Předehra
Loni v Listopadu se mi po letech ozvala jedna milá paní, která se mnou a dalšími hudebními kolegy organizovala koncert, že by možná byla možnost na jaře hrát na EXPO Milano a jestli bych měl zájem. Vzhledem k tomu, že dostat se na EXPO bylo mým snem od chvíle, kdy jsem se před dvěma lety dozvěděl, že bude "za rohem" tady v Evropě, ve městě, kam se dá dostat letadlem vždy levně, odpovídám kladně a čekám, jestli z toho něco opravdu bude.
V březnu se ozývám, jestli je to ještě aktuální, a dostávám kladnou odpověď, že bychom měli jet na 3 dny se spolužákem Gergely-em hrát do Maďarského pavilonu, na supermoderní nový klavír Maďarského klavíristy Gergely Bogányi-ho, a to hned na otvíračku 1-3. Května. Kolem tohohle data mám koncerty v Brně a Praze, ale nevadí, aspoň se nebudu nudit
Píši si do diáře, čekám co bude se smlouvou, letenkami, ubytováním. 2 týdny před odletem nic, týden před odletem nic, jak na Maďarské tak na Italské straně je chaos, takže naše organizátorka nakonec kupuje letenky 5 dní před odletem ze svého a ejhle - 3 dny před plánovaným odletem přichází informace, že se neletí, protože ten klavír tam ještě není, zkolaboval nějaký logistický systém na EXPO, a že tam klavír nebude dřív než 5 Června. 2 dny po původním termínu dostáváme info, že klavír tam bude "již zítra", takže plánování data projíždíme znova a dohoda zní 27-28 května. Oukej, to je fajn, už se těším a doufám, že tentokrát už to vyjde.Žádné další problémy se již naštěstí nevyskytly (až na jeden), pár dní před odletem dostáváme letenky, rezervaci hotelu, kontakty a cash potřebný na dopravu po miláně, atd.
Going-there report
27.5.2015.
BUD-MXP, W!zzAir A320
Load-Factor : cca 140 pax (podle stewardek), tedy kolem 78%
Pozn.: V tomto reportu bych chtěl trochu porovnat své aktuálně nabité zkušenosti s Wizz-em se zkušenostmi s Ryanairem v lednu.
Ještě večer před odletem si všímám toho jednoho zbývajícího problému - Maďarská strana nám nebyla schopna zajistit k letence alespoň velké kabinové zavazadlo, a tak proklínám zavazadlovou politiku této společnosti, a volám naší organizátorce. Dozvídám se, že nám již nikdo nic nezaplatí navíc, a tak k naším letenkám přiobjednávám velké kabinové zavazadlo za vlastní, protože v něčem potřebujeme odvézt obleky, atd.
Doprava na letiště v BUD na ranní lety je hlavně pro cizince docela složitá, i já jsem si musel najít, kterým nočním autobusem musím o půl čtvrté ráno na zastávku, odkud odjíždí autobus na letiště... Bydlím na budínské straně dunaje, kousek od mostu Sv. Markéty, ale tramvaj k západnímu nádraží, od kterého odjíždí autobus, mi odjíždí před nosem, a tak přecházím dunaj pěšky (tedy po mostě...) a pohodlně nestíhám svůj spoj, a tak čekám půl hodiny na další. Pak už je cesta na letiště v pohodě.
Chválím Wizzair za to, že konečně také zavedli seat-reservation, navíc s dobrými cenami. Dostali jsme přidělená hrozná místa (24C,D), ale díky mapce na webu vidím, že druhou exit row nikdo nerezervoval, a tak plánuji si o ni říct při boardingu. A tady se ukázala ta stránka Wizzairu, které já říkám "Váradiovský komplex" - po nástupu usedám na své místo, a když vidím, že už jsou lidé vcelku usazeni, ptám se stewarda, jestli se můžeme přestěhovat do volné exit row - "ale samozřejmě, za poloviční cenu 6EUR", zní odpověď na mou otázku a tak usedám zpět na své místo znovu ujištěn, že pokud si mohu vybrat mezi FR a W6, tak volit Ryanair, u kterého mě v lednu zadarmo pustili do Exit row hned třikrát.
