Ahoj všichni... jsem zde s další částí
Zatím, bohužel, bez fotek... ty doplním zítra večer nebo v průběhu pondělí, tak snad mě za to nesežerete zaživa
Bez fotek to bude taková wall of text...
Jelikož mi bylo v některém z předchozích komentářů naznačeno, že mám sepsat i něco o mém cestování po Státech, rozhodl jsem se nezklamat a spíš než popis toho, jak to tam vypadá, jaké to tam je, apod. (což stejně asi tady už 90 % lidí ví z předchozích trip reportů), popíšu, co jsem tam prošel, vyjádřím své pocity, jak se mi tam líbilo a co se mi tam líbilo.
Podívat se alespoň jednou v životě do USA a speciálně do New Yorku bylo mým snem od dětství (ne, že bych teda teď byl o moc starší
) a už v momentě, jak jsem přilétal, mě trochu hřál u srdce pocit, že jsem to dokázal, že jsem „tady“. Já vím, plno věcí hrozně prožívám, ale čím blíže jsem byl Manhattanu, tím více mne naplňoval pocit štěstí. Ve vlaku z Jamaicy na Penn Station jsem chvíli před vjezdem do tunelu pod řekou zahlédl Empire State Building a to byl můj emoční konec, už jsem se tomu pocitu naplno odevzdal a nedočkavě očekával výstup z vlaku.
Problém číslo jedna? Nepamatoval jsem si, na jaké ulici mám hotel, pouze jsem věděl, že je zhruba v úrovni Madison Square Garden. Značení ulic ještě i podle světových stran mi už vůbec nepomohlo, jelikož jsem moc netušil, na jakou stranu z Penn Station vystupuji. Naštěstí jsem vystoupil přesně tam, kde jsem potřeboval (intuice výjimečně zafungovala), jelikož jsem si i vybavil to, že hotel je na 31. ulici a jelikož jsem doma z nedočkavosti neustále procházel okolí hotelu pomocí Street View, věděl jsem, kam jít.
Vím, že jsem se zde ptal, jaký cenově přijatelný hotel v New Yorku sehnat, ale nakonec jsem zvolil úplně jiný, jelikož od všech lidí, co v New Yorku byli, mi bylo doporučováno, ať, když tam budu pouze na dvě noci, vezmu hotel přímo na Manhattanu. Ubytován jsem byl v hotel Hampton Inn Madison Square Garden. Pěkný nevelký hotel s příjemným personálem, moderním vybavením, rozhodně jsem si nemohl na nic stěžovat. Navíc umístění se nakonec ukázalo jako naprosto dokonalé. Pár ulic vedle Empire State Building, kousek dál Times Square, do Central Parku to taky nebylo nijak daleko. Navíc hned za rohem ulice zastavuje Vamoose autobus, se kterým jsem se přepravoval do Washingtonu.
Respektive jsme se přepravovali. Hodinu po mém příjezdu na hotel totiž dorazila má sestřenice, která v USA již nějakou dobu žije. Po menším fiasku na recepci, kdy vůbec nevěděli, že jsem u nich ubytován, jsme se hodili dokupy a, ač už jsem byl solidně unavený z cesty, vyrazili do města, protože nebyl čas ztrácet čas.
Vzali jsme to po sedmé avenue přes Times Square dále k Central Parku, kam jsme ale už nešli, protože byla už trochu tma. Takže jsme to zamířili směrem k asi nejznámějšímu Apple Storu na páté avenue, kam jsem, jakožto člověk, který se okolo počítačů, mobilní techniky, apod., prostě musel zavítat. Od něj jsme po páté avenue procházeli zpět… Rockefeller Center, National Library, Empire State Building a byl akorát tak čas jít spát, protože už jsem byl vážně kaput.
Další den, kdy jsme po městě nachodili téměř 20 km, jsme obešli One World Trade Center, památník 11. září, od něj směrem k řece s výhledem na New Jersey, Molo 25 (opravdu doporučuji, dají se od tama udělat hodně pěkné fotky – inspirace z videí Caseyho Neistata), následně napříč Manhattanem směrem k Brooklynskému mostu, přes něj do Brooklyn Bridge parku. Z něj jsme potom jeli metrem k Rockefeller Center, jelikož jsme chtěli stihnout západ Slunce na jeho vyhlídce. To se povedlo a ač tam byla tuna lidí, i tak se mi podařilo něco málo nafotit. Jelikož jsme tam nějakou chvíli pobyli, tak jsme odcházeli snad až v devět večer. Nohy byly kaput, záda byly kaput a ač jsem hrozně chtěl nafotit plno večerních fotek, neměl jsem na to sílu. Nakonec jsme to na chvíli zapíchli v baru, kde vůbec neuměli udělat Mojito.
Třetí den v New Yorku byl, bohužel, tím víceméně posledním tam. Ráno jsme vyrazili na Wall Street a z ní jsme šli na Staten Island Ferry. Když jsem totiž ještě před odletem pročítal názor lidí, všichni doporučovali projet se jím, jelikož na Liberty Islandu toho moc zajímavého není a Sochu stačí vidět z toho trajektu. Za sebe souhlasím, že mi to naprosto stačilo. Na Staten Islandu jsme si dali oběd a vyrazili zpět. Od doku trajektu jsme se metrem přesunuli k Central Parku, kde jsme strávili dalších několik hodin. Hodně mě překvapilo, jak klidný je jeho střed, kde člověk hluk ani tak obrovského města téměř neslyší. Čas v New Yorku se už ale neúprosně blížil ke konci, jelikož v sedm večer nám odjížděl autobus do Washingtonu.
Interceptor pobavil
Cesta do Washingtonu autobusem společnosti Vamoose probíhala naprosto v pohodě. Já většinu času strávil sledováním seriálu, jelikož byla už stejně tma, takže jsem z okna, kromě aut, co nás na dálnici předjížděly, neviděl už vůbec nic.
Jaký je můj pocit z New Yorku? Celé tři dny jsem byl v úžasu, protože nic takového člověk v Evropě nemá šanci zažít. Je špinavý, chaotický, ale to jsou, podle mě, jedny z věcí, které New York dělají New Yorkem. To město má neuvěřitelný charakter a ta kombinace obrovského metropolitního města 21. století a tradičních věcí, jakými jsou třeba žluté taxíky, vlaky metra a mnohého dalšího, z něj dělá něco, co se mi vrylo do „databáze“ (hlavy) nejlepších zážitků v životě. New York jsem si vyloženě zamiloval a moc mi to město chybí.
Asi se mnou nebudete ve všem souhlasit, třeba se mnou nebudete souhlasit vůbec, ale píšu opravdu jen to, co cítím. Je možné, že pokud tam už člověk nějaký čas strávil, tak mu to přijde úplně jiné. Tohle byl spíš takový OT příspěvek, jelikož se až tolik netýkal samotného cestování, jako spíš takového výlevu mých cestovních myšlenek
V další části bude Washington DC a úplný závěr bude cesta zpět. Tak snad vás už nenudím a budete se těšit na další části