiny v ulicích Old Quarter v Hanoji a další plné tašky z China Townu a Golden Trianglu v Kuala Lumpuru? O Dubajském Mallu a Gold Souku ani nemluvě!
Už se těšíme domů. Mnoho z nás to tak má. Těšit se domů, aby mohlo nastoupit těšení na další, novou cestu.
Nové uprostřed starého Kuala Lumpur
V orchidejové zahradě
Dominanty Kuala Lumpur
Dubajské panorama
Oblíbená atrakce
Je čas jít na gate. Pár lidí před námi je po kontrole palubních vstupenek a už stojíme před černochem o hlavu vyšším. Koukne na kartónové lístky, zkontroluje je podle seznamu, a v půli přetržené je hází do koše.
Málem mě trefil šlak!
Co se děje?!?
Obě se na sebe díváme, oči na čele!
Chlapík ale sahá do regálu před sebou a vytahuje dva jiné. Profesionální úsměv, přání štastné cesty a už vyhlíží dalšího z řady.
Koukám na boarding card. Jména sedí, sedačky ne. "Excuse me, Sir! Měly jsme rezervovány sedačky u okna a tyhle písmena tomu neodpovídají." Z původně neosobního pohledu černé tváře je teď sympaťák. Zubí se. "Sorry, Madame! Dvojka je bohužel pouze do uličky. U okna byste nemohly sedět vedle sebe. Byly jste totiž upgradovány do Business.........!"
Nastupujeme vrchem
Stolování po Emirátsku
Výběr sýrů atd.
Jako většinoví cestující v economy tuto třídu nepomlouváme. V "nebi" A380 to ale funguje jinak než v "pekle" dole. Jsme uvedeny na místa, dělící přepážka mezi sedačkami je spuštěná. Zabydlujeme se a rozkoukáváme v nové dimenzi letecké přepravy. K upgrade do C jsme se už jednou dostaly také nevlastní vinou v Kathmandu u JetAirways. Tady je to ale zcela jiný level. Každé se nám po startu představuje jiný steward/letuška s drinkem a oříšky. A to, co následovalo, už jen přirozeně patří do daného prostředí. Zvolená jídla zde splní všechny představy o gastronomii. Steward se pravidelně během jídla zastavuje s nabídkou dolití vína, košíček v ruce má plný láhví. Desert a výběr sýrů nemá nejmenší chybu. Následný odpočinek na elektricky rozložené sedačce doplněný pěknou hudbou ze sluchátek Bose cestu do Mnichova velice zkracuje. V poslední fázi letu ještě stíháme rychlou skleničku portského v zadním baru a měkce sedáme na runway Straussova letiště.
Velkorysost arabské aerolinky pak za volantem cestou do Prahy hodnotíme nejvyššími známkami. Už i jen možnost Special mealu odděluje Emirates mílemi od praxe západních společností. Upgrade měly asi na svědomí kulatiny a členství ve Skywards, byť bez statutu. A na otázku, jestli podobná zkušenost dokáže motivovat k cestování s takovou společností si každý jistě odpoví sám.
Všechny zdraví Nina.
už se zase těším do tepla... díky za alespoň virtuální nakouknutí 
) odhalil si ma...
. Za posledni rok a pul mam 10 upgradu.