Dorazil jsem do Las Vegas které je třetí zastávkou na mé cestě kolem světa. Je to vlastně první zastávka na této cestě která mě opravdu zajímá. Zastávka na Svatém Martinovi byla spíše taková povinnostní protože být nadšencem letadel a cestování a nezastavit se tam při cestě kolem světa to by byla ostuda. Zastávka v Mexico city bylo příjemné zpestření cesty, ale Vegas a Grand kaňon jsem chtěl opravdu vidět.
V Mexiku se konečně moje tělo srovnalo s časovým posunem a až do konce cesty přestalo vnímat časová pásma, ale nastavilo si svůj vlastní rytmus tak, že kolem čtvrté hodiny ráno vstávalo, ale nejpozdeji ve dvacet hodin chtělo spát.
Protože jsem si do Vegas nepřijel užívat hotely ani kasína, ale město jako takové, vybral jsem si hotel Stratosféra na konci Stripu.
Stylem zařízení připomíná dobu "pomády". Tento hotel má své nejlepší časy dávno zasebou, ale pokoje jsou docela velké, čisté a levné. Pro milovníky adrenalínu nabízí na terase věže několik atrakcí.
Ve věži samotné je kromě jiného i svatební kaple. V areálu kasína je i restaurace MC která mi vyhovuje. Jak uvidíte dál ochutnal jsem čtvrtlibrové hamburgery všude kde jsem se zastavil a nejlepší měli právě tady.
Zítra mě čeká celodenní výlet na Grand kaňon, původně jsem si objednal odlet v osm hodin, ale asi nebyl obsazený a tak mě přesunuli na odlet o hodinu dříve. Vlastně to bylo i lepší, protože jak jsem psal výše, moje tělo nechtělo spát déle než do čtyř. Vstávám a jdu na snídani, sleduji několik neúnavných hráčů v kasínu.
Ještě mám dost času něž mě vyzvedne svozový minibus na letiště. Procházím se kolem hotelu. Po nepříjemnosti s taxíkem v MEX jsem trochu nervózní s blížícím se časem odjezdu. Přijíždí prvně velký bus který odváží asijské turisty, pak minibus konkurenční společnosti ale nakonec na minutu přesně můj minibus. Řidič si kontroluje jméno na mé objednávce a pak se cestou na letiště zastavíme ještě v kasínu Circus circus, tam přibereme dvě slečny. V kasinu Mirage přistupuje manželský pár. V Bellagiu přistupují dva výletníci, ale jejich přátelé se někde zapoměli a tak cca po pěti minutách odjíždíme bez nich.
Přijíždíme na Henderson airport kde nás čeká odbavení v soukromém terminálu společnosti. K odbavení nás vyvolávají podle jména. U přepážek jsou v podlaze osobní váhy.
Každý cestující je zvážen a podle objednaných služeb dostáváme na ruku známé samolepící náramky a na krk visačku která je zároveň palubní vstupenkou.
Já jsem dostal špatnou pásku ,tak ji reklamuji. Slečna na přepážce to vyřeší tím že dostávám na chybějící procházku po Skywalk volnou vstupenku. Je nás celkem sedm. Všechno probíhá v příjemné atmosféře a překvapuje mě, že se nekoná žádná bezpečnostní kontrola. Pak si nás vyzvedne náš pilot, všechny uvítá a odvede nás před letadlo kde se s každým zvlášť vyfotí. Konečně nastupujeme do letadla. Protože jsem singl tak jsem dostal přidělené místo kopilota, co více jsem si mohl přát.
Bording is completed, ještě bezpečnostní instruktáž, kterou nám podává pilot a startujeme. Cesta trvá cca čtyřicet minut.
Podařilo se mi vyfotit Hoover dam, jedna z nejlepších fotek z mé cesty. To už přistáváme na letišti u Grand kaňonu.
Po příletu dostáváme od pilota instrukce ohledně dalšího programu cesty. Nejdříve se řadíme do fronty na autobus který nás odveze k orlí vyhlídce. Před nástupem do autobusu nám skenují čárkový kód z našich náramků a pak můžeme nastoupit. Většina zaměstnanců jsou indiáni v uniformách národního parku.
Autobus nám zastavuje na točně u Eagle point kde je i sleněná lávka Skywalk.
Moje první kroky vedou k okraji skal .
Překvapuje mě ze tady není žádné zábradlí.Přeskakuji ze skály na skálu, podemnou jsou docela hluboké pukliny. Pak se jdu projít po slěnené podkově.
Musím si odložit veškeré věci do skříňky včetně foťáku a mobilu, na vyhlídce se nesmí fotit. Fotku vám tady udělá jen profesionální fotograf. Někteří lidé mají problém vykročit na skleněný chodník, chvíli jim trvá než se odváží k prvnímu kroku. Tento problém naštěstí nemám. Uživám si zajímavý výhled , jen škoda že si nemůžu udělat pár fotek.
Pak si projdu prodejnu s předraženými suvenýry a popojedu autobusem na druhou vyhlídku Guano point. Výhledy dolů do kaňonu jsou úžasné z každého místa. Vrácím se autobusem zpět na základnu-letiště. Tady nás předá náš pilot dalšímu pilotovi, pilotovi helikoptéry. Ten nás odvádí zpět na plochu letiště a opět žádná bezpečnostní kontrola. Nastupujeme do vrtulníku a následujeme do vzduchu další čtyři stroje které letí přednámi. Opět sedím u dveří, tak můžu fotit jak je libo. Pomalu klesáme na dno Grand kaňonu a přistáváme. Přistání je jak z akčního filmu kde dosedají vrtulníky zásahové jednotky jden za druhým. Jo, jsme v USA! Tady máme přestávku a na zpáteční cestě si vyměníme místa v helikoptéře. Teď sedím vzadu. Vracíme se na letiště, už jen přejdeme od vrtulníku k našemu letadlu. Tady nás náš pilot vyfotí před letadlem a pomalu nastupujeme a odlétáme zpět do Las Vegas. Po příletu si vyzvedneme naše ranní fotky a nakonec nás minibus odveze zpátky do hotelu.
