Byl začátek ledna 2015 a já se začal poohlížet, kam bychom mohly vyrazit na jaře. Jako na zavolanou přichází nabídka od easyjetu - sleva 20% na více než 10000 sedadel. Zpáteční letenka z Prahy do Říma (FCO) byla za 1584,-. Termín letu byl 10. 5. 2015 tam, a 11. 5. 2015 zpět, s přenocováním na letišti.
Termín se díky bohu blíží a přípravy na cestu vrcholí. Plán cesty byl takový: z letiště Fiumicino jet místním busem do vesničky Lido di Ostia, kde bychom se vykoupali a pokračovali nadzemkou do centra Říma na stanici Pyramide. Odtud tramvají ke Koloseu, projití centrem Říma a večer zase zpátky na letiště a ráno domů.
Nastal den D. Od nás trvá cesta do Prahy vlakem asi hodinu. Vlak odjel na čas. V Praze jsme dříve, než jsme plánovali, takže se v klidu přesunujeme na letiště. Metrem projíždíme nově otevřené stanice metra a vystupujeme na zastávce Nádraží Veleslavín. Bylo zde poměrně dost lidí, tak jsem si ani nevšiml portýrů, kteří zde mají být. Na letišti jsme s dostatečným předstihem. Vše probíhá v naprostém klidu a pohodě. Přicházíme ke gatu, od kterého není vidět na stojánku, takže nevíme, zdali je letadlo už na místě. Do plánovaného odletu už zbývá asi jen 15 minut, ale boarding stále ještě nezačal. V tom vidíme jak A319-ka registrace G-EZAZ přijíždí na stojánku. Než začal boarding stačil jsem se ještě podívat na server http://www.airfleets.net, jak je letadlo staré. Zjišťuji, že tomuto stroji je asi 9,2 let.
- Odlet ve skutečnosti asi o 15 minut později
- Náš Airbus A319 G-EZAZ
To už ale začíná boarding, který probíhá velmi efektivně. Bylo mi přiděleno sedadlo 15 F. Pozemní servis proběhl rychle a s mírným zpožděním se již odlepujeme z mokré dráhy 06 pražského letiště.
- Kabina během letu
Hustá oblačnost panuje nad celou střední Evropou a obloha je zcela čistá až nad Itálií. Let probíhá v pohodě. Na letišti Leonarda da Vinciho přistáváme asi 10 minut po plánovaném příletu.
- Fronta na start na FCO
Toto byl můj první let s EasyJetem. Nemohu si na něj stěžovat. Prostě klasická, evropská lowcost aerolinka. Nyní po přistání nastává těžký úkol, a to dostat se z letadla mezi prvními a najít trafiku, ve které se prodávají lístky na MHD. Z tohoto jsme měli největší strach, protože do odjezdu autobusu nezbývalo více, než 30 minut. Naše obavy se naštěstí nenaplnily a v pohodě jsme nastoupili do místního autobusu a dostali se do vesničky Lido di Ostia. Mysleli jsme, že je to vesnička, ovšem je město asi stejně velké jako Kolín. Najít veřejnou pláž není jednoduché, ovšem po domluvě s personálem vstupujeme zdarma na hotelovou pláž. Voda zde byla mírně studená (tak co by jsme taky chtěly na začátku května), ale zcela čistá. Nyní se přesouváme k zastávce vlaku směr Řím-Pyramide. Teplota vzduchu roste. Souprava vlaku je asi z roku „raz dva“ a navíc je celá pomalovaná různými grafity.
- Souprava příměstského vlaku v Itálii
Na stanici Pyramide nastupujeme na tramvaj směrem ke Koloseu. Část Kolosea je kvůli opravě pokryta lešením, nicméně pohled stejně úchvatný. Nyní si procházíme centrum Říma-památník Viktora Emanuela II, Vatikán, Španělské schody, Pantheon, Fontana di Trevi. Cestou pravidelně doplňujeme tekutiny osvěžující vodou z veřejných pítek. U Vatikánu jsem ochutnal nejlepší zmrzlinu, kterou jsem kdy jedl, byla s mou oblíbenou karamelovou příchutí. V Římě jsme také okusili místní metro. Souprava je prostorná a moderní, ale ostatní prostory metra jsou opravdu strašné. Vše je tmavé a neupravené, něco jako ve sklepě. S Prahou neporovnatelné.
- Koloseum
- Památník Viktora Emanuela II.
Blíží se večer a hledáme vhodné místo na večeři. Vybereme si tradiční Italskou restauraci kousek od nádraží Termini a dáváme si pizzu Margharitu. Je úplně jiná než u nás v ČR, je tenčí, křupavější a celkově je poctivější. Jdeme na nádraží Termini, odkud nám jede autobus na letiště. Volíme autobus společnosti TAM. Jízdenka stojí 4 eura. Řidič si celou cestu s někým chatoval na mobilu, což vysvětluje fakt, že jsem v Římě neviděl žádné auto, které by nebylo někde ťuknuté.
- Výborná pizza Margharita
Odlet byl až ráno, takže jsme si prošli letiště, a na chvilku jsme se na zemi natáhli. Byly zde lehátka, která již byla samozřejmě obsazená. Spánku moc nebylo. Ráno jsme šli projit pasovou kontrolou a šli jsme si projít zbytek letiště. Chtěl jsem se podívat na terminál 5, odkud odlétají zaoceánské lety. Měla tu být i A380 Emirates. “Vláček” na T5 jsme ovšem nenašli. U našeho gatu jsme zjistili, že k letadlu pojedeme cobusem. Cesta cobusem trvala asi 20 minut, byla to taková exkurze. Cestou jsme viděli rozestavěnou budovu nového terminálu, a snad celou flotilu Alitalie od Embraerů, přes A320, až po B777. Cestou jsem také poprvé v životě viděl Boeing 787 Dreamliner. Byl ve verzi -8 společnosti Qatar Airways. Toto letadlo se mi strašně líbí a moc mu fandím. Po příjezdu k našemu letadlu zjistím, že poletíme tím samým letadlem, kterým jsme včera přilétli – G-EZAZ. Zpáteční let probíhal klidně. Ukázaly se nám krásné výhledy na alpy.
- Zpátky v ČR
Výlet byl překrásný. Počasí se vydařilo. Přesvědčil jsem se, že všechny cesty vedou do Říma a vyzkoušel služby Easyjetu. Sympatická to aerolinka. Minulý rok jsme letěli Ryanairem do Londýna a mezi Ryanairem a Easyjetem nevidím nějaký obrovský rozdíl.
Děkuji za přečtení, doufám že se Vám můj trip report alespoň malinko líbil.
tak si to třeba časem ještě rozmyslíš.