[img=http://s5.postimg.org/s1ireoxyr/IMG_0894.jpg]
Abych ale nebyl jen negativní, průměrný vzhled letušek WizzAiru hodnotím tak na 4,2/5 zatímco u Ryanairu bych dal tak 3/5 (Toto je samozřejmě „zásadní faktor“ pro každého frequent flyera že...
). Významným faktorem může být stylovost uniforem u Wizz, které mají značně navrch. Také interiéry WizzAiru jsou hezčí, a musím podotknout, že celkově byl interiér naší A320 mnohem lépe odhlučněný než jaký jsem kdy zažil v B738 (i když ve SkyInterior-u jsem ještě neletěl, nějaké zkušenosti po této stránce?).[img=http://s5.postimg.org/ylljl1bzn/IMG_0896.jpg]
Asi toliko tedy k těm málo světlým stránkám Wizzairu, jehož jméno mám nutkání díky těm malým, ale podstatným detailům vyslovovat poněkud zkomoleně... On-board service je oproti většímu konkurentovi velmi omezený, zatím jsou k dispozici stále jen snacky, základní nápoje a sendviče. Váradi sice oznámil před několika týdny, že se chystají velké změny k lepšímu v Passenger productu, tak uvidíme, jestli do dvou let přijdou s něčím opravdu vlastním, nebo jestli to (jak předpokládám) budou dělat jen aby se nedokonale vyrovnali svému třídnímu nepříteli.
Z mého pohledu je nevýhodou i let na Malpensu místo Bergama, protože Bergamo miluji a když nemusím do Milána, tak tam velmi rád nejedu. V aktuální situaci se Malpensa ale hodila, protože EXPO od tam má shuttle přímo ke vstupu na Fieramilano. Ten jsme směrem dovnitř nevyužili, protože jsme jeli nejdřív do hotelu, zpět se ale hodil.
Segment BUD-MXP jinak proběhl až na jednoho konstantně křičícího infanta vcelku poklidně, na čas, máslo a víno-faktor bohužel hodnotit nemohu. Malpensa na příletech vypadala o něco lépe než minulý rok. Počasí je krásné a tak mám radost, že jsem konečně jednou přijel do Itálie a neprší
Summary
Pozitiva W6
- Korektní ceny reserved seatingu při rezervaci
- Pěkný interiér letadla
Negativa W6
- Zavazadlová politika (příplatek za větší kabinové zavazadlo)
- Palubní personál mě nepustil do exit row zdarma
- Vcelku ubohé On-board services
- Average seat pitch v A320 je jen kolem 29“
EXPO report
Již po výstupu z metra na Rho Fiera milano vidíme při pohledu na zástupy lidí u bezpečnostní kontroly to, jaké máme štěstí, že jsme tu jako OP (Official Participants). Před vstupem si nás i se vstupními visačkami vyzvedává půvabná hosteska Maďarského pavilonu jménem Lilla, která se nám oběma hned zalíbila a tak ji poslušně následujeme přez security check, který je vyčleněn zvlášť pro OP a organizátory, takže nám zabíra jen pár desítek sekund, oproti „normálním smrtelníkům”, kteří musí zdlouhavě čekat ve frontách.
Lilla nás poté vede směrem k Maďarskému pavilonu, který je od vstupu skoro 20 minut pěšky, a tak se ukazuje monumentálnost celého komplexu (Maďarský pavilon je kousek za polovinou jeho délky). Po cestě se dozvídám o své kolegyni na další dva dny, že žije v Bergamu, že k němu má stejný vztah jako já, a že tam studuje turistiku – prostě dokonalá žena pro mě! Bohužel se později ukázalo, že má kromě toho všeho taky snoubence (kdo by se tomu taky divil že...). No ale dost z mého žalostně neúspěšného milostného života
Po cestě se také ukazuje, že Český pavilon je opravdu na dobrém místě - je to jeden z nejbližších národních pavilonů od vstupu vůbec. I jeho design hodnotím jako vydařený, jen škoda že vedle něj stojí pavilon Algidy, který tomu z dálky dodává poněkud groteskní vzhled...[img=http://s5.postimg.org/sn7qast0z/P1130394.jpg]
Při příchodu do Maďarského pavilonu jsem vcelku příjemně překvapen, po původních vcelku pěkných vizualizacích vypadal na fotkách v tisku vyloženě otřesně, ale jak se ukázalo na místě, není to až zas tak strašné. Expozice ještě není dokončena, momentálně ještě neobsahuje vlastně vůbec nic, co by mělo spojitost s „jídelním“ tématem letošního Expa, až na maďarskou restauraci na střeše. Rychle se zabydlujeme a seznamujeme se zbytkem personálu pavilonu a během několika desítek minut nás tito do jednoho úžasně milí lidé přijímají za svou součást, což je jeden z faktorů, který pro mě tuto zkušenost udělal úžasnou a nezapomenutelnou.
Dohoda je taková, že v každou celou máme hrát na klavír 20-25 min., a tak vzhledem k tomu že jsem na to dva, máme vždy půldruhé hodiny mezi svými vystoupeními, které jsme využili k prohlídce malé části předem vytipovaných pavilonů (čas potřebný na pohodlnou prohlídku celého komplexu bych tipoval tak na 2 týdny). První den máme pracovní dobu od 13:00 do 20:00, druhý den od 11:00 do 18:00, takže máme dost času jak zahrát každý den prakticky celý náš repertoir a důkladně si tak vyzkoušet nový klavír, tak rozhlédnout se po komplexu.
[img=http://s5.postimg.org/3ouf0h2pf/P1130372.jpg]
První den vyrážím od našeho pavilonu nalevo a prvně prohlížím pavilon Číny. Líbivá tradicionální čínská architektura přitáhla řadu lidí, ve které jsem čekal asi deset minut, než jsem se dostal dovnitř. Expozice obsahuje historii převážně rýžové a čajové agrikultury v Číně a nabízí také pohled z patra na efektní světelnou „show“ na jakýchsi snad skleněných tyčích, jimiž je prakticky vydlážděna asi polovina přízemí. Nepochopil jsem přesně význam, ale rozhodně to byla nádherná podívaná a stojí za zastavení.
[img=http://s5.postimg.org/6zis0csmr/P1130381.jpg]
Vesměs každý pavilon obsahuje i nějaké interaktivní prvky, nejinak tomu bylo i v pavilonu Angoly, kde mě nejvíce nadchla panoramatická stěna, která promítala angolské krajiny v jakémsi velmi poutavém 3D módu. Angolský pavilon byl zaměřen co se týče agrikultury, spíše na současné techologie, které byly i vystaveny a popsány. Také nechyběla interaktivní stěna s lokálními recepty, atd. Na střeše pavilonu se nachází zahrada s lokálními rostlinami, která přetéká i nejrůznějšími vůněmi z nich. Kromě toho je z pavilonu také výhled na ten náš, Český, ke kterému jsem se ale v prvním kole už nedostal, protože jsem musel zpět ke klavíru.
[img=http://s5.postimg.org/uk91t492r/P1130385.jpg]
První den jsme ale v Českém pavilonu ukončili malou plzní za „pouhá“ 4EURa, a doplnili ještě jednou sklenkou piva u Belgičanů, kteří jsou skoro naproti. Belgický pavilon má skvělý venkovní provoz s Belgian Fries, waflemi a pivem, přez den je tam pořád plno.
[img=http://s5.postimg.org/wifpr41kj/P1130400.jpg]
Vzhledem k tomu, že v noci před odletem jsem spal celou půlhodinu, tak po příchodu do hotelu jsem usnul ještě u stolu před počítačem při nahrávání fotek, takže jsem byl vzbuzen a poslán spát normálně. Ve čtvrtek ráno rychle snídáme a odjíždíme metrem opět na EXPO, kde již při otvíračce v 10:00 stojí zástupy lidí na security checku. Se zklamáním se v našem pavilonu dozvídáme od naší náčelnice, že si nemůžeme nechat naše visačky, protože se musí vrátit pro případ, že bysme ještě přijeli. Nemá to sice skoro žádnou logiku, ale takové výstřelky už od Italů známe
[img=http://s5.postimg.org/yfcfvos8j/P1130391.jpg]
Druhý den vyrážím nejdříve k pavilonu Brazílie, k jehož vstupu vede obrovská síť, která samozřejmě přitahuje spoustu lidí. Ve frontě tedy čekám asi 20 minut, ale stojí to za to, na síti by se dalo blbnout ještě dost času, který ale nemám, a tak vstupuji k expozici, která je v tomto případě velmi poutavě zaměřena hlavně na sumarizaci agrární produkce Brazílie – některá čísla mi zněla opravdu fantasticky.
[img=http://s5.postimg.org/jkx18zxf7/P1130406.jpg]
Ve spodním patře se nachází něco jako gift shop, kde mě přez oči hned praštila košile skoro identická s dámskými uniformami WizzAiru
[img=http://s5.postimg.org/ma5m4971v/P1130410.jpg]
Pod sítí se nachází zahrada s Brazilskými plodinami, jedno z nejpříjemnějších míst k odpočinku.
[img=http://s5.postimg.org/uw8vouj1v/P1130413.jpg]
Po Brazílii se již přesouvám do Českého pavilonu, který mě svým obsahem velmi příjemně překvapil, mohu všem jen doporučit. Pavilon představuje moderní současné technologie týkající se tématu, ale také se nezapomělo na propagaci turistických cílů, jako Brněnské patriot jsem byl rád, že tam víc než jiné regiony figurovala Jižní Morava a také Villa Tugendhat. Pavilon také skrývá několik velmi neortodoxních uměleckých děl, v případě „koně na hloubku“ jsem si říkal, co by mi udělali, kdybych do něj vlezl. Radši jsem to nepokoušel...
[img=http://s5.postimg.org/5aivjrroz/P1130417.jpg]
Druhý den jsem také stihl shlédnout Tree of Life (Strom života), monumentální fontánu, která s hudbou pravidelně předvádí krásné představení (také jedno z míst, která doporučuji pro odpočinek)
[img=http://s5.postimg.org/dnt5s6gab/P1130427.jpg]
a samozřejmě jsem nemohl vynechat pavilon Alitalie/Etihadu, který v sobě skrýval mimo jiné dva plně vybavené simulátory B738, které je ovšem pro velký zájem nutno rezervovat (zdarma) tak tři dny předem. Jestli se tam ještě dostanu, tak na rezervaci nesmím zapomenout
[img=http://s5.postimg.org/8zd5wzr3n/P1130425.jpg]
Při poslední přestávce před večerním společným vystoupením a odletem jsem stihl ještě navštívit ůžasný pavilon Kuwaitu, kde se po „psací“ fontáně dostáváte do projekční místnosti a dále pak do parádní zrcadlové místnosti, kde promítají bouřku a hřmění i s třesoucí se podlahou, a na závěr pak již volně průchozí, velmi zajímavé expozice, kde interaktivitu zajišťovala hlavně „čuchací“ expozice koření.
[img=http://s5.postimg.org/shh04f2sz/P1130434.jpg]
Po Kuwaitu jsem se vydal do doporučeného pavilonu Ruska, který velmi příjemně překvapil. Rusové vsadili na své chemiky, jedna stěna obsahuje gigantickou periodickou tabulku prvků. Kromě toho je v pavilonu také degustace ruských drinků a pochutin, o kterou byl takový zájem, že jsem se z časových důvodů nemohl zůčastnit.
[img=http://s5.postimg.org/xarkhskj7/P1130440.jpg]
Z národních pavilonů jsem jako poslední navštívil naše sousedy Rakušany, kteří mě svým výtvorem nadchli. Jedná se vlastně prakticky o stěnami ohraničený kus lesa s názvem Breathe Austria, ze kterého opravdu číší pohoda, klid a čerstvý vzduch. Pro mě toto bylo Top místo pro odpočinek a pokud budu mít v budoucnu možnost, určitě se sem vrátím. Nechyběla tu samozřejmě ani technologie, ale velmi interaktivní (třeba dalekohledy s rozšířenou realitou, které popisovali dle místa, kam se člověk díval, různé přírodní procesy, atd.).
[img=http://s5.postimg.org/m9wfcrsab/P1130441.jpg]
Na závěr jsem splnil i svůj poslední cíl na ty dva dny, a to hyperinteraktivní supermarket budoucnosti Coop. Rozhodně má očekávání nezklamal. Nad/vedle každé police se zbožím je monitor, který zboží popisuje, a po rozkliknutí produktu ještě ukáže i doplňující informace ohledně místa původu, energetických hodnot, ekologického footprintu, atd. U monitorů umístěných nad koše se zeleninou a podobně se tyto funkce ovládají pohyby hlavy.
[img=http://s5.postimg.org/ad9e61fqr/P1130445.jpg]
Také byla k vidění čtveřice robotů, kteří sami skládali do krabiček různé kulaté ovoce. Byli vyrobení firmou ABB a přemýšlel jsem jestli je to ta pobočka, která sídlí v Brně (ví někdo?).
[img=http://s5.postimg.org/9l6q6ubjn/P1130443.jpg]
Na Expu jsem se rozhodně nenudil a nenudil bych se ještě alespoň dva týdny. Byl to úžasný zážitek a rozhodně doporučuji EXPO navštívit, kdo bude mít v létě možnost.
Několik poznámek pro případné návštěvníky :
- Počítejte s velkými frontami u security checku, především ráno a také u některých populárních pavilonů
- Podle kolegů je o víkendech ještě větší nával než přez týden, takže pokud máte možnost, jeďte raději v pracovní dny
- Pokud byste chtěli do areálu jen na pár hodin, tak pokud si dobře vzpomínám, tak po 6pm je do zavíračky vstupné jen 5EUR.
- Pokud chcete vyzkoušet simulátor u Alitalia/Etihad, rezervace je možná ůdajně na http://www.fsc.sx
- Klavír u Maďarů je také volně k vyzkoušení
Coming-back report
28.5.2015
MXP-BUD, W!zzAir A320
Load-Factor : 165 Pax, 92%
Po smutném rozloučení a rychlém sbalení-se stíháme poslední spoj z Expa na Malpensu, a kupodivu na něm sedíme jen my dva a řidič, takže jsme si vlastně pronajali 50ti místný autobus za 20EUR – good deal
Na letiště přijíždíme za příjemných 35 minut. Letos musím letiště Malpensa hodnotit o dost pozitivněji než loni, jestli jsem dobře viděl, tak rekonstrukce severní části terminálu byla dokončena, a dokonce byly na patře i dvě fungující toalety (loni byl tento poměr při mé návštěvě jedny fungující záchody na dvě patra o délce půl kilometru
). Velmi rychle a pohodlně jsme se dostali přez security, a tak dáváme před odletem ještě docela dobré italské pivo a něco na zub. Překvapením pro mě byl docela slabý večerní provoz, a také fakt, že restaurace a duty free zavřeli před naším odletem již kolem 21:30.[img=http://s5.postimg.org/6h0nnsk4z/IMG_0900.jpg]
Let zpět proběhl velmi poklidně, až na docela silné turbulence před přistáním v Budapešti, tentokrát bez infantů. Musím podotknout, že menší seat pitch u A320 jde opravdu cítit, při natažení nohou pod sedadlo přede mnou mě spodní strana toho sedadla trochu do lítek, s čímž jsem u FR problém neměl (u B738 je average seat pitch mezi 30 a 31“), a to nemluvím o tom, co musel zažívat spolužák, který je tak o 20cm vyšší než já...
[img=http://s5.postimg.org/d13fu4y5v/IMG_0903.jpg]
Do BUD jsme přiletěli již opět v čase nočních autobusů, s posádkou se humorně loučím zkomoleným maďarským „na shledanou“ - a Wizzontlátásra!
Teď už vím, kudy kam, a tak pomáhám s orientací i zahraničním spolucestujícím.[img=http://s5.postimg.org/6yvt3n9pv/IMG_0904.jpg]
V Miláně jsme se líbili a vedení nám řeklo, že nás možná ještě budou chtít na celý týden v Srpnu, tak doufejme že to vyjde a bude ještě více zážitků, protože osobně bych EXPO hodnotil velmi stručně : Disneyland hadr.
Doufám, že se trip report líbil, případně jsem někoho inspiroval k cestě na EXPO
Howgh
